HN 224 - 21.11.2017 příloha Český exportér
HN 224 - 21.11.2017 příloha Český exportér
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/Partnerem
magazínu je:
číslo 09
listopad 2017
jihoafrická
republika
a nigérie
Státy s největšími ekonomikami
v Africe, ale také s velkými
politickými problémy
Historie Ghany je dlouhodobě
provázána s Českem
Prémiová kosmetika PlayGolf
chce dobýt i jiná zahraniční hřiště
Šance pro export: bezplatný
program pro vývozce
pohled na region Úspěšný exportér informační servis
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/HN051661
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/3
Obsah
ČESKÝ EXPORTÉR listopad 2017, číslo 09
Vážení čtenáři,
dovolte mi přivítat vás
na stránkách listopado-
vého čísla Českého ex-
portéra, které vás tentokrát zavede
na africký kontinent, konkrétně
do Nigérie, Jihoafrické republiky
a Ghany. Ve dvou z těchto zemí má
agentura CzechTrade zastoupení –
zahraniční kanceláře, které mohou
českým firmám pomoci zprostřed-
kovat lukrativní obchodní příleži-
tosti, jež tyto trhy nabízejí.
Nigérie je druhou nejsilnější
ekonomikou celé Afriky, z tohoto
důvodu se k jejímu trhu obrací po-
zornost obchodníků z celého světa.
Působí tam řada světových firem
z Asie i USA a české společnosti by
mezi nimi rozhodně neměly chybět.
V Nigérii jsou propastné rozdíly
mezi chudými a bohatými. Přesto
zde žijí miliony milionářů, což s se-
bou nese obrovskou příležitost pro
obchodování s kvalitním spotřeb-
ním zbožím jakéhokoli druhu. Před
samotným vstupem na tamní trh je
však důležité si zjistit jeho specifi-
ka, s čímž umí pomoci naši kolego-
vé ze zahraniční kanceláře, která
sídlí v největším nigerijském městě
Lagosu. Jejich úkolem je mimo jiné
nalézt vhodného místního part-
nera, který je nepostradatelný při
získávání státních zakázek.
Rovněž trh Jihoafrické republiky
má obrovský potenciál. Díky své
poloze je vstupní branou do sub-
saharské Afriky, takže zájemci
o export do Namibie, Angoly,
Botswany, Mosambiku nebo kte-
rékoli další africké země na sever
od JAR by měli začít svůj byznys
právě tam. I tento trh nabízí zají-
mavé tendry, o kterých se můžete
dozvědět zejména prostřednictvím
agentury CzechTrade.
Přeji vám mnoho exportních
úspěchů na africkém kontinentě
i mimo něj.
Radomil Doležal
generální ředitel agentury CzechTrade
TÉMA
Nigérie a Jihoafrická republika: nerostné
bohatství a půl africké ekonomiky
ROZHOVOR
Jihoafrická republika je branou pro obchodování
se subsaharskými státy
ROZHOVOR
Nigérie je velkou příležitostí pro všechny
exportéry. Češi ji zatím neumí využít
POHLED NA REGION
Ghana — vycházející hvězda Afriky
NA CESTĚ
V Nigérii i JAR ocení osobní kontakt.
Přes e-mail obchod neuzavřete
KRÁTCE ZE SVĚTA
Regionální zprávy a novinky z Egypta, Číny,
Austrálie a Ruska
ODVĚTVÍ BYZNYSU
Vývozu chemických výrobků se daří
a v cizině má renomé
ZAČÍNAJÍCÍ EXPORTÉR
Česká kosmetika pro golfisty s pomocí
CzechTradu proniká na evropská hřiště
INFORMAČNÍ SERVIS
Ukrajina: tradiční partner s novým potenciálem
Specifické požadavky severských zemí nejsou pro
Čechy překážkou
Program Šance pro export otevírá vývozcům
dveře do dalších teritorií
Sdílená ekonomika funguje na principu vzájemné
důvěry
CzechTrade nabízí po celém Česku služby
regionálních konzultantů
Chorvatsko se probírá z krize. Vzestup
ekonomiky je šancí i pro české dovozce
Státní správa by mohla komunikovat s klienty
jednotnou chatovou aplikací
KALENDÁŘ AKCÍ
Zahraniční veletrhy, kde mohou firmy využít
společnou prezentaci
Nejbližší akce exportního vzdělávání CzechTradu
České oficiální účasti na veletrzích
Kvíz
4
8
10
12
12
18
20
14
16
18
20
22
32
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/4
Téma
český exportér listopad 2017, číslo 09
Nigérie a Jihoafrická republika: nerostné
bohatství a půl africké ekonomiky
Dva nejbohatší státy subsaharské Afriky se potýkají
s rychlým růstem počtu obyvatel i politickými problémy.
Našim exportérům ale nabízejí řadu příležitostí.
Zhruba polovinu hrubého domácího
produktu subsaharské Afriky vy‑
tváří Nigérie a Jihoafrická republi‑
ka a zároveň jde o největší ekono‑
miky celého regionu. Pokud se zaměříme
na přepočet HDP na hlavu, jsou to dokonce
nejsilnější státy celé Afriky. I když v žebříč‑
ku všech afrických zemí podle celkového
HDP se mezi Nigérii a Jižní Afriku vklínil
ještě Egypt. Nigérie a JAR se potýkají
s rychlým růstem počtu obyvatel a s politic‑
kými problémy.
Zatímco Jižní Afrika je tradičně považová‑
na na africké poměry za průmyslovou zemi,
i když je závislá především na těžbě surovin,
Nigérie svůj průmysl teprve rychle buduje,
dynamicky se zde rozvíjí finanční a teleko‑
munikační služby a důležitý je také zábavní
průmysl, zejména filmový, který je druhým
největším zaměstnavatelem v zemi. Nigérie
je po Jihoafrické republice v Africe druhým
nejvýznamnějším obchodním partnerem
České republiky.
Nigérie a Jihoafrická republika podle
agentury Bloomberg nedávno překonaly
ekonomickou krizi, která vedla na přelomu let
2016 a 2017 k propadu růstu jejich hospodář‑
ství, a Nigérie se nedávno dokonce propadla
do recese. Nigérii pomohlo zvýšení produkce
ropy a jejích cen, zatímco ekonomiku JAR
táhne vzhůru růst maloobchodních prodejů
a vzpamatovalo se také zemědělství, které
bylo před tím postiženo nejhorším suchem
za posledních sto let.
stát závislý na ropě
Nigérie je se svými více než 180 miliony oby‑
vatel nejlidnatější zemí Afriky a počet jejích
obyvatel dál rychle roste. Kolik přesně Nige‑
rijců je, není jasné. K dispozici je jen odhad
založený na sčítání z roku 2006, při kterém
došlo k chybám patrně v řádech milionů lidí
Marek Hudema
marek.hudema@economia.cz
a počet obyvatel byl záměrně v některých ob‑
lastech podhodnocen a jinde nadhodnocen.
Země má velké zásoby ropy, je 12. největším
vývozcem ropy na světě a od roku 1974 je
členem Organizace zemí vyvážejících ropu
(OPEC). Nigérie má také značné, dosud málo
využívané zásoby zemního plynu. Většina ply‑
nu, který je vedlejším produktem těžby ropy,
se spaluje, i když se to vláda snaží změnit.
Těžbu ropy se zemi podařilo v poslední
době zvýšit, mimo jiné díky novým investicím
a také díky tomu, že bylo uzavřeno příměří
s povstalci. Ti požadovali, aby vláda dávala
více peněz na rozvoj ekonomiky v deltě řeky
Niger, kde jsou největší ropná naleziště a dů‑
ležité ropovody.
Značná část ropy se dosud vyvážela ne‑
zpracovaná a země musela dovážet benzin
a naftu. Mělo by se to změnit v příštím roce
po dostavbě obří rafinerie. Buduje ji Aliko
Dangote, nejbohatší Afričan, podnikající
Přístav Lagos je největším městem Nigérie a jednou z nejlidnatějších metropolí Afriky. Ačkoliv přišel o postavení hlavního města v roce 1991, stále je nejvýznamnějším ob-
chodním střediskem země. Foto: ShutterStock
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/5
Téma
český exportér listopad 2017, číslo 09
dosud hlavně ve výrobě umělých hnojiv.
Kapacita nigerijských rafinerií se tak má více
než zdvojnásobit.
I když těžba ropy tvoří jen 16 procent nige‑
rijské ekonomiky, příjmy z ní jsou podstat‑
nou složkou státního rozpočtu. Jde zhruba
o 90 procent příjmů a spolu s plynem dokonce
o 95 procent. Země se proto už delší dobu
snaží závislosti na ropném průmyslu zbavit
a vláda navrhuje plány pro diverzifikaci a mo‑
dernizaci ekonomiky země.
Vláda chce vytvořit z Nigérie průmyslovou
velmoc Afriky a podpořit rozvoj domácího
průmyslu tak, aby vyvážel nikoliv nezpra‑
cované suroviny, jak je tomu ve velké míře
dosud, ale hotové výrobky. Prezident Mu‑
hammadu Buhari předloni schválil značně
nekonkrétní Plán na ekonomickou obnovu
a růst. Jeho předchůdce Goodluck Jonathan
měl zase program SURE, vláda před ním sed‑
mibodový program rozvoje průmyslu, ener‑
getiky, vzdělání a zemědělství a ještě před
tím byla schválena Vize 2020, podle které by
se Nigérie měla stát do roku 2020 dvacátou
největší ekonomikou světa.
„Klademe důraz na otevření ekonomiky,“
prohlásil nedávno nigerijský viceprezident
Yemi Osinbajo, který v této souvislosti zmínil
Velká korupce i velké zisky
Nigérie nabízí pro české firmy příležitosti
v oblasti energetiky, zemědělských strojů,
automobilů, strojírenství, výroby hnojiv či
montovaných staveb. Do země nyní vyváží
například Škoda Auto. Se žiletkami se zde
uplatnila firma Czech Blades a úspěšný je
v Nigérii výrobce čepic a fezů Tonak Nový
Jičín. Nigérie je považována za velmi kom‑
plikovanou zemi pro podnikání a obchod.
Na druhou stranu tam lze dosáhnout vyššího
zisku než jinde. Hlavními problémy země jsou
nefungující nebo špatně fungující doprava,
nedostatek elektrické energie, potíže při jed‑
nání s úřady, korupce, špatně fungující soudy
a v některých částech země také bezpečnost‑
ní hrozby.
Proclení zboží při dovozu může trvat velmi
dlouho a hodnota zboží pro výpočet cla může
být úředně uměle změněna, většinou zvýšena.
Nigérii chybí dostatečná síť železnic a přes
dvě třetiny oficiálních silnic nemá zpevněný
povrch. Ve městech vznikají rozsáhlé doprav‑
ní zácpy. Elektrická síť v Nigérii je nespoleh‑
livá, časté jsou výpadky proudu a někdy je
třeba používat vlastní generátory elektrické
energie. Země nevyrábí dostatek elektřiny,
chybí nové elektrárny. Navíc podle ame‑
výstavbu silnic, železnic a energetických pro‑
jektů. Uvedl také, že v současnosti je v zemi
zemědělsky využíváno pouze osm procent ob‑
dělávatelné půdy a že i to chce vláda změnit.
Podle Osinbaja chce firma General Electric
postavit v Nigérii solární elektrárny o výko‑
nu 500 MW. Přesněji v sedmi nigerijských
státech. Země je totiž federací 36 států a má
jedno federální teritorium, Abuju, kde leží
stejnojmenné hlavní město. Osinbajo zmínil
také dokončení výstavby železnice mezi Lago‑
sem a městem Kano na severozápadě země.
Nigerijským vládám se skutečně s jejich
plány podařilo v předchozích letech dosáh‑
nout určitého pokroku například ve výrobě
spotřebního zboží či stavebnictví. Nigérie
také vyrábí vlastní osobní i nákladní automo‑
bily a autobusy značky Innoson. Neúspěšná
je ale snaha provést reformu zemědělství.
Země je tak stále závislá na dovozu potravin,
i když by je dokázala vyrobit sama. Zeměděl‑
ství trpí velmi nízkou produktivitou, chybí
hnojiva, ale například i traktory. Pěstuje se
hlavně maniok (cassava), který je základní
složkou výživy. Používá se podobně jako naše
brambory a může sloužit i jako krmivo pro
dobytek. Na vývoz je určeno nigerijské kakao
nebo palmový olej.
Zdroje: ČSÚ, CIA FACtbook, CItI – eMergINg MArketS eCoNoMIC outLook
Nigérie
Jihoafrická
republika
Obchod ČR s Nigérií
(v mil. korun)
Obchod ČR s Jihoafrickou republikou
(v mil. korun)
90 122
45 61
137
Srovnání ekonomiky Nigérie Jihoafrická republika
Počet obyvatel 183,3 milionu 56 milionů
Měna nigerijská naira jihoafrický rand
Úřední jazyk angličtina
11 úředních jazyků včetně
angličtiny, která je široce používána
Pořadí v žebříčku snadnosti
podnikání Světové banky
145. (ze 190) 82. (ze 190)
Veřejný dluh 17,6 % HDP 51,6 % HDP
Meziroční růst reálného HDP* –1,6 % 0,30%
HDP na hlavu v paritě tržní síly
5600 USD
(ČR má 33 200 USD)
13 200 USD
(ČR má 33 200 USD)
Inflace 15,70 % 6,30 %
Nezaměstnanost 13,90 % 26 % (oficiální údaj)
2013
2013
2012
2012
2014
2014
2015
2015
2016
2016
1390
1487 1520
1787
1044
6163
9070
5506
9844
6109
10801 10648
11568
6487
7827
dovoz
vývoz
dovoz
vývoz
* za období 2016/2015
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/6
Téma
český exportér listopad 2017, číslo 09
rických odhadů obvykle pracuje současně jen
třetina jejich instalovaného výkonu. Zbytek
se opravuje či je mimo provoz z jiných důvo‑
dů. Současně zhruba za polovinu vyrobené
elektřiny nikdo nezaplatí. Buď se ztratí cestou
kvůli špatnému stavu přenosového vedení,
nebo je odebírána načerno.
Od podnikatelů jsou vyžadovány různé
typy daní a licenčních poplatků. Byrokracie
je rozsáhlá, země má podle časopisu Econo‑
mist přes 260 různých federálních úředních
agentur, registrace výrobků je drahá a zdlou‑
havá. Dovážené zboží musí být označeno
v angličtině. Problémem jsou různé podvody
a korupce. Úplatkářství je sice trestné, ale
v podstatě se stalo jistým způsobem sou‑
částí místní kultury. Podle některých zpráv
z médií korupce v posledních dvou letech
opět vzrostla. V žebříčku vnímání korupce
organizace Transparency International
byla Nigérie v roce 2016 na 136. místě ze 176
hodnocených zemí seřazených od nejméně
po nejvíce korupční. V roce 2008 obsadila
121. místo. Úplatné jsou údajně i soudy,
které rozhodují velmi pomalu a cizinec je
u nich většinou v nevýhodě oproti místním
občanům.
Vysoká je zejména ve městech úroveň kri‑
minality. V deltě Nigeru stále fungují gangy,
které kradou ropu a specializují se na únosy,
i když proti nim nedávno podnikla nigerij‑
ská armáda rozsáhlou operaci. Na severu
a východě země stále pokračují boje proti
islamistické organizaci Boko Haram (v pře‑
kladu Západní učení je zakázané), kterou
se přes opakované sliby vedení země a přes
vojenskou spolupráci s okolními státy stále
nedaří potlačit.
Nigérie je rozdělena na křesťanskou a mus‑
limskou část, jsou tu i vyznavači místních
náboženství a přes pět stovek různých
národnostních a kmenových skupin. Některé
z nich se snažily nebo snaží o větší autonomii
či nezávislost. V posledních měsících se mluví
například o možném obnovení boje kmene
Igbů za samostatný stát. Mezi léty 1967 a 1970
vyhlásili Igbové nezávislou republiku Biafra,
kterou nakonec dobyla nigerijská armáda.
Výsledkem bylo zhruba 100 tisíc mrtvých
bojovníků na každé straně a odhaduje se, že
hlady přitom zemřelo až dva miliony obyvatel
Biafry.
V Jižní Africe upadá těžební průmysl
V porovnání s Nigérií je Jihoafrická republika
zemí mnohem podobnější vyspělým státům
v Evropě. Neformální sektor ekonomiky
neboli šedá ekonomika je na rozdíl od jiných
afrických či jiných rozvojových zemí velmi
malý. Uvádí se číslo okolo 15 procent HPD.
V zemi je poměrně dobrá vymahatelnost prá‑
va, soudy fungují, i když jejich rozhodování
trvá dlouho a to může prodražovat případné
soudní spory.
Jihoafrická republika má podle zprávy
poradenské společnosti PwC rozvinutou
a kvalitní dopravní síť, ať již jde o silnice
či železnice. Dopravní infrastruktura byla
navíc vylepšena v souvislosti s tím, že
Jihoafrická republika v roce 2010 hostila
Mistrovství světa ve fotbale. Problémy jsou
ale kvůli rychle rostoucímu počtu obyvatel
se zásobováním vodou a elektrickou energií.
U elektřiny dochází nezřídka k časově ome‑
zeným výpadkům. Podle organizace Global
Infrastructure Hub potřebuje Jižní Afrika
do této oblasti investovat do roku 2040 zhru‑
ba půl miliardy dolarů.
Vysoká je úroveň zločinnosti, zejména
ve městech. Z bezpečnostních důvodů se
například při jízdě autem doporučuje příliš
nezastavovat a nechávat uzavřená okna.
Hrozí ozbrojené přepadení. Zároveň je třeba
poznamenat, že se úroveň kriminality v zemi
výrazně snížila oproti situaci v polovině
devadesátých let minulého století. Například
počet vražd v Jižní Africe je sice vyšší než
v evropských zemích, ale výrazně nižší než
v některých zemích Jižní a Střední Ameriky.
Jihoafrická ekonomika je velmi diverzifi‑
kovaná, silný je podíl textilního průmyslu
a maloobchodu. Roste podíl telekomunikací
na ekonomice, které předstihly zemědělství
či turismus. Už od poloviny minulého století
roste podíl služeb na celkovém HDP. V minu‑
lém roce dosáhl 67 procent. Setrvale naopak
klesá podíl těžby nerostného bohatství –
Jihoafrická republika má důležité zásoby
například uhlí, zlata a diamantů – na výkonu
ekonomiky. V roce 1980 tvořila těžba rekord‑
ních dvacet procent HDP země, v současnosti
je to okolo sedmi procent. V posledních pěti
letech se snížil počet zaměstnanců v těžeb‑
ním průmyslu o 70 tisíc.
Hospodářství Jihoafrické republiky je často
označováno za smíšenou ekonomiku, kde
hrají důležitou roli státní podniky a státní re‑
gulace a plánování. Podle některých expertů
ale politici razí pojem „smíšená ekonomika“
spíše proto, aby se zalíbili voličům, a vliv
státu zůstává, ovšem s některými důležitými
výjimkami, spíše na papíře. Stát vlastní napří‑
klad energetický holding Eskom, železnice,
národního leteckého dopravce a také ropnou
a plynárenskou firmu PetroSA či Land and
Agricultural Development Bank of South
Africa, prostřednictvím které podporuje
zemědělce.
Jižní Afrika se potýká s vysokou nezaměst‑
naností a nerovností v rozdělování bohatství.
Počet lidí bez zaměstnání dosáhl v roce 2016
oficiálně 26 procent, neoficiální čísla nyní
mluví až o 36 procentech. Nejvíce postižení
jsou mladí lidé, zejména černoši. Nepracuje
ani nestuduje přes polovinu žen ve věku mezi
20 a 24 lety. Údaje Světové banky, které jsou
ale několik let staré, uvádí, že Jižní Afrika má
nejvyšší Giniho koeficient, tedy číslo ukazují‑
cí rozložení příjmů mezi chudými a bohatými,
na světě. Tedy jsou zde největší majetkové
rozdíly.
Rozdíly v bohatství, stejně jako vysoká
nezaměstnanost jsou často dávány za vinu
dědictví apartheidu. Režimu, který rozdělo‑
val jednotlivé „rasy“, nedovolil nebělošským
obyvatelům vykonávat některá zaměstná‑
ní a omezoval je v přístupu ke vzdělání.
Apartheid definitivně skončil v roce 1994
a princip „nerasovosti“ byl zakotven v ústavě
přijaté o dva roky později. Dnes se úroveň
vzdělání postupně vyrovnává. Jak uvádí časo‑
pis Economist, v posledních letech výrazně
klesl počet těch nejchudších a zároveň ná‑
padně stoupl podíl černochů, kteří jsou podle
statistik řazeni do skupiny s nejvyšší životní
úrovní v zemi.
Vládní strana ve válce
Momentálně poškozuje důvěru v budoucnost
jihoafrické ekonomiky napětí v souvislosti
se skandály ve vládní straně Africký národní
kongres (ANC), která dominuje zemi od pádu
apartheidu. Navíc ANC bude v prosinci volit
svého šéfa, a tedy i předpokládaného příštího
jihoafrického prezidenta. Současný prezi‑
dent Jacob Zuma, který se v zahraničí snad
nejvíce proslavil svým výrokem z roku 2006,
že minimalizovat možnost nákazy nemocí
AIDS může sprcha po sexu, totiž nebude
moci v roce 2019 znovu kandidovat. Ústava
umožňuje prezidentovi zastávat úřad jen
dvě pětiletá období a Zuma je prezidentem
od května 2009.
Časopis Economist popisuje boj o Zumovo
nástupnictví jako „válku uvnitř vládnoucí
strany“, která už vedla k desítkám nevyřeše‑
ných politických vražd. Šéfem ANC po Zu‑
movi chce být Cyril Ramaphosa, zástupce
prezidenta a nejbohatší černý podnikatel
v zemi, který vlastnil například jihoafrický
řetězec rychlého občerstvení McDonald’s.
Ten byl podle říjnových průzkumů favori‑
tem. Zuma ale prosazuje jako svoji nástup‑
kyni Nkosazanu Dlaminiovou‑Zumovou,
svoji bývalou ženu. Předpokládá se, že ta by
po svém nástupu udělila současnému prezi‑
dentovi obviněnému ze 783 případů korupce
a podvodů milost. Zatím není jasné, jak
tento zápas může ovlivnit budoucí stabilitu
Jihoafrické republiky.
Zuma je v centru současného úplatkářské‑
ho skandálu, který je označován za největší
Nigérii chybí dostatečná síť železnic a přes dvě třetiny
oficiálních silnic nemá zpevněný povrch. Ve městech
vznikají rozsáhlé dopravní zácpy.
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/7
Téma
český exportér listopad 2017, číslo 09
v historii země. Ten dokonce vedl k neúspěš‑
nému pokusu o odvolání Zumy v parlamentu
a k velkým pouličním demonstracím. Zuma
a jeho lidé jsou kromě jiného – například že
si prezident pořídil nákladné sídlo za státní
peníze – prý spojeni s bohatou podnikatel‑
skou rodinou Guptů. Guptové vlastní v Ji‑
hoafrické republice množství nemovitostí,
doly, média i zbrojovku a jeden ze tří bratrů
Guptových, Atul, je sedmým nejbohatším
Jihoafričanem. Guptové údajně ovlivňovali
ve spolupráci se Zumou jmenování ministrů
i dalších úředníků a dostávali za to státní
zakázky. Prezidentovi prý pomáhali financo‑
vat jeho luxusní život, a navíc údajně za po‑
moci PR firmy vyvolávali rasovou nenávist
ve snaze manipulovat s veřejným míněním,
zakrýt politické skandály a diskreditovat své
protivníky.
Nevyužité příležitosti
I když s Jihoafrickou republikou má Česko
největší objem obchodu ze všech afrických
zemí, jsou zde nevyužité příležitosti zejména
v oblasti chemického průmyslu, energetiky,
potravinářského průmyslu a zdravotnictví.
Česko zatím vyváží do Jihoafrické republiky
hlavně automobilové díly, elektronické kom‑
ponenty, dováží naopak speciální přístroje
pro čištění plynů a je důležitým dovozcem
jihoafrické vlny. Do Česka směřuje také jiho‑
africké ovoce a víno.
Pokud jde o investice, podle týdeníku Eko‑
nom chce výrobce netkaných textilií Pegas
Nonwovens postavit v Jižní Africe výrobní
závod zhruba za dvě miliardy korun.
Více o obou regionech na www.businessinfo.cz/nigerie
a www.businessinfo.cz/jihoafricka‑republika
johannesburg je největším městem jihoafrické republiky. Se svými 4,4 milionu obyvatel je průmyslovým a ekonomickým centrem země. Foto: ShutterStock
Momentálně
poškozují
důvěru
v budoucnost
jihoafrické
ekonomiky
skandály
ve vládní straně
Africký národní
kongres.
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/8
Rozhovor
ČESKÝ EXPORTÉR listopad 2017, číslo 09
Jihoafrická republika je branou pro
obchodování se subsaharskými státy
„Je stále něčím nová. Překvapuje mě rychlostí, jakou
se rozrůstá a mění,“ říká o Jihoafrické republice Petr
Haramul, ředitel kanceláře CzechTradu v Johannesburgu.
Rok a půl působí v kanceláři Czech‑
Tradu v Johannesburgu Petr Ha‑
ramul, člověk z byznysu, který zná
dobře potřeby českých exportérů.
Na Jihoafrické republice ho fascinuje hlavně
velikost tamního trhu, a tudíž i obrovské
příležitosti pro tuzemské firmy.
Čím je Jihoafrická republika pro exportéry
zajímavá?
Samotná Jihoafrická republika je trh s ob‑
rovským potenciálem a drobnými exportní‑
mi bariérami. Navíc je to brána do subsahar‑
ské Afriky. Kdo chce exportovat do Namibie,
Angoly, Botswany, Mosambiku nebo do kte‑
rékoliv další africké země na sever od Jiho‑
africké republiky, začíná byznys právě tam.
Vědí to čeští výrobci?
Prostřednictvím novinek z teritoria, zveřej‑
ňovaných na webových stránkách Czech‑
Tradu, seminářů, teritoriálně zaměřených
konferencí nebo na B2B jednáních s firmami
tyto informace českým exportérům předá‑
váme.
Jak vstupují domácí firmy na tamní trh?
Ve většině případů musí mít lokálního
distributora. Toho jim umíme najít, dove‑
deme zároveň prověřit, že se jedná o solid‑
ní firmu. Poté můžeme kontrolovat vstup
dodávek na trh, tedy zda distributor dělá
kroky, na kterých se dohodl se svým českým
protějškem. Proniknout na jihoafrický trh
bez místního partnera je velmi těžké. Každá
firma, která tam působí, musí splňovat
BBBEE — podmínku zaměstnávat minimál‑
ně 70 procent místních obyvatel musí dodr‑
žet i distributor, takže i takovou informaci
je třeba před uzavřením obchodní dohody
prověřit.
Mají české podniky v JAR své pobočky?
Je jich minimum, ale jsou takové. Teď jsme
zrovna spolupracovali se dvěma firmami
z oboru vodohospodářství a energetiky,
které do toho šly. Dlouhodobě tam působí
například Hutní montáže, které vyhrály ten‑
dr na subdodávku pro firmu Hitachi, jež se
podílí na stavbě největší uhelné elektrárny
na světě.
Jak domácí exportér zjistí, že se v zemi
chystá nějaký zajímavý tendr?
Dozví se to u nás v CzechTradu. Například
teď, protože je velký problém s nedostatkem
vody, bude Kapské Město vypisovat tendr
na reverzní osmózu, tedy odsolování mořské
vody a produkci vody na zavlažování i té pitné
pro domácnosti. Jakmile se o podobné za‑
kázce přes naše kontakty dozvíme, posíláme
informace na centrálu CzechTradu, která je
zveřejňuje na webu Businessinfo.cz, a záro‑
veň kontaktujeme přímo české firmy, které
by to mohlo zajímat. Představitelé těchto
podniků si ovšem musí v rámci rozhodová‑
ní, zda se do tendru přihlásí, zvážit všechny
okolnosti včetně větší vzdálenosti JAR, která
je pro zajímavost ještě o sto kilometrů dál
než Peking.
Je velká vzdálenost podstatnou bariérou?
Nijak zvlášť, jen je třeba volit lodní dopravu
zboží, nikoliv leteckou, která je příliš náklad‑
ná. České firmy se vesměs domluví a posílají
své zboží jedním kontejnerem. Bariérou mo‑
hou být nezbytné certifikace výrobků, jejichž
získání je časově náročné. Systém jejich vy‑
stavení je sice jasně dán, ale jde o administra‑
tivně náročný proces. Ovšem jakmile výrobce
získá certifikáty v Jihoafrické republice, může
pak prodávat i v dalších zemích subsaharské
Afriky, kde tyto dokumenty platí.
Jak to vypadá s bezpečností v JAR?
Johannesburg patří k nebezpečným městům,
takže obezřetnost je nanejvýš žádoucí. Je
nutné dodržovat bezpečnostní pokyny, jak se
chovat a kudy chodit. Obchody jsou ovšem
bezpečné. Jihoafrické podniky si financování
svých obchodů zajišťují bez větších potíží, byť
jsou úvěrové sazby kolem 10 procent, což je pro
Evropu šílené číslo, ale tam jsou na to zvyklí.
V Johannesburgu působí všichni největší ban‑
kovní hráči, kteří jsou připraveni na akreditivy,
investice i úvěry. Akreditivy jsou nejjednodušší
a nejčastější formou financování obchodů.
Využíváte pro posílení tuzemského exportu
do této země i nějaké mise?
Osvědčují se nám, letos v březnu jsme měli
jednu smíšenou, které se účastnilo osm firem
zejména z oboru energetiky, vodohospodář‑
Ivana Gračková
ivana.grackova@economia.cz
Petr Haramul
ředitel kanceláře CzechTradu v Johannesburgu
petr.haramul@czechtrade.cz
Petr Haramul po studiu na Západočes-
ké univerzitě v Plzni a Univerzitě Jana
Amose Komenského v Praze pracoval
v soukromém sektoru jako obchodní
ředitel Sixt Leasing Czech Republic
a posléze jako ředitel Sanocreditu.
Od roku 2015 působí v CzechTradu.
Ve volném čase rád sportuje, cestuje
a věnuje se historii.
Foto: MateJ Slávik
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/9
Rozhovor
ČESKÝ EXPORTÉR listopad 2017, číslo 09
1. Pro jednání postačí angličtina. Znalost jiných
řečí se od obchodníka neočekává. Naopak s jinými
světovými jazyky zde neobstojíte. Není nutné ani
tlumočení do afrikánštiny.
2. Plánujte cestu mimo období Vánoc. JAR leží
na jižní polokouli, proto jsou vánoční svátky spojeny
s obdobím letních dovolených, podobně jako v České
republice červenec a srpen.
3. Mějte na paměti etnické, kulturní a nábožen-
ské rozdíly Jižní Afriky. Počítejte s tím při jednání
a neukvapujte se v názorech, které vyslovíte. Jedno
mají všichni obyvatelé Jihoafrické republiky společ-
né – jsou pyšní na svou zemi, na to, kde se v rámci
Afriky nacházejí ekonomicky, a rádi uslyší, že se
vám v Jižní Africe líbí.
4. Zjistěte si, kdo je vlastníkem společnosti, se
kterou jednáte. Je rozdíl mezi státní a privátní
sférou. Pro státní sféru určitě bude vhodné nalézt
místního zástupce.
5. Jihoafričané jsou ve společenském i obchodním
styku velmi přátelští a otevření. Buďte jako oni a za-
nechte ustaranou tvář a problémy doma. Projedná-
vat obchodní záležitosti při lehkém obědě je běžné.
Taktéž je častá pracovní snídaně. Formální záležitosti
pak můžete dokončit v kanceláři. Vhodné je sako
a kalhoty, třeba i rozdílné, kravatu mít při běžném
jednání nemusíte.
6. Buďte vlídně sebejistí a sebevědomí, zvláště
ohledně svého nabízeného produktu. Zkuste dobře
prezentovat především sami sebe. Snažte se být
vybaveni pravomocemi obchod dojednat. Nadšení
protistrany pro výši objemů a široké možnosti obcho-
du korigujte vždy směrem dolů.
7. České produkty a ani to, kde leží Česká repub-
lika, nejsou v Jihoafrické republice v obecném
povědomí, což však není na překážku. Nejdůležitější
je „value for money“, dobrý poměr ceny a výkonu
nabízeného produktu.
8. Zvládněte dobře své obchodní a dodací pod-
mínky. Zvláště důležité je respektovat mezinárodní
pravidla Incoterms.
9. Vnímejte, co se okolo vás děje, buďte opatrní
na sebe i na svůj majetek. Jižní Afrika má bohužel
jednu z nejvyšších kriminalit na světě.
10. Jižní Afrika je větší než Francie, Španělsko
a Portugalsko dohromady. V zemi není městská
hromadná doprava, jak ji známe z Evropy, a taxíky
nejsou vždy bezpečné. Dobře si naplánujte, jak se
v zemi budete pohybovat.
Na příští rok připravuje CzechTrade veletrhy se
společnou českou účastí. Soustředí se na obory
potravinářství, vodohospodářství, energetika a důlní
průmysl.
Pro více informací sledujte Kalendář akcí na webu
agentury CzechTrade.
Desatero pro obchodování
s Jihoafrickou republikou
ského průmyslu a zbrojaři. Pro dvoustranná
jednání na půdě Johannesburské obchodní
komory, se kterou jsme po více než ročním
jednání uzavřeli dohodu o spolupráci, se nám
podařilo získat řadu silných partnerů. Na za‑
čátku příštího roku chceme uspořádat misi
do Johannesburgu pro dodavatele v oboru
obnovitelných zdrojů a zdravotnictví, které
je na vysoké úrovni. Rádi bychom se dostali
na jihoafrický trh s nemocničními lůžky firmy
Linet, která se svými produkty postupně pro‑
niká do celého světa. Věříme, že zájem bude
i o různé potravinové doplňky a vitaminy.
Hodně drahá je nejspíš účast na odborných
veletrzích. Vyplatí se?
Veletrhy jsou nákladnou záležitostí, ale určitě
mají smysl, protože na nich se navazují první
osobní kontakty. Kontrakt tam nepodepí‑
šete, ale pro vstupní jednání je to výborná
platforma. Letos v květnu jsme měli několik
firem na veletrhu energetiky a vodohospodář‑
ství African Utility Week v Kapském Městě.
Zúčastnilo se ho 7500 lidí z byznysu. Prezen‑
tovali se tam výrobce kotlů Benekov z Hor‑
ního Benešova, firmy zabývající se čištěním
vody Antares‑AZV z Přerova a Mega ze Stráže
pod Ralskem a výrobce transformátorů ETD
Transformátory. Návštěvy potenciálních
partnerů na stáncích samozřejmě nenechá‑
váme náhodě, zveme je jménem CzechTradu.
Přítomnost zástupců firem na veletrhu je dů‑
ležitá, protože na místě mohou potenciálním
zájemcům představit technickou specifikaci
nabízených produktů.
Jaká je historie obchodních kontaktů s Ji-
hoafrickou republikou? Jaký zvuk tam mají
české výrobky?
Československo dříve do země dodávalo
ve velkém hlavně strojírenské výrobky.
Dodnes tam fungují elektroměry s nápisem
Made in Czechoslovakia. Poté se vzájemný
obchod úplně propadl, jednak po roce 1989
a také po pádu apartheidu a nástupu prezi‑
denta Nelsona Mandely v roce 1994.
Po roce 2010 otevřela agentura CzechTrade
v Johannesburgu svou kancelář, protože bylo
jasné, že země skýtá pro české exportéry vel‑
ké možnosti. Zatímco v Evropě i Asii se hraje
o cenu, až se marže dostávají téměř na nulu,
na jihu Afriky jsou stále slušné. Navíc je to
velký trh, jen v Jihoafrické republice žije ofi‑
ciálně na 50 milionů lidí, další miliony proudí
do této bohaté země ze severu neoficiálně.
Země se rozvíjí a potřebuje přesně ty typy
dodávek, v nichž mělo Česko vždy špičkové
know‑how a dobré jméno. Ovšem následkem
předchozího propadu ještě nemá nová značka
Made in Czech Republic tak dobrý zvuk jako
ta předchozí. Ale už se to začíná lámat, když
se k tomu přidají dobré reference, nejlépe
z Velké Británie nebo Nizozemska, je napůl
vyhráno.
Jihoafrická republika se rozrůstá, mimo jiné buduje celá města. Na snímku Kapské Město. Foto: SHutterStock
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/10
Rozhovor
ČESKÝ EXPORTÉR listopad 2017, číslo 09
Nigérie je velkou příležitostí pro všechny
exportéry. Češi ji zatím neumí využít
Představuje obrovský trh. „Domácí exportéři ale
velkého potenciálu Nigérie kvůli předsudkům zatím
nevyužívají,“ říká ředitel kanceláře CzechTradu v Lagosu.
Štěpán Beneš otevíral letos v lednu kan‑
celář CzechTradu v nigerijském Lagosu.
Věří, že se českým exportérům na dru‑
hém největším africkém trhu podaří
dobýt zpět ztracené pozice.
Na Meeting Pointu v Praze, který se konal
letos v létě, projevovali čeští exportéři velký
zájem o nigerijský trh. Co je nejvíce zajímalo?
Zájem je velký napříč obory, ale zástupci domá‑
cích firem zatím spíše zjišťují situaci. Už slyšeli,
že je to obrovský trh, ale na druhou stranu mají
hlavně informace, že jde o nebezpečnou oblast.
Takže kvůli předsudkům potenciál, který se
v Nigérii nabízí, zatím bohužel zdaleka nevyu‑
žívají.
Ale v Nigérii operuje islámská militantní
skupina Boko Haram, uskutečnilo se tam
několik teroristických útoků. Přesto tvrdíte,
že obavy jsou důsledkem předsudků?
Teroristické útoky zažily i Paříž, Berlín nebo
Londýn. Přesto se tam dál dělají obchody.
Do Nigérie se tlačí byznysmeni z celého světa,
je to druhá nejsilnější ekonomika Afriky. Byť
jsou tam propastné rozdíly mezi chudými
a bohatými, tak tam žije 30 milionů milionářů,
což je obrovský trh pro kvalitní spotřební zboží.
Největší nigerijské dvacetimilionové město, pří‑
stav Lagos, generuje 60 až 70 procent obchodů
celé západní Afriky. Na tamním trhu působí
řada světových firem z Asie i USA. Kdyby byla
oblast tak nepřátelská, jak se šíří v médiích, tak
by tam nikdo ze světových obchodních hráčů
nebyl. Opak je pravda, velcí exportéři si prostě
nemohou dovolit tam nebýt.
Jaká je bezpečnost obchodů?
V překotných 90. letech získali tehdy nezkušení
čeští obchodníci bohužel řadu špatných zku‑
šeností, když naletěli třeba na různé podvodné
e‑maily, v nichž podivní nigerijští princové
žádali o pomoc se získáním svého královské‑
ho majetku a podobně. Myslí si proto dodnes
to nejhorší. Ale obchody v Nigérii probíhají
standardně, při menších objemech se vyžaduje
stoprocentní platba předem nebo se využívají
akreditivy. Ostřílení exportéři jiné platební
instrumenty nepoužívají, spálit se samozřejmě
může nezkušená firma, která si platební pod‑
mínky neošetří.
Takže do nezajištěného obchodu byste nešel?
Do toho bych nešel ani v Česku. Byznys
s Nigérií ale lze standardně pojistit, dobře tuto
lokalitu zná třeba pojišťovna Lloyd\'s.
Kteří výrobci by se měli zajímat o tamní trh,
co se tam dá dovézt?
Jde o proimportní zemi, dá se do ní dovézt té‑
měř všechno. Nigerijci v podstatě nic nevyrábě‑
jí, nefunguje tam žádná průmyslová produkce.
Od 80. let se začali postupně zcela spoléhat
Ivana Gračková
ivana.grackova@economia.cz
Pokrývky hlavy české firmy Tonak Nový Jičín nosí
jedna z místních komunit. Na fotografii prezident
Nigérie Muhammadu Buhari. Foto: reuters
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/11
Rozhovor
ČESKÝ EXPORTÉR listopad 2017, číslo 09
na ropu, která je dnes náplastí na veškeré pro‑
blémy země. Rezignovali na svůj textilní a kože‑
dělný průmysl i na zemědělství. A byť se vláda
dnes snaží nastartování průmyslu podpořit, je
dovoz podstatně jednodušší než zavedení vlast‑
ní výroby. Nigérie je proto už dlouho obrovskou
příležitostí pro všechny exportéry, kterou zatím
čeští výrobci neumí využít. CzechTrade proto
dělá masivní osvětu.
Má země nějaké výrazné exportní bariéry?
Velkou bariérou by mohla být cla a certifikace.
Pokud by si je chtěli čeští výrobci zajišťovat
sami, zaplatili by spoustu peněz na různých
poplatcích, ztratili by mnoho času a stejně
by nakonec nic nevyřídili. Proto tuzemským
firmám doporučuji, aby své aktivity ukončily už
v přístavu, kde předají zboží svému místnímu
partnerovi, který se musí umět v byrokratickém
a bohužel i korupčním prostředí pohybovat.
Je i jiná cesta, jak najít v Nigérii partnera,
než se spolehnout na služby CzechTradu?
Dají se využít například odborné výstavy
a veletrhy. Účast na nich je ale hodně nákladná
a nedá se očekávat, že by první cesta přinesla
nějaký konkrétní výsledek. Velmi dobře může
fungovat doporučení, pokud už nějaká česká
firma spolupracuje s nigerijským partnerem
a kontakt poskytne dalšímu tuzemskému
výrobci, s nímž si nekonkuruje. To je ale spíše
věcí náhodných setkání než systematické prá‑
ce, kterou nabízí CzechTrade.
Na jaká specifika se musí čeští obchodníci
v Nigérii připravit?
Bez osobního doporučení neuděláte nic.
Každého nového partnera si přitom musíte
prolustrovat, zda někde nedluží, zda v obcho‑
dě nedělá podrazy. Informace můžete zase
získat jen přes známé, protože třeba banka
vám oficiálně neřekne nic, ani kurz nigerijské
měny naira k dolaru, a to přesto, že jinak tamní
banky fungují dobře. V zemi se dělá přes osobní
kontakty – všechno od registrace výrobků přes
clení až po dopravu. Proto je tak důležité mít
místního partnera.
Mají tuzemští výrobci šanci uspět i v tendrech
na dodávky pro státní projekty?
Určitě mají, ale musí se ve spolupráci se svým
místním partnerem angažovat kolem státní za‑
kázky o hodně dříve, než se tendr vůbec vypíše.
Pak už bývá většinou pozdě.
Sice říkáte, že se dá do Nigérie přivézt vše,
ale jsou jistě obory, které vnímáte jako zvlášť
perspektivní. Které to jsou?
Aktuálně připravujeme ve spolupráci s českou
ambasádou v Nigérii obchodní misi a disku‑
tujeme, které firmy pozvat. Pravděpodobně
se soustředíme na výrobce strojírenských
technologických celků, například armatur pro
distribuci ropy a plynu, a na potravináře. Třeba
trvanlivé, konzervované potraviny, paštiky se
v Nigérii téměř vůbec nevyrábí.
Tamní trh z minulosti české výrobky zná.
Proč jsme ho opustili?
Historicky vyváželo Československo do Nigérie
hlavně obráběcí stroje. Místní obyvatelé znají
látky z Veby Broumov, populární žiletky Czech
Blades Jevíčko, nebo dokonce pokrývky hlavy
z Tonaku Nový Jičín, které nosí jedna z míst‑
ních národních komunit. V 90. letech se všichni
čeští výrobci rozhodli vyvážet na Západ a dlou‑
ho budované obchodní kontakty se zpřetrhaly.
Takže teď po dvaceti letech dobýváme pozice,
které jsme dříve dobrovolně opustili. Ale český
dovoz do Nigérie začíná, byť opatrně, stoupat.
Třeba tuzemská společnost Knights dodala pro‑
střednictvím regionálních vlád místním firmám
minitraktory. A protože nigerijská reprezentace
si už uvědomuje, že spoléhat jen na ropu byla
chybná strategie, stává se zemědělství hned
další prioritou. Minitraktůrky tak byly podle mě
onou pomyslnou první vlaštovkou českých do‑
dávek pro jejich zemědělství a pro další obory.
Štěpán Beneš
ředitel kanceláře CzechTradu v Lagosu
stepan.benes@czechtrade.cz
Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu
v Praze. Poté působil v České energetické
agentuře, vedl projekty obnovitelných
zdrojů energie a dělal tajemníka Mirror
Group (orgán EU) pro fotovoltaiku. Byl ob-
chodním ředitelem Global Estate na Kap-
verdských ostrovech, pro Strojexport vedl
obchod s civilním i vojenským materiálem
v Africe. Pracovně působil také v Ugandě,
Angole, Ghaně, Etiopii a Keni. Nyní vede
kancelář CzechTradu v Nigérii.
1. Pro jednání postačí angličtina.
2. Plánujte cestu mimo období Vánoc a ramadánu.
Vnímejte, co se okolo vás děje, buďte obezřetní,
opatrní na svůj majetek, dbejte o svou bezpečnost
a vyhýbejte se rizikovým situacím.
3. Mějte na paměti etnické, kulturní a náboženské
rozdíly země. Velmi obvyklým a častým jevem v Nigé-
rii je všeobecná nedisciplinovanost a nedochvilnost.
4. Zjistěte si, kdo je váš obchodní partner, s kterým
spolupracujete. Bez kvalitního místního partnera,
jenž vám otevře dveře k zákazníkům, se absolutně
neobejdete.
5. Nigerijci jsou v obchodním styku velmi sebevě-
domí a asertivní. Jednání může předcházet dlouhá
neformální předehra, během které se klient s chutí
pochlubí svými úspěchy. Bohatí či vlivní Nigerijci rádi
dávají okázale najevo své bohatství (vliv), včetně
perfektního oblečení a automobilu.
6. Vyžadovaným oblečením během jednání jsou
kalhoty a sako. Kravatu míst nemusíte.
7. Buďte vlídně sebejistí a sebevědomí, zvlášť na svůj
nabízený produkt. Dobře prezentujte především sami
sebe.
8. Nenechte se uchlácholit prvotním dojmem, že
klient chce vše a ve velkém. Nigerijci jsou mistři mani-
pulace a rádi vytváří dojem, že je již obchod sjednán
během prvního jednání.
9. Připravte se na neočekávané průtahy a změny
v zadání požadavků z nigerijské strany.
10. Velmi dobře si zajistěte platební instrumenty.
Nejčastěji se používá potvrzený neodvolatelný
akreditiv (L/C) s co možná nejjednoduššími podmín-
kami, aby nedocházelo k průtahům s platbami. Snažte
se mít většinu svých plateb uhrazenou a na svém účtu
ještě před odesláním zboží.
Více informací o regionu naleznete na
www.businessinfo.cz/nigerie
Desatero pro obchodování
s Nigérií
Foto: Matej slávik
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/12
Pohled na region
český exportér listopad 2017, číslo 09
Ghana – vycházející hvězda Afriky
První subsaharská země, která před 60 lety získala nezávislost,
urazila za dobu své existence kus cesty a dnes má Ghana
ambici stát se jednou z nejprůmyslovějších ekonomik v Africe.
Ghana zaujímá speciální místo
v rámci dlouhé historie vztahů
mezi Českou republikou a Afrikou.
Po několikaletém útlumu hospodář‑
ské aktivity se nyní Ghana opět dostává mezi
nejrychleji rostoucí země světa.
Třicetimilionový ghanský trh nabízí ne‑
jenom stabilní podnikatelské prostředí, ale
i nebývalé obchodní a investiční příležitosti.
Díky výborné pověsti českých průmyslových
a strojírenských výrobků v západní Africe
mají tuzemské firmy v tomto teritoriu stále
konkurenční výhodu, která ovšem nebude
trvat věčně.
Historické vazby
Příběh moderní Afriky je nerozlučně spjat
s Ghanou. Jakožto první subsaharská
země, která získala nezávislost (již v roce
1957), podnítila další africké národy, aby
se vydaly vstříc svobodě a realizaci svého
obrovského potenciálu. Ghana upozornila
na rozsáhlé možnosti Afriky například
stavbou jednoho z největších vodních děl
na kontinentu, přehrady Akosombo na řece
Volta, či prezentací myšlenky africké
integrace na institucionální úrovni, jež je
dnes představována Africkou unií. Vzhle‑
dem ke své dlouhodobé politické stabilitě,
současnému demokratickému střídání vlád,
bohatým nalezištím zlata a ropy, výnosné
produkci kakaa a značným rozvojovým
ambicím je i dnes s Ghanou spojeno mnoho
pozitivních očekávání.
Pro Českou republiku výjimečnost země
spočívá především v bohaté minulosti vzá‑
jemných politických a hospodářských vztahů,
na které je možné navázat i dnes. Když Ghana
byla ještě britskou kolonií známou jako
Zlatonosné pobřeží, Československo dováželo
na tento trh své průmyslové výrobky, sklo,
textilie a další zboží.
Michal Prokop
sekce Evropské unie a zahraničního obchodu,
oddělení Afriky, Asie a Austrálie,
ministerstvo průmyslu a obchodu
prokopm@mpo.cz
Československo bylo také jednou z prvních
zemí, které navázaly s novým africkým státem
diplomatické styky, a to v roce 1957. První
ghanský prezident Kwame Nkrumah navštívil
v roce 1961 Prahu a obdržel kromě jiných poct
i Řád bílého lva. V témže roce byla podepsána
dohoda o vědecko‑technické a průmyslové
spolupráci mezi Československem a Ghanou.
Díky československé finanční a technické
pomoci bylo v africké zemi postaveno ně‑
kolik vodních elektráren, nemocnice a řada
technologických celků, jako například podnik
na výrobu juty, cukrovar ve městě Komenda,
továrna na sklo v Abosu, gumárenský závod
v Bonsu a továrna na boty v Kumasi. Stovkám
ghanských studentů bylo také poskytnuto
vyšší odborné vzdělání v Československu.
Nicméně když byl prezident Kwame Nkru‑
mah v roce 1966 během vojenského převratu
svržen, politické a ekonomické vztahy byly
na dalších 25 let značně utlumeny.
Foto: shutterstock
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/13
Pohled na region
český exportér listopad 2017, číslo 09
Kontakty mezi oběma zeměmi se podaři‑
lo obnovit až na počátku nového tisíciletí.
V roce 2010 zavítal do Česka tehdejší ghan‑
ský viceprezident John Dramani Mahama
s početnou podnikatelskou delegací. V této
době se obrat obchodní výměny blížil k hra‑
nici jedné miliardy korun. Dnes se vzájemný
obchod pohybuje okolo 656,3 mil. korun
a Ghana se řadí mezi pět nejdůležitějších
exportních trhů pro Českou republiku v sub‑
saharské Africe.
Hlavními vývozními komoditami do Gha‑
ny jsou zejména chemikálie, sklo a bižu‑
terie, zemědělská technika, osobní auto‑
mobily Škoda, dále se ve větším množství
objevují položky jako pneumatiky, barvy,
svítidla, látky, oděvy a drobné spotřební
zboží.
Předními dovozními artikly do Česka jsou
ovoce, kaučuk, hliník, kakao, zlato a tropické
dřevo. Velice důležitou úlohu v rámci rozvo‑
je česko‑ghanské ekonomické relace hraje
i obnova starších československých průmy‑
slových závodů v Ghaně. V roce 2011 byla
například znovuotevřena továrna na boty
ve městě Kumasi a minulý rok byl spuštěn
provoz v nově vybaveném cukrovaru „New
Komenda“.
Nástup modrého slona a průmyslová revoluce
V africké mytologii slon se vztyčeným cho‑
botem symbolizuje sílu, stabilitu a přízeň.
Je proto příznačné, že v ghanských prezi‑
dentských volbách v prosinci 2016 uspěl
právě kandidát strany, která má modrého
slona ve svém znaku. Současný prezident
Nana Akufo‑Addo, který nastoupil do funkce
v lednu 2017, zvítězil na základě reformního
programu, který počítá s tvorbou nových
pracovních míst a nastartováním ekonomic‑
kého růstu pomocí široké industrializace
hlavně v oblasti zemědělství a ve zpracova‑
telském odvětví. Tato agenda má předsta‑
vovat odpověď na dlouhodobé problémy, se
kterými se ghanské hospodářství potýká.
Těmi jsou zejména vysoký státní dluh,
nedostačující energetická infrastruktura,
nezaměstnanost mladé populace, malá di‑
verzifikace exportu a s tím související deficit
běžného účtu platební bilance.
Již na konci září 2017 prezident Akufo‑
Addo vyhlásil při příležitosti otevření
továrny na zpracování ovoce v obci Ekumfi
vládní program „One District, One Fac‑
tory“, jenž má za cíl zprovoznit alespoň
jednu továrnu v každém z 216 ghanských
okresů. Jde o ambiciózní plán odpoutání
zdejší ekonomiky od exportu primárních
surovin a příklonu k ekonomickému modelu
dávajícímu ghanským výrobkům nezbytnou
přidanou hodnotu. Prezident dále uvedl, že
nová vláda již vyčlenila 465 milionů dolarů
na výstavbu a renovaci 51 továren v Ghaně,
přičemž tamní vláda zajistila ve východní
Asii úvěrové půjčky až ve výši dvou miliard
dolarů na nákup nezbytných technologií.
Za předpokladu, že rozvojový plán prezi‑
denta Akufo‑Adda uspěje, budeme bezesporu
svědky západoafrické průmyslové revoluce.
„One District, One Factory“ může pomoci
Ghaně zlepšit její potravinovou soběstačnost
a také se příznivě projeví i v navazujících sek‑
torech. Otevírají se tedy široké možnosti pro
české firmy specializující se na obory, jako
jsou zpracovatelský a potravinářský průmysl,
zemědělská technika, silniční a železniční
infrastruktura a energetika.
Nová ghanská administrativa ani ne rok
od voleb sklízí jeden úspěch za druhým.
V červenci se ghanský ekonomický růst HDP
vyšplhal až na devět procent, což je nejlepší
výsledek za poslední tři roky. V současné době
země roste dokonce stejně rychle jako dyna‑
mický premiant Afriky – Etiopie. O zlepšující
se konkurenceschopnosti ghanské ekonomiky
vypovídá i fakt, že deficit běžného účtu za po‑
sledních několik měsíců klesl o tři procentní
body na 5,7 procenta, Ghana tedy zvyšuje svoji
výkonovou bilanci ve vztahu k exportu.
Nemalou úlohu hraje uzavření Prozatímní
dohody o hospodářském partnerství mezi
Evropskou unií a Ghanou, která odbourává
obchodní bariéry mezi oběma trhy. Tamní
vláda také efektivně zvládá tlumit inflační
tendence spojené se skokovým navýšením
hospodářského růstu. Daří se i v ropném prů‑
myslu, neboť v červenci 2017 bylo otevřeno
již třetí ropné pole zvané Sankofa Gye Nyame
u pobřeží země. Zvýší se tak ghanská produk‑
ce o více než 30 tisíc barelů ropy a 5,07 milio‑
nu kubických metrů plynu denně. Významný
je i verdikt Mezinárodního soudu pro mořské
právo (ITLOS), jenž nedávno rozhodl ve pro‑
spěch Ghany ve věci sporné námořní hranice
mezi Ghanou a Pobřežím slonoviny v kontex‑
tu zdejších ropných zdrojů.
renesance česko‑ghanských vztahů
Reformní agenda prezidenta Akufo‑Adda
přináší nebývalé obchodní a investiční příle‑
žitosti pro české firmy. Vzhledem k tomu, že
v Ghaně se ještě stále nachází mnoho průmy‑
slových závodů dodaných Československem,
tato skutečnost dává českým exportérům ur‑
čitou konkurenční výhodu a otevírá možnosti
získání kontraktů při modernizaci ghanského
průmyslu i v podobě subdodávek.
Ghaňané mají bezpochyby zájem o rozšíře‑
ní spolupráce s ČR, jak o tom svědčí rostoucí
intenzita bilaterálních vztahů. Letos v dubnu
byla podepsána s Ghanou dohoda o zamezení
dvojího zdanění. V roce 2018 se počítá s do‑
hodou o hospodářské spolupráci a výhledově
s uzavřením dohody o ochraně investic.
O perspektivě česko‑ghanské spolupráce
vypovídá i konání dvou velice úspěšných pod‑
nikatelských fór jak v Ghaně (Czech Days in
Ghana 2017), tak v České republice za velkého
zájmu firem z obou zemí. Na konci září 2017
zorganizovalo ministerstvo průmyslu a ob‑
chodu ve spolupráci se Svazem průmyslu ČR,
zastupitelským úřadem ČR v Akkře a Ghana
Free Zone Board v Praze obchodní seminář,
který slavnostně zahájili náměstci průmyslu
a obchodu ČR a Ghany, Vladimír Bärtl a Car‑
los Kingsley Ahenkorah. Ghanská podnika‑
telská delegace čítající přes dvě desítky osob
byla jednou z největších, které kdy do České
republiky zavítaly.
Obě strany se shodly na prospěšnosti part‑
nerství mezi Českem a Ghanou, jelikož obě
země jsou perspektivními vstupními branami
na mnohonásobně větší regionální trhy – pro
Českou republiku je to západní Afrika a pro
Ghanu střední Evropa.
Více informací o regionu naleznete na
www.businessinfo.cz/ghana
Památník prvního ghanského prezidenta Kwamea Nkru-
maha v národním parku v Akkře. Foto: shutterstock
Za předpokladu,
že rozvojový plán
„One District,
One Factory“
prezidenta
Akufo‑Adda
uspěje,
budeme svědky
západoafrické
průmyslové
revoluce.
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/14
Na cestě
český exportér listopad 2017, číslo 09
V Nigérii i JAR ocení osobní kontakt.
Přes e‑mail obchod neuzavřete
Jednání s africkými byznysmeny trvají déle, rádi si
povídají. Důležitá je během nich osobní přítomnost.
Předejdete tím případné korupci i podvodům.
Za exotickými slovy hausa, joruba či
ibo se skrývají názvy lokálních ja‑
zyků, kterými se domluvíte v Nigé‑
rii. Tedy jen zlomku z nich. V zemi
se používá dohromady více než 250 dalších.
Není ale třeba se děsit, úředně se v celém
státě hovoří anglicky. Navíc místní podni‑
katelé, nejenom ti v Nigérii, si cení osobní‑
ho kontaktu a rádi konverzují. Byznysová
jednání bývají neformální a srdečná.
Vyjednává se o dost delší dobu, než je
zvykem v Evropě. Žádný spěch a strohost.
„Rozhovor se zahajuje optáním ‚How are
you?‘ a přes počasí se přejde k ragby nebo
golfu. Zejména černoši nejdou přímo k věci.
Vhodným tématem je také rodina nebo
cestování. Řada místních podnikatelů byla
na dovolené v Praze, a to i opakovaně, tak‑
že nás znají, v tom máme velkou výhodu,“
objasňuje ekonomický diplomat v Jihoaf‑
rické republice Viktor Dolista. Doporučuje
i uvolněnější dress code. Stačí sako a koši‑
le, kravata není nutná. Ženy mají ještě větší
volnost.
Ještě důležitější však je zemi navštívit.
„Začátky a problémy obchodování v Africe
jsou po desetiletí stejné. Pro úspěch je bez‑
podmínečně nutné alespoň malé fyzické ev‑
ropské zastoupení na místě. Řešit dokonče‑
ní exportu jen telefonem nebo po internetu
je nereálné,“ upozorňuje Michal Jirkovský,
výkonný ředitel exportní konzultační firmy
Xenia a bývalý šéf Česko‑africké obchodní
komory.
Barbora Loudová
barbora.loudova@economia.cz
pomalejší tempo
Kromě osobnějšího pojetí byznysu se liší
i chápání času. Obchodníka tak může
překvapit občasná nedochvilnost partnera,
za kterou ale mnohdy stojí dopravní zácpy
nebo stávky. Od Evropana se však očekává
přesnost a dochvilnost.
„Afričan chce přátelský vztah, pomalejší
tempo, osobní komunikaci a velmi často
z odborného hlediska i poradit, co má vlastně
z Česka koupit a jak formulovat nabídku,“
shrnuje Jirkovský a znovu vyzdvihuje nutnost
setkání. Tuzemský dovozce si tak lépe ověří,
co tamní zákazníci vlastně potřebují. Česká
firma by pak podle něj měla sestavit nejen
nabídku, ale i poptávku. „Když se český
exportér rozčiluje, že partner z Afriky musí
Nigerijci a Jihoafričané mají rádi české hračky. Foto: shutteRstock
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/15
Na cestě
český exportér listopad 2017, číslo 09
umět jasně specifikovat zboží z Česka, které
po něm chce, tak vůbec nepochopil filozofii
obchodu v Africe,“ uzavírá.
S lokálními zástupci spolupracuje i spo‑
lečnost Techo, která region zásobuje kan‑
celářským nábytkem už 15 let. Obchodní
ředitel firmy Petr Hampl ale naopak tvrdí,
že Afričané jsou velmi schopní vyjednáva‑
či a rádi obchodují. „Čím dál častěji navíc
jednáme s lidmi, kteří mají zkušenosti s prací
pro nadnárodní korporaci, případně studova‑
li v Evropě nebo USA. Díky tomu se pak jiný
přístup k byznysu i některé kulturní rozdíly
stírají,“ popisuje.
Nigerijské dopisy
I udržování navázaných kontaktů probíhá
jinak než v Evropě. Výsledky jednání se musí
podle jihoafrického diplomata připomínat
a kontakty udržovat. Bohužel ne vždy to, co
se dohodne, stoprocentně platí. „Jednání
v JAR je podobné tomu v Británii, je tam
patrný britský element. Ovšem někdy místní
trochu přehání, v člověku to vzbuzuje velký
optimismus, ale nemusí z toho nic být,“
varuje politoložka Lenka Piknerová, která se
na Filozofické fakultě Západočeské univer‑
zity v Plzni věnuje problematice afrického
regionu. Jihoafrická republika sice nepatří
ke klasickým rozvojovým zemím, přesto
mezi obyvateli panují velké sociální rozdíly
a setkáte se také s korupcí.
Specifická situace panuje v Nigérii, která
je pověstná pochybnými praktikami – tak‑
zvanými nigerijskými dopisy. Podvodníci
se snaží vylákat na důvěřivém partnerovi
předběžné poplatky a slibují obrovské zisky.
Těch se ale nikdy nedočká. Proto je podle
tamní ekonomické diplomatky Beaty Ma‑
tusikové vždy vhodné kontaktovat i zastu‑
pitelský úřad, který může jakoukoliv firmu
prověřit.
České firmy by podle ní měly mít na paměti,
že nigerijské podnikatelské klima patří k těm
obtížným. Nigérie se v tomto ohledu umístila
na 170. místě z celkového počtu 189 hodnoce‑
ných zemí. „Rada pro české firmy je jedno‑
duchá, snažit se o podmínku platby předem
nebo jištění neodvolatelným akreditivem přes
pobočku evropské banky v Africe, tak se dá
obchodovat i v Nigérii,“ doplňuje Jirkovský.
Břitvy i minitraktory
I přesto mají Češi se zemí letité zkušenosti.
Podle Matusikové vnímá Nigérie i Jihoaf‑
rická republika Česko dlouhodobě jako
spřátelenou zemi. Ekonomickou spolupráci
započal už v dobách první republiky zlínský
podnikatel Baťa. Obchodním vztahům
se daří dodnes. Loni vyvezly české firmy
do JAR zboží v hodnotě 11,5 miliardy korun.
Podle Asociace exportérů tvořily 66 procent
stroje a dopravní prostředky. Tamní trh
ale stál i o české hračky, optické přístroje,
zbraně a střelivo či například sklo. K netra‑
diční, přesto významné položce vývozu patří
i umělá střeva používaná k výrobě uzenin.
Jejich export se v minulém roce vyšplhal
na 300 milionů korun.
Nigérie minulý rok zaznamenala finanční
krizi. Český dovoz proto ve srovnání s rokem
2015 klesl o 60 procent a činil něco málo přes
jednu miliardu korun. I přes nepříznivý stav
místní ekonomiky však diplomatka Beata Ma‑
tusikova hodnotí situaci pozitivně: „Vzhledem
k tomu, že se ve druhé polovině roku 2016 Ni‑
gérie ocitla oficiálně v hluboké recesi a hodno‑
ta nairy poklesla za stejné období na pouhých
40 procent své hodnoty, lze vývoj českého
exportu pokládat za relativní úspěch.“
Také do Nigérie putují téměř z poloviny
stroje a dopravní prostředky domácí výroby.
Kromě strojů se dováží české textilie, břitvy
a holicí čepelky, chemikálie, trubky a potrubí,
tradiční pokrývky hlavy, vojenské zboží nebo
kancelářský nábytek. V Nigérii tak působí
české firmy, jako je Škoda, Aero Vodochody,
nábytkářská firma Techo, tradiční výrobce
klobouků Tonak či textilka Veba Broumov.
Brokát, který podnik vyváží, je v zemi velmi
oblíbený, místní ho považují za luxusní dar.
V budoucnu by se mohl rozvinout také export
do zemědělského sektoru. V současné době je
totiž podle politoložky Piknerové aktuální pře‑
devším otázka zemědělské diplomacie a zřízení
postu zemědělského diplomata. Ten by měl
usnadnit vývoz českých zemědělských produk‑
tů. Zatím se letos podle informací ambasády
podařilo dovézt minitraktory.
čínská konkurence svým méně kvalitním
zbožím zaplavuje tamní trhy
Na obou trzích panuje poměrně tvrdý boj.
„Silná konkurence je v každé zemi světa,
i v Nigérii a JAR. Nigérie má však méně peněz
na dovozy z ciziny a neexistuje tam skoro
žádná místní konkurence pro české dovozce,“
tvrdí Jirkovský z exportní společnosti Xenia.
V Jihoafrické republice s poměrně vyspě‑
lým trhem panuje opačná situace. Zastoupe‑
ní tam mají téměř všichni významní světoví
hráči. Jde hlavně o Británii, USA, Kanadu,
Indii, Nizozemsko, Francii nebo Čínu. Sou‑
těživé podmínky potvrzuje i diplomatka Ma‑
tusiková. Upozorňuje zejména na rostoucí
přítomnost Číny, která svým méně kvalitním
zbožím za výhodné ceny zaplavuje místní
trh. Stejně jako v jiných afrických zemích
i v Nigérii citelně narostlo její obchodní
angažmá.
Podle ředitele firmy Techo Petra Hampla
má ale Česká republika v řadě afrických zemí
skvělou reputaci a Afričané Česko znají.
„Oproti čínské konkurenci jsme tamním
trhům schopni nabídnout tuzemskou kvali‑
tu, světový design a vysoký standard práce.
Naše služby zároveň doplňuje i kvalitní servis
a péče o klienta, které u asijských konkuren‑
tů nebývají zvykem,“ dodává Hampl.
Konkurenceschopnost a kvalitu výrobků
tuzemských podniků uznává i Viktor Doli‑
sta z ambasády v Pretorii. Vyzdvihuje také
možnost proniknout přes JAR i na další trhy.
Země je součástí nejstarší celní unie světa,
kam patří i státy jako Lesotho, Svazijsko,
Namibie nebo Botswana.
„Důležité je najít místní firmu, se kterou by
ty české mohly spolupracovat na projektech,
hlavně v sektorech, jako je energetika či vo‑
dohospodářství, nebo distributora, který by
šířil jejich produkty. Takový postup úspěšně
volí firmy jako Linet nebo Česká zbrojovka.
Pohybovat se na místním trhu samostatně se
nedoporučuje, alespoň na začátku je vhodné
spojit se s poradenskou firmou,“ radí ekono‑
mický diplomat.
Brokát české firmy Veba Broumov v Nigérii vnímají jako luxusní dar. Foto: RAdim bezNoskA
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/16
Krátce ze světa
český exportér listopad 2017, číslo 09
Regionální zprávy
egypt zažívá stavební boom, dostane nové hlavní město
Egyptský prezident Abdal Fattáh as‑Sísí se počátkem října
zúčastnil slavnostního zahájení výstavby nového administra‑
tivního hlavního města země, které bude domovem vládních
ministerstev, rezidenčních staveb i mezinárodního letiště. Nové
administrativní centrum, pro které se teprve bude vybírat jméno,
se nachází asi 40 km východně od Káhiry a v první fázi tam má
být soustředěno až sedm milionů lidí.
Megaprojekt ohlášený v březnu 2015 je součástí plánu vlády
rozšířit městské oblasti, a to v odpovědi na rychlý růst populace
a ve snaze zlepšovat komunální infrastrukturu. Prezident as‑Sísí,
kterého doprovázeli další vrcholoví vládní představitelé, na slav‑
nostním ceremoniálu prohlásil, že toto dílo „vstoupí do dějin“
a „město bude domovem všech Egypťanů“. Zároveň ujistil, že
vysoké náklady na jeho výstavbu nijak neovlivní výdaje na jiné
důležité projekty.
Nové správní centrum má vyrůst na ploše 714 kilometrů čtvereč‑
ních a kromě vládní čtvrti s desítkami sídel významných státních
institucí bude mít i vlastní mezinárodní letiště, veřejné zahrady
a parky o celkové rozloze 35 kilometrů čtverečních (nazývané
Green River). Rezidenční čtvrtě nabídnou až 23 tisíc bytových jed‑
notek, pro účely kancelářského využití vznikne park mrakodrapů,
který bude s výškou 345 metrů nejvyšší v Africe. Hlavním develo‑
perem města jsou složky egyptské armády. Ministerstva se začnou
stěhovat již na konci roku 2018, stejně jako samotní obyvatelé.
Celý projekt má být dokončen v roce 2020.
Díky grandiózním plánům výstavby – vedle nového hlavního
města také nových sídlišť, elektráren, silnic a železnic – bude
stavebnictví v Egyptě v nadcházejících letech pilířem celé eko‑
nomiky. Pokud by měl jakýkoli český subjekt zájem se do nových
projektů zapojit, má možnost setkat se s klíčovými hráči a firmami
na specializovaném veletrhu Batimat 2018. Ten se koná v Káhiře
ve dnech 1.–4. března 2018 (www.batimat‑egypt.com) a má přesah
i do dalších zemí Afriky a Středního východu; jde tedy o unikátní
příležitost nejenom pro české stavební firmy. V případě zájmu
o tuto akci je možné kontaktovat zahraniční kancelář CzechTradu
v Káhiře, která může pro vystavovatele zajistit nejen stánek, ale
i související logistické a asistenční služby.
Připravili pracovníci zahraničních
kanceláří agentury CzechTrade
kcexport@businessinfo.cz
Nová kontejnerová trasa z číny přes kazachstán k Baltu
V polovině října dorazil z města Urumči na severozápadě Číny
přes Kazachstán a Rusko do svobodného přístavu v Rize první
kontejnerový vlak, který společně vypravily Čínské železnice,
dceřiná firma lotyšských státních drah LDz Loģistika a spo‑
lečnost TransContainer. Informovala o tom pobaltská média
s tím, že jde o novou trasu kontejnerových vlaků Urumči–Altyn
Kol–Riga–Rotterdam. V jejím závěrečném úseku, tedy z Rigy
do Rotterdamu, bude náklad dopravován po moři.
Slavnostní uvítání vlaku na této další z „Hedvábných stezek“ se
uskutečnilo na území rižského univerzálního přístavního termi‑
nálu. Lotyšský ministr dopravy Uldis Augulis při té příležitosti
vyzdvihl zejména fakt, že nastartovat novou tranzitní cestu se
podařilo v rekordně krátké době. „Dohoda o společném záměru
byla podepsána v červenci 2016, testovací vlak vyjel už v listo‑
padu téhož roku, zatímco obvykle přípravy takové akce zabe‑
rou několik let,“ konstatoval ministr. „Obchodní výměna mezi
Evropskou unií a Čínou z roku na rok roste, 200 tisíc kontejnerů
do roku 2020 je vcelku reálný výhled. Pokud se zboží přepravuje
z Číny do Evropy po moři, trvá to 48 až 50 dní,“ připomněl velvy‑
slanec Kazachstánu v Lotyšsku Bauržan Muhamedžanov.
Na vedení trasy, která celkem měří přes 6000 kilometrů, se
vzájemně dohodly státní železnice Číny, Kazachstánu, Ruska
a Lotyšska. Vlak by ji měl zdolat asi za osm dnů. Nynější první
„řádnou“ soupravu tvořilo 41 kontejnerů a po třech dnech se
vydala z lotyšské metropole na zpáteční cestu.
Trasu nové „Hedvábné stezky“ by vlak měl zdolat za osm dnů.
Foto: shutterstock
Nedaleko Káhiry vyroste do roku 2020 nové administrativní město.
Foto: shutterstock
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/17
Krátce ze světa
český exportér listopad 2017, číslo 09
V rusku zavádějí daň z dodatečného příjmu
Od počátku roku 2019 začne v Rusku platit nový druh daně.
„Daň z dodatečného příjmu“ se bude týkat prodeje ropy z no‑
vých těžebních projektů a prakticky má nahradit takzvané
exportní clo. Novou daní bude zatížen nikoli objem vytěžené
ropy, ale finanční pohyb z prodeje této suroviny. Zákonná nor‑
ma bude primárně uplatněna vůči pilotním projektům na těžbu
ropy, a tedy ve vztahu ke společnostem Gazpromněfť, Lukoil,
Surgutněftěgaz a Rusněfť, které již podaly žádosti na jejich
realizaci. Každá z těchto společností bude těžit v uvedených
projektech kolem sedmi milionů tun ročně. Daný zákon je v při‑
pomínkovém řízení a má být schválen do 1. prosince 2018.
české letouny Bristell vynikají v Austrálii díky svému kokpitu
V Austrálii zažívají letouny Bristell velký úspěch. Nejúspěšnější
český exportér letounů do tohoto teritoria, společnost BRM
Aero, zde za uplynulých šest let již prodal téměř 50 strojů. Vel‑
kou roli v tom hrál jejich australský dealer Brett Anderson.
Již od roku 2009 společnost BRM Aero v Česku vyvíjí, vyrábí
a prodává lehká sportovní letadla. Letouny Bristell, jejichž
první verze byla vyvinuta a prodána v roce 2011, se nyní vyváže‑
jí do celého světa. Firma má vlastní distribuční síť se zástupci
nejen po Evropě, ale také v Severní i Jižní Americe, na Blízkém
východě či právě v Austrálii.
Do Austrálie se letadla Bristell dovážejí již osm let. Brett
Anderson, nyní dealer společnosti BRM Aero pro australský
a novozélandský trh, tehdy pro sebe sháněl sportovní letoun.
Na místním trhu však nenašel kvalitu, kterou požadoval.
Jeho představy naplnilo až letadlo Bristell, a protože s ním
byl spokojený, chtěl tuto možnost dát i dalším Australanům.
„Brett strávil 14 dnů v našem závodě a sám se podílel na výro‑
bě celého letadla, aby se seznámil s jeho konstrukcí a mohl se
stát plnohodnotným reprezentantem naší společnosti v Aus‑
trálii. Když jsem ho sledoval při práci, byl jsem si jist, že sto‑
jíme na prahu úspěšné spolupráce,“ vzpomíná Milan Bříštěla,
výkonný ředitel a zakladatel firmy. Dle jeho slov je australský
trh s letouny velmi náročný, pro evropské výrobce srovnatelný
s trhem americkým.
„Nejsložitější bylo protlačit letadla přes australskou certifi‑
kaci. Právě teď pracuji na získání certifikace v jiné kategorii,
jde pokaždé o něco úplně jiného,“ říká Anderson, australský
dealer BRM Aero a majitel podniku Anderson Aviation. Dle
slov Milana Bříštěly se však dodávky na australský trh neliší
od jiných: „Protože dodáváme do všech teritorií letadla v nej‑
vyšší kvalitě, je pro nás vývoz do Austrálie vlastně stejný jako
do kterékoliv jiné země.“
„Už jsme tu prodali kolem 50 letounů a teď jsme v jednání
o prodeji dalších 28 strojů. Třetinu našich zákazníků tvoří
bývalí piloti, třetinu soukromé osoby a poslední třetinu letecké
školy. Největší trh pro nás představuje východní pobřeží, ale
úspěch sklízejí naše letouny i na Novém Zélandu, kam zrovna
dva posíláme,“ popisuje prodeje v Austrálii Anderson. „Tamní
trh je pro nás významný tím, že v době, kdy Evropa uléhá k zim‑
nímu spánku a prodeje slábnou, v Austrálii je léto a obchod
jede naplno, což nám pomáhá udržet plynulý přísun zakázek
i v zimním období,“ míní Bříštěla.
Největší konkurenční výhodu vidí v konstrukci letounu. „Vel‑
ký a velmi pohodlný kokpit je největší devíza na australském
trhu, protože zdejší zákazníci s našimi letadly cestují na velké
vzdálenosti. Není výjimkou, že v něm tráví čtyři i pět hodin
v průběhu jednoho letu.“ Anderson zase vidí hlavní výhodu
v poměru ceny a kvality.
Obě strany jsou se vzájemnou spoluprací velmi spokojené.
Anderson si také pochvaluje snížení překážek importu letadel
díky vzniku organizací pro jeho podporu, což oběma stranám
tento komplexní úkon zjednodušuje. Anderson by se v současné
době chtěl zaměřit na zlepšení komunikace v Austrálii a na No‑
vém Zélandu a poté také více na region jižní Asie a Pacifiku, pro
který je také dealerem. V minulém roce se BRM Aero v Česku
ztrojnásobila výrobní kapacita pro inovace a vývoj nových mo‑
delů letounů. Díky tomu bude moci oslovit nové segmenty trhu
po celém světě.
Letoun Bristell RG se zatahovacím podvozkem. Foto: archiv brm aero
Foto: shutterstock
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/18
Odvětví byznysu
český exportér listopad 2017, číslo 09
Vývozu chemických výrobků se daří
a v cizině má renomé
České firmy jako Farmak nebo Proxim se shodují, že
nejdůležitější na zahraničních trzích je získat zákazníkovu
důvěru. Cesta k tomu vede přes kvalitu a dodržení lhůt.
Chemický průmysl patří k těm odvět‑
vím, kde zboží za výrazně více peněz
dovážíme, než vyvážíme. Loni před‑
stavovalo záporné saldo 161 miliard
korun. Ale to není výjimečný stav, naopak
dovoz nad exportem převažuje delší dobu.
„Deficit je sice dlouhodobý, ale celková zápor‑
ná bilance zahraniční výměny v tomto odvětví je
dána strukturou a velikostí českého chemického
průmyslu na jedné straně a potřebami Česka
na straně druhé,“ vysvětluje Ivan Souček, ředitel
Svazu chemického průmyslu ČR (SCHP ČR).
Chemický průmysl je značně diverzifikovaný
V loňském roce jsme dovezli produkty z che‑
mického odvětví za necelých 550 miliard ko‑
run a vyvezli za méně než 400 miliard korun.
A to do bilance není započítaný dovoz ropy.
Jde pouze o zpracované chemické, plastové
a farmaceutické výrobky.
Na druhou stranu to neznamená, že český
chemický průmysl zaostává. Produkty z to‑
hoto odvětví se prosazují i na nových trzích,
mají dobré renomé na náročných trzích jako
Německo a pyšní se dobrou kvalitou. Jenom
nemá tento průmysl v Česku tak výsadní
exportní postavení jako třeba ten automobi‑
lový.
„Chemický průmysl je stále tradičním od‑
větvím české ekonomiky a zaujímá významné
postavení ve zpracovatelském průmyslu.
Přesněji dosahuje kolem 12 procent z hle‑
diska tržeb, počtu zaměstnanců či přidané
hodnoty. A z pohledu podílu na tvorbě HDP je
dvakrát vyšší než u významných evropských
průmyslových zemí,“ tvrdí šéf Svazu chemic‑
kého průmyslu.
Podle jeho názoru je tento průmysl v tuzem‑
sku značně diverzifikován, přesto nemůže
pokrývat celý požadovaný sortiment potřeb
chemických polotovarů a výrobků, nezbyt‑
ných pro toto a navazující odvětví. Na druhé
straně je pro udržitelnost existujících kapacit
chemického průmyslu export byť jen části
produkce zásadní.
klíčové firmy dosahují evropského standardu
Má‑li Souček vyzdvihnout pozitiva českého
chemického průmyslu, pak uvádí význam‑
nou flexibilitu tuzemských vývozců, která je
ovlivněna i majetkovou strukturou.
Prioritou firmy Farmak je vývoj chemických postupů, které se dále využívají při výrobě produktů prodávaných
nejen v Česku, ale především na zahraničních trzích. Foto: hn – Jiří CaJska
Marcela Honsová
marcela.honsova@economia.cz
A negativa? „Negativem je přetrvávající
vnímání zboží z Česka některými dovozci. Ti
očekávají nižší ceny oproti západoevropské
konkurenci,“ uvádí Souček.
Přitom podle jeho zkušeností jednotliví
představitelé odvětví inovují svůj výrobní
program dle požadavků trhu a nových export‑
ních příležitostí, dokázali západní konkuren‑
ci dohnat, zavádějí nové technologie, které
napomohou i dalšímu růstu exportu.
„Z hlediska technologické úrovně dosahují
klíčové tuzemské firmy zcela standardních
evropských měřítek,“ je přesvědčený Souček.
Podle jeho názoru jsou všechny významnější
společnosti chemického průmyslu v tu‑
zemsku orientovány na export. I s ohledem
na efektivnost provozování instalovaných
kapacit a velikost českého trhu.
„Podle objemu produkce jsou nejvýznam‑
nějšími exportéry skupiny Unipetrol a Agro‑
fert. S ohledem na podíl exportu na vyráběné
Pokud
vystavujete
na veletrhu
ve Stuttgartu,
Kolíně nad
Rýnem nebo
Moskvě,
řadíte se mezi
důvěryhodné
firmy.
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/19
Odvětví byznysu
český exportér listopad 2017, číslo 09
produkci nebo jednotlivých výrobkách patří
mezi nejvíce exportně orientované společnos‑
ti Silon Planá, MCHZ Borsodchem Ostrava,
Lučební závody Draslovka Kolín, Explosia
Pardubice nebo Synthesia Pardubice,“ vyjme‑
novává ředitel SCHP ČR.
proxim vítězí na trzích prvotřídní kvalitou
Vyvážet se daří nejenom velkým chemickým
fabrikám s dlouholetou tradicí, ale i firmám
střední velikosti či i těm malým, které vznikly
po roce 1990. Musely se složitě prosazovat
na tuzemském trhu, v zahraničí to bez referen‑
cí z minulých let a tradice měly ještě složitější,
přesto uspěly.
Mezi takové úspěšné patří třeba rodinná spo‑
lečnost Proxim sídlící v Rybitví na Pardubicku.
Vyrábí chemické a enzymatické produkty pro
domácnost, zahradu a potravinářský průmy‑
sl. Nosným programem jsou přípravky pro
bazény, vířivky, jezírka, odpady a septiky. Loni
firma dosáhla obratu 56 milionů korun, letos
odhaduje nárůst o dva miliony. Exportuje
34 procent výrobků do 13 zemí, především
na Slovensko, do Německa a Nizozemska.
„Do většiny zemí vyvážíme přípravky
na úpravu vody v bazénech, na Slovensko
a do Pobaltí i enzymatické přípravky pro septi‑
ky,“ uvádí Jan Kroupa mladší, ředitel a spolu‑
majitel firmy.
Na rozdíl od ředitele svazu chemického prů‑
myslu je Kroupa junior přesvědčený, že od nich
v zahraničí jako od malé české firmy neočeká‑
vají nižší ceny. „Velmi si ceníme toho, že dlou‑
hodobě exportujeme na trhy, kde jsou opravdu
náročné požadavky na kvalitu zboží a bez‑
chybnost dodávek, jako jsou třeba Švýcarsko,
ale i Rusko,“ tvrdí šéf Proximu a dodává, že
žádný trik pro rozšíření do zahraničí nemají.
„Nic takového neexistuje, jenom musíme při
osobním kontaktu přesvědčit možné budoucí
partnery o tom, že dané oblasti rozumíme a při
prvních, většinou menších dodávkách, ale ani
nikdy později, si nesmíme dovolit dodat vý‑
robky, kde kvalita není prvotřídní a zboží není
dodáno v požadovaném termínu.“
On sám osobně věří, že exportu firmy pomá‑
há i účast na oborových veletrzích. Nedávno
byl v Barceloně a Kolíně nad Rýnem, v únoru
2018 se chystá do Moskvy. „Veletrhy jsou dů‑
ležité jak pro získávání nových kontraktů, tak
pro setkávání s lidmi z oboru a se stávajícími
zákazníky. A je to opět o budování důvěry,
pokud vystavujete na veletrhu ve Stuttgartu,
Kolíně nad Rýnem nebo Moskvě, tak se již
tímto řadíte mezi důvěryhodné firmy.“
Jan Kroupa přiznává, že firma Proxim využí‑
vá k účasti na veletrzích i pomoci CzechTradu
nebo ministerstva průmyslu a obchodu. „My‑
slím, že to jsou vhodné způsoby, jak českým
exportérům pomáhat. Možná bychom se mohli
ptát, zda by systém podpory nemohl být jed‑
nodušší a přehlednější,“ dodává spolumajitel
rodinné společnosti.
Farmak roste právě díky exportu
Stejně tak státní pomocí nepohrdne mno‑
hem větší firma Farmak. Její tržby jsou
desetinásobné oproti Proximu, loni dosáhly
561 milionů korun, letos odhadují nárůst
o dvě procenta.
„Od roku 2013 jsme vykazovali i dvouciferný
meziroční růst. Letošní zpomalení souvi‑
sí s výraznou fluktuací kurzu koruny vůči
euru a dolaru, ale na druhou stranu hlavním
faktorem udržení růstové strategie je rostoucí
export do exotických destinací, jako jsou Ja‑
ponsko, Jižní Korea, ale paradoxně také Rusko
a Brazílie,“ uvádí Jiří Raška, obchodní ředitel
Farmaku.
Jde o českou firmu vyrábějící generické
léčivé látky, kterých exportuje kolem 90 pro‑
cent. Celkově vyváží do 50 zemí světa. Polovi‑
na vývozu do Evropy směřuje do Německa.
„Německé farmaceutické firmy od svých
dodavatelů vyžadují špičkovou kvalitu,
a protože v ní neděláme kompromisy, jsme
jejich trvalým dodavatelem,“ prozrazuje
Raška. V Německu, ale také v USA, Japonsku
a Bangladéši má firma dokonce exkluzivní
zastoupení.
Zatím Farmak nevyváží do Číny, protože
měl obavy ze zcizení know‑how. Aktuálně svůj
postoj ovšem mění. „Začíná se ukazovat, že se
přece jen může vyplatit trochu riskovat, trh je
to obrovský s nespočtem příležitostí,“ přiznává
šéf obchodu významné české farmaceutické
společnosti.
Důležité je získat zákazníkovu důvěru
Farmak aktuálně velmi lákají asijské země.
Proto si letos začali s pomocí CzechTradu
mapovat obchodní příležitosti v Indonésii
a Malajsii. Další na řadě pak budou zřejmě
země Středního východu. „Potenciál mají ob‑
rovský, jde většinou o bohaté země, které ale
mají svá specifika. Bohužel je to také v sou‑
časnosti velmi turbulentní a nestálé obchodní
prostředí,“ míní Raška s tím, že bude třeba
zvolit správnou strategii.
Pro všechny trhy je společná nutnost být vy‑
trvalý, velmi zákaznicky orientovaný a schop‑
ný nabídnout klientům víc než konkurence.
„Vždy chceme jít dál než naši konkurenti,
nabídnout zákazníkům víc, než čekají. Někdy
i jen dobrou radu nebo doporučení, v tom
horším případě pak i přesměrování na našeho
ověřeného partnera, když zjistíme, že jsme
na něco takzvaně krátcí,“ přiznává obchodní
ředitel, že Farmak tak přichází o zákazníka.
Ale ne navždy.
„Získáme tak zákazníkovu důvěru, vrátí se
k nám příště s ještě zajímavějšími obchodními
příležitostmi. To se nám již několikrát stalo,
takže víme, že tato strategie je správná.“
Podle Rašky se na nové trhy nejlépe proniká
tak, že je firma úspěšná v sousedních zemích
nebo na podobných teritoriích. „Hodně nám
pomáhá doporučení spokojeného zákazníka,
který se zmíní svému kolegovi nebo partnerovi
a ten nás osloví,“ uvádí obchodní ředitel firmy
Farmak.
evropa, ale i vzdálenější trhy jsou perspektivní
Podle statistik z minulého roku se českým
firmám z chemického průmyslu nejvíce
dařilo v Německu, Polsku, Maďarsku, Itálii,
Francii, USA, Rakousku a pochopitelně
na Slovensku. To je nejvýznamnější export‑
ní osmička českého chemického průmyslu,
která se jen v malých obměnách opakuje
poslední roky.
„Určitě však perspektivním trhem zůstává
Ukrajina, Rusko, Írán, Indie, Čína, státy Již‑
ní Ameriky a vybrané africké země. Přístup
na tyto trhy je však v řadě případů význam‑
ně ovlivňován geopoliticky,“ tvrdí Ivan
Souček, ředitel Svazu chemického průmyslu.
Osobně se domnívá, že je třeba rozlišo‑
vat trhy komoditních výrobků, které jsou
významně ovlivňovány logistickými náklady
v případě větších vzdáleností. Pro tyto vý‑
robky zůstávají tradičními trhy okolní země
a lze na nich úspěšně konkurovat globálním
hráčům.
Na druhou stranu speciální unikátní
produkty mohou uspět kdekoli na světě,
i když i v tomto případě sehrává logistika
významnou úlohu. Proto tam firmy v případě
expanze staví vlastní výrobní provozy. „Tady
jde o Čínu, Indii, Austrálii, USA a jiné země,
kde mají své zkušenosti třeba společnosti
Precheza Přerov, Lučební závody Draslovka
Kolín a další,“ míní Souček, šéf Svazu che‑
mického průmyslu.
Zdroj: ČSÚ
Rok 2016 v tuzemském chemickém průmyslu
(vývoz a dovoz nejvýznamnějších skupin produktů v milionech korun)
Produkty vývoz dovoz bilance
Léčiva a farmaceutické výrobky 60 318 103 414 –43 096
Plastické hmoty v neprvotní formě 40 948 52 423 –11 474
Silice a vonné látky, lešticí a čisticí přípravky 34 542 39 875 –5 333
Plasty v prvotní formě 32 622 77 591 –44 968
Chemické prostředky a výrobky jinde nezatříděné 24 687 47 650 –22 963
Organické chemikálie 19 070 29 593 –10 523
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/20
Začínající exportér
český exportér listopad 2017, číslo 09
Česká kosmetika pro golfisty s pomocí
CzechTradu proniká na evropská hřiště
Zatím se zkouší značka PlayGolf uchytit na golfových
hřištích v Itálii a Nizozemsku. Postupně plánuje atakovat
kosmetikou pro sportovce především jihoevropské trhy.
Ještě se ani řádně neprosadili v tu‑
zemsku a už atakují zahraniční, za‑
tím především evropské trhy. Tak lze
popsat exportní snahy firmy World
Business Corporation Group. Jde o velice
mladou společnost, která vznikla před
necelými čtyřmi roky a zacílila na poměrně
bohatou a exkluzivní klientelu – na hráče
golfu.
„Aktuálně nabízíme osm kosmetických
produktů od krémů na ruce, opalování, bal‑
zámy na rty, sprchové gely až třeba po repe‑
lenty proti komárům, klíšťatům a podobně,“
vyjmenovává Martin Savara, statutární
ředitel a jediný vlastník společnosti.
prosadit novou značku trvá minimálně tři roky
Firma si nechává kosmetiku vyrábět ve spe‑
cializovaných provozech, sama je ovšem
vlastníkem veškeré receptury na výrobky
značky PlayGolf. Tyto produkty obsahují
látky využívané především ve farmacii
a také v kosmetice určené pro prodej v lé‑
kárnách.
„Ještě než jsme podnik začátkem roku
2014 založili, vyvinuli jsme první produk‑
ty a nechali si je atestovat a samozřejmě
schválit Státním zdravotním ústavem.
Na vývoji této specializované kosmetiky
s odborníky spolupracoval jeden ze zakla‑
datelů firmy – plastický chirurg,“ vzpomíná
na začátky ředitel World Business Corpora‑
tion Group. Parta zakladatelů sice objevila
zřejmou díru na trhu, ale to nestačilo.
Savara byl mezi zakladatele firmy při‑
zván kvůli tomu, že měl určité zkušenosti
s odbytem, znal zákonitosti tuzemského
trhu, i když hlavně v potravinářském byz‑
nysu. „Nikdo z nás majitelů neměl kontakty
z golfového prostředí,“ přiznává Savara, že
tam proniknout bylo zásadní. Legislativní
problémy při atestování kosmetiky se ve vý‑
sledku neukázaly tak složité, jako získání
potřebných kontaktů z golfu.
„Začal jsem nakonec se společníky i golf
hrát, což se ukázalo dobré jak pro byznys,
tak i pro pochopení, co všechno musí naše
produkty splňovat. Golfisté mají totiž
na kosmetiku specifické požadavky,“ míní
Savara. Například po použití krému na ruce
nebo opalovacího krému nesmí zůstat ruce
mastné, krém musí být rychle vstřebatelný.
Balzám na rty se zase nesmí roztéct v bagu,
když leží venku při 35 stupních Celsia. Nebo
dámské mýdlo musí být méně parfémované,
aby nepřehlušilo dámskou voňavku, naopak
pánské mýdlo může mít výraznější parfém
evokující pocit čistoty. „Většinu produktů
děláme v menším 75mililitrovém balení, aby
v bagu zbytečně nepřekážely a nezatěžovaly
ho.“
Nakonec zůstal z pětice zakladatelů firmy
World Business Corporation Group Martin
Savara sám. Zřejmě díky své urputnosti
a víře, že jde o sortiment, který má šanci
na trhu uspět. „Je jasné, že nové značce trvá
minimálně tři roky, než se na trhu trochu
prosadí, zviditelní. PlayGolf je první značka
kosmetiky pro golfisty, a to už nám nikdo
nevezme. Navíc já si za produkty stojím
a věřím jim,“ říká.
Savarovi je jasné, že začínající česká
firma nemůže konkurovat nadnárodním
společnostem, které mají známé řady opa‑
lovacích krémů. Ale věří, že řada specializo‑
vaná na golfisty, jejíž jednotlivé produkty se
cenově pohybují kolem 200 korun, uspěje.
A nejenom v tuzemsku, ale i v zahraničí.
„Spousta lidí prvně sáhne po osvědčených
značkách. Vím, že to není jednoduché se
prosadit.“
Na zahraniční trhy s pomocí Czechtradu
V Česku začínal majitel kosmetiky PlayGolf
tak, že si našel mezi golfisty přátele, sezná‑
mil se s majiteli golfových hřišť a pořada‑
teli turnajů a posléze vítězům turnajů své
produkty daroval. Třeba na berounském
turnaji WGM Beroun Czech Open. A právě
na golfové hřiště do Berouna jezdí mnoho
cizinců, stejně tak třeba na hřišti v Nové
Bystřici je běžné potkat hráče z Rakous‑
ka a v Karlových Varech zase z Německa.
V současné době je speciální kosmetická
řada pro golfisty k sehnání na vlastním
e‑shopu a právě na golfových hřištích, kde
si ji mohou zakoupit i zahraniční hráči.
A stejnou cestu volí Savara i v cizině.
Také tam chce nejprve kosmetiku hráčům
golfu darovat, aby si ji ozkoušeli a sami
usoudili, zda se jim hodí, či nikoli. Navíc
k proniknutí do golfového světa v cizině se
Marcela Honsová
marcela.honsova@economia.cz
Martin Savara (49)
Majitel a statutární ředitel firmy
World Business Corporation Group.
Po absolvování střední ekonomic-
ké školy se nejprve věnoval jako
zaměstnanec práci v realitách.
V roce 1996 se přestěhoval z Brna
do Prahy a založil vlastní realitní
kancelář. Asi za tři roky rozšířil své
působení o obchodování s potravina-
mi. V současné době pod firmou FB
Group distribuuje na tuzemský trh
dětské nápoje a především se věnuje
rozjezdu nového byznysu – kosme-
tiky určené pro hráče golfu. Dříve
hrál závodně hokej, takže má blízko
ke sportu, a zřejmě i proto se zapojil
do takto orientovaného byznysu. Pě-
tice podnikatelů v roce 2014 založila
firmu World Business Corporation
Group, v současné době je majitelem
pouze Savara, který věří v uplatnění
kosmetiky značky PlayGolf i na za-
hraničních trzích.
foTo: hn – libor fojTík
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/21
Začínající exportér
český exportér listopad 2017, číslo 09
rozhodl využít šéf české firmy také zahra‑
niční kanceláře CzechTrade.
„Třeba v Itálii pro nás mapovali golfový
trh a prostředí, našli distribuční společ‑
nosti působící v golfu, významná golfová
hřiště a podobně,“ naznačuje ředitel World
Business Corporation Group. Takže vedle
zkušeností českých golfistů ze zahraničních
hřišť sbírá potřebné vědomosti i kontakty
prostřednictvím CzechTradu.
Letos se s agenturou také poprvé zúčastnil
golfového veletrhu v Nizozemsku. Ve spo‑
lečném českém stánku se prezentovala
tuzemská golfová hřiště i kosmetika znač‑
ky PlayGolf. „Pomalu si budujeme pozici
i v zahraničí, získáváme kontakty, abychom
byli partnery turnajů a naše produkty jsme
tam mohli prezentovat i darovat. Kosmetika
je velice individuální věc, proto chceme,
aby s ní měli golfisté osobní zkušenost.“
Konkrétně na golfové turnaje v Nizozemsku
se už Savara dostal a přivezl si kontakty.
„Někteří se ozvou už sami, jiným se připo‑
meneme.“
Především jižní Evropa je podle Savary
pro export značky PlayGolf nejvhodnější.
Golfová sezona je tam delší, sjíždějí se tam
hráči ze severněji položených zemí. Takže
ideálními odbytovými trhy pro kosmetiku
určenou golfistům je vedle už vzpomínané
Itálie také například Španělsko, Portugalsko
a další.
„Třeba Dubaj je zaslíbené místo, ale tam
je těžké se dostat. Je to složitý trh kvůli
legislativě, ale hlavně i vnitřní uzavřenosti
bránící se cizincům,“ tvrdí Savara s tím, že
než se pokusí o dubajský trh, bude sbírat
zkušenosti a kontakty hlavně v Evropě.
„Pro golf jsou také ještě dobré Švédsko
a Anglie,“ dodává s tím, že se teprve učí, jak
funguje vnitřní svět golfistů v jednotlivých
zemích.
playGolf pro vyznavače venkovních sportů
A jaké tedy má PlayGolf šance v zahraničí?
„Těžko říct, v každé zemi je to jinak, někde
je to ještě snobský sport, kde jeho hráči
nekoupí nic, co není top osvědčenou znač‑
kou. Ale ne všude,“ míní šéf české firmy.
Aktuálně se mezi golfisty hovoří o tom, že
by to měl být přístupnější sport pro širší
veřejnost. „Záleží na současné generaci, zda
z golfu bude sport pro horních deset tisíc,
nebo nebojím se říct lidový sport. Kde si
lidé vezmou bag a půjdou se projít do pří‑
rody.“
Prosazení na zahraničních trzích není
jedinou ideou spjatou se značkou PlayGolf.
Její majitel ji chce rozšířit do celého světa
sportů provozovaných pod širým nebem.
Příští rok by se chtěl zaměřit na to, aby ji
postupně prezentoval jako prémiovou spor‑
tovní kosmetiku. „Chtěl bych, aby PlayGolf
byl sportovní brand. Abychom do sportov‑
ního světa přenesli to, co se nám osvědčilo
v tom golfovém. Plánuji rozšíření produktů,
vytvoření specializované řady pro ženy
a muže a podobně,“ naznačuje Savara.
V současné době je v České republice
registrováno 60 tisíc golfistů, ale aktivně jich
hraje méně. Mnohem více lidí se věnuje ven‑
kovním sportům, třeba cyklistice, orientač‑
nímu běhu, míčovým sportům jako beach‑
volejbalu a podobně. „Také tito sportovci
nechtějí mít rozpraskané ruce a potřebují
krém, který se rychle vstřebává. Uvítají kva‑
litní opalovací krémy nebo repelenty. Proto
si začnu postupně hledat další kontakty
a rozšiřovat povědomí o naší značce,“ uvádí
ředitel World Business Corporation Group.
Zřejmě je zbytečné dodávat, že pak doufá
i ve zvýšení exportu. „Zatím jsem měl v tu‑
zemsku v golfu velké štěstí. Potkal jsem se
s přátelskou atmosférou,“ věří, že podobné
to bude i v jiných sportech. „Ale netlačím
na odbyt, nechci z toho udělat zprofanova‑
nou značku. Věřím, že tato kosmetika má
svou sílu a kvalitu a že ji propagují nejlépe
lidi, kteří ji sami používají.“
To ovšem neznamená, že Savara už ne‑
počítá s pomocí CzechTradu. „Kosmetika
pro sportovce je specifický byznys a zatím
se nám pomoc agentury osvědčila,“ říká
s úsměvem a dodává, že nejlepší je český di‑
plomat nebo pracovník CzechTradu, který
se aktivně věnuje sportu a používá značku
PlayGolf. „Osobní doporučení považuji
za nejúčinnější.“
World business Corporation Group
Obchodní společnost sídlící v Praze, která
v tuzemsku jako první připravila pro hráče gol-
fu speciální kosmetiku. Firmu založilo v roce
2014 pět společníků. Posléze zůstal majitelem
společnosti jen Martin Savara.
Firma vlastní značku a veškeré receptury
na prémiovou funkční kosmetiku PlayGolf
produktů, jejichž základem jsou látky známé
z farmaceutického a kosmetického průmyslu
dostupné pouze v lékárnách.
Jde o produkty vyráběné takzvaně na míru,
na jejichž vývoji pracovali profesionálové
necelý rok ještě před založením firmy, aby
odpovídaly potřebné legislativě a splňovaly
nezbytné atesty Státního zdravotního ústavu
jako třeba dermatologické testy, zkoušky
kožní snášenlivosti a podobně.
Aktuálně společnost nabízí osm produktů
od krémů na ruce a opalování přes balzámy
na rty, sprchové gely až třeba po repelenty
proti komárům, klíšťatům a další.
Vizí firmy je, aby se kosmetika PlayGolf stala
značkou používanou lidmi, kteří se věnují
venkovním sportům.
Pouze první rok byla firma na takzvané nule,
poté už je v zisku, i když podle majitele Marti-
na Savary zatím nikterak významném.
Značka PlayGolf je v tuzemsku první speciální kosmetika pro hráče golfu. foTo: hn – MiChaela haSíková
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/22
Informační servis
český exportér listopad 2017, číslo 09
Ukrajina: tradiční partner s novým
potenciálem
Ukrajinské hospodářství se v roce 2014 kvůli rusko‑ukrajinské
krizi propadlo do hluboké recese. Po vlně strukturálních
reforem se nyní ekonomika země opět zvedá.
Pro Českou republiku je Ukrajina
historicky významným obchodním
partnerem. Od získání nezávislosti
v roce 1991 prošla ukrajinská ekono‑
mika, jejímiž pilíři byly zemědělství, těžký
průmysl a příjmy z tranzitu ropy a zemního
plynu, dramatickým vývojem. Pozdě zavádě‑
né reformy, restriktivní makroekonomická
politika a ruská finanční krize roku 1998
brzdily větší růst hospodářství po většinu 90.
let. Zlom nastal až po roce 1998, kdy zača‑
la ukrajinská ekonomika dynamicky růst.
Český vývoz na Ukrajinu tak vzrostl v letech
1999–2012 na více než osminásobek (o 718 %),
až k rekordní hodnotě 33,4 mld. korun v roce
2012, zatímco dovoz z Ukrajiny skoro na čtyř‑
násobek (o 272 % na 22,3 mld. korun).
Od roku 2014 je však vzájemný obchod
negativně ovlivněn rusko‑ukrajinskou kri‑
zí, vojenským konfliktem na východě země
a trvalou okupací Krymu, které v roce 2014
způsobily propad HDP Ukrajiny o 6,6 % (dle
statistik Světové banky), v následujícím roce
2015 dokonce o 9,8 %. Složitá mezinárod‑
ně‑politická a ekonomická situace v zemi způ‑
sobila každoroční propad obratu vzájemného
obchodu o 20 %, český vývoz se propadal
dokonce o 28–35 % (pokles z 32,3 mld. korun
v roce 2013 na 15,3 mld. korun v roce 2015).
euromajdan a reformní úsilí nové vlády
Vnitropolitická krize, ekonomický propad
a proevropský kurz spojený s velkým tlakem
EU a mezinárodních finančních institucí
odstartovaly vlnu rozsáhlých strukturál‑
ních reforem ukrajinské ekonomiky, které
pokračují dodnes. Implementace je pomalá,
nicméně fakta mluví jasně. Od roku 2016
Ukrajina deklaruje transformovaný bankovní
sektor, přijetí zákona o státní službě, přijetí
protikorupčního zákona a zákona o elektro‑
nickém deklarování majetku politiků a stát‑
ních úředníků, částečnou privatizaci státních
podniků, významnou reformu soudnictví,
daňovou a penzijní reformu, přijetí zákona
o nezávislém energetickém regulačním úřadu
a další klíčové změny v oblasti ekonomiky.
Poslední novinkou roku 2017 jsou decentrali‑
zační snahy ukrajinské vlády, kdy ukrajinské
regionální správy dostávají více peněz a auto‑
nomie na rozvoj oblasti.
Kontejnerový terminál je důležitou součástí největšího ukrajinského přístavu v Oděse, jednoho z největších
přístavů v Černém moři. Foto: ShUtterStock
Olga Kalinová
odbor zahraničně ekonomických politik I,
ministerstvo průmyslu a obchodu
kalinova@mpo.cz
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/23
Informační servis
český exportér listopad 2017, číslo 09
Pomajdanovské reformy se vzápětí pro‑
mítly do stabilizace ukrajinské ekonomiky
v roce 2016, která ukázala meziroční růst
2,3 % HDP. Takový růst byl zaznamenán
poprvé od roku 2012. Míra inflace klesla
o několik desítek procent, směnný kurz se
díky restriktivní monetární politice stabi‑
lizoval. Nepochybně na tom měl zásluhu
i fakt, že Ukrajina začala implementovat
Prohloubenou a komplexní zónu volného ob‑
chodu (DCFTA), která prozatímně vstoupila
v platnost v lednu 2016. Zlepšující se situace
na světových trzích komodit, rostoucí cena
ropy a příznivé počasí, které umožnilo
v posledním čtvrtletí 2016 nejlepší úrodu
obilí a nejvyšší exportní čísla od nezávislo‑
sti země, dodatečně podpořily ekonomický
růst. V červnu 2017 Evropská unie ohlásila
vízovou liberalizaci s Ukrajinou a podpoři‑
la tak nejen proevropské tendence v zemi.
Prognóza Světové banky výhledově uvádí 2%
růst HDP v roce 2017 a 3,5% v roce 2018.
Makroekonomická stabilizace Ukrajiny se
odrazila v podstatném oživení česko‑ukra‑
jinského obchodu. Návrat českých firem
na ukrajinský trh či aktivizace jejich podni‑
katelské činnosti po několikaleté pauze se
promítla především ve statistikách českého
vývozu, který vzrostl v roce 2016 o 42 %
v porovnání s předchozím rokem na hodnotu
21,7 mld. korun. Český dovoz klesl za dané
období o 7,4 % na hodnotu 19,2 mld. korun.
Česká republika opět dosáhla po dvou letech
aktivního salda zahraničního obchodu.
Trend růstu pokračoval i v prvním pololetí
roku 2017. Co se týče obratu obchodu, zazna‑
menáváme za období leden až červenec 2017
růst o 19 % oproti stejnému období předcho‑
zího roku.
Blýskání na lepší časy
Oživení obchodní spolupráce se promítlo
i na institucionální úrovni. Od začátku roku
2017 se uskutečnily čtyři významné návštěvy
českých ministrů (zemědělství, zahraničních
věcí, obrany a průmyslu a obchodu) v Kyjevě,
a tak se nezmýlíme, pokud rok 2017 ozna‑
číme rokem Ukrajiny v zahraniční politice
ČR. V březnu a dubnu se na obou stranách
vyměnili vedoucí diplomatických misí a došlo
k zintenzivnění jejich činnosti. I díky jejich
aktivnímu úsilí byla v červnu 2017 po dlou‑
hých čtyřech a půl letech obnovena činnost
Mezivládní komise pro ekonomickou, průmy‑
slovou a vědecko‑technickou spolupráci mezi
Českou republikou a Ukrajinou. A v říjnu 2017
byla dokonce v rámci Mezinárodního strojí‑
renského veletrhu v Brně obnovena tradice
Business dne Ukrajiny. Úspěšně pokračuje
dialog o problémech na ukrajinském trhu,
které se ministerstvo průmyslu a obcho‑
du ve spolupráci s Velvyslanectvím České
republiky na Ukrajině snaží dlouhodobě řešit.
Uvedený pokrok by měl být dostatečným im‑
pulzem pro realizaci dlouho plánované cesty
českého premiéra na Ukrajinu.
Pozitivní signál je vysílán i ze strany stát‑
ních institucí na podporu exportu. V reakci
na stabilizaci ukrajinské ekonomiky Export‑
ní a garanční pojišťovací společnost oznámi‑
la zrušení specifických opatření a režimu pro
schvalování pojišťování exportu na Ukrajinu
a nastavila nový teritoriální limit. Ten je
nastaven na 2,5 miliardy korun. Při projed‑
návání nových obchodních případů na Ukra‑
jinu budou mít výhodu krátkodobé a střed‑
nědobé transakce, případně transakce se
subjekty strategického významu a s příjmy
v devizách.
Možná i díky těmto signálům se české
firmy stále více zajímají o ukrajinský trh.
Česká oficiální účast organizovaná MPO
na listopadovém veletrhu „Mining Industry
Expo“ v Kyjevě hlásí účast 15 českých firem
z oboru dobývací techniky, což je nejvíce
vystavujících firem na všech ukrajinských
veletrzích za poslední čtyři roky. Stálicí
perspektivních oborů pro spolupráci jsou
tradiční průmysl a energetika, ale v důsled‑
ku zahraničněpolitických změn a reforem
hospodářství vznikají pro české firmy i další
nové příležitosti. Původně ruské dodávky
se nahrazují zbožím ze Západu, což před‑
stavuje příležitosti například v leteckém
průmyslu. Kvůli deindustrializaci země nyní
podíl zemědělství na HDP převyšuje podíl
průmyslu (v roce 2010 byl objem průmyslové
výroby o 70 % vyšší než zemědělské) a vzni‑
ká tu šance mimo jiné pro výrobce zeměděl‑
ské techniky.
potenciál s otazníkem
Každá mince má však dvě strany a i v tom‑
to případě je žádoucí se nad celou situací
zamyslet z jiného úhlu pohledu. I dvacet šest
let po vyhlášení nezávislosti Ukrajina stále
ještě hledá adekvátní politický, ekonomický
a společenský model svého rozvoje a stra‑
Jeden ze symbolů Kyjeva – pravoslavný klášterní komplex Kyjevskopečerská lávra. Foto: ShUtterStock
tegické zahraničněpolitické a bezpečnostní
ukotvení. Hospodářství je silně postiženo
stále probíhajícím konfliktem na východě
země, jakož i obchodními sankcemi ze stra‑
ny Ruska. V důsledku konfliktu na východě
Ukrajina přišla o 10 % svého průmyslového
potenciálu, dalších 25 % podniků zastavilo
výrobu.
I přes snahy ukrajinské vlády a částečnou
stabilizaci ekonomické situace jsou probí‑
hající strukturální reformy, stejně jako celá
ekonomická politika, spíše nahodilé a jejich
implementace zpravidla nedůsledná. Ukraji‑
nu dlouhodobě trápí neduhy, jako je korup‑
ce, přebujelá administrativa a provázanost
politiky s klíčovými ekonomickými subjekty
včetně neprůhledných zájmů nejmocnějších
oligarchů. Ekonomická situace a podmínky
pro podnikání jsou i nadále velmi složité.
S velkými obtížemi země obnovuje ztrátu
důvěryhodnosti ve svou hospodářskou
politiku, která se naplno projevila snížením
investičních ratingů. Také v klasifikaci
úvěrových rizik OECD je Ukrajina stále
na dolních příčkách, z čehož vyplývá pro‑
dražení vývozních úvěrů a jejich pojištění.
Chybí podstatné zlepšení podnikatelského
a investičního prostředí v zemi. K systémo‑
vým změnám zatím nedošlo, země se pouze
stabilizovala v krizi.
Zda nastane udržitelný hospodářský
vzestup Ukrajiny, se ukáže až po delší době.
Ukončení konfliktu, efektivní zavádění
reforem a vymýcení dlouhodobých neduhů
Ukrajiny jsou podmínkou pro to, aby se
země stala pro Česko nejvýznamnějším
obchodním partnerem postsovětského
regionu po Ruské federaci. Potenciál na to
má, i díky povědomí Ukrajinců o kvalitních
a konkurenceschopných českých výrobcích,
které tak českým firmám přináší významnou
konkurenční výhodu.
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/24
Informační servis
český exportér listopad 2017, číslo 09
Specifické požadavky severských
zemí nejsou pro Čechy překážkou
Švédská pobočka CzechTradu patří k těm nejvytíženějším.
Před dvěma lety pod názvem Skandinávie rozšířila svou
působnost na další trhy severských zemí.
Dánsko, Finsko a Norsko jsou země,
o které před dvěma lety rozší‑
řila svou působnost zahraniční
kancelář CzechTrade Skandinávie
(dříve Stockholm). Na švédském trhu tato
pobočka působí již od roku 2002, také má své
sídlo ve Stockholmu. Spolu s ředitelem v této
pobočce pracují dva místní zaměstnanci
a aktivity kanceláře, jejichž hlavním cílem je
zvýšení vývozů českých firem a poskytova‑
telů služeb na severské trhy, se dají rozdělit
do dvou rovin.
První z nich je aktivní asistence českým
firmám při kompletní akviziční činnosti a roz‑
voji trhu. Ta spočívá především v cíleném
vyhledávání a oslovování potencionálních
odběratelů, realizaci tržních průzkumů, pod‑
poře při jednání s místními subjekty a zpro‑
středkování konkrétních poptávek a obchod‑
ních příležitostí.
Druhou rovinou je aktivní asistence sever‑
ským firmám při identifikaci a zprostředková‑
ní kontaktů na relevantní dodavatele z České
republiky. Kancelář tímto způsobem velmi
efektivně propojuje místní poptávku s na‑
bídkou českých firem. Zahraniční kancelář
Skandinávie patří k nejvytíženějším po‑
bočkám CzechTradu a během svého působení
na severu Evropy vybudovala jméno velmi
spolehlivého partnera jak pro české, tak pro
místní firmy.
Švédská ekonomika je velmi podobná té české
Jedním z příkladů úspěšné asistence je ne‑
dávný vývoz unikátních technologií českých
3D skenerů na švédský a finský trh. S firmou
Abbas navázala kancelář první kontakt
v rámci meeting pointu, který pořádala
agentura CzechTrade na Mezinárodním
strojírenském veletrhu v Brně v říjnu 2016.
Při této příležitosti byla řediteli kanceláře
představena společnost, nabízené produkty
a technologie v oblasti 3D skenování a byl
prodiskutován tržní potenciál na severských
trzích (podrobnosti na vedlejší straně).
Obecně lze říci, že české výrobky a firmy
mají na severských trzích velmi dobré jméno,
a to především díky stávajícím referencím,
kvalitě výrobků a spolehlivosti dodávek.
Tuzemské firmy se zde uplatňují především
v oblastech strojírenských subdodávek,
dodávek kompletních energetických celků
a stavebních materiálů a služeb. Švédská
ekonomika je svou strukturou velmi podobná
té české, nejvíce poptávek po tuzemských
dodavatelích registruje kancelář Skandinávie
z oblasti strojírenského průmyslu, tedy vý‑
roby technologií pro těžbu, stavebních strojů
nebo filtračních a separačních technologií.
Na dánském trhu se jedná především
o příležitosti subdodávek pro firmy vyrábějící
potravinářské a balicí stroje a podniky půso‑
bící v oblasti výroby technologií pro větrnou
energetiku. Pro Norsko je samozřejmě zají‑
mavý segment dodávek pro off‑shore těžbu
zemního plynu a ropy, i když tento průmysl
je nyní kvůli nízkým cenám těchto komodit
v investičním útlumu a vyžaduje po dodavate‑
lích určité specifické certifikace.
Ve Finsku opět jde o příležitosti dodá‑
vek do strojírenství, železničního, lodního
a těžebního průmyslu. Finské mzdy patří
k nejvyšším na světě a kvůli zachování
konkurenceschopnosti se tamní společnosti
stále více zaměřují na outsourcing kompo‑
nent z Česka.
Švédský trh má hlad po tuzemských dodavatelích technologií pro těžařství. Na snímku je hornická oblast ve Falunu.
Foto: ShutterStock
Vítězslav Blažek
ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Skandinávie
vitezslav.blazek@czechtrade.cz
České výrobky
a firmy mají
na severských
trzích velmi
dobré jméno,
a to především
díky stávajícím
referencím,
kvalitě výrobků
a spolehlivosti
dodávek.
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/25
Informační servis
český exportér listopad 2017, číslo 09
Program Šance pro export otevírá
vývozcům dveře do dalších teritorií
Pokud uspějete na cizím trhu díky CzechTradu, můžete získat
zajímavý bonus z programu Šance pro export, kdy exportér
obdrží pomoc při vstupu na další trh zdarma.
Zkusit štěstí v severských zemích láká
mnoho firem, ovšem v oboru nových
technologií je to výzva pro ty nejam‑
bicióznější. Vzhledem k vyspělému
průmyslu a pokročilé digitalizaci a automa‑
tizaci výroby shledalo vedení firmy Abbas
tyto trhy velmi zajímavými pro svou další
expanzi. Firma se zabývá vývojem, výrobou
a prodejem mimo jiné bezpečnostních kame‑
rových systémů, termovizí a digitální analýzy
obrazu, technologií pro 3D skenování, které
nacházejí uplatnění v mnoha sférách – od au‑
tomobilového průmyslu přes průmyslový
design, digitalizaci historických památek až
po zdravotnictví a vzdělávání.
Zástupci podniku se rozhodli využít
asistenční služby zahraniční kanceláře (ZK)
Skandinávie nejprve na švédském trhu. Před‑
cházely tomu ovšem první kontakty v Itálii,
kde se jim s pomocí zahraniční kanceláře
CzechTrade v Miláně v krátké době podařilo
nastartovat nové distributory pro tamní trh.
„Po dobré zkušenosti s italskou pobočkou
jsme se rozhodli oslovit kancelář CzechTradu
ve Stockholmu, protože jsme neměli žádného
distributora, který by pro nás zastřešil Švéd‑
sko a Norsko,“ líčí začátky kontaktů s agen‑
turou CzechTrade Michal Vyplašil, marketin‑
gový specialista firmy Abbas, a dodává, že
i tady se jim podařilo poměrně rychle rozjet
spolupráci s firmou, která má v regionu velmi
dobré kontakty a zkušenosti.
„Cílem asistenční služby byla nejprve iden‑
tifikace vhodných obchodních partnerů, tedy
distributorů podobných technologií s již zave‑
denou sítí finálních odběratelů. Kancelář tak
detailně zanalyzovala švédský trh, sestavila
přehledný seznam potenciálních obchodních
partnerů, včetně jejich popisu a finančních
ukazatelů. Společně s firmou Abbas bylo
potom vybráno 20 relevantních švédských
obchodních partnerů, které pracovníci
CzechTradu postupně oslovili, představili
jim produkty a technologie firmy,“ vysvětluje
Vítězslav Blažek, vedoucí ZK Skandinávie,
a dodává, že díky této akviziční činnosti se
podařilo vzbudit zájem o spolupráci celkem
u osmi švédských firem. Díky pohotovým
reakcím klienta se z možných švédských
zájemců vyprofiloval jeden distributor, se
kterým následně společnost Abbas navázala
spolupráci. Nyní již dodává na švédský trh 3D
skenery.
Kromě Itálie a Švédska firma Abbas využila
služeb CzechTradu také ve Španělsku, Ně‑
mecku a ve Velké Británii, kde propojili účast
na veletrzích s přímým oslovením vhodných
partnerů prostřednictvím zahraničních
kanceláří. „Je třeba říci, že ačkoliv je náš obor
poměrně specifický, pracovníkům CzechTradu
se daří nacházet pro nás vhodné potenciální
partnery,“ oceňuje Vyplašil. Jejich strategií pro
příští rok je posílit své pozice hlavně v nejsilněj‑
ších evropských ekonomikách, rozšířit distribu‑
torskou síť v jihoamerických zemích a připravit
vstup značky na trhy Severní Ameriky.
Díky úspěšné spolupráci se zahraniční kan‑
celáří Skandinávie a vývozům, které z tohoto
spojení vznikly, se společnost Abbas kvalifiko‑
vala do programu Šance pro úspěšný export.
Získala tak od CzechTradu nárok na obdobnou
asistenční službu na dalším trhu, tentokrát již
zdarma.
Firma Abbas se rozhodla pro akvizici na fin‑
ském trhu. Také v tomto případě se zahraniční
kanceláři podařilo pro společnost nalézt vhod‑
ného distributora, a její výrobky jsou tedy nyní
Michal Vyplašil, marketingový specialista firmy Abbas,
která vyváží 3D skenery do 15 zemí světa. Foto: abbaS
Marcela Havlová
vedoucí PR a komunikace,
CzechTrade
marcela.havlova@czechtrade.cz
k mání též na trhu ve Finsku. „Oslovení a na‑
startování finského partnera už proběhly velmi
rychle, protože tamní firma měla namířeno
na velký strojírenský veletrh v Helsinkách a 3D
skenery tam už chtěla prezentovat. Operativně
jsme se tedy domluvili na schůzce a školení
v Praze a do týdne jsme podepisovali smlouvu,“
vzpomíná marketingový specialista podniku.
Zopakování úspěchu je opravdu výjimeč‑
né. Firma si uvědomuje, že jí velmi pomohla
„průkopnická“ zkušenost z programu Šance pro
export. „Vidíme, že se využití služeb Czech‑
Tradu momentálně ukazuje jako nejrychlejší
a nejefektivnější cesta, pokud chcete budovat
distributorskou síť. Můžete jít samozřejmě
na oborově zaměřené veletrhy, kde je velká
pravděpodobnost, že narazíte na zajímavého
partnera. Nicméně náklady na tuto akci budou
pěti‑ až desetinásobně vyšší než cíleně domlu‑
vené schůzky v teritoriu pomocí kanceláří
CzechTradu,“ shrnuje Vyplašil.
Na nedávném meeting pointu při brněnském
strojírenském veletrhu proto již vedl jednání
se zástupci dalších zahraničních kanceláří
o případném využití jejich služeb na světových
trzích, mimo jiné i v Severní Americe.
Individuální asistenční službu zahraniční
kanceláře mohou bezplatně získat klienti,
kteří již využili služeb agentury CzechTrade,
s její pomocí prokazatelně uspěli na zahra-
ničním trhu a dali souhlas s medializací svého
exportního úspěchu. Tím, že klienti získají
službu zahraniční kanceláře zdarma, jim
umožníme rozšířit působnost a zároveň snížit
rizika. Kromě toho, že agentura CzechTrade
pomáhá malým a středním podnikům uspět
v zahraničí, se také snaží prostřednictvím pre-
zentace jejich úspěchů motivovat a inspirovat
další firmy, které ještě nevyvážejí.
Šance pro úspěšný export
Desatero pro obchodování
se Skandinávií naleznete zde:
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/26
Informační servis
český exportér listopad 2017, číslo 09
Sdílená ekonomika funguje
na principu vzájemné důvěry
Význam platformové ekonomiky exponenciálně roste
a zákonodárci se na něj snaží reagovat. Inovativní segment
ekonomiky bychom ale neměli dusit.
Když nemůžeš, Uber – Emil Zátopek.
Tento slogan vymyslel kdosi, umístil
ho na sociální sítě a vtípek si nyní žije
svým životem, autora asi nedohledá‑
me. A tak je to s mnoha moderními technologie‑
mi. Řečeno opisem jiného literárního velikána,
stát to může chtít zakázat, může se zlobit, ale to
je asi tak všechno, co s tím může dělat. Ekono‑
mika on‑line platforem, jakými jsou například
Airbnb, Taxify či Uber, je realitou 21. století
a úředníci a zákonodárci se urputně snaží, aby
s ní aspoň trochu drželi krok.
Nové technologie a jejich kombinace
mají tendenci přinášet takzvanou kreativní
destrukci, kdy je staré postupně nahrazeno
novým, stejně jako byli koně na přelomu mi‑
nulého století vytlačeni auty, zhruba v polovi‑
ně století nahradila zaoceánské lodě letadla
a stolní počítače byly na začátku nového
milénia do určité míry nahrazeny mobily.
Nositelem těchto změn bývá zpravidla byznys
díky svým inovacím, vynálezům a novým
obchodním modelům. Federální vláda USA
zavedla standardní čas až mnoho let poté, co
se na něm dohodli na konci 19. století provo‑
zovatelé železničních tratí. Z digitální doby
se pak nabízí analogie s nástupem nelegál‑
ního stahování hudby či filmů na internetu,
kdy se zavedené společnosti dlouho bránily
distribuovat hudbu a další audiovizuální díla
prostřednictvím internetu. Nicméně tech‑
nologie, která je pro zákazníky uživatelsky
přívětivější a zároveň i levnější, si dříve či
později stejně cestu najde.
princip vzájemné důvěry
Využívání kapacit jinak ležících ladem či sdí‑
lení jednoho statku více lidmi jsou šetrnější
k životnímu prostředí než jejich vlastnictví.
On‑line služby v dopravě a ubytování jsou pro
spotřebitele cenově dostupnější, což podpo‑
ruje cestovní ruch i dostupnost cestování
pro širší skupiny obyvatelstva a přináší
příjmy z turismu i v oblastech, kde se třeba
z kapacitních důvodů tradičnímu poskyto‑
vateli nevyplatí působit. Spotřebitelé mohou
tyto služby celkem transparentně hodnotit
a tato (aspoň částečná) samoregulace může
být ve většině oblastí efektivnější než státní
zásahy.
Tato pozitiva samozřejmě nejsou bez rizik.
Na lehkou váhu nelze brát otázku férové hospo‑
dářské soutěže, jakkoliv to je spíše výzva pro
úředníky a zákonodárce než přímé negativum.
My Evropané jsme zvyklí, že nás stát trochu
vodí za ručičku, že se o nás téměř vždy postará,
a není záměrem autora s tím jakkoliv polemizo‑
vat. Ekonomika on‑line platforem však funguje
více na principu vzájemné důvěry a jisté míry
neformálnosti. Proběhlé soudní spory v ČR
i v jiných zemích EU ukazují, že se s těmito
novými fenomény utkávají nejen konkurenti
ze strany zavedeného byznysu, ale i úředníci
a soudci. Zkrátka zatím platformovou ekono‑
miku neumíme přesně zaškatulkovat a ještě
nějakou dobu bude trvat, než se nám to podaří.
Sdílená, kolaborativní či platformová eko‑
nomika však nesestává jen z Airbnb a Uberu.
Její význam exponenciálně roste a vyvíjí se,
je tedy těžké odhadovat vývoj digitálních
platforem v řádu několika let. Ekonom Boyd
Cohen upozorňuje, že v rámci ní může existo‑
vat přes 700 nových byznysmodelů. Tato širo‑
ká variace je dána například strukturou dané
společnosti, strukturou spojených aktérů,
tím, do jaké míry je orientovaná na zisk, jestli
optimalizuje využití již existujících věcí, nebo
využívá statky zcela nové.
Univerzální řešení? těžko
Možná i proto se již v jiných zemích ukázalo
jako chybné hledat řešení univerzální. V Berlí‑
ně a Barceloně se pokusili omezit pronajímání
bytů přes Airbnb, avšak soudy v obou přípa‑
dech rozhodly o neférovosti regulace v tom
smyslu, že stát nemá právo zakazovat majite‑
Jan Havlík
ředitel odboru evropských záležitostí a vnitřního
trhu, ministerstvo průmyslu a obchodu
havlik@mpo.cz
lům disponovat jejich majetkem. Proti tomu
Rio de Janeiro během olympijských her naopak
místní občany vybízelo, aby nabízeli ubytování
skrz Airbnb, a město tak nemuselo stavět tolik
nových hotelů ke krátkodobému účelu. Londýn
vydal společnosti Uber licenci na poskytování
dopravních služeb, kterou jí následně sebral
proto, že Uber nedodržoval dohodnuté pod‑
mínky vydání licence. V Praze městský soud
rozhodl o jednom konkrétním řidiči společnos‑
ti Uber, že není taxikářem, aby toto rozhodnutí
Nejvyšší správní soud následně zrušil. Naopak
Vrchní soud v Olomouci zrušil předběžné
opatření brněnského soudu, které zakazovalo
společnosti Uber fungovat v Brně, a totožně se
vyjádřil i Vrchní soud v Praze o předběžném
opatření vůči společnosti Taxify.
Po Evropě probíhají vleklé soudní spory,
avšak ani Soudní dvůr Evropské unie nebyl
zatím s to přijít se svým posudkem, zda je
Uber taxislužbou, nebo platformou (tak‑
zvanou službou informační společnosti dle
směrnice 2000/31/ES o elektronickém obcho‑
dování), či dokonce obojím zároveň. Cestou
vpřed se nezdá být ani stanovení minimální
hranice, od které již jde o podnikání (napří‑
klad počet nocí za rok, stanovení maximál‑
ního výdělku apod.). Nepoctiví hráči na trhu
by se totiž pravděpodobně umně schovali pod
tuto minimální hranici.
Byznys si vždycky cestu najde
Co s tím? Někteří si myslí, že správnou
cestou jsou zákazy, omezení a překážky
vstupu na trh. Proč však tolerují okrádání
státu na daních od současných nepoctivých
hráčů, na které stát nemá moc možností
dohlédnout? Byznys si vždycky cestu najde
a vždy budou na trhu poctiví a nepoctiví.
Proč by však měl stát najednou trvat na na‑
tolik důsledné kontrole byznysu přes on‑line
platformy a tím zabíjet inovativní segment
ekonomiky? Proč v 21. století trvat na filozo‑
fii pozitivisticky pojatých zákazů? Částečně
ze zištných důvodů (já na bráchu…), čás‑
tečně z neochoty opustit tradiční uvažování
o nutnosti tuhé regulatorní kontroly podnika‑
telů ze strany státu (na úrovni státní správy
i samosprávy).
Jediné spravedlivé a střednědobě udržitel‑
né řešení spatřujeme ve zjednodušení všech
Zatím platformovou ekonomiku neumíme přesně
zaškatulkovat a ještě nějakou dobu bude trvat, než se
nám to podaří.
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/27
Informační servis
český exportér listopad 2017, číslo 09
pravidel v daném sektoru tak, že necháme trh
otevřený i pro další hráče, kteří mohou při‑
nést zlepšení kvality služeb. Ameriku již pro
nás objevili Estonci. Tamější daňová a celní
správa propojila svůj systém bezkontaktní‑
ho výkaznictví s bezhotovostním platebním
systémem společnosti Uber. Výsledkem je, že
klesá administrativní zátěž uložená na po‑
skytovatele služeb platformy a zároveň se
zvedá úroveň evidence a míra odvádění daní.
Estonci díky tomuto jednoduchému systému
za rok 2016 od společností Uber a Taxify vy‑
brali 450 tisíc eur na daních. Neformálně pak
informovali, že daňová výnosnost z on‑line
platforem v dopravě je vyšší než u klasické
taxislužby. To proto, že řidič objednaný přes
platformu ví, že jeho jízda je vždy elektronic‑
ky zapsána v přehledu jízd, a je pro něj těžší
podvádět než pro taxikáře, na kterého si
mávnete na ulici a zaplatíte mu hotově.
Hledání společného zájmu
Zjednodušeně řečeno, služby poskytované
přes on‑line platformy jsou potenciálně
Ani Soudní dvůr Evropské unie nebyl zatím s to přijít se svým posudkem, zda je Uber taxislužbou, nebo platformou. Foto: ShutterStock
transparentnější než některé klasické byz‑
nysy. Je proto namístě se ptát, proč někteří
aktéři tak hlasitě volají právě po omezení
on‑line platforem. Cui bono? Dosavadní česká
diskuse se jeví tak, že nejlepší bude zakázat
auta, protože máme koně. To jest bez ostychu
omezit on‑line platformy neopodstatněnými
požadavky, ale hlavně mít takzvaně odškrtnu‑
to. Druhým koutkem úst pak budou ti stejní
hlasitě volat po nutnosti podpory inovací,
deregulaci či zvyšování zaměstnanosti.
Je na státu, na úřednících a politicích, aby
nastavil mantinely, které budou férové. Pokud
k tomu skutečně potřebujeme nové zákony, tak
ty by měly mít delší než jepičí život. Jinými slo‑
vy, takové zákony by měly umět postihnout více
než jen třeba Uber a Airbnb v listopadu 2017.
Ideálně by měly být natolik obecné a „věštecké“,
aby dokázaly předjímat vznik nových obchod‑
ních modelů, o kterých dnes ještě nevíme, že
budou existovat. To je obtížné, nikoliv však
nemožné. Pro začátek bude stačit, když nám
vůdčím principem bude otevřenost k inovacím,
férovost a hledání společného zájmu.
Nové zákony
by měly být
natolik obecné
a „věštecké“,
aby dokázaly
předjímat
vznik nových
obchodních
modelů,
o kterých dnes
ještě nevíme, že
budou existovat.
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/28
Informační servis
český exportér listopad 2017, číslo 09
CzechTrade nabízí po celém Česku
služby regionálních konzultantů
Od začátku letošního roku agentura CzechTrade
spolupracuje s regionálními kancelářemi CzechInvestu.
CzechTrade tak rozšířil své služby pro místní podnikatele.
CzechTrade letos slaví 20. výročí
svého založení. K jubileu si agentu‑
ra na podporu exportu „nadělila“
rozšíření svých aktivit o ty regio‑
nální, nyní pomáhá podnikatelům napříč
celou republikou.
Od začátku roku totiž naplno spolupra‑
cuje s regionálními kancelářemi agentury
CzechInvest, jejíž pracovníci nyní působí
také jako zástupci CzechTradu. Díky tomu
mohou podnikatelé své plánované export‑
ní aktivity a ambice konzultovat ve všech
krajských městech, kde s nimi tamní re‑
gionální konzultanti agentury CzechTrade
ochotně proberou všechny možnosti a pod‑
mínky vstupu na zahraniční trhy.
„Regionální zástupci díky svým detailním
znalostem všech činností agentury Czech‑
Trade a přehledné orientaci v rámci krajů
mohou podnikatelům nabídnout všechny
potřebné informace a služby v dané oblasti.
Obchodníci tak získají veškeré cenné rady
a poznatky od agentur CzechTrade, Czech‑
Invest i Agentury pro podnikání a inovace
na jednom místě,“ říká generální ředitel
CzechTradu Radomil Doležal.
Základní informace o zahraničních prezenta-
cích na jednom místě a v domácím prostředí
Regionální konzultanti pro zájemce nej‑
prve zajistí prvotní kontakt s agenturou
a projednají s nimi základní otázky, které
následně usnadní jejich rozhodování o vstu‑
pu na konkrétní zahraniční trh. V případě
potřeby jim předají kontakty na příslušné
oborové specialisty v konzultačních týmech
v centrále CzechTradu nebo přímo na ve‑
doucí zahraničních kanceláří agentury.
„Podstatným přínosem těchto prvních
setkání s regionálními konzultanty je pro
podnikatele úspora času i nákladů. Zá‑
jemci se od představitelů vládní agentury
CzechTrade dozvědí relevantní informace,
které by jinak museli zjišťovat na několika
místech,“ říká Doležal.
Velkou výhodou je nepochybně i to, že
veškerá tato jednání probíhají v jejich
domácím prostředí. Podnikatelé se infor‑
mují o způsobu fungování zahraniční sítě
CzechTradu, možnostech vlastní prezentace
na zahraničních trzích, například ve formě
účasti na veletrzích či výstavách. Získají
také kompletní přehled možných placených
i neplacených služeb agentury.
Kromě toho regionální konzultanti mohou
poskytnout i konkrétní informace z jednot‑
livých zahraničních teritorií a oborů, které
jsou příslušnými představiteli CzechTradu
považovány za nejzajímavější.
S rozvojem sítě regionálních konzultantů
došlo také ke vzniku nového oddělení v cen‑
trále. „Hlavním úkolem tohoto oddělení je
koordinovat spolupráci právě mezi regiony
a pracovníky zahraničních kanceláří,“ vy‑
světluje Radomil Doležal a dodává, že jeho
dalším a neméně významným úkolem bude
také prohlubování povědomí o aktivitách
CzechTradu v regionech. „A to nejen mezi
podnikatelskou veřejností, ale i u orgánů
státní správy a místních samospráv, respek‑
tive u subjektů, které se zabývají hospodář‑
skou činností a ekonomickými vazbami se
zahraničím,“ říká generální ředitel Czech‑
Tradu.
Podnikatelé mohou své plánované exportní aktivity nově konzultovat se zástupci CzechTradu ve všech krajských
městech. FoTo: shuTTersToCk
Miroslav Manďák
vedoucí oddělení regionální sítě ČR,
CzechTrade
miroslav.mandak@czechtrade.cz
Ve kterých městech působí
exportní konzultanti?
– Brno
– České Budějovice
– Hradec Králové
– Jihlava
– Karlovy Vary
– Liberec
– Olomouc
– Ostrava
– Pardubice
– Plzeň
– Praha
– Ústí nad Labem
– Zlín
Po načtení QR kódu
se zobrazí kontaktní
údaje na jednotlivé
zástupce CzechTradu
v regionech.
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/29
Informační servis
český exportér listopad 2017, číslo 09
Chorvatsko se probírá z krize. Vzestup
ekonomiky je šancí i pro české dovozce
Vleklá krize je už v Chorvatsku zapomenuta. Díky
finančním nástrojům EU zažívá ekonomika země
ozdravení. Toho by měli využít i tuzemští exportéři.
Zapojení do jednotného trhu EU
a schopnost absorbovat unijní fi‑
nanční nástroje pomohly chorvatské
ekonomice k ozdravení po vleklé kri‑
zi. Země ovšem potřebuje investice a výraz‑
nější rozvoj průmyslu. Českým firmám se zde
nabízejí příležitosti v nejrůznějších odvětvích.
Teprve v roce 2015 se Chorvatsko vymanilo
z šestileté recese, která zde trvala zhruba o tři
roky déle než v jiných evropských zemích.
Způsobila celkový pokles HDP o 12 procent.
V současné době se meziroční růst HDP pohy‑
buje kolem tří procent a táhne jej především
domácí spotřeba. Do budoucna by ale měly
ekonomickou dynamiku podpořit i velké inves‑
tice do infrastruktury, vyšší průmyslová akti‑
vita, aby se podařilo udržet roční růst průmys‑
lové výroby přinejmenším na úrovni 5 procent
z posledních tří let, a posilující cestovní ruch.
V posledních pěti letech český vývoz zboží
do Chorvatska vytrvale roste, zatímco dovoz
spíše stagnuje. V roce 2016 se z ČR do Chorvat‑
ska vyvezlo zboží v rekordní hodnotě 457 mi‑
lionů eur, dovozy chorvatského zboží činily
134 milionů eur. Za první tři měsíce 2017 to bylo
obdobně 126,5 mil. eur ve vývozu a 44,3 mil. eur
v dovozu, takže vysoký přebytek obchodní
bilance na české straně pokračuje. Chorvatsko
dlouhodobě vyrovnává svůj zbožový schodek
službami poskytovanými v cestovním ruchu.
Podle posledních dostupných statistik za celý
rok 2016 vycestovalo z Česka do Chorvatska,
nejčastěji k Jadranu, 828 tisíc osob, čímž se loni
tato destinace znovu po roční přestávce dostala
na nejvyšší příčku zájmu českých rekreantů.
Co dal a vzal vstup do unie
Chorvatsko vstoupilo do EU v červenci 2013,
tedy uprostřed hluboké a vleklé ekonomické
krize. V přístupovém procesu země otevře‑
la svůj vnitřní trh konkurenci ze zemí EU,
zároveň ovšem ztratila preferenční přístup
na trhy okolních nečlenských zemí EU,
zejména Srbska a Bosny a Hercegoviny, což
mělo nepříznivý dopad na obchodní bilanci
s těmito partnery. Nepříznivý vývoj v obcho‑
du se zbožím je ve větší míře kompenzován
službami spojenými s turistickým ruchem.
„Zapojení do společného trhu a také schop‑
nost absorbovat unijní grantové fondy pomoh‑
ly ozdravení chorvatské ekonomiky,“ řekla
počátkem října v rozhovoru pro Poslovni
dnevnik Elisabetta Cappannelli, nově jmeno‑
vaná teritoriální manažerka Světové banky pro
Chorvatsko a Slovinsko. Naopak zdrojem nejis‑
toty podle ní zůstává vysoký státní i korporátní
dluh, problematická situace na pracovním trhu,
přetrvávající sociální nerovnost a chudoba.
„Ani tříprocentní hospodářský růst, byť se jeví
jako udržitelný, není pro novou členskou zemi
nijak vysoký, navíc pouhá soukromá spotřeba
plus služby jej dlouhodobě neutáhnou,“ míní
manažerka s tím, že by země potřebovala jas‑
nější vizi dalšího rozvoje a důraznější reformy.
perspektivní obory pro české firmy
Celková alokace dotací z fondů EU do vodního
hospodářství, kterou Záhřeb musí realizovat
do konce roku 2023, činí 1,2 miliardy eur a je
určena především na investice do výstavby čis‑
tiček odpadních vod, úpraven pitné vody nebo
protipovodňových zábran. Velkým tématem
bude v dohledné době i řešení ztrát ve vodo‑
vodech, které průměrně činí kolem 50 procent
a v některých vodovodech až 96 procent.
Takové plánované investice skýtají velký počet
Alen Novosad
ředitel zahraniční kanceláře CzechTradu v Záhřebu
alen.novosad@czechtrade.cz
příležitostí jak pro projektanty, tak pro dodava‑
tele technologií, zařízení a komplexních děl.
Další zajímavou příležitostí budou i dodávky
vozidel pro veřejnou osobní dopravu, především
autobusů s pohonem na CNG/LPG a tramvají,
včetně modernizace českých tramvají, které
se v Chorvatsku stále používají. Záhřebský
dopravní podnik ZET plánuje pořízení 60 krát‑
kých nízkopodlažních tramvají (plánovaná
investice 2,23 mld. Kč, realizace 2018–2020).
Počítá se také s realizací řady projektů
v oblasti dopravní infrastruktury, které
budou spolufinancovány z fondů EU. Aktuál‑
ně probíhají velké tendry na modernizaci a re‑
konstrukci železničních tratí a připravují se
další projekty, například zdvojkolejnění trati
Križevci – státní hranice s Maďarskem, což si
vyžádá investice v rozsahu 300 mil. eur.
Právě probíhá také tendr na výstavbu
mostu na poloostrov Pelješac, který umožní
přímý kontakt s územně oddělenou oblastí
Dubrovníku, výše investice je 430 mil. eur.
Kapacity tamních stavebních firem pro
realizaci specializovaných prací na tomto
projektu jsou nedostatečné. V blízké budouc‑
nosti se budou modernizovat také teplárny
ve všech chorvatských městech. V Záhřebu
má být do konce příštího roku zveřejněn ten‑
dr na výstavbu nové paroplynové kogenerační
jednotky s plánovanou investicí 130 mil. eur.
Na ostrově Krk se chystá stavba terminálu
na zkapalněný zemní plyn a právě probíhá
předkvalifikační řízení pro generálního do‑
davatele. Spolu s terminálem se bude stavět
další přidružená infrastruktura, jako jsou
zařízení pro skladování plynu a plynovody.
Příležitosti pro české firmy představují
i subdodávky pro loděnice a místní výrobu
kolejových vozidel. Ovšem nejvýznamnějšími
průmyslovými obory v Chorvatsku jsou po‑
travinářský a farmaceutický průmysl, a tudíž
existuje poptávka po technologiích, strojích
a zařízeních pro uvedené obory. V posledních
několika letech vznikají nové menší výrobní
závody na zpracování kovů, plastů a gumy,
které exportují zejména do Německa. Oče‑
kává se pokračování tohoto trendu, a příleži‑
tosti se tedy nabízejí v dodávkách obráběcích
strojů a nástrojů.
Více informací na www.czechtrade.cz
nebo www.businessinfo.cz/chorvatsko
Pro rok 2018 se odhaduje příjem z turistiky asi
na 10 mld. eur. FoTo: shuTTersToCk
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/30
Informační servis
český exportér listopad 2017, číslo 09
Státní správa by mohla komunikovat
s klienty jednotnou chatovou aplikací
Agentura CzechTrade a další evropské organizace
na podporu obchodu diskutovaly na maltském
workshopu o lepších podmínkách pro vývozce.
Sociální média a jejich role v komunikaci
klientů se státní sférou a také koordi-
nace informačního obsahu webových
stránek patřily k řadě témat, jimiž
se zabýval podzimní intenzivní dvoudenní
workshop evropských organizací v oblasti
podpory obchodu (European Trade Promotion
Organisations, ETPO) na Maltě. Pracovního
setkání se zúčastnila také česká agentura pro
podporu exportu CzechTrade, která je členem
organizace již řadu let.
„ETPO a CzechTrade mají společné zájmy.
Podporují exportéry a společně hledají
cesty, jak pro vývozce vytvořit co nejlepší
podmínky a služby a usnadnit jim tak pů‑
sobení na zahraničních trzích,“ vysvětluje
Radomil Doležal, generální ředitel agen‑
tury CzechTrade. Pravidelné semestrální
setkávání členů ETPO probíhá již od roku
1977 a letošního workshopu v hlavním malt‑
ském městě Valletta se zúčastnili zástupci
z 18 zemí.
Podzimní schůzku uspořádal ve své
domovské zemi nejmenší člen organizace
TradeMalta. Tamní ministr zahraničních
věcí a obchodu Carmelo Abela zmínil ve své
úvodní řeči snahu pomoci malým a středním
podnikům s dobýváním zahraničních trhů.
Představil obchodně‑vývozní potenciál Mal‑
ty a vyzdvihl prioritní obory země (námořní,
letecký a potravinářský průmysl – zvláště
pak sušené ryby a nápoje, turismus, vzdě‑
lávání a služby). „Díky historickým vaz‑
bám na Velkou Británii je pro nás výhodou
i anglický jazyk, který je jedním z úředních
jazyků Malty,“ dodal Abela.
státní správa by mohla komunikovat přes chat
podobný Messengeru nebo WhatsApp
Jedním z hlavních témat setkání byla
sociální média a jejich role v komunikaci
klientů se státní sférou. V současné době
podle průzkumu, který představil Gege Gatt
z ICON Studios, důvěřuje médiím 50 procent
obyvatel, zatímco vládě a státním systémům
jen 41 procent.
Dostupnost informací na internetu vede
podle Gatta postupně k tomu, že více lidí
Stále více lidí důvěřuje svým blízkým nebo lidem z pracovního prostředí spíše než odborníkům. Foto: ShutterStock
Hana Štičková
vedoucí oddělení marketingu,
CzechTrade
hana.stickova@czechtrade.cz
začíná důvěřovat svým blízkým, lidem
z pracovního prostředí, nebo dokonce ko‑
mukoliv v on‑line diskusi spíše než profe‑
sionálům a odborníkům. Zástupci ETPO se
proto zabývali možnostmi on‑line komuni‑
kace státní správy, která by mohla své služ‑
by a informace prostřednictvím internetu
zpřístupnit klientům rychleji, pohodlněji
a jednotněji. „Firmy i obyvatelé očekávají,
že státní organizace budou reagovat a cho‑
vat se stejně proaktivně jako ty soukromé.
Státní správa by měla být 100procentně
nastavená proklientsky – služby a procesy
mají být vystavěny pro potřeby klienta,“
říká Doležal.
Jedním z řešení je vytvořit pro celou
státní správu jednotnou chatovou aplika‑
ci na obdobném principu jako Messenger
nebo WhatsApp. Do té by se uživatel mohl
přihlásit a odpovědi na dotaz by se mu pak
mohlo dostat velmi rychle. Není to přitom
nic nemožného. Pětačtyřicet procent reakcí
je dnes automatizováno na základě předem
nahraných standardizovaných odpovědí.
Jako příklad Gege Gatt uvedl běžná call cen‑
tra nebo vládu Singapuru, kde se již obdobná
komunikace využívá. Messenger Bílého
domu, který podle Gatta funguje od roku
2016, denně automaticky zpracovává odpo‑
vědi na miliony e‑mailových, telefonických
a on‑line dotazů.
Aplikace na základě vyplnění testu firmě dopo-
ručí, které služby jsou pro ni vhodné
Dánští a norští zástupci v ETPO otevřeli
téma cesty ke klientovi a plnění jeho potřeb.
V průběhu prezentace představili aktuální
model, který zohledňuje různá stadia při‑
pravenosti firem na export. Pomocí aplikace
„exportní připravenosti“ si může jakýkoliv
podnik udělat test a na základě jeho vyhod‑
nocení dostane doporučení, jaké služby jsou
pro něj vhodné.
Na workshopu také zaznělo, že by vhod‑
nějším výstupem měla být již konkrétní
strategie vstupu na zahraniční trh a dopo‑
ručení týkající se daného klientova výrobku
nebo služby. Další zajímavou myšlenkou
bylo vytvoření eMarketplace určeného
pro prodej produktů a služeb celosvětově
a on‑line.
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/31
Informační servis
český exportér listopad 2017, číslo 09
kvalitní web je základ, radí Španělé
Španělsko prezentovalo další aktuální
téma – koordinaci informačního obsahu zís‑
kávaného od své sítě zahraničních kanceláří
a zveřejňovaného na webových stránkách
organizace. Na workshopu zástupci disku‑
tovali o tom, do jaké míry je potřeba obsah
jednotně koordinovat z centrály, jak jej co
nejjednodušeji zpracovávat a předávat dál
klientům tak, aby převážila kvalita nad
kvantitou. Věnovali se také tomu, jak zajistit
jednotnost komunikace pomocí standardizo‑
vaných marketingových nástrojů.
Czechtrade prezentoval téma, jak správně
nastavit síť zahraničních kanceláří
Mezi účastníky nechyběla ani estonská agen‑
tura, která aktuálně řeší konkrétní nastave‑
ní podpory pro oborově zaměřené klastry.
Britští zástupci přišli s návrhem sdružovat
firmy ne podle oborového zaměření, ale
spíše podle konkrétní obchodní příležitosti.
To by znamenalo při získávání konkrétního
projektu podporu firem, které se nepohybují
ve stejném oboru, ale v produkci se navzá‑
jem doplňují. Většina zástupců organizací
na podporu obchodu se shodla, že mají se
spoluprací s klastry rozporuplné zkušenosti
a že v současné době neplánují žádné inova‑
ce nebo větší finanční podporu.
Agentura na podporu exportu CzechTrade
a Enterprise Ireland společně zpracovaly
téma sítě zahraničních kanceláří. Zabývaly
se výběrem lokalit, základními službami
a také například nastavením kvalitativ‑
ního hodnocení jednotlivých kanceláří.
„Z workshopu jednoznačně vyplynula důleži‑
tost spolupráce s diplomaty v cizích zemích.
Proškolení zaměstnanců v kancelářích
usnadňuje procesní řízení. Jde především
o školení pro konkrétní teritorium a školení
v diplomatických dovednostech. Důležitá
je rovněž konzistentní grafická a PR komu‑
nikace značky agentury, s čímž se potýká
nejedna evropská země. V takovém množ‑
ství kanceláří není snadné udržet jednotu,“
vysvětluje Radomil Doležal.
UK Department of International Trade
prezentovalo novou strukturu a komuni‑
kační kampaň, která spočívá v jednotnosti
prezentace země ve všech ohledech: z hledis‑
ka exportu, importu, vzdělávání i turismu.
Vše je pod sloganem „Great“ doprovázeno
signifikantní grafikou britské vlajky.
Kromě kampaně hovořili britští zástupci
o cílení na zahraniční nákupčí rozdělené
podle sektorů. Vytvořili obchodní balíčky
určené pro snadnější komunikaci obchodní‑
ho oddělení. Materiály jsou rozděleny do tří
kategorií – britští exportéři, nákupčí a inves‑
Státní sféra by měla pro komunikaci s klienty začít intenzivně využívat sociální média. Jednou z možností je vytvořit pro celou státní správu jednotnou chatovou aplikaci
na obdobném principu jako Messenger nebo WhatsApp. Foto: ShutterStock
toři. Také marketingová kampaň rozděluje
inzerci a strategii do těchto tří skupin.
Paul Kelly z International Trade Centre před‑
stavil nově vznikající portál Trade Helpdesk,
který firmám umožňuje získat rychlé základní
statistiky exportu vázané na konkrétní výrob‑
ky. Po zadání produktu, místa výroby a des‑
tinace se klient dozví, v jaké hodnotě se dané
zboží vyveze a jaké administrativní kroky je
potřeba podniknout.
Na jednom místě získá také informace
o necelních překážkách obchodu, výši daní,
odhad doby potřebné pro administrativu
a vývoz, kontaktní údaje na místní samo‑
správu, potřebné certifikace a další data.
Během druhého dne mezinárodního set‑
kání ETPO se zástupci organizací věnovali
i dalším významným tématům. Zabývali se
například budoucností workshopů a setká‑
vání organizace s cílem maximalizovat jejich
přínos pro malé a střední exportéry.
„Je potřeba nastavit co nejefektivnější
sdílení zkušeností a definovat témata, která
chceme řešit. Shodli jsme se, že cenný je
také vnější pohled na problematiku, ideálně
ze zkušenosti firmy s konkrétní zajímavou
službou či aktivitou,“ dodává generální ředi‑
tel agentury CzechTrade Radomil Doležal.
Příští pracovní setkání agentur ETPO se
bude konat na jaře roku 2018 v Praze.
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/32
Kalendář
český exportér listopad 2017, číslo 09
30. 11. 2017
praha: Jak maximálně využít soCIÁLNÍ
MéDIA pro úspěšné podnikání
Zajímavý seminář zaměřený na sociální média
a jejich maximální využití pro úspěšné podnikání.
Dozvíte se například, co stojí za úspěchem
sociálních sítí, co zajímá fanoušky a jak si je získat,
kdo by se měl o sociální média starat, a mnoho
dalších rad týkajících se Facebooku, Twitteru,
LinkedInu.
Cena: 2000 korun bez DPH
4. 12. 2017
praha: exportní potenciál trhů Jihoafrické
republiky a Nigérie
Na této exportní konferenci se dozvíte strategie
vstupu na dané trhy, jejich překážky a příležitosti, jak
Nejbližší akce
exportního vzdělávání CzechTradu
28.–31. 1. 2018
Ispo Mnichov, Německo
Agentura CzechTrade organizuje společnou
účast na odborném veletrhu sportovních potřeb
a sportovní módy ISPO Mnichov 2018. Přes 2500
vystavovatelů z 50 zemí představí své novinky pro
nadcházející sezonu na výstavní ploše 140 tisíc m2.
Účast na této akci je podpořena z projektu
NOVUMM spolufinancovaného z OP PIK a je možné
na ni čerpat podporu formou zvýhodněné služby
až do výše 80 tisíc korun na pronájem plochy,
registraci a další služby na veletrhu. Kontakt:
michaela.reznickova@czechtrade.cz, 224 907 524.
6.–18. 2. 2018
Woodtech egypt, káhira, egypt
Jedná se o mezinárodní veletrh nábytku, strojů
na výrobu nábytku i interiérového designu. Egypt je
jedním z největších dovozců nábytku na světě a účast
na akci je příležitostí k setkání s velkými developery,
zvláště v období očekáváného stavebního boomu.
V případě zájmu o prezentaci ve společném stánku
kontaktujte pavel.kalina@czechtrade.cz, 224 907 522.
27. 2. – 1. 3. 2018
embedded World, Norimberg, Německo
Veletrh zaměřený na vestavěné počítačové
systémy pokrývá širokou škálu využití embedded
systémů od Internet of Things přes čistou
mobilitu až po energetickou účinnost. Účast
na této akci je podpořena z projektu NOVUMM
KET spolufinancovaného z OP PIK a je možné
na ni čerpat podporu formou zvýhodněné služby
až do výše 90 tisíc korun na pronájem plochy,
registraci a další služby na veletrhu. Kontakt:
eva.novotna@czechtrade.cz, 224 907 512.
20.–22. 3. 2018
Metalloobrabotka. svarka, Jekatěrinburg,
rusko
Strojírenství patří v Rusku tradičně k perspektivním
a přitažlivým průmyslovým oborům. Možnosti najít
nového obchodního partnera v odvětví kovoobrábění,
sváření či obecně ve strojírenství nabízí 18. ročník
specializovaného veletrhu Metalloobrabotka. Svarka,
2018. Kontakt: jan.kobliha@czechtrade.cz, 607 001 720.
16.–19. 4. 2018
Alimentaria, Barcelona, Španělsko
Jde o nejdůležitější španělský veletrh v potravinářském
sektoru s mezinárodním přesahem. V posledních letech
se významně zvýšila výroba, prodej i spotřeba bio
a ekologických potravin a ze Španělska se stal jeden
z nejrychleji se rozvíjejících trhů v Evropě. Výhodou pro
české potravináře je také fakt, že se v zemi doposud
silně neetablovaly jednotlivé značky a spotřebitelé jsou
ochotni zkoušet nové produkty bez ohledu na původ.
Veletrh je vhodným krokem nejen pro vyhledání
nových obchodních partnerů, ale také pro upevnění již
existujících vazeb a zviditelnění vaší značky. Kontakt:
jana.trnkova@czechtrade.cz, 702 213 099.
11.–15. 6. 2018
Achema, Frankfurt nad Mohanem, Německo
Achema je prvotřídní platformou pro prezentaci
světových novinek z oblastí laboratorní techniky,
chemického strojírenství, farmaceutické obalové
techniky, environmentálních technologií a vývoje
a výzkumu v rámci chemického průmyslu. Veletrh
přitahuje pozornost hlavních světových hráčů na trhu
řady významných průmyslových odvětví. Na tomto
veletrhu tak máte jedinečnou příležitost oslovit přímo
přední světové firmy z oblasti zpracovatelského
průmyslu, obchodu a průmyslového výzkumu. Kontakt:
dagmar.matejkova@czechtrade.cz, 724 340 444.
Agentura CzechTrade organizuje české účasti
na mezinárodních veletrzích, při kterých zahraniční
zastoupení kromě příprav společné expozice nabízí
řadu doprovodných služeb pro zvýšení zájmu o české
vystavovatele ze strany zahraničních obchodních
partnerů. Společná expozice umožní prezentaci těm
firmám, které neplánují samostatnou prezentaci. Malé
a střední firmy mohou na svou prezentaci na vybraných
veletrzích čerpat finanční dotaci v rámci projektů
NOVUMM a NOVUMM KET.
Všechny akce najdete na www.czechtrade.cz nebo
portálu pro podnikání a export www.businessinfo.cz.
Zahraniční veletrhy
se společnou českou prezentací
a s čím na tamních trzích obchodovat. Důležité budou
i kulturní a obchodní zvyklosti v regionech a praktické
zkušenosti z daných teritorií.
Cena: zdarma
5. 12. 2017
praha: Naučte se jednat s japonským a korej‑
ským obchodním partnerem
Intenzivní seminář zabývající se japonskou a korejskou
kulturou na pracovišti a s tím související otázkou, jak
budovat a udržet korektní pracovní vztahy s asijskými
obchodními partnery a kolegy. Na konkrétních
příkladech z byznysu pochopíte, jak vzájemně
efektivně komunikovat a čeho se vyvarovat. Součástí
programu bude i méně známá etiketa pro společenské
příležitosti.
Cena: 1000 korun bez DPH
6. 12. 2017
praha: Business etiketa v obchodním jednání
Techniky pro navazování přirozené konverzace,
představování, oslovování, titulování, práce s vizit‑
kami, zasedací pořádek, pozvání na recepci, raut,
koktejl či číši vína, dress code, etiketa stolování.
8. 12. 2017
praha: Jak nastartovat export českého piva
do Velké Británie?
Zaměřeno na aktuální informace o Velké Británii
a britském pivovarnictví. Dostanete užitečné rady
a tipy, jak se prosadit na britském trhu s českými
pivy a obchodovat s britskými partnery. Na závěr
se dozvíte, jak si vede úspěšný exportující český
pivovar ve Velké Británii.
Cena: zdarma
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/33
Kalendář
český exportér listopad 2017, číslo 09
České oficiální účasti na veletrzích
16.–18. 1. 2018
euroguss,
Norimberk, Německo
Oficiální účast České republiky na mezinárodním
veletrhu se zaměřením na oblast lití pod tlakem
a související průmyslové obory byla organizována
ministerstvem průmyslu a obchodu již v minulosti.
Účast byla iniciována Svazem sléváren ČR.
Na veletrhu „Euroguss 2016“ se prezentovaly
firmy z následujících produkčních oblastí: výroba
tlakových odlitků z neželezných kovů (hliník,
zinek, magnezium), výroba strojů a nástrojů pro
lití pod tlakem, výroba pecí, výroba forem a jejich
příslušenství, dělicí látky a materiály, dodatečné
úpravy odlitků, měřicí a regulační technika, kontrola
kvality, suroviny a technika pohonu apod.
Hlavními cílovými branžemi jsou strojírenská
výroba, především automobilový a letecký průmysl,
investiční celky a medicínská technika.
Kontakt: Eva Zakševická, zaksevicka@mpo.cz,
tel. 224 852 805.
6.–8. 3. 2018
Middle east electricity
Dubaj, spojené arabské emiráty
Oficiální účast České republiky na mezinárodním
veletrhu se zaměřením na oblast energetiky
a elektrotechniky. Navrhovatelem je
Elektrotechnická asociace České republiky (ELA).
Veletrh „Middle East Electricity“ je jednou
z největších mezinárodních obchodních událostí pro
energetický průmysl v Asii. Každý rok veletrh přivítá
více než 1500 mezinárodních vystavujících firem
a více než 21 tisíc návštěvníků ze 130 zemí světa.
Hlavní sektory výstavy Middle East Electricity jsou
následující: výroba, přenos a distribuce elektrické
energie, automatizace, řízení a regulace, osvětlovací
technika, pohony, výkonová elektronika, napájecí
soustavy, vodiče a kabely, nové a obnovitelné zdroje
energie, jaderná energie, projekce, poradenství,
vzdělávání.
Kontakt: Lenka Koucká, koucka@mpo.cz,
tel. 224 852 745.
16.–18. 3. 2018
Agrotech a Las‑expo
kielce, polsko
Jde o významný veletrh výrobců zemědělské
a lesnické techniky. Veletrh byl navržen Asociací
zemědělské a lesnické techniky (A.Zet). Veletrh
obsahuje komplexní nabídku zemědělské techniky,
včetně značkových traktorů. Souběžně s Agrotechem
se bude konat veletrh plánování dřevařského
průmyslu a lesního hospodářství Las‑Expo.
Kontakt: Věra Brožková, brozkova@mpo.cz,
tel. 224 852 680.
Další program MPO na podporu českých oficiálních
účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách
v zahraničí naleznete na www.mpo.cz
Český stánek na minulém ročníku výstavy Middle East Electricity, která se konala v Dubaji. FoTo: veleTrhy brNo
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/34
Fotokvíz
ČESKÝ EXPORTÉR listopad 2017, číslo 09
tiráž
ČESKÝ EXPOrtÉr: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom – vydavatelství Economia, a.s. / Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou
CzechTrade / Ředitel speciálních projektů: Petr Orálek / Vedoucí přílohy: Martin Knížek / Editorka: Markéta Prokšanová / Foto: HN − Jiří Cajska, HN − Libor Fojtík, HN − Michaela
Hasíková, HN − Matej Slávik, Radim Beznoska, archiv firmy Bristell RG, archiv firmy Abbas, Reuters, Shutterstock, archiv Veletrhy Brno / Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal,
Albert Bartoš / inzerce: inzerce.hn@economia.cz / tisk: EUROPRINT A.S. / Samostatně neprodejné
A – Astana, Kazachstán
B – Baku, Ázerbájdžán
C – Aksai, Kazachstán
Uhodnete, které místo na světě zobrazuje fotografie?
Architektonicky velmi zajímavá věž je hlavním orientačním bodem města. Toto dílo, které má
představovat topol, je vyobrazeno na zadních stranách tamních bankovek. Turisty je věž hojně
vyhledávána, protože ze skleněné kopule je krásný výhled na panorama města. Bohužel stejně
impozantní fotky jako třeba z pařížské Eiffelovy věže ale nepořídíte. Vyhlídka má totiž zaoblená
a tónovaná skla. Ve kterém městě se tato věž nachází?
Odpověď naleznete v příštím čísle.
Kazachstán a Ázerbájdžán
V příštím čísle Českého exportéra
Zdravotnická technika
Poslední letošní číslo magazínu
vyjde v HN 12. 12. a v týdeníku
Ekonom 14. 12.
Správná odpověď z minulého čísla:
V říjnovém čísle jste měli na fotografii
poznat národní park Tsitsikamma.
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/HN052907
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/HN051257
http://www.floowie.com/sk/citaj/hn-171121-ex-upi/