MH leden únor 2013

m ě s í č n í k p r o f i r m y a v e ř e j n o u s p r á v u  ú n o r 2 0 1 3 www.moravskehospodarstvi.cz Sledujeme kraje: Vysočina  |  Jihomoravský  Olomoucký  |  Zlínský  Moravskoslezský  |  Pardubický Královéhradecký více na www.moravskehospodarstvi.cz Česká pošta ztratila monopol Na trh nyní může vstoupit každý provozovatel poštovních služeb. Česká pošta totiž ztratila monopol v doručování poštovních zásilek do padesáti gramů. Zákazníci teď mají tedy na výběr – a rozhodovat se budou nejen podle ceny, ale i kvality. Více na straně 13 Velký přehled vysokých škol Vysoké školy lákají ke studiu stále více také zaměstnané. Moravské hospodářství připravilo přehled těch nejzajímavějších oborů pro pracovníky veřejné a státní správy a pro firemní manažery v bakalářském kombinovaném studiu. Přehled najdete na straně 16 obce si oddechly. Pro kontroly zůstávají dveře zavřené Senátoři zarazili změnu zákona, který měl rozšířit pravomoci NKÚ. Ty by podle senátorů i některých starostů roztočily ještě více kolotoč nekoordinovaných kontrol. Zastavili senátoři šikanu, nebo průlomový protikorupční zákon? Více se dočtete na straně 10 Důchodová reforma přináší více papírování Firmám se kvůli změnám v důchodovém systému markantně navýší papírování. Reforma má zvýšit zásluhovost celého penzijního systému. Ve firmách však velké lednové změny narušují zavedenou administrativu. Více informací na straně 12 2–4Zaměřeno na dotace 7Budoucnost českého odpadového hospodářství 8česká republika – přístav v srdci Evropy? na energetické úspory možná neBude letos tolik peněZ, kolik se čekalo. roZhodne o tom vývoj na trhu s emisními povolenkami. právě Z výnosů dražeB emisních povolenek se má program Zelená úsporám financovat. jan pacas Evropští komisaři se však sna- ží prosadit, aby se 900 milionů povolenek kvůli jejich nízkým cenám z trhu stáhlo. Cena povo- lenek by se tak sice uměle zvýši- la, ale v Česku by jich nemuselo zůstat do  aukcí dost. „Letos je Demografický vývoj je ne- úprosný. Klesající porodnost ovlivňuje nejen skladbu oby- vatelstva, ale i zájem o školství. A tak zatímco v roce 1990 bylo v  Česku přes 190  tisíc patnác- tiletých obyvatel, kteří zača- li navštěvovat střední školy, v roce 2000 to bylo jen 135 tisíc a v roce 2012 je to už pouhopou- hých 90 tisíc. I když v poslední dekádě po- rodnost opět mírně vzrostla  – početné „Husákovy děti“ mají svoje děti – přes 120 tisíc se po- čet patnáctiletých do roku 2023 podle odhadů nedostane. Vývoj středního i  vysokého školství v Česku po roce 1990 je přitom zcela opačný: vzniklo množství soukromých a  církevních škol, jejichž kapacity přibyly k  do- sud existujícím školám státním. Výsledek? Na  gymnázia jsou mnohde přijímáni žáci se špat- ným prospěchem, o učební obo- ry není zájem a kapacity mnoha škol jsou nevyužity.  Zájem o gymnázia To si uvědomují i kraje, které jsou hlavními zřizovateli střed- ních škol. „Kraj si je vědom sou- časného demografického vývo- je a  jako doposud bude velmi citlivě činit potřebné kroky, tak Zelená úsporám: Bude míň peněz? poměrně velký balík povolenek derogovaný, to znamená, že se rozdá zadarmo elektrárnám a do dražeb jich zůstane omeze- ný počet,“ přiblížil situaci ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek, podle kterého existuje re- álná hrozba, že pokud k backloa- dingu, tedy stažení povolenek, dojde, pro dražby už také vůbec žádné zbýt nemusí. „Navíc je to krátkodobé řešení. Ty stažené povolenky jen tak nezmizí. A co pak s nimi?“ podotýká Hájek.  342 milionů povolenek Celkový podíl Česka na auk- cích bude do  roku 2020 při- bližně 342 milionů povolenek. Bezplatně jich bude přiděleno maximálně necelých 108 mili- onů. „Nepředpokládáme, že by se měl tento poměr nějak vý- znamně měnit,“ podotkl mluvčí ministerstva životního prostředí Michal Vitík. Pokračování na straně 3 středoškoláků je stále méně, školy se slučují abychom zachovali vzděláva- cí nabídku, kvalitu vzdělávání a  ekonomickou udržitelnost,“ říká opatrně Gabriela Sýkoro- vá Dvorníková, tisková mluvčí zlínského hejtmana. A k někte- rým krokům už došlo: zanik- ly např. Střední odborná škola Uherský Brod či Střední škola obchodu a služeb Vsetín. V Mo- ravskoslezském kraji loni zanik- lo šest středních škol. Pokračování na straně 15 Hana Nečasová h.necasova@ magnusregio.cz Vážené čtenářky, milí čtenáři, v rukou držíte první vydání Moravského hospodářství roku 2013. Nový rok už od svého startu přinesl řadu novinek, událostí i očekávání. O těch nejdůležitěj- šíchsimůžetepřečístvnašemměsíčníku, který také vstupuje do roku 2013 s něko- likanovinkami,událostmia očekáváními. Poprvé totiž vycházíme u „sousedů“ – rozšiřujeme distribuci do Královéhradec- kého a Pardubického kraje. Informace tedy budeme čerpat od a posílat již do sedmi krajů. Své pole působnosti rozši- řujeme také na internetu – archív i ak-  slovo šéfredaktorky tuální vydání nyní najdete v uživatelsky příjemném prohlížeči, který je dostupný takénamobilníchtelefonecha tabletech. Od těchto novinek očekáváme, že Vám události budou blíže. Příjemné čtení Mo- ravskéhohospodářstvíz jakéhokolivkraje či přístroje přeje Strážci pořádku Ve velkých městech nepostradatelní, v menších příliš drazí. Zatímco v těch prvních se bez městské policie jen těžko obejdou, v malých obcích si zastupitelstva kladou otázku:Vyplatí se nám to? Více se dočtete na straně 14 FOTO: Jiří Hloušek

ú n o r 2 0 1 32 d o t a c e Znečištění vzduchu v ČR:   dopravní exhalace – 49 %   domácnosti – 31 %    průmysl – 27 %    znečištění inzerce na semaforu na stránkách státního fondu rozvoje bydlení (sfrb) svítí oranžová. to znamená jediné – do nového programu panel 2013 + přišly žádosti na nízkoúročené úvěry na opravy bytovek za více peněz, než kolik jich v něm je k dispozici. Jan Pacas Program se otevřel letos 11.  ledna. „Dosud bylo Fon- du doručeno pětatřicet žádostí o úvěry na opravy v celkovém objemu požadovaných úvěrů za bezmála dvě stě dvanáct mi- lionů korun,“ přiblížila velký zájem o  půjčky z  nového pro- gramu mluvčí SFRB Jana Ma- rešová s tím, že letos je v pro- gramu k  dispozici celkem jen 210  milionů. Právě proto, že peněz v programu rychle ubýva- lo, umístili zaměstnanci Fondu Moravskoslezský kraj nabí- zí svým obyvatelům čtyřiceti- tisícové příspěvky na  výměnu ručně plněných kotlů za  auto- matické. O  dotace je obrovský zájem. Kraj proto vyhlásil už třetí výzvu na podávání žádostí, chce tak přispět k zlepšení stavu emisí, který je na severu Moravy dlouhodobě velmi špatný. „Podíl malých zdrojů na cel- kové bilanci prachu roste. Vý- měna jednoho kotle znamená úsporu emisí prachu v objemu až sto kilogramů ročně,“ uve- dl hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák. Přihlásilo se už přes sto dva- cet domácností. „Žádosti mo- hou zájemci podávat až do 28. června,“ informovala mluvčí kraje Petra Špornová. Podle Nováka je investice do výměny kotlů ekonomicky výhodná, protože se na zlepšení emisí pro- jeví okamžitě. Na výzvu uvolnil Moravskoslezský kraj dvacet milionů korun, stejně jako mi- Bezmála 132 milionů eur, přibližně tedy 3,2 miliardy ko- run na rozvoj vědy a výzkumu, ochranu životního prostředí či podporu dětí a  mladistvých nabízí Česku Norsko spolu s  Islandem a  Lichtenštejnskem prostřednictvím Norského fon- du a Fondu Evropského hospo- dářského prostoru (EHP). Jejich pomocí chtějí přispět ke snižo- vání ekonomických a  sociál- ních rozdílů a posílit spolupráci s patnácti státy ve střední a jižní Evropě. „Této podpory si velmi vážím a věřím, že pomůže rozvoji regi- onů v České republice. Za mi- mořádně prospěšné považuji zejména projekty v oblasti zdra- votnictví se zaměřením na děti a v oblasti péče o kulturní bo- hatství,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Podpora z fondů EHP a Nor- ska je rozdělena do patnácti pro- gramů. Mezi ně patří programy pro neziskové organizace i  vě- decké, výzkumné a  vzdělávací instituce. Mezi dotačními pri- oritami je však i zdravotnictví, věda a výzkum, životní prostře- dí či děti a mladiství. Dotaci lze z fondů získat také na ochranu památek nebo rozvoj občanské společnosti. Kdy a na co přesně si budou moci zájemci požádat z  fondů o  příspěvek, však zatím jasné není. „Vzhledem k prodloužení vyjednávání s donory a schva- lování jednotlivých programů předpokládáme posunutí ter- mínu vyhlašování výzev většiny programů na  první polovinu letošního roku,“ vysvětlil mluv- čí ministerstva financí Radek Ležatka s  tím, že v  lednu byla vyhlášena výzva k předkládání žádostí o grant z Fondu pro bi- laterální spolupráci na národní úrovni.  Kdo si může zažádat? Úplně jasno vlastně není ani v tom, kdo si může o grant z fondů EHP a Norska požádat. „Oprávnění žadatelé budou spe- cifikováni pro každý program rozdílně. Obecně se však jedná o  veřejné instituce, neziskové organizace,  církevní instituce a  soukromé subjekty,“ doplnil Ležatka. I  minimální a  maxi- mální výši grantu uveřejní úřed- níci až po schválení jednotlivých programů. Fondy EHP a Norska fungují už od  roku 2004. V  minulém plánovacím období pro léta 2004–2009 bylo v Česku jejich prostřednictvím podpořeno cel- kem 133 projektů, pět programů a šest blokových grantů celkem za bezmála sto pět miliard eur. „Projekty byly zaměřeny přede- vším na  uchování kulturního dědictví, podporu zdravotnictví a  rozvoj lidských zdrojů,“ řekl Ležatka. JaN PacaS Program Panel 2013 + čeká na finanční injekci získat, je prostě výhodný. „Pro žadatele je program minimál- ně stejně výhodný jako dříve poskytovaná dotace k úrokům. Příjemce podpory získá úvěr za nižší úrok, než je v součas- nosti dostupný na trhu, a navíc fixovaný po celou dobu spláce- ní,“ vysvětlil ředitel Fondu Jiří Koliba. Místo normálního úvěru s běžným úročením 3,5 % za rok si totiž účastníci nového pro- gramu půjčují s úroky o téměř 2,5 % nižšími.  Zájemci mohou uspořit miliony Ředitel Koliba doplnil úvahu o výhodnosti programu jedním výpočtem. Pokud plánuje zá- jemce o  úvěr opravit bytovku za  celkem šest milionů korun, ze kterých si jich pět potřebuje půjčit, uspoří s  úvěrem z  pro- gramu Panelu 2013 + na dvacet let oproti komerčnímu úvěru téměř půl druhého milionu ko- run. „celkem je úspora na úro- cích za  dobu splatnosti úvěru 28 %,“ doplnil Koliba. Půjčit si lze z  programu až 90 % peněz na opravy různých poruch, zateplení fasády, mo- dernizaci bytových jader nebo opravy společných prostor. Zájemce si ale musí o  půjčku požádat ještě před zahájením prací a zaručit se, že dům bude minimálně pět následujících let sloužit k  bydlení. Úřední- ci, kteří žádosti hodnotí, navíc kladou důraz na to, aby opravy a  modernizace byly komplex- ní a  dávaly smysl. Nemá tedy cenu žádat o  zateplení fasády, pokud do  domu zespodu pro- sakuje voda nebo má narušenou statiku. U takového domu je tře- ba si nejdříve požádat o půjčku na odstranění těchto závažněj- ších problémů. V programu však pro tento rok zůstává už jen něco málo přes sto deset milionů korun. Větší investice do oprav bytovek by přitom mohla pomoci roz- hýbat české stavebnictví. „Díky Panelu 2013 + se v České repub- lice vytvoří až tisíce pracovních příležitostí, z čehož může pro- fitovat nejen malé stavebnictví, ale i  česká ekonomika,“ řekl Pavel Zemene, předseda sdru- žení EPS ČR, které spojuje vý- robce materiálů na zateplování domů. Že v  programu není dost peněz, si uvědomuje i  ředitel Fondu. „Jsme si vědomi vyso- ké podinvestovanosti bytového fondu. Bude-li zájem vlastníků bytů převyšovat plánovaný ob- jem, je SFRB připraven v rámci svých zdrojů vyčlenit na podpo- ru programu až jednu miliardu korun ročně,“ řekl Koliba a do- dal, že souběžně s programem Panel 2013  + připravuje Fond i  spuštění podobného progra- mu JESSIca, ve  kterém má být k dispozici dalších 600 mi- lionů. na  své internetové stránky se- mafor. Dokud na něm svítila ze- lená, bylo v programu stále dost peněz. „Semafor jsme aktuali- zovali vždy v pondělí a v pátek. V případě, že by během týdne přislo více žádostí, byl aktuali- zován stav programu obratem,“ doplnila Marešová. Semafor ale teď září oran- žově. Přesto však lidé mohou do programu posílat své žádosti dál. až v půlce března bude totiž skutečně jasné, jestli na  sema- foru nakonec blikne červená, nebo se znovu rozsvítí zeleně. V té době by měla být schvále- na změna rozpočtu, kterou kvůli velkému zájmu navrhli zástup- ci SFRB. Díky ní by do Panelu mohlo tento rok přitéct ještě dalších 250 milionů. Proč je ale o půjčky z nového programu takový zájem? Důvod je jednoduchý. Úvěr, který mo- hou lidé na opravy a moderni- zace bytovek z  Panelu 2013  + nisterstvo životního prostředí. „Takzvané kotlíkové dotace poskytujeme v  současné době právě tomuto kraji, protože má nejhorší kvalitu ovzduší v  re- publice. Nemalý podíl na  tom má právě sektor vytápění do- mácností,“ uvedl pro Moravské hospodářství mluvčí minister- stva zdravotnictví Matyáš Vitík. Dodal, že ministerstvo je připravené obdobný program spustit ve  všech krajích, které splní podmínky. „To znamená, že se budeme na dotacích podí- let stejnou částkou. Zatím tuto aktivitu vyvinul pouze Morav- skoslezský kraj. Pokud se ozvou další, jsme připraveni s  nimi jednat,“ prohlásil Vitík. V pře- dešlých dvou výzvách obdržel kraj přes patnáct set žádostí. Ke  konci minulého roku pro- platil příspěvek na 161 kotlů.  Připojit se mohou i další kraje Ostatní kraje zatím většinou o  možnosti nabízet lidem pří- spěvky na  výměnu kotlů neu- važují. „Domníváme se, že tuto dotaci je nutné umístit do oblas- tí se zhoršenou kvalitou ovzduší, tedy tam, kde jsou překračovány imisní limity látek znečišťujících ovzduší, to je oblast Moravsko- slezského, Ústeckého a  Stře- dočeského kraje,“ míní mluvčí Pardubického kraje Jakub Rych- tecký. (vv) moravskoslezský kraj rozdává peníze na nové kotle Česko získá z fondů ehp a norska dotace za více než tři miliardy norské fondy – šance pro kulturní dědictví evropského významu v České republice je spousta národních kulturních památek, jejichž stav je neutěšený. jedna taková perla se nachází v blízkosti brna. benediktinský klášter v rajhradě. Historie objektu sahá až do roku 1045. Současný klášter- ní komplex pochází z 18. století, kdy byl postaven podle Santini- ho návrhu. Klášterní knihovna, která čítá na  65.000 knihovních svazků, dala v roce 2005 impuls ke vzniku Památníku písemnictví na Moravě, jehož provozovatelem je Muzeum Brněnska. V letech 2007–2008 proběhla rekonstrukce 2. NP severního kří- dla a historického schodiště pro účely rozšíření expozice Památní- ku písemnictví na Moravě. Vzhle- dem k finanční náročnosti projek- tu, kdy stavební část rekonstrukce činila cca 10 mil. Kč, nebylo v si- lách investora, Benediktinského opatství Rajhrad, profinancovat celou stavbu, proto byla s  nad- šením uvítána možnost spolufi- nancování projektu z Finančních mechanismů EHP/Norska, které jsou v povědomí veřejnosti známé jako Norské fondy. V  roce 2006 byla schválena žádost o  dotaci a  následně při- dělena finanční podpora ve výši 295.610 EUR. „Příprava projektové žádos- ti včetně příloh probíhala, díky spolupráci se společností Euro- vision,  a.s., hladce, stejně jako veškerá administrativa v průběhu realizace projektu,“ říká augustin Gazda, OSB, převor rajhradského kláštera. Společnost Eurovision, a.s., nabízí služby, které pokrývají celý projektový cyklus, tj. od fáze de- finice projektu a vyhledání vhod- ného dotačního titulu, přes zpra- cování projektové žádosti, včetně příloh a jejich tisku, administra- ce, organizace zadávacích řízení a monitoringu realizace projektu až po  podání závěrečné zprávy a vyúčtování. V  rámci svého portfolia se společnost Eurovision, a.s., za- měřuje nejen na projekty v oblasti kulturního dědictví, ale například také v oblasti ochrany životního prostředí, dopravy, cestovního ruchu, lidských zdrojů, podpory podnikání a rozvoje obcí a měst. www.eurovision.cz

ú n o r 2 0 1 3 3d o t a c e Česko loni získalo z EU rekordně nejvíc I přes komplikace získala Česká republika v loňském roce od Evropské unie o čtyřiasedmdesát miliard víc, než do ní poslala. Informovalo o tom ministerstvo financí. Je to nejvyšší částka od vstupu do Evropské unie v roce 2004. Dohromady tak přiteklo v minulém roce z Bruselu téměř sto čtrnáct miliard korun. K tak vysoké částce přispělo uvolnění zmrazených miliard do operačních programů Doprava a Životní prostředí. Za osm let členství v EU zaplatila Česká republika přes tři sta miliard korun a získala přes pět set padesát miliard. Kraje doufají, že miliardy z evropských fondů přitečou i v tomto roce. „Snažíme se například maximálně využívat evropské peníze na obnovy silnic druhé a třetí třídy, včetně obchvatů. V případě, že by bylo možné získat další prostředky na investice do dopravy, je kraj připravený tyto prostředky využít,“ uvedl mluvčí Pardubického kraje Jakub Rychtecký. Zásobník plánovaných akcí má připravený i Kraj Vysočina. „Jsme neustále připravení podat žádosti o dotace ihned po vyhlášení výzev prostřednictvím operačních programů,“ prohlásila mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová. (vv)  fakta Dokončení ze strany 1 Počet zdarma přidělených po- volenek však bude rok od roku klesat. Letos se jich tedy zdarma rozdá nejvíc a  do  aukcí zbude povolenek méně než v  dalších letech. Pokud by jich část byla z trhu nakonec skutečně stažena, financování Zelené úsporám by letos mohlo být ohroženo. „Pro- blém by to mohl být – otázkou je, zda ke stažení vůbec dojde a po- kud ano, kdy se o tom rozhodne. Existují i scénáře, podle kterých by ke stažení povolenek došlo až od roku 2014,“ vysvětlil Vitík. Na  společné aukční platfor- mě se přitom draží každý týden. „Česká republika by se měla za- pojit někdy během února,“ dopl- nil Vitík. Česko by tak na draž- bách povolenek mohlo vydělat Frýdek-Místek nemusí vra- cet evropskou dotaci 90 milionů korun z Regionálního operační- ho programu Moravskoslezsko. Sporná veřejná zakázka u  pro- jektu Revitalizace ulice 8. pěšího pluku je v pořádku. Po prošetření podnětu to konstatoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Nález Nejvyššího kontrolní- ho úřadu (NKÚ), který nejprve zakázku shledal v rozporu se zá- inzerce Zelená úsporám: Bude míň peněz? dost ještě dřív, než se členské státy na backloadingu vůbec do- mluví. Na  dražbě milionu po- volenek před koncem minulého roku už stát ostatně přibližně sedm a půl milionu eur vydělal. Zástupci českých ekologic- kých organizací však stažení části povolenek z  trhu jako problém nevnímají.  Ekologům vadí rozdávání povolenek „Stát patrně v letošním roce skutečně vydělá méně. Ale o to větší budou jeho příjmy – a po- tažmo peníze, které rozdělí na Zelenou úsporám – v dalších letech,“ vyjádřil se programový ředitel Hnutí duha Vojtěch Ko- tecký s tím, že pro rodiny, které si chtějí zateplit dům, vyměnit kotel nebo namontovat na stře- chu solární kolektor k  ohřívá- ní vody, je důležitější, kolik stát rozdělí na dotacích celkem, než jakou částku bude mít k dispo- zici hned v  prvním roce. „Sta- žení části povolenek povzbudí soutěž o zbytek a zastaví propad ceny. Pro Česko bude výhodné – v celkovém součtu na tom vydělá stát a především rodiny,“ dodal Kotecký. Financování Zelené úspo- rám podle Koteckého naopak ohrožuje bezplatné rozdávání povolenek elektrárnám. Právě to je podle něj také důvod, proč se o stahování povolenek z trhu vůbec uvažuje. „Velcí znečišťova- telé, jako je ČEZ, pořád ještě těží ze štědrého rozdávání povolenek v minulých letech. Mají jich dost, poptávka je nízká a  cena stále klesá,“ zkritizoval derogaci po- volenek Kotecký a dodal, že stát by měl domácnostem pomáhat, aby snížily svoji závislost na vytá- pění fosilními palivy – a nikoliv rozdávat multimiliardové balíčky vlivným firmám. Podle mluvčího ČEZu Ladi- slava Kříže je ale logika dero- gací opačná. Povolenky zdarma dostane každá společnost jen na základě uskutečněných inves- tic do snížení emisí, a to až poté, co prostředky investuje. „Takže veškeré na povolenkách ušetřené prostředky budou investovány, a to v násobné výši,“ řekl Kříž. konem a navrhl vrácení celé dota- ce, se tedy nepotvrdil. Regionální rada Moravskoslezsko tak nebu- de po  městu peníze požadovat zpět. „Už od  zveřejnění kontrolní zprávy NKÚ, která nám vytkla neoprávněné využití 157 milionů korun, jsme měli o většině závěrů pochybnosti. Největším nálezem NKÚ byla právě sporná veřejná zakázka Frýdku-Místku ve  výši dotace 90 milionů korun. ÚOHS jako třetí nezávislý subjekt nyní potvrdil naše stanovisko, když po prošetření dokumentace k ve- řejné zakázce neshledal důvo- dy k  zahájení správního řízení. Dotace v  plné výši tedy městu zůstane,“uvedlDavidSventek,ře- ditel Úřadu Regionální rady Mo- ravskoslezsko. Kontroloři NKÚ podle něj neodvedli dobrou práci a  po- škodili dobré jméno regionální rady. Verdikt NKÚ se nepotvrdil ani u zakázky na dodavatele sta- vebních prací u  projektu Spor- tovní areál Frýdecká v  Českém Těšíně, které odpovídá dotace ve výši 64 milionů korun. ÚOHS neshledal chybu města při hod- nocení veřejné zakázky, která by měla vliv na výběr nejvhodnější- ho uchazeče. Ani Český Těšín tak dotaci vracet nebude. Kromě veřejných zakázek se nálezy ve zprávě NKÚ týkaly také neoprávněně využitých peněz u sedmi projektů měst v celkové výši dotace přibližně 1,5 milionu korun. Tyto prostředky po doho- dě s poskytovatelem dotace města postupně vracejí. Frýdek-Místek nemusí vracet 90 milionů z Evropské unie, nález nKú se nepotvrdil Regionální rada Moravskoslezsko v letech 2007–2013 zodpovídá za uplatnění přibližně 19 miliard korun z evropských fondů na se- verní Moravě. Doposud podpo- řila na 700 projektů dopravní infrastruktury, veřejných služeb, cestovního ruchu, regenerace brownfields, rozvoje měst a ven- kova dotací 16 miliard korun.  regionální rada KB Municipality MoravHosp 269x185 v3.indd 1 25.1.13 16:10

ú n o r 2 0 1 34 r o z h o v o r m ě s í c e JUDr. Olga Letáčková Vrchní ředitelka sekce  Národního orgánu pro  koordinaci, ministerstvo  pro místní rozvoj Olga Letáčková vystudovala  Právnickou fakultu  Západočeské univerzity v Plzni,  kde v roce 2001 získala titul  doktorka práv. Od začátku  svého působení ve státní  správě (2002) se věnuje  problematice evropského  práva a Evropské unie.  Působila na manažerských  pozicích ve vedení několika  operačních programů. Národní  orgán pro koordinaci pomoci  z evropských fondů vede  od poloviny roku 2010.   kdo je... Takzvaným akčním plánem muselo minisTersTvo pro mísTní rozvoj loni hasiT několik závažných problémů, zároveň rozjelo jednání o podobě budoucího programového období. jak bude vypadaT a v jaké je fázi? odpovídala vrchní řediTelka sekce národního orgánu pro koordinaci z minisTersTva pro mísTní rozvoj olga letáčková. hana Nečasová Vnímáte pozastavení proplá- cení jako „výchovný pohlavek“ nebo znamení toho, že v systé- muspravováníevropskýchpeněz máme vážné problémy? Akční plán byl součástí komu- nikace s Evropskou komisí. Ta nás upozornila na  některé nedostat- ky ve  fungování řídících a  kon- trolních systémů u  operačních programů, a  to na  základě pro- vedených auditů, tedy plánované kontrolní činnosti. Je to tedy nut- né chápat tak, že kontrolní proce- sy fungují. A pokud se najdou po- chybení, zcela logicky se přijímají opatření, abychom se jim příště vyhnuli. To je i případ tohoto akč- ního plánu. Čerpání evropských fondů je proces složitý a praxe při- náší nové poznatky. I když něco bylo nastavováno v  dobré víře a  podle platných pravidel, praxe může ukázat, že jiné nastavení by bylo funkčnější a efektivnější. To je i případ těchto změn, kdy do- šlo k vylepšení systému a zvýšení efektivity. Česko přesto vykazuje při čerpání peněz řadu chyb a nedo- statků. Co je podle vás „typický“ český problém? Čerpání evropských fondů je obecně velmi složitá věc. Je za- potřebí dodržovat řadu pravidel, která se promítají do  podmínek a  postupů, a  ty mohou působit na  žadatele složitě a  nejasně. Na úrovni projektů žadatelé dělají nejčastěji chyby v  oblasti veřej- ných zakázek. To dokazují i audi- ty, které provádějí jak české, tak evropské instituce. Veřejné zakáz- ky ale nejsou jen typicky českým problémem, s obdobnými problé- my se potýkají i žadatelé v ostat- ních členských státech. Ministerstvo pro místní roz- voj proklamuje, že chce zlepšit čerpání strukturálních fondů. Jak? Soustavně sledujeme a vyhod- nocujeme čerpání všech operač- ních programů. Ty máme roz- děleny podle skupin v  závislosti na tom, jaké řeší problémy a jak významná u nich identifikujeme rizika. S těmito tzv. „rizikovými“ programy dále intenzivně pracu- jeme a rizika řešíme společnými silami, mj. prostřednictvím indi- Dokud není schváleno všechno, není schváleno nic dotací ve formě úvěrů, úrokových dotací či záruk. Nebude to však plošné – je nutné rozlišovat formu podpory podle jejího cíle, charak- teru a očekávaného efektu. Je už jasné, kolik peněz je ve hře? Mimořádné jednání Evropské rady v listopadu 2012 nedospělo k  žádným společným závěrům. Nyní se očekává pokračování jed- nání o Víceletém finančním rámci na únorové nebo březnové Evrop- ské radě. Teprve tato shoda bude znamenat rozdělení evropských prostředků na  příštích sedm let, a  to nejen pro kohezní politiku, ale i pro další evropské a sdílené politiky. Jaký bude další postup a har- monogram přípravy? Ještě před Vánocemi avizovali úředníci mi- nisterstva zdržení, které může ohrozit přípravu jednotlivých programů a  čerpání po  roce 2013. Riziko zdržení hrozí přede- vším na  straně EU  – všechny realizační kroky je totiž možné „nastartovat“ až po  schválení právního rámce. Schválení na- řízení EU závisí nyní ve  značné míře na  Evropském parlamentu. Ministerstvo pro místní rozvoj v  každém případě dělá vše pro to, aby na straně České republiky k  žádnému zdržení nedocházelo a aby bylo možné zahájit čerpání podle nových pravidel již od roku 2014. Jakou roli budou hrát v no- vém programovacím období města a obce? Města se potýkají s  celou řa- dou specifických problémů – na- příklad s  nevhodnou strukturou své ekonomiky, se zhoršující se demografickou a  sociální situací nebo s kapacitně či technicky ne- vyhovující technickou, dopravní a  environmentální infrastruk- turou a  občanskou vybaveností. V  některých městech dochází ke  vzniku sociálně nepříznivého prostředí, zón chudoby v  měst- ských a příměstských lokalitách – především v  panelových sídliš- tích. Tyto faktory se mohou stát potenciálními bariérami dalšího rozvoje. Při přípravě budoucího období se stěžejními partnery ří- dících orgánů programů ve všech fázích programového cyklu proto stanou právě zástupci krajů, měst a  obcí. Při realizaci budoucích programů budou některé z inter- vencí zaměřeny plošně, což však nevylučuje jejich územní dopad. Intervence s jasně daným územ- ním zacílením pak budou reali- zovány se zapojením regionálních partnerů a  budou mít předem stanovený a  měřitelný územní dopad. Ve specifickém postavení se ocitnou zejména větší města, protože prostřednictvím interven- cí na jejich území bude naplňová- na povinnost využít minimálně 5% objemu Evropského fondu regionálního rozvoje na udržitel- né investice ve městech. V rozvoji venkova budou hrát specifickou a významnější roli než nyní sdru- žení založená na principu uplat- nění komunitně vedeného míst- ního rozvoje. Obce budou hrát klíčovou roli také při schvalování strategií místních akčních sku- pin – zejména z pohledu zajištění aktivit v samosprávné působnosti podle zákona o obcích. Obce dnes často netuší, co chystají jejich sousedé nebo podnikatelé v  jejich katastru. Starostové se proto vyjádřili, že by chtěli mít možnost ovliv- nit, co se bude na jejich území či v okolí rozvíjet – budou mít tuto možnost? Rozhodně ano. Zkušenost na- štěstí ukazuje, že v  konkrétních územích mohou vznikat místně nebo regionálně řízené, formál- ní či neformální uskupení aktérů a  projektů, které mohou tvořit integrovanou nebo jen koordi- novanou investici. Tyto vzájem- ně provázané projekty jsou pak ve  výsledku efektivnější, proto- že při jejich plánování se vzaly v  potaz širší potřeby a  cíle. Dá se proto očekávat, že obce budou připravovat a realizovat výsledko- vě orientované integrované rozvo- jové plány, mnohdy překračující jejich katastr, s  jasně definova- nými synergiemi a  s  popsanými mechanismy plánování, realizace a hodnocení. V případě realizace intervencí, které přesáhnou území příslušející danému městu a do- tknou se tak dalších aktérů – obcí, krajů  – se ale bude muset dob- ře vyřešit jejich vzájemný vztah. Urbánní dimenze tak bude obsa- hovat i zvláštní plánovací a reali- zační mechanismus, který by měl být založen na  takové metodice plánování a implementace, která v co největší míře zmocní místní aktéry a dá jim náležitou kompe- tenci a zodpovědnost. Velká  – zatím neuspokoje- ná – poptávka v městech a ob- cích je po dotacích či půjčkách na energetické úspory. Jak bude vypadat situace v této oblasti? Podařilo se nám, i  s  podpo- rou dalších členských států, při vyjednávání o nařízeních EU roz- šířit působnost budoucího Fondu soudržnosti také na  energetic- ky úsporná opatření v  bytových domech. V českých podmínkách proto již ministerstvo pro místní rozvoj činí potřebné kroky v pří- slušné úpravě národního právního rámce tak, aby Státní fond rozvo- je bydlení mohl výhodné úvěry na zateplování domů poskytovat i se zapojením budoucích evrop- ských prostředků. Ukazuje se, že se díky pro- středkům kohezní politiky opravdu snižují rozdíly mezi regiony? Podle ekonomických analýz by Česká republika bez kohezní poli- tiky nebyla v hospodářském roz- voji na úrovni zhruba 80% prů- měru EU, ale na úrovni přibližně 75%. Znamená to, že kohezní politika zjevně ke  konvergenci České republiky jako celku i jejích regionů přispívá. Toto „dohánění“ je však během na  dlouhou trať a  budoucí sedmileté období by mohlo v tomto ohledu, pokud se podaří prostředky EU využít efek- tivně, do  roku 2020 tuto situaci dále posunout k lepšímu. viduálních akčních plánů. Pokud se na základě vyhodnocení těchto plánů ukáže, že riziko již nelze ovlivnit navrhovanými procesní- mi opatřeními, přistupuje minis- terstvo k razantnějším opatřením. Pak navrhujeme vládě rozhod- nout třeba o přesunu prostředků mezi programy. V minulosti jsme k  tomuto řešení už přistoupili, abychom zabránili propadnutí prostředků zpět do  evropského rozpočtu. Jak je na tom aktuálně Česká republika s  čerpáním z  evrop- ských fondů? Od  počátku programového období od roku 2007 se do konce roku 2012 schválilo více než 40 ti- síc projektů v hodnotě 642,7 mi- liardy korun, což je téměř 82 % z celkového objemu, který může Česko využít v tomto programo- vém období. K rozdělení tedy zbý- vá necelých 20%. Schválené pro- jekty se nyní realizují a pro tento rok a následující roky je důležité je fyzicky dokončit. Zrealizované, proplacené a zkontrolované výda- je jsou následně zasílány Evrop- ské komisi k proplacení. Ke konci roku 2012 bylo připraveno 233,9 miliardy korun, což je téměř 30% z celkové alokace na programové období. Jak efektivní je Česká repub- lika v porovnání s ostatními ze- měmi? V porovnání s ostatními člen- skými státy EU-27 se prozatím Česko se svými 30% certifikova- ných výdajů nachází mírně pod průměrem EU a  je například na úrovni Slovenska. V jaké fázi se nachází jednání o  budoucím nastavení kohezní politiky EU a  příprava nového programového období? Diskuse o  nových nařízeních EU v rámci Rady – tj. mezi člen- skými státy – pokračují nyní pod irským předsednictvím celkem rychle. V počátečním stádiu jsou však jednání s Evropským parla- mentem, který má nyní, na roz- díl od  minulosti, v  legislativním procesu silnější roli. Hlavní věcné tematické bloky balíčku naříze- ní Rada již schválila, nicméně se dá očekávat, že dojde k některým změnám právě v důsledku vyjed- návánís Evropskýmparlamentem. Za  pozitivní pokládám zejména vůli schválit všechna nařízení již v  prvním čtení. Termín koneč- ného schválení je velmi důležitý, protože platí princip, že „dokud není schváleno vše, není schvá- leno nic“. Pro právní jistou všech členských států, řídících orgánů i uživatelů a žadatelů budoucího systému čerpání fondů EU je tak schválený právní rámec zásadním východiskem. Existuje naděje, že by se to mohlo podařit ještě bě- hem irského předsednictví. A co příprava v rámci České republiky? Důležitým okamžikem byl konec listopadu loňského roku, kdy vláda schválila strukturu bu- doucích programů, určila řídící orgány pro jednotlivé programy a uložila řadu úkolů, na které bude dohlížet ministerstvo pro místní rozvoj jako národní koordinátor. Na celém procesu přípravy se však samozřejmě podílejí i další resor- ty a  také celá řada dalších part- nerů, protože ministerstvo klade na partnerskou spolupráci mimo- řádný význam. Do konce května má ministerstvo předložit vládě návrh Dohody o partnerství, jejíž obsah již neformálně projednává s Evropskou komisí, a ve stejném termínu chce být vláda informo- vána o stavu příprav jednotlivých programů. Můžete nastínit, jak budou vypadat? Máme pět národních rozvojo- vých priorit – zvýšení konkuren- ceschopnosti ekonomiky, rozvoj páteřní infrastruktury, zvyšování kvality a efektivity veřejné správy, podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví a integrovaný rozvoj úze- mí. Na základě toho jsme vytvořili strukturu operačních programů, o které vyjednáváme s Evropskou komisí. Pokud jde o způsob po- skytování podpory, je zřejmé, že u mnoha intervencí bude podpora poskytována namísto nevratných Jaký byl loňský rok? I přes některé problémy limit čerpání v roce 2012 naplnily všechny operační programy a ČR tak nepřišla o žádné finanční prostředky ze struk- turálních fondů. V minulém roce zaslala Evrop- ská komise k proplacení 95,2 miliardy korun, což je téměř dvojnásobný nárůst vůči roku 2011, kdy Komise obdržela od  ČR žádosti o  platby v hodnotě 49,6 mld. Kč. Za  prostředky strukturálních fondů v  roce 2012 se vytvořilo 15,5 tisíce pracovních míst, podpořilo celkem 738 malých a středních podni- ků nebo postavilo 79,1km nových silnic. Pod Průměrem V porovnání s ostatními členskými státy EU-27 se prozatím Česko se svými třiceti procenty  certifikovaných výdajů nachází mírně pod průměrem EU a je například na úrovni Slovenska.

ú n o r 2 0 1 3 5z m ě s t a o b c í nezaměstnanost se ve znojmě pohybuje kolem dvanácti procent v letních měsících, v zimních dosahuje hranice dvaceti procent. vedení města se proto rozhodlo proti této nepříznivé situaci bojovat a v říjnu spustilo program nazvaný kolumbus. Michal Kárný Vládní politika na podporu zaměstnanosti ve Znojmě příliš nefunguje.Lidembezprácesetak město pokusí pomoci právě pro- střednictvím programu Kolum- bus. „S pomocí řady nástrojů chceme podpořit tvorbu pra- covních míst, zvýšit informova- nost o pracovních příležitostech, podporovat podnikání a zvyšo- vat konkurenceschopnost oby- vatel města na pracovním trhu,“ popsal hlavní cíle projektu sta- rosta Znojma Vlastimil Gabrhel. Znojmo snižuje nezaměstnanost. Pomůže Kolumbus „ Hračky jdou do Znojma A hned první měsíc fungo- vání programu přinesl první úspěch. Představitelům města se totiž povedlo podpořit pře- sun výroby plastových hraček, v  minulosti vyráběných pod značkou IGRA, do  Znojma. „V  souvislosti s  touto výrobou vzniknou i nová pracovní místa. IGRA rozšíří portfolio produk- tů sociální firmy Šikulové, jejíž vznik radnice podpořila prode- jem pozemku na stavbu výrobní haly. Podle původního projektu Šikulové mělo vzniknout pěta- dvacet nových pracovních míst, převzetí nové značky však zna- mená navýšení o dalších deset pracovníků,“ podotkla mluvčí radnice Zuzana Pastrňáková. Od  Kolumba si Znojmo slibuje i  další snižování neza- městnanosti. Projekt má sedm okruhů. Jeden z  nich má ná- zev „Znojmo pomáhá lidem bez práce“. Radnice například umožní v  rámci svých infor- mačních kanálů, jako jsou Zno- jemské listy, webové stránky či volné reklamní plochy bezplat- ně inzerovat nabídky volných pracovních míst. Další okruhy se pak zaměřují přímo na  vy- tváření nových pracovních míst nebo zvýšení jazykových doved- ností mladých lidí. „ Zatraktivnit město Město myslí i na podnikate- le. Pomoci má například inten- zivnější spolupráce s významný- mi firmami, které ve  městě už sídlí. Jednou z nich je společnost Pegas Nonwovens, která vyrábí textilie na  bázi polypropylenu a polyethylenu. „Znojemsko je oblast histo- ricky zaměřená spíše na  země- dělství a z tohoto důvodu se tam hůře hledají zaměstnanci s tech- nickými znalostmi a dovednost- mi. Zejména v době, kdy uvádí- me do  provozu novou výrobní linku a nabíráme naráz několik desítek lidí, je problém schopné pracovníky s technickým zamě- řením najít,“ popisuje podmínky k  podnikání ve  Znojmě mluv- čí společnosti Ondřej Kouřil. Problémem podle něj je i to, že město není napojeno na dálniční Ostrava ušetřila díky e-aukcím 170 milionů korun „  Více než 600 úspěšných elektronických aukcí, 156 aktivně zapoje- ných městských organizací nakupujících přes jednotný nákupní systém  a především úspora přesahující 170 milionů. To je výsledek Systému  sdružených nákupů, který statutární město Ostrava zavedlo před  necelými třemi lety. „Přinesl větší zodpovědnost organizací za jejich  hospodaření, ale především maximální transparentnost nákupů. Každý  zaměstnanec, který řeší nákupy v dané organizaci města, se spolupodílí  na tom, zda město šetří nebo ne,“ uvedl primátor Ostravy Petr Kajnar. Každý měsíc vedení města sleduje nejen průběžně dosahované úspory,  ale také evidenci nákupů jednotlivých organizací a dodržování nákupů  za ceny vysoutěžené v elektronických aukcích. Pro jednodušší přehled,  které organizace systém plnohodnotně využívají a do jaké míry pracují  na zlepšení svého hospodaření, město nyní vytvořilo nové vyhodnoco- vání systému. Příprava nového územního plánu Olomouce finišuje „  Do třetího dějství vstupuje několikaletý proces přípravy nového  územního plánu města Olomouce. Po vytvoření zadání a následném  vzniku konceptu má před sebou nyní město i jeho občané návrh územ- ního plánu. V upravené podobě se bude nyní projednávat s veřejností.  Na základě připomínek pak vznikne konečná podoba, kterou bude  schvalovat zastupitelstvo. Podobně jako v minulých etapách poskytne i nyní město veřejnosti a růz- ným institucím dostatek času k seznámení. „Chceme, aby diskuze byla  dlouhá a zahrnula co nejvíce těch, koho se územní plán dotkne. Během  informační kampaně poskytneme maximum informací a celý termín  seznamování s návrhem, projednávání i přijímání připomínek a námitek  opět protáhneme výrazně nad limit, který městu ukládá zákon,“ říká olo- moucký primátor Martin Novotný. K poslednímu územnímu plánu v roce  2010 dostalo město na devět stovek námitek a připomínek.  Pardubičtí zastupitelé rozhodnou o termínu referenda „  Zastupitelstvo v lednu schválilo záměr vypsat v Pardubicích refe- rendum na téma budoucího uspořádání města. Mělo by dát odpověď  na otázku, jak obyvatelé Pardubic vnímají existenci městských obvo- dů, zda je potřebují, nebo se bez nich obejdou. O vypsání a termínu  referenda rozhodnou zastupitelé v březnu, uskutečnit by se pak mělo  do 90 dnů.  Návrhem na vypsání referenda vyvrcholila několikaletá diskuse o ze- fektivnění veřejné správy a významu a budoucnosti obvodů. Aby bylo  referendum platné a pro orgány města závazné, musí se jej zúčastnit  minimálně 35 procent oprávněných voličů. „Nicméně doufám, že  i pokud by se stalo a hlasování se zúčastnilo méně obyvatel, politická  reprezentace vezme názor voličů při dalších jednáních v úvahu,“ řek- la primátorka Štěpánka Fraňková. Město v současné době konzultuje  s ministerstvem vnitra formu, jakou bude referendum mít. síť či alespoň kvalitní silniční síť a chybí silniční obchvat. „Pokud máme městu poradit, jak zlepšit podmínky pro podnikání, pak zcela jistě je třeba zmínit absenci kvalitních průmyslových zón,“ dodává Kouřil. I  v  této oblasti chce však Znojmo udělat změ- nu. „Chceme zatraktivnit město pro nové investory. Umožníme získat pozemky pro umístění zá- vodu za  výhodných finančních podmínek,“ píše se na stránkách projektu. Základní okruhy projektu 1 – Znojmo pomáhá lidem  bez práce 2 – Znojmo vytváří nová místa 3 – Znojmo mluví anglicky 4 – Znojmo podporuje  podnikatele 5 – Znojmo nastartuje vaše  podnikání 6 – Znojmo The best place for  your business 7 – Znojmo pomáhá mladým  získat praxi „ okruhy „„ poradna pod lampou „ příště... Jaká pravidla musí splňovat svítidla a sloupy v sestavách veřejného osvětlení? To jsou témata příští Poradny pod lampou. Diskutujte o nich  s námi! Na vaše dotazy, náměty či zkušenosti se těšíme  na redakce@magnusregio.cz nebo petr.mika@artechnic-schreder.cz. I po letech aktivní práce v oblasti osvětlování si stále kladu otázku: Jaký je cíl našeho úsilí, který by měl být nadřazen pouhému dosažení pod lampou bývá největší tma, říká se. to ale neplatí v moravském hospodářství. v rubrice, kterou vám budeme po celý rok přinášet, si posvítíme na největší problémy, které pálí starosty v oblasti veřejného osvětlení. jaká pravidla dodržovat, čemu se vyvarovat a na co si dát pozor, aby města a obce svítily dobře a bezpečně? sledujte naši poradnu. dobré osvětlení? vždy podle pravidel maximálního zisku? Je to dobré osvětlení? Co považujeme za sa- mozřejmé, když se svět, který jsme vnímali kolem sebe během dne, po západu slunce rázem změní? Prosluněné kouty jsou tmavé, ulice nebezpečné. Ano, většina z nás očekává, že naše okolí bude pro nás opět viditelné a my se budeme moci opět dobře orientovat. Jediná možnost je dobře ho osvětlit. „ Co je úkolem dobrého osvětlení? Ukázat lidem jiný, možná i atraktivnější svět nočních ulic, krás- ných staveb, romantických zákoutí. Plnohodnotně prodloužit den i po setmění a pokusit se přispět k naplnění života v nočním městě bezpečím, pohodou a klidem, které přispívají ke klidnému spánku a načerpání nových sil pro další den. Učiňme společně vše, co je možné pro dosažení dobrého osvětlení a pokusme se porozumět krokům, které je k dosažení cíle třeba učinit. Každý z nás je jedinečná individualita. Posouzení, co je špatné a co dobré osvětlení, záleží na mnoha faktorech, které ovlivňují naše vnímání, zejména pak na kvalitě našeho zraku. Pro obecné posouzení kvality osvětlení si lidstvo vymyslelo pravidla, kterým říkáme normy. Jsou nad individuální názor kaž- dého jedince. Porovnejme parametry našeho osvětlení s normami a učiňme si názor na možnosti, které nám nabízí oprava či rekon- strukce osvětlení. Může naše investice zajistit opravdu podstatné zlepšení para- metrů osvětlení a  pomůže nám zlepšit vnímání okolního světa? Pomůže naše snažení snížit ekologickou zátěž prostředí, ve kterém žijeme? Pokud nám naše zkušenost říká ano, pusťme se do díla, ale vždy podle pravidel! „ Jakých pravidel je třeba se držet při návr- zích osvětlení? Víme, co chceme, ale víme jak? Nastal čas oslovení odborníků, kteří nám mohou pomoci naplnit naše očekávání. Volbu proveďme pečlivě a dejme i na osobní dojem. Může mít naši důvěru? Podléhá pouze obchodním trendům, nebo mu jde o správnou věc? Řešíme nejen svůj životní prostor, ale i prostor ostatních spoluobčanů, kteří budou muset výsledek přijmout a nemají možnost jej ovlivnit. Slo- žité, že? Je třeba si uvědomit, že se zvoleným odborníkem volíme ve většině případů i produkt, který nám pak bude doporučen. Ni- kdy nepřipusťme, aby odborník nedodržoval pravidla a vyžadujme řádné vysvětlení všeho, co navrhuje. Veškerá vysvětlení nechť jsou podložena čísly, srovnáním více variant a vždy musí splňovat po- žadavky všech souvisejících norem a předpisů. Ing. Petr Míka, Artechnic-Schréder Autor je absolventem elektrotechnické fakulty ČVUT  Praha, oboru Ekonomika a řízení energetických  soustav. Po skončení studia se pohyboval v oblastech  ekonomiky a provozu energetiky. Od roku 1991 se  plně věnuje problematice osvětlení.

ú n o r 2 0 1 36 m ě s t a a f i n a n c e V nejisté době, kdy bankám roste počet klientů, kteří nejsou schopni splácet svoje závazky, je pro banky důležité hledat spolehliVé dlužníky, kteří budou pro banky jistotou. ladislav koubek Velké banky mají připravenou řadu produktů speciálně pro měs- ta a obce a snaží se jim přizpůso- bovat. „Průběžně monitorujeme potřeby municipálního sektoru a  adekvátně na  ně reagujeme v produktových nabídkách, které jsou svou povahou rozdílné v pa- rametrech i cenách oproti jiným klientským skupinám. Ve srovná- ní s ostatními skupinami klientů Města a banky: Spolehliví dlužníci a privilegovaní klienti Taktéž úvěrové účty podle schvá- lených smluv jsou u těchto bank. S  jejich přístupem máme dobré zkušenosti, banky vycházejí našim požadavkům vstříc,“ říká Vlasta Nováčková, vedoucí finančního odboru velkobítešské radnice. „ Nižší úroky? Jak komu V  současnosti jsou úrokové sazby rekordně nízko, a to i pro běžné klienty. Města se díky speci- álním podmínkám mohou dostat na  úroky, které jsou pod mírou inflace. „V  oblasti vkladových produktů mají města, obce a další klienti veřejného sektoru zvýhod- něné pásmové úročení, které nyní dosahuje až 0,75% p. a. v pásmu nad 5 milionů korun. Důvodem je nízká volatilita zůstatků na účtech těchto klientů,“ uvádí konkrétní čísla mluvčí České spořitelny Jan Holinka. K  takovým velmi výhodným podmínkám se však dostanou velká města. Naopak malé obce takové výhody nevnímají. „Stan- dardní přístup – žádné úlevy ani nižší úroky,“ komentuje lakonic- ky Karel Dvořák, starosta Rudy u Velkého Meziříčí. „Města a  obce jsou spolehli- vá a bonitní klientela, nesplácení dluhové služby v  případě muni- cipalit je naprosto výjimečný jev, a  to z  dlouhodobého pohledu,“ říká Ehrenberger. Souhlasí s ním i Jan Holinka. „Platební morálka municipalit je obecně velmi dob- rá. Pokud se podíváme na celkové úvěrové portfolio České spořitel- ny v tomto segmentu, je procento klasifikovaných úvěrů opravdu zanedbatelné. Obcí, které mají problémy se splácením, jsou jednotky, ne desítky. Těch něko- lik málo municipalit, které mají v České spořitelně určité problé- my se splácením úvěru, jsou spíše menší obce,“ popisuje Holinka. Důležité je pro municipality také poradenství a konzultace při řešení finančních potíží. Banky jsou zpravidla při jednání s obce- mi vstřícné i ve výjimečných pří- padech, kdy nastanou potíže se splácením. Díky tomu například Česká spořitelna nezaznamenala ani jeden tzv. neřešitelný případ, ani situaci, kdy by byla nucena pohledávku soudně vymáhat či dokonce odepsat. a  zúčtovací systém, alternativní distribuční kanály elektronické- ho bankovnictví, ale také získat zhodnocení volných peněžních prostředků nebo dosáhnout na  dotační zdroje pro svůj další rozvoj,“ říká Kateřina Lejčarová z ČSOB. To potvrzuje i primátorka Par- dubic Štěpánka Fraňková. „Banky, pojišťovny či jiné finanční insti- tuce přistupují k  městu velmi ochotně a vstřícně. Reagují na pří- padné požadavky ze strany města rychle a spolehlivě. Zaznamenali jsme zkušenost s profesionálním poradenstvím a  vysokou úrovní odbornosti. Celkově hodnotíme přístup těchto institucí k  městu za  nadstandardní,“ míní primá- torka. I finančně to je pro velká města výhodné. „Lze říci, že měs- to má nižší úrokové sazby u úvě- rů,“ dodává Fraňková. Přístup všech tří velkých bank oceňují i menší města. „Velká Bíteš má zřízeny běžné účty u Komerč- ní banky, České spořitelny a účet hospodářské činnosti u  ČSOB. Podobně se chová i další z troj- lístku bankovních gigantů. „Ob- cím, městům i krajům dlouhodo- bě nabízíme ČSOB Municipální program. V rámci této komplex- ní nabídky mohou municipality využít vysoce moderní platební jsou municipalitám nabízeny jed- ny z nejatraktivnějších úrokových a  cenových podmínek v  jednot- livých produktových oblastech,“ říká Martin Ehrenberger, manažer Segmentového řízení z Komerční banky. Města se díky speciálním podmínkám mohou dostat na úroky, které jsou pod mírou inflace. inzerce aby města nepřišla na mizinu. každé pojištění je originálem Pojištění proti živlům či van- dalismu, pro městské strážníky nebo odpovědnost za  škodu. To jsou některé z  produktů, které chrání města a obce před finanč- ními riziky. Rozsah, v  jakém se města pojišťují, vychází částečně z předpisů, do značné míry je ale ovlivněn i  úvahami představite- lů obcí. Ty tak nepojišťují takové ztráty, které by finančně unesly. „Budovy máme všechny, vybave- ní nikoli,“ říká například starosta Rudy na Žďársku Karel Dvořák. Základem je tedy pojištění ma- jetku a zodpovědnosti. Dále mají obce k dispozici široké portfolio různých specifických pojištění. Jde například o pojištění finanč- ních rizik, flotil motorových vo- zidel nebo pojištění pro organi- zace, jejichž zřizovateli jsou obce a města – nemocnice, školky, do- movy důchodců, sportovní areály či technické služby. „ Produkty na míru Podmínky, které pojišťovny nabízejí, se velmi liší. „Sjednáva- jí se zpravidla individuálně, jsou připraveny tak, aby bylo pojištění flexibilní a  na  míru odpovídalo skutečně specifickým pojistným potřebám měst, obcí a  subjektů zřizovaných obcemi,“ říká Jolana Ackermannová z České asociace pojišťoven. Pojištění municipalit má ce- lou řadu specifik. „Není možné říci, že existují univerzální po- jistné smlouvy, ale naopak každé pojištění je originálem, který se snažíme ušít na míru konkrétním obcím a městům,“ říká Jan Marek z České pojišťovny. „S  ohledem na  to, abychom klientům vyšli maximálně vstříc v  jejich požadavcích, jsou tomu úměrně uzpůsobeny produkty. Konec konců to byli právě zástup- ci měst a  obcí, kteří se aktivně podíleli na  přípravě podoby po- jištění a  jejichž požadavky byly do pojištění operativně zařazeny,“ dodává Marek. Speciální program pro města a obce nabízí také pojišťovna Ko- operativa. Program pro pojištění měst je připraven tak, aby vyho- voval specifickým pojistným po- třebám měst, obcí a subjektů zři- zovaných obcemi. Výhodou je, že v jedné smlouvě města mohou po- krýt zabezpečení všech hlavních rizik – kromě pojištění movitého i nemovitého majetku i pojištění odpovědnosti. „ Zodpovědní hospodáři Obce a města při řešení svých pojistných potřeb také mohou počítat s  tím, že si volí limity pojistného plnění pro jednotlivá pojistná nebezpečí, stejný princip se přitom uplatňuje také na volbu spoluúčastí. Ukazuje se tak, jak důležitá je uvážlivost ze strany měst a  obcí. O  rozsahu pojistné ochrany ve finále rozhodují také rozpočty. „Můžeme z našich zkušeností potvrdit, že města jsou si dobře vědoma toho, jak spravovat a také chránit svůj majetek, proto o po- jištění uvažují realisticky,“ říká Marek. Právní vědomí obyvatel při- tom postupně roste a spolu s ním i  snaha důsledně hájit svoje ná- roky i  v  případě, že by to mělo znamenat spor s městem, kde žijí. Nejznámější takový případ se stal v Cizkrajově na Dačicku, kde soud v roce 2007 přiznal rodině Filipa Němce, který se málem utopil na školním výletě, 15 mili- onů korun. I proto potřebuje mít každý starosta jistotu, že zraně- ní žáka v místní škole nebo jiná nešťastná událost nepřivede obec na mizinu. LADISLAV KOUBEK Proti čemu jsou také města pojištěna „ pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou starostou, členem rady nebo zastupitelstva při výkonu veřejné funkce obci, městu, kraji „ pojištění děl s vysokou hodnotou (kanalizace, vodovody, cyklostezky apod.) „ pojištění městských a obecních lesů, „ pojištění okrasných výsadeb, a dřevin „ produkty 8.–9. dubna 2013 Hlavní témata • aktuální otázky rozvoje hlavních projektů e-governmentu v ČR • základní registry a jejich další rozvoj • moderní technologie a trendy – cloud computing, virtualizace, outsourcing apod. • elektronické dokumenty v praxi – digitalizace, archivace, bezpečnost apod. • GIS a mapové služby • rozšiřování komunikační infrastruktury a využívání mobilních technologií ve veřejné správě • odborné bloky – e-health, e-turismus, e-justice, využívání nových médií… • financování IT projektů, využívání prostředků z fondů EU • příklady dobré praxe měst, obcí a regionů • projekty e-governmentu v rámci regionu V4 • ICT Summit 2013 • kulaté stoly, diskuse • workshopy, jednání komisí a profesních skupin Bližší informace Vám poskytne sekretariát každý pracovní den od 8.30 do 15.30 hod. Triada, spol. s r. o., U Svobodárny 1110/12, 190 00 Praha 9, tel. 284 001 284, fax 284 818 027, e‑mail: isss@isss.cz Kongresové centrum ALDIS, Hradec Králové

ú n o r 2 0 1 3 7ž i v o t n í p r o s t ř e d í Žádné nové skládky. naopak víc spaloven. Tak by měla vypadaT budoucnosT nakládání s odpadem v České republice. TenTo posTup se však nelíbí ekologům, kTeří se obávají, Že se Tím omezí recyklace. michal kárný Podle ministerstva životního prostředí mají stavbu nových spaloven z části zaplatit peníze z Evropské unie, která členským státům ukládá povinnost ome- zit skládkování odpadů. „A  to především biologicky rozloži- telných komunálních odpadů, které jsou zdrojem skleníkových plynů,“ podotkl mluvčí minis- terstva Matyáš Vitík. Problém je v tom, že v součas- né době vyjde skladování odpadu levněji než spalování a spalovny by tedy nebyly konkurenceschop- né. To chce ministerstvo změnit. „Důležité je zvýšení současné sazby poplatku za  ukládání od- padů na  skládky tak, aby cena za skládkování byla přibližně stej- ná jako cena za spálení stejného množství. Podle návrhu nového zákona o  odpadech by se po- stupným navyšováním poplatku za  ukládání odpadů na  skládky mělo docílit situace, kdy sklád- kování přestane být nejlevnějším možným způsobem nakládání s odpady,“ vysvětluje Vitík. Investice na ochranu životního prostředí v  České republice stále stoupají. Zatímco před deseti lety šlo na tuto oblast zhruba devatenáct miliard korun, nyní je to asi o šest miliard ročně víc. Vyplývá to z  údajů zveřejně- ných Českým statistickým úřa- dem. „V roce 2011 dosáhly investi- ce na ochranu životního prostředí v  České republice 24,8 miliardy korun, což byl nárůst o téměř deset procent proti předchozímu roku,“ popisuje statistický úřad poslední známé údaje. Mírně ale klesl objem investic veřejného sektoru, kon- krétní částka je deset a půl miliar- dy korun. Necelou polovinu těchto peněz přitom pokryly dotace. Celkově nejvíc vzrostly výdaje na  ochranu ovzduší a  klimatu  – na 4,8 miliardy korun. „V porov- nání s předchozím rokem se jedná o téměř třetinový nárůst. Investice na  nakládání s  odpadními voda- mi a  na  nakládání s  odpady byly na  stejné výši jako v  předchozím roce,“ dodává statistický úřad. Z  krajů České republiky vede v  objemu peněz investovaných na  ochranu životního prostředí Moravskoslezský kraj. Na tuto ob- last tam šly čtyři miliardy a téměř osm set milionů korun. A vyšší podpora ochrany životního prostředí v tomto kraji má pokra- čovat i  dál. Plán ministerstva pro životní prostředí totiž počítá s tím, Skládkování odpadu je výhodnější než spalování. Stát to chce změnit Ekologové ale stavbu nových spaloven odmítají. Tvrdí, že je to krok zpět. „V zahraničí začali stavět spalovny dřív a teď toho litují,“ říká Petr Ledvina  z  br- něnského ekologického institutu Veronica. Uvedl, že třeba v Rakousku je mnoho kompostáren a stanic na bioodpad. „Až padesát pro- cent odpadu je biodpad a ten je nesmysl pálit. A podobně je to i s dalšími věcmi. To, co se od- veze do spalovny, to se tam spálí. Nebo zůstane, ať to jsou cihly nebo železo. Peníze by se tedy měly dát do správné recyklace, která sníží množství odpadu,“ upozornil Ledvina. Ministerstvo se ale brání, že recyklaci chce podporovat i na- dále. Jen chce přitom využít od- pad, který by jinak ležel na sklád- kách. „V  České republice se v současnosti skládkováním od- straňuje asi pětapadesát procent komunálních odpadů. Směsný komunální odpad se skládkuje asi z osmdesáti procent. Část by při- tom mohla být ještě využita ener- geticky pro výrobu tepla a elek- třiny,“ upozornil Vitík. Dodal, že do spaloven i podle ministerstva patří jen odpad, který je velmi obtížné opět využít. „Třeba kvůli míře znečištění a  možné kontaminaci nebez- pečnými látkami,“ podotkl Vi- tík. Ministerstvo bude zároveň že do  roku 2015 produkce emisí z  průmyslových zdrojů v  regionu o třetinu klesne. „V  rámci šestatřicáté výzvy Operačního programu Životní prostředí, která je primárně určena velkým průmyslovým podnikům a  jejich projektům na  zlepšování kvality ovzduší, bude do roku 2015 v Moravskoslezském kraji proinves- továno 5,7 miliardy korun,“ uvedl mluvčí ministerstva Matyáš Vitík. Dodal, že v  jednání je i  vyhláše- ní dalších výzev. Jedna z nich má městům a obcím v Moravskoslez- ském kraji nabídnout peníze na al- ternativní městskou hromadnou dopravu Ze statistik také vyplývá, že nejvíc peněz se investuje do  na- kládání s odpadními vodami. Vel- ký projekt naplánovali například v Brně. Do února 2014 město opra- ví kanalizaci a dostaví nové stoky za dvě miliardy korun. „Jedná se o dostavbu kanalizace v městských částech Tuřany, Žebě- tín, Ivanovice a Bohunice. Rekon- strukce se však dotkne také Brna- -Jihu. Řečkovic a  dalších,“ popsal rozsah prací mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Město bude na  tuto akci čerpat dotaci, která pokryje téměř polovinu nákladů. „Díky tomuto projektu zamezíme nekontrolovanému vypouštění odpadních vod do  vodních toků a znečištění podzemních vod,“ po- dotkl náměstek primátora Robert Kotzian.  Kromě oblasti nakládání s od- padními vodami jsou významné i  investice do  ochrany ovzduší a klimatu nebo nakládání s odpa- dy. Podle ministerstva pro životní prostředí půjde v  příštích letech významná částka například na eko- logickou likvidaci autovraků. „Spo- lečně se Státním fondem životního prostředí České republiky jsme připravili program na podporu na- kládání s autovraky. V tomto a příš- tím roce rozdělíme dvě stě milionů korun. Každý rok polovinu z této částky. Kromě podpory ekologické likvidace starých automobilů na- víc pomůže udržet pracovní místa v odvětví,“ podotkl mluvčí Vitík. MIChAL KáRNý investice na ochranu životního prostředí rostou. nejvíc spolknou odpadní vody Plánované spalovny  EVO Komořany (u Mostu, kapacita 150 tisíc tun/rok)  ZEVO Chotíkov (u Plzně, kapacita 95 tisíc tun/rok)  KIC, a.s. (u Karviné, 192 tisíc tun/rok)  O výstavbě spalovny uvažuje také kraj Vysočina  spalovny i  nadále připravovat kampaně na podporu recyklace. V současné době jsou v Čes- ké republice tři spalovny, které komunální odpad energetic- ky využívají  – v  Liberci, Brně a v Praze. V budoucnosti se plá- nují další v Komořanech u Mos- tu, Chotíkově u Plzně a u Karvi- né. O výstavbě spalovny uvažuje také Kraj Vysočina. První dva projekty žádají o  dotace. In- vestor spalovny v Karviné loni od žádosti odstoupil.  Projekt v Karviné padl „Současná ekonomická situ- ace těmto projektům nenahrává a  Evropská unie nám nepřislí- bila požadovanou dotaci. Proto jsme stavbu spalovny odložili. Zvažujeme i  další možnosti fi- nancování projektu a nadále bu- deme usilovat o evropské peníze v dalším programovém období, zvažujeme také zapojení strate- gického partnera. Pevně věříme, že spalovnu nakonec postaví- me,“ vysvětlil za společnost KIC Odpady Jaroslav Kořínek. Upozornil zároveň, že vý- stavba nové spalovny je nut- nost. „I  při sebelepším třídění komunálního odpadu zůstane vždy část produkce, kterou nelze jinak využít. Pak nastává otázka, zda ji využít na výrobu energie, nebo dát na skládku. Při druhé možnosti odpadky produkují škodlivý metan a  z  dlouhodo- bého hlediska jsou časovanou hrozbou pro zásoby spodních vod. Spalovna nevzniká jako nový zdroj tepelné a elektrické energie, ale jako nutnost, aby se z našeho regionu nestalo smetiš- tě,“ dodal Kořínek. zmapuj černé skládky, vybízí projekt udělali a  kolik to stálo peněz. Lidé pak uvidí, co se s  nahlá- šenou skládkou děje,“ vysvětlil v lednu Kubásek. O  projekt se mezi prvními zajímala například brněnská městská část Nový Lískovec. „Je to dobrý nápad. Plánujeme to částečně využívat. Jsme sídliště, tedy nemáme problém v  tom, že bychom o černých skládkách vůbec nevěděli. Je to stavěné pro menší obce s větším okrskem,“ podotkl referent životního pro- středí Nového Lískovce Michal Šípek. Dodal, že lidé i  doteď skládky nahlašovali. Většinou telefonicky nebo e-mailem. „Nahlášení mobilem je ale urči- tě zjednodušení cesty,“ myslí si Šípek. (mik) Investice na ochranu životního prostředí podle programového zaměření a kraje sídla investora v roce 2011 (v tis. Kč, běžné ceny) Kraj Celkem ochrana ovzduší a klimatu nakládání s odpadními vodami nakládání s odpady ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod ostatní1) Česko 24 814 074 4 818 055 9 644 538 3 625 582 3 155 461 3 570 438 Královéhradecký 1 465 648 62 446 398 782 298 472 9 614 696 334 Pardubický 1 150 171 256 983 782 907 90 264 13 238 6 779 Vysočina 988 570 175 043 664 584 142 877 3 797 2 269 Jihomoravský 1 712 224 174 030 783 145 600 994 25 082 128 973 Olomoucký 902 511 146 309 553 819 164 106 24 383 13 894 Zlínský 1 001 264 207 613 423 382 280 107 38 818 51 344 Moravskoslezský 4 793 904 1 480 195 2 061 504 506 865 147 899 597 441 1) zahrnuto omezování hluku a vibrací; ochrana biodiverzity a krajiny; ochrana proti záření; výzkum a vývoj na ochranu ŽP; ostatní aktivity na ochranu životního prostředí Jak zjistit, kde jsou na území obce černé skládky? Jednoduše. Stačí, když to lidé, kteří třeba při procházce po lese na tako- vé shromaždiště odpadů narazí, nahlásí pomocí svého chytrého mobilního telefonu. Tyto služ- by nabízí projekt zmapujto.cz, který začal fungovat loni v čer- venci. „Nápad vznikl už před dvěma lety. Tehdy jsme se spo- jili s  lidmi ze Slovenska, kteří podobnou aplikaci dělali ale na mezinárodní úrovni. Za půl roku je na  stránkách nahláše- ných asi pět set černých skládek na území České republiky,“ říká jeden z  autorů projektu  Miro- slav Kubásek. Každý úředník se díky tomu může podívat na stránky www. zmapujto.cz, kde zjistí, zda ně- kdo nahlásil na území obce ně- jakou černou skládku. „Spustí- me také administraci pro obce. Úředníci se přihlásí, uvidí tam svoje skládky a mo- hou zaklikávat třeba co se sklád- kou BrněnsKá sPalovna Její rekonstrukce stála více než dvě a půl miliardy korun, teď dodává elektrickou energii a teplo do centrálních sítí, pro asi 14 tisíc domácností. FOTO: Jiří Hloušek

Ú N O R 2 0 1 38 p r o j e k t y Koridor v číslech Délka na území ČR: asi 370 km Cena: min. 8 mld. eur Šířka kanálů: kolem 50 metrů Ponor lodí: až 2,8 metru VIZIONÁŘSTVÍ, NEBO ŽIVÝ PROJEKT? NÁPAD SPOJIT TŘI MOŘE VODNÍ CESTOU DUNAJ–ODRA–LABE EXISTUJE DESÍTKY LET. A STÁLE PODNĚCUJE VELKÉ PLÁNY I EMOCE. Hana Nečasová Vodní koridor žije při- nejmenším jako projekt na pa- píře. Ředitelství vodních cest s ním počítá ve všech svých roz- vojových plánech a vizích do bu- doucna. „Probíhají také počáteč- ní přípravy a jednání,“ potvrdil šéf Ředitelství vodních cest Jan Skalický. Bylo by podle něj vel- kou chybou, kdyby stát nevyužil přírodní podmínky, které vý- stavbu vodní cesty přímo nabízí. „Hovoříme tu o multifunkčním díle, které by mělo významnou dopravní, protipovodňovou i re- kreační funkci,“ říká Skalický. Právě dopravní funkce je důležitá pro podnikatele ze- jména z Moravskoslezského kraje, kteří projektu vyjadřují velkou podporu. Odhady, kolik by vybudování koridoru stálo, se pohybují kolem osmi mili- ard euro. „Na tato čísla se musí nahlížet optikou budoucnosti. Nemyslím si, že jde o megalo- manský projekt, ale o projekt, který řeší budoucí problémy, ať už jde o povodně, konkurence- schopnost nebo stále rostoucí ceny pohonných hmot,“ míní František Čuba, bývalý šéf pro- slulého družstva ve Slušovicích, dnes zastupitel Zlínského kraje. Projekt D–O–L: Propojí se v Česku tři moře? Rakouská varianta Slovenská varianta PRAHA VÍDEŇ BRATISLAVA Ostrava Odra P O L S K O N Ě M E C K O R A K O U S K O S L O V E N S K O Č E S K Á R E P U B L I K A Odra Bečva Váh Morava Vltava Labe Dunaj Břeclav Mělník Olomouc Přerov České Budějovice Plán trasy vodního koridoru Pardubice Základní přípravy by se pod- le něj mohly odehrát do deseti let. Zatím se zpracovává studie potřebnosti a proveditelnosti. Tu by měla vláda dostat na stůl do konce tohoto roku. „Další kroky se budou odvíjet právě od jejích výsledků,“ uvedl Ja- kub Žižka z ministerstva do- pravy. Zároveň probíhají jedná- ní s kraji a obcemi, ale také se sousedními státy. „Diskutujeme Pokud by se vláda rozhodla, že do projektu půjde, stát by to podle Skalického nemuselo až tak nančně ranit. „Počítáme s tím, že by se Evropská unie mohla nančně podílet až pět- aosmdesáti procenty. Pak by se roční spoluúčast státu pohybo- vala řádově do jedné miliardy korun, v případě menší etapovi- té výstavby to mohou být stovky milionů,“ vysvětlil Skalický. Zatřese Zeman českou ekonomikou? ZAČÁTEK BŘEZNA JE DATUM, OD KTERÉHO SI MNOZÍ ČEŠTÍ PODNIKATELÉ HODNĚ SLIBUJÍ. ZKRAJE PŘÍŠTÍHO MĚSÍCE TOTIŽ SLOŽÍ SLIB NOVÝ ČESKÝ PREZIDENT MILOŠ ZEMAN. Jan Pacas Velká očekávání téměř při- pomínají situaci, kdy nastupuje nová vláda. Bude mít však změ- na hlavy státu vůbec nějaký vliv na českou ekonomiku? Podle odborníků spíše ne. „Myslím si, že nový prezi- dent zásadní vliv na českou ekonomiku mít nebude. Ani by neměl, z pozice prezidenta na to totiž nemá pravomoci,“ vysvětlil hlavní analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Jednou z nejsil- nějších ekonomických pravo- mocí prezidenta je jmenování a odvolávání členů bankovní rady České národní banky. So- bíšek však v tomto směru žádné personální zemětřesení neoče- kává. „Nemusíme čekat žádný vel- ký třesk. První změna v radě nás čeká až příští rok, a to bude jen jeden člověk,“ podotknul Sobí- šek. Za rok a měsíc totiž končí funkční období v radě ekonom- ce Evě Mrazilové. Další změny pak přijdou až v roce 2016. „Takže tady je jistá kontinuita zajištěna,“ dodal Sobíšek.  Má budovat zemi dobré jméno Hlavním úkolem Miloše Ze- mana tak bude prezentovat Čes- ko v zahraničí. „Měl by budovat dobré jméno České republiky, to by mohlo podpořit náš export,“ vyjádřil se Sobíšek. Přesto je však už teď jasné, že se Zeman s pouhou rolí reprezentanta nespokojí. Sám mluví o tom, že chce být velmi aktivním prezidentem. „Miloš Zeman je politický matador, který má rozsáhlé zkušenosti z vládní po- litiky,“ podotkl k tomu politolog a odborný asistent na Masary- kově univerzitě Michal Pink. Právě zkušenosti z dob, kdy býval premiérem, můžou stát za některými Zemanovými vý- roky. Zeman se ještě před svým zvolením například několikrát vyjádřil, že se pokusí vyjednat nanční podporu z evropských fondů pro dostavbu kanálů Du- naj–Odra–Labe, který by spojil Českou republiku po vodě hned se třemi moři. „Je to osobnos- tí Miloše Zemana. Troufám si říci, že kdyby byl v této pozici kdokoliv jiný, tak bychom svěd- ky takto silných výroků nebyli. Navíc má dobrý čich na to, co chtějí jeho voliči slyšet,“ dodal Pink. V tomto případě se Zeman tre l do černého a jeho výroky sklidily úspěch jak u podnikate- lů, tak i u dopravců. „Zeman je reálně myslící člověk a vizionář, takže je dobře, že tento pro- jekt bude podporo- vat,“ vy- jádřil se výkonný ředitel Svazu dopravy Petr Kašík. Podobně optimisticky vidí Zemanův zá- jem o vodní kanál i Jan Skalic- ký, pověřený řízením Ředitelství vodních cest. „Náš tým odbor- níků je připraven mu v tomto směru poskytnout maximální podporu. Jsem rád, že se takto významná myšlenka stala stěžej- ní i pro budoucího prezidenta České republiky,“ přiblížil svůj postoj Skalický.  Podnikatele těší, ekology děsí Zatímco u podni- katelů sklízí Miloš Zeman svými vý- roky a plány úspěch, u čes- kých ekologů často naráží. Ty například pobu- řuje jeho pod- pora jaderné energetice a do- stavbě Temelí- na. „Česko už teď patří mezi největší expor- téry elektřiny na světě. Další reaktory by vy- žadovaly nové uranové doly a bude za nimi zůstávat obrovské množství to- xického odpadu. A to jen proto, aby ČEZ mohl exportovat ještě více?“ komentoval Zemanův po- stoj programový ředitel Hnutí duha Vojtěch Kotecký. Kotecký nesouhlasí ani se Zemanovým postojem k Ná- rodnímu parku Šumava. Zeman totiž již několikrát označil Šu- mavu za hospodářský les. „Tady vůbec nejde o politiku, ale o pe- níze. Novináři před několika lety odhalili, že šéf jihočeské poboč- ky Zemanovy strany Zdeněk Zbytek na Šumavě vlastní řadu lukrativních nemovitostí. A Ná- rodní park Šumava mu brání v další podnikatelské expanzi,“ dodal Kotecký. Politolog Michal Pink však brzdí velká očekávání podnika- telů i obavy ekologů. „Pravomo- ci prezidenta nejsou postaveny tak, aby zařídil jako kouzelník velké megalomanské projekty typu dostavba Temelína, kanál Dunaj–Odra–Labe, dřevorubec- ká továrna na Šumavě. Vše musí procházet přes vládu, která je daleko důležitější a v jednotli- vých projektech kompetentněj- ší. A to platí ve všem, důležitá je tedy daleko více shoda pro- gramů vlády a Miloše Zemana,“ vysvětlil Pink. S tou současnou pravicovou se Zeman přitom v mnohém ne- shodne. Otázka dostavby Teme- lína nebo realizace Baťova snu v podobě kanálu Dunaj–Odra– Labe to však zrovna nejsou. Role prezidenta v nich však bude spí- še malá.  aktuálně Vláda šetří. Sloučí ministerstva průmyslu a dopravy Miliardy korun chce vláda ušetřit sloučením ministerstev průmyslu a dopravy. „Vláda schválila sou- bor opatření, která ve svém úhr- nu budou představovat úsporu ve státní správě v celkové výši 8,6 miliard korun. Jedním z nich je například sloučení ministerstva průmyslu a obchodu a minister- stva dopravy,“ řekl předseda le- gislativní rady vlády Petr Mlsna. Opatření, která ministři schválili, mají zredukovat agendy jednot- livých ministerstev a zamezit tomu, aby úředníci pracovali na stejných nebo podobných úkolech. „Ušetříme i na straně příjmů - prodejem zbytného ma- jetku,“ vysvětlil premiér Nečas s tím, že vláda bude současně pracovat na druhé etapě úspor tak, aby do konce roku 2014 ušetřila až 12 miliard korun. V první etapě vláda plánuje kromě sloučení ministerstev i zprivatizovat opravárenské zá- vody pod ministerstvem obrany a získat jejich prodejem další miliardu. Slučovat se budou i od- bory informatiky na ministerstvu práce a sociálních věcí, úřadech práce a České státní správě soci- álního zabezpečení. Tento krok by měl vládě pomoci uspořit další miliardu. K přínosu, které bude sloučení ministerstev mít, je však skeptic- ká opoziční ČSSD. o možnostech napojení korido- ru. Hledáme vhodné varianty napojení přes Slovensko, se za- pojením Rakouska se totiž nedá v současnosti příliš počítat,“ dodal šéf Ředitelství vodních cest. Do projektu se zatím neza- pojují ani Povodí. „Jde to mimo nás, řešíme teď jiné úkoly a in- vestice,“ uvedl obchodí ředitel Povodí Odry Čestmír Vlček.  Územní rezerva brání rozvoji Velké nadšení koridor nebu- dí ani u ekologů a některých sta- rostů. Například radním v Bo- humíně se nelíbí trasa, která by měla vést přes území města. „Nejsme proti výstavbě vodního kanálu, ale nesou- hlasíme s navrhovanou trasou přes zastavěnou část Bohumí- na a částečně i přes chráněné meandry a Naturu 2000. Kanál zasáhne do posledního zbytku volné krajiny v našem městě, které je už teď extrémně prů- myslově a dopravně zatížené,“ míní bohumínský starosta Petr Vícha. Nabízí se ale podle něj mož- nost vést kanál od Starého Bo- humína přes Polsko, kde jsou pro něj mnohem lepší pod- mínky. „Jsou tam pole a louky, nestojí tam domy a není tam celoevropsky chráněné území. Žádáme proto vládu, aby pů- vodní trasu přehodnotila,“ říká Vícha. Potíže dělá obcím a městům v okolí plánovaného kanálu také tzv. územní rezerva. Ta je ob- dobou stavební uzávěry a zna- mená dlouhodobou blokaci. „Nesmí se tady proto provádět žádná výstavba, a to nás blokuje v rozvoji. I kdyby kanál nebyl na pořadu dne ještě dalších sto let, dělá nám problémy v územ- ním plánu,“ tvrdí bohumínský starosta. Kdy a jestli vůbec ožije projekt, ukáže čas.

ú n o r 2 0 1 3 9s e r i á l od černého zlata až po to opravdové. Kazachstán má všechno. ze sto deseti prvKů v Mendělejevově tabulce je jich v této deváté největší zeMi světa K nalezení devadesát. a zatíMco z Kazachstánu se do česKa dováží předevšíM ropa, české firmy Mají v exportu na KazažsKý trh Možnosti MnoheM rozManitější. Jan Pacas „Kazachstán bezesporu patří k dynamickým a perspektivním trhům,“ míní prezident Spole- čenství průmyslových podniků Moravy a  Slezska Jan Skipala. I  proto jej ministerstvo prů- myslu a obchodu zařadilo mezi prioritní země české Exportní strategie pro dalších osm let. Na co si kazašští byznysmeni  podají ruku, to platí České firmy mají navíc ve vývo- zu na tento velký středoasijský trh jednu výhodu. Kromě ceny totiž Kazaši slyší i na kvalitu, a té evropské si váží. „Soupeřit s  levnější Čínou nebo Indií je na  kterémkoliv trhu mimořádně obtížné, ale v  Kazachstánu na  vyšší kvali- tu z  Evropy nebo USA pořád kladou důraz. V tendrech často preferují evropského dodavatele a  naslouchají našim argumen- tům, v  čem jsou naše výrobky lepší,“ poznamenal Rostislav Žoudlík, předseda představen- stva společnosti FANS, která do  Kazachstánu dodává tech- nologie pro čištění a chlazení vody.  „ Smlouvy za tři  miliardy Že se česká produkce těší u  Kazachů značné oblibě, do- kazuje i  návštěva kazašského prezidenta Nursultana Nazarba- jeva, který na podzim do Čes- ka přicestoval v  doprovodu tamních podnikatelů. Češi při Nazarbajevově návštěvě uza- vřeli s  Kazachstánem smlouvy za bezmála tři miliardy korun. Za perspektivního partnera pro české firmy označil Kazachstán i  prezident Václav Klaus. „Je na podnikatelích obou zemí, jak tyto možnosti využijí, a aby ini- ciovali další zlepšení podmínek vzájemné spolupráce,“ dodal.  „ Kazachy  zajímají české  stroje Podle náměst- ka ministra průmyslu Kaza- chstánu Bachyt- žana Džaksalijeva se mohou české fir- my v  Kazachstánu uplatnit v  několika oblastech. „Přede- vším je to ve strojíren- ství, energetice, včetně té alternativní, těžbě a zpraco- vání surovin, chemickém prů- myslu, dopravní infrastruktuře, ekologii, zdravotnictví, farmacii a  komunálním hospodářství,“ vyjmenoval Džaksalijev. Podnikatelé, kteří chtějí na  kazašský trh vyvážet nebo v  Kazachstánu rovnou odstar- tovat svůj byznys, by si však měli podobně jako na  Ukraji- ně oprášit ruštinu. „Jednacím jazykem je téměř vždy ruština. S angličtinou moc nepochodíte. Kazaština je státním jazykem, ruština oficiálním a obchodním jazykem,“ upozornil Antonín Marčík z  kazašské kanceláře agentury CzechTrade. Obchodní jednání je u  Ka- zachů také velmi osobní záleži- tostí. „Jednání začíná podáním ruky. Pokud váš partner stiskne vaši ruku zároveň i druhou ru- kou, je to z jeho strany projev přátelství, důvěry a  úcty. Je to stará kazašská tradice. Nepo- užívají to dnes už všichni, ale ve většině případů se dodržuje,“ vysvětlil Marčík. A  na  co si kazašští byznys- meni podají ruku, to také pla- tí. „Pravda, Kazaši mají jinou mentalitu než Evropané, ale nezůstávají nám dlužni a  jsou dobrými obchodními partnery. Co bylo domluvené, vždy platí. Problémy s platbami tam máme minimální,“ dodal Žoudlík ze společnosti FANS. Perspektivní obory: „ energetika „ hutní výroba „ strojírenství – dodávky strojů a techniky „ zdravotnická technika „ zemědělství „ voda, odpady a životní prostředí „ šance inzerce Astana v kazaštině znamená „hlavní město“. Tato pečlivě plánovaná metropole vyrostla ve stepích středního Kazachstánu. Jde o administrativní centrum země a důležité průmyslové středisko, centrem financí zůstává bývalé hlavní město, lidnatější Almaty.

ú n o r 2 0 1 310 v e ř e j n á s p r á v a Obce si oddechly. Kontroloři z NKÚ k nim mají i nadále zavřené dveře Slováci na  silnější kontrolní úřad také nedají dopustit. „Můžu dnes s  klidným svědomím říct, že od starostů nemáme výhrady, když k  nim jdeme na  kontrolu. Opravdu říkají: vítejte, protože nám pomůžete odstranit problé- my, a opravdu to ti lidé ve velké míře myslí upřímně,“ uvedl šéf slovenského NKÚ Ján Jasovský. Jenže čeští starostové si ne- myslí, že by vůči další kontrole byli tak vstřícní. A odmítají kri- tiku, kterou jim vzkázal právě Ja- sovský, že „kdo odmítá kontrolu, je sám podezřelý“. „V  Česku jsou obce kontro- lované hned několikrát. Každo- ročně přezkoumává hospodaření obce krajský úřad. Ten je kontro- lovaný ministerstvem financí. Pak zde máme veřejnoprávní kontroly přezkoumávající konkrétní akce. Navíc stát velmi často uplatňuje právo vymínit všechny možné způsoby kontrol u  akcí, na  něž byly poskytnuty dotace. Tam má mimo jiné právo vstoupit i NKÚ. Mě to přijde jako dostatečný pro- tikorupční nástroj. Vždyť takhle může přijít na jednu akci i deset různých kontrol,“ připomenul bývalý hejtman Vysočiny Miloš Vystrčil. Podle něj se tak v praxi sku- tečně děje. „Vzniká tak velmi nekoordinovaná situace. Třikrát Senátoři zarazili změnu zákona, který měl rozšířit pravomoci NKÚ. obce by totiž podle nich čelily ještě větší šikaně než dneS. Korupci by to podle nich neomezilo. veronika Slámová Zná to asi každý starosta: stačí kopnout do země a za dveřmi už stojí kontroloři. Například v  Bo- humíně postavili před pěti lety několik bytů s  pomocí dotace ministerstva pro místní rozvoj. A  za  několik dní po  dostavění na  radnici zaklepala ministerská inspekce. Zkontrolovala, pochvá- lila, odešla. Za dva roky přišli po- dobní lidé – tentokrát z Národní- ho kontrolního úřadu. Chtěli vidět to stejné. Výsledek jejich práce byl také podobný jako u  předchozí kontroly. A  za  další dva roky se scénář zopakoval opět s  dalšími inspektory. „Nemyslím si, že toto je efek- tivní způsob kontroly. Vnímal jsem to tak, že další dvě skupiny kontrolorů byli darmožrouti,“ vy- týká starosta Bohumína a senátor Petr Vícha. Pokud by senátoři schválili na  konci ledna rozšíření ústavy, jež předtím jednohlasně odhlaso- vali poslanci, Bohumín by mohl přivítat ještě jednu kontrolu navíc. Národní kontrolní úřad by totiž měl rozšířené pravomoci a mohl by kontrolovat nově všechny ve- řejné instituce včetně krajů, měst a  obcí i  jejich obchodních spo- lečností. Jedinou výjimkou by byl ČEZ, jehož akcie jsou obchodova- né na burze. Jenže ani po dvanácti letech se snaha o rozšíření pravo- mocí NKÚ nepovedla. Důvodem zaražení tohoto ústavního zákona v  senátu byly právě argumenty o  nesmyslnosti a  neprovázanosti současných kontrol. Vstup NKÚ tak senátoři vnímali jako prohlou- bení „šikany“. To odmítají tvůrci zákona. „Sa- mozřejmě to neznamená, že by- chom v  každé obci kontrolovali, za  kolik si koupili a  jestli vůbec hasičské přístroje,“ vzkázal staros- tům současný výkonný viceprezi- dent NKÚ Miroslav Kala. „ Šikana, nebo průlomový protikorupční zákon? Zklamaná byla i  místopřed- sedkyně vlády Karolína Peake. Ta zákon prosadila do  koaliční smlouvy. „Kontrola měla spočívat pouze v zákonnosti, nikoli v kon- trole efektivity či politických roz- hodnutích o nakládání s obecním či krajským rozpočtem,“ dodala Peake. Byla tedy snaha o  rozšíření pravomocí NKÚ pouze dalším nástrojem pro šikanu obcí, nebo senátoři zastavili průlomový pro- tikorupční zákon? „Česko se vymyká standar- dům, které jsou v zemích na zá- pad i na východ. Například slo- venský NKÚ působí už v těchto kompetencích více než sedm let,“ připomíná bývalá ústavní soudkyně, dnes senátorka Eliška Wagnerová. „  Ústava definuje  v samostatné hlavě NKÚ jako  nezávislý orgán, který vykonává  kontrolu hospodaření se státním  majetkem a plnění státního  rozpočtu. Zjednodušeně  si lze NKÚ představit jako  jeden z vrcholů trojúhelníku,  v němž jsou dalšími vrcholy  parlament a vláda. Ti můžou  využít kontrolní závěry a uložit  konkrétní úkoly. „  Výdaje na činnost NKÚ se  hradí ze státního rozpočtu,  v němž má NKÚ samostatnou  rozpočtovou kapitolu.  Kdo kontroluje obce „  Výkon samostatné  působnosti obcí kontroluje  na základě zákona o obcích  ministerstvo vnitra. Kontrola  výkonu přenesené působnosti  obcí přísluší krajskému  úřadu, který zároveň provádí  kontroly hospodaření obcí.  Přezkoumání hospodaření obcí,  resp. územních celků, podléhá  státnímu dozoru, který vykonává  ministerstvo financí. „ co je to NKÚ inzerce čtyřikrát kontrolují to stejné. Zkoumá to jedno ministerstvo, druhé přijde na to samé. Potom se zpovídáte finančnímu úřadu, který vystřídá speciální finanční kontrola z  ministerstva financí. A  nyní bude chodit ještě NKÚ se superpravomocemi,“ podivuje se Vystrčil. Jenže podle Elišky Wagnerové bylo právě rozšíření pravomocí NKÚ šancí k tomu, aby se podob- ný byrokratický kolotoč zastavil. Pokud by se následně změnily některé zákony, pak by změna ústavy umožnila NKÚ zastřešit mnohé kontroly. „V případě, že obce chtějí hájit svoji samostatnost, tak NKÚ jako nezávislý orgán je přesně ten, kdo by se měl do obcí pustit. Zatím- co orgány exekutivy, která jednou může být růžová, podruhé modrá a potřetí třeba zelená, můžou být problematické,“ dodala Wagne- rová. Podle některých právníků by novela zatím neprosazeného zá- kona přinesla ještě jeden průlom: pod drobnohledem státu by se ocitly i stovky městských firem. „ Chybí zájem na ekonomickém výsledku „Veřejné orgány doposud větši- nou neprokázaly, že jsou řádnými hospodáři. Chybí jim, alespoň za- tím, skutečný zájem na ekonomic- kém výsledku společnosti,“ myslí si advokátka Kateřina Kavková. Ta upozorňuje na některé „úlevy“, které veřejné společnosti mají. „Posuzování hospodaření těch- to společností bývá limitováno na  schvalování účetní závěrky. Žádný vliv pak nemají skuteční vlastníci na hospodaření veřejných společností stojících na konci ře- tězce dalších firem. Přidáme-li k tomu úlevy při zadávání veřej- ných zakázek a  při poskytování informací, je zcela logické, že si tito nenápadní trpaslíci i  známé veřejné firmy žijí vlastním životem a mají tendenci měnit se v černé díry,“ upozorňuje Kavková. Podobnou naději ve schválení zákona viděl i senátor Jiří Dienst- bier. Ten si od rozšíření pravomocí sliboval zamezení situace, která se stala v loňském roce v pražském dopravním podniku. „Loni tam tým pana advokáta Lásky provedl rozsáhlý audit. A ten dospěl k celé řadě poměrně závaž- ných zjištění. Mezitím se ovšem změnil ředitel a ten údajně prohlá- sil: proč bychom ty smlouvy dále posuzovali, když to vrhá špatné světlo na jeho firmu. Za auditem se uzavřela voda a už to nikdo ne- posuzuje,“ připomněl Dienstbier. Vláda: Ať obce omezí vjezd aut do center Starý trabant, kterému se kouří z výfuku, nemusí být napříště nejšťastnější volbou pro výlet do města. Vláda totiž zahájila jednání o takzvaných nízko- emisních zónách. S jejich po- mocí si budou obce v budoucnu schopny určit, jaká auta a kam chtějí na svém území pustit. Bude to fungovat jednoduše. Auta a motorky budou mít do nízkoemisní zóny zákaz vjezdu. Řidičům tak nezbude, než zaparkovat a dál pokračovat třeba pěšky nebo si nechat vůz označit emisní plaketou. Ta jim umožní do zóny vjet, ale budou za ni muset zaplatit. Ministr vyvažuje zájmy měst a ochranu přírody Lepší ochrana vodních zdrojů nebo čistého ovzduší. Takové mají být přínosy dohody, kte- rou ministr životního prostředí Tomáš Chalupa podepsal se Sdružením místních samospráv. Ministr totiž chce, aby jeho od- bor lépe spolupracoval s obcemi v oblastech, které se dotýkají jejich pravomocí. „Dohoda umožní lepší propoje- ní státní správy se samosprávou i v těch nejmenších obcích. Na- ším zájmem je usilovat o lepší komunikaci a nastolení rovno- váhy mezi ochranou přírody a krajiny a zájmy měst a obcí,“ shrnul Chalupa. Česko má v regionu nejtransparentnější rozpočet Na devátém místě se umístilo Česko v mezinárodním srov- návacím výzkumu transparent- nosti veřejných financí Open Budger Survey 2012. Výzkumu se přitom zúčastnil rekordní počet zemí – rovná stovka. Mezi členskými státy EU skončilo Česko s bramborovou medailí na čtvrtém místě. „Ze států střední a východní Evropy máme podle výzkumu veřejné rozpočty nejtransparent- nější,“ upřesnil ministr financí Miroslav Kalousek. Oproti si- tuaci před dvěma lety si Česko ve výzkumu polepšilo o devět příček. „ aktuálně BEZPEČNá DOPrAVNí iNfrASTrUKTUrA JihOMOrAVSKéhO KrAJE 25. března 2013, 9.00–11.00 hod., hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Bezpečnost v dopravě bude hlavním tématem diskuze vybraných odborníků, zástupců institucí, Jihomoravského kraje, Statutárního města Brna a starostů měst a obcí, kteří se opět sejdou v Brně. Více na www.magnusregio.cz/akce.php Projektová manažerka JANA RAŠKOVÁ Telefon: 542 425 231 GSM: 725 893 273 j.raskova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz Hlavními body otevřené diskuze budou: • nejnovější trendy v řízení dopravy • bezpečnost přechodů a přejezdů • aktuální stav silnic a železnic • zvýšení bezpečnosti dopravní infrastruktury Jihomoravského kraje • plánované investice, které jsou nezbytně nutné k udržení a zvýšení bezpečnosti v dopravě • nehodovost a bezpečnost – kolik města ročně utratí za opravy škod způsobených dopravními nehodami nebo nehodami MhD Program akce 9.00 zahájení, krátká zdravice zástupce generálního partnera, představení zúčastněných, úvodní slovo našeho hosta 9.30 moderovaná diskuze na dané téma 10.30 neformální diskuze účastníků 11.00 předpokládaný konec Smyslem setkání není pouze faktické zhodnocení aktuální situace, ale především reálná a otevřená debata v kruhu kompetentních osobností. Účastníci akce: Zástupci ministerstva dopravy Zástupci Jihomoravského kraje Zástupci města Brna Zástupci managementu Českých drah, Státního fondu dopravní infrastruktury, Ředitelství silnic a dálnic, Centra dopravního výzkumu, Správy a údržby silnic JMK, Drážního úřadu, Dopravního inspektorátu Policie Čr, DPMB a KOrDiS JMK Zástupci měst a obcí JMK Mediální partner: Organizátor:

Ú N O R 2 0 1 3 11a k t u á l n ě INZERCE Firmou roku 2012 je První brněnská strojírna Velká Bíteš Zájem o podnikání v Česku stagnuje, nejvíce firem vzniká v Praze a Jihomoravském kraji Vysočina a Královéhradecký kraj. To jsou regiony, z nichž po- cházejí vítězové sedmého ročníku prestižních podnikatelských sou- těží Vodafone Firma roku 2012 a Era Živnostník roku 2012. Celo- státní titul mezi rmami vybojoval výrobce leteckých motorů z Velké Bíteše. V kategorii živnostníků byl nejlepší zemědělec David Smetana z Hradce Králové. První brněnská strojírna Velká Bíteš uspěla v konkurenci 3315 - rem. Historie První brněnské stro- jírny Velká Bíteš sahá až do roku 1950. V současnosti se specializu- je na letecký průmysl, slévárenství a obrábění kovů. V jejím vývojo- vém středisku vznikl letecký mo- tor, který společnost s úspěchem prodává do celého světa. Ve Velké Bíteši momentálně zaměstnává 714 lidí. Firma se patnáct let také věnuje výchově učňů. „Ten, kdo rozumí svému obo- ru, si u nás v kraji může zaměstna- vatele vybírat. O to víc chceme mít takovou sociální politiku a takové mzdy, abychom byli zajímavý za- městnavatel,“ říká Jarmila Vever- ková, vedoucí personálního útvaru rmy. Do soutěže Era Živnostník roku se v letošním roce přihlásilo 3055 podnikatelů. Vítěz kategorie, David Smetana, začal soukromě hospodařit po dokončení střed- ní zemědělské školy v roce 1991, když rodičům vrátili část majetku. Bylo mu tehdy 19 let. „Už když jsem začal vnímat okolní svět, věděl jsem, že budu zemědělec. Jsem moc rád, že můžu podni- kat po svém a na svém a nejsem nikým úkolován,“ vysvětluje svůj vztah k živnosti. Na svých polích Smetana pěs- tuje zeleninu a vypěstované plodi- ny dále zpracovává. Vyrábí zeleni- nové saláty bez konzervantů, které jsou oblíbené pro svoji čerstvost a originální chuť. K zemědělství přistupuje trochu jinak než ostat- ní. „Snažím se najít vlastní cestu. Nechci dělat všechno jako ostatní. Chci nacházet nové trendy a při- cházet s nimi na trh,“ říká. Pěstuje například oválnou cibuli – ta chut- ná úplně stejně jako ta kulatá, jen je s ní v kuchyni jednodušší práce. V kategorii Odpovědná rma roku 2012 zvítězila stavební spo- lečnost RIGI. Jihomoravská rma vytvořila v Česku unikátní tzv. výslužný fond, který bude sloužit k vyplácení výkonných zaměst- nanců po 25 letech zaměstnání u rmy. Do tohoto fondu společ- nost přispívá ročně 1 milion korun bez ohledu na výši svého zisku. Její zaměstnanci tak nebudou závislí pouze na státním důchodovém systému. Od roku 2004 se rma soustře- dí na nízkoenergetickou výstavbu z přírodních materiálů a lokalita Tišnov, kde stojí pasivní, nízkoe- nergetické a dokonce i slaměné domy, je známá expertům i veřej- nosti. Vodafone Firma 2012: 1. První brněnská strojírna Velká Bíteš (Vysočina) 2. ELKO EP (Zlínský kraj) 3. MICRORISC (Královéhradecký kraj) Era Živnostník roku 2012: 1. David Smetana (Královéhradecký kraj) 2. Zbyněk Poštulka (Olomoucký kraj) 3. Hanna Maria Tomášková (Pardubický kraj)  firmy 2012 Celkem 22 454 nových rem vzniklo v loňském roce v České republice. Je to o 0,54% více než v roce 2011, kdy bylo registrová- no nejméně rem za posledních šest let. Nižší zájem podnikatelů o budování nových podnikatel- ských aktivit souvisí převážně se špatnou ekonomickou situací. „Překvapil nás výrazný pokles zájmu o nové akciové společnos- ti – jejich počet meziročně klesl o čtvrtinu,“ komentuje statistiky analytička agentury ČEKIA Petra Štěpánová. „To souvisí se špatnou ekonomickou situací, podnika- telským prostředím a také obava- mi podnikatelů ze zákazu ano- nymních akcií,“ dodala Štěpáno- vá. Do registrovaného kapitálu nově založených rem v roce 2011 podnikatelé investovali více než 93 miliard korun, z toho 90% do akciových společností. Nejvíce podnikatelských sub- jektů,vícenež46%zcelkovéhopo- čtu, v loňském roce vzniklo v Pra- ze (10 378). Silnou pozici má také dlouhodobě Jihomoravský (2 338), Moravskoslezský (1 417) a Středo- český kraj (1 314). Nejméně rem v roce 2012 vzniklo v Karlovar- ském kraji (299), na Vysočině (330) a Libereckém kraji (357). INZERCE ZÁMECKÁ SÝPKA BLANSKO Zámecká Sýpka Blansko je ideálním místem pro pořádání Vašich společenských událostí, svatebních hostin, či firemních akcí. Nabízí možnost Pořádat školení, semináře nebo přednášky Zajištění rautů i drobného občerstvení Zapůjčení audiovizuální techniky vč. wi-fi Ubytování Dvorská 6a, Blansko tel. 516 412 887, mobil 702 002 824 info@sypkablanko.cz www.sypkablansko.cz INZERCE Tradiční veletrhy GO a REGIONTOUR se návštěvníkům brněnského výstaviště představily v nové podobě. Středoevrop- ských veletrhů cestovního ruchu s ak- centem na regiony se zúčastnilo 776 vy- stavujících firem a organizací z 21 zemí. V době internetu a zahlcení informacemi pořadatelé vsadili na zprostředkování au- tentických zážitků. Česká a moravská města netradičním způsobem představila na módní přehlídce například návrhářka Marie Zelená. Ta pro každé město navrhla šaty s pou- žitím heraldického znaku nebo vlajky města a ko- runky, která znázorňuje stavební dominantu nebo památku daného města. „Modely symbolizují jejich velké kulturní a přírodní bohatství,tradici a histo- rii,“ uvedla návrhářka. Návštěvníci pozná- vali exotická i méně vzdálená místa vše- mi smysly. Vůbec poprvé se usku- tečnil RegFo- odFest, kde mohli návštěv- níci ochutnat typické pokrmy i potravinářské a nápojové pro- dukty jednotlivých regionů. Velký zájem byl o gastronomic- kou prezentaci Maďarska, moravskou vinařskou sekci, svět kávy i restauraci s krajovými specialitami. „REGIONTOUR je na brněnském výstavišti vždy svátek. Jde o první veletrh v roce a ukázku, co jednotlivé regiony, města a obce umějí nabíd- nout turistům, a to nejen z České republiky, ale z Evropy a z celého světa,“ pochva- loval si akci brněnský primátor Roman Onderka. Během čtyř dnů si oba veletr- hy prohlédlo téměř 30 ti- síc návštěvníků,profe- sionálů v cestovním ruchu i koncových klientů, kteří přijeli z devíti zemí – pře- devším ze Slovenska, Polska a Chorvatska. FOTO: Jiří Hloušek Oslava regionů

ú n o r 2 0 1 312 Co se mění v legislativě? n o v i n k y r o k u 2 0 1 3 VíCe papíroVání přináší podle odborníků firmám důChodoVá reforma, která odstartoVala letos V lednu. ta podle premiéra petra nečase zVyšuje zásluhoVost Celého penzijního systému, Ve firmáCh Však Velké změny narušují zaVedenou administratiVu. jan pacas Pro zaměstnance je vstup do  druhého pilíře, díky které- mu si mohou převést tři procen- ta ze svých sociálních odvodů na  soukromé důchodové spo- ření za předpokladu, že přidají ještě dvě procenta z platu, po- měrně snadný. „Proces vstupu je   Změna sazby DPH – základní na jednadvacet, snížené na patnáct „Snížená sazba daně je od ledna historicky nejvyšší.“   Ruší se jednotná sazba minimální mzdy „Zrušením sazeb ztrácí zaměstnavatel motivaci k přijímání osob bez  praxe či se zdravotním handicapem.“   Zemědělci přijdou o zelenou naftu „Tato změna s největší pravděpodobností povede ke zvýšení cen  všech zemědělských produktů.“   Na dva roky nebudou mít starobní pracující důchodci nárok na základní slevu na dani „Domnívám se, že tato změna může mít negativní dopad na motivaci  pracujících důchodců.“   Bohatí budou platit solidární daň. Zrušil se i strop pojistného na zdravotní pojištění „Tato změna by se měla projevit ve zvýšení příjmů zdravotních  pojišťoven.“ komentuje Pavel FRáňa z advokátní kanceláře   Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři   Byl spuštěn II. pilíř důchodové reformy „Spuštěním druhého pilíře se markantně navýší administrativa pro  zaměstnavatele.“ komentuje MaRkéta koZáková z daňové poradenské firmy KPMG   expertka na služby fyzickým osobám   Z odběratele se od ledna stává ručitel daňových odvodů ve více případech než doposud „Smyslem nového pravidla je zvýšit důraz na ověřování věrohodnosti  dodavatelů z hlediska plnění jejich daňových povinností.“   Papírové a elektronické daňové doklady formálně rovnocenné „Bude nezbytné zabezpečit věrohodnost původu, neporušitelnost  obsahu a čitelnost daňového dokladu.“ komentuje PetR toMaN z daňové poradenské firmy KPMG   expert na nepřímé daně Důchodová reforma přináší více papírování ho zaměstnance, který by si spo- řil na důchod ve druhém pilíři.  Jedno inkasní místo Pro zaměstnance sice není spoření na důchod ve druhém pilíři nic složitého, nesmí ale zapomenout napsat svému za- městnavateli dopis o  tom, že a kdy do druhého pilíře vstou- pili. Pokud by zaměstnanec náhodou zapomněl svou účast ve druhém pilíři zaměstnavateli oznámit, dostane od finančního úřadu pokutu. Kromě toho za- platí i dodatečný odvod. Že by start důchodové refor- my jakkoliv komplikoval život zaměstnancům nebo předsta- voval výraznou administrativní zátěž pro firmy, však mluvčí mi- nisterstva financí Radek Ležatka popřel. „Administrativní zátěž se výrazně nezvýší, budou nutné jen některé úpravy při zpracová- ní mezd zaměstnanců,“ komen- toval Ležatka vyjádření Kozáko- vé a podotkl, že výrazný úbytek velmi jednoduchý. Po  podpisu smlouvy s penzijní společností obdrží klient oficiální potvrze- ní o registraci, které předá své- mu zaměstnavateli. Vše ostatní za  něj zařídí zaměstnavatel, fi- nanční správa a  penzijní spo- lečnost,“ vyjádřila se ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová. Podobně prostý je vstup do druhého pilíře i pro živnost- níky. Ti si peníze na  soukro- mé důchodové spoření odvádí sami, stejně jako dnešní pojist- né na důchodové pojištění. „Jen budou pět procent do druhého pilíře posílat na jiný účet. Mů- žou platit zálohy nebo můžou zaplatit pojistné za celý rok na- jednou po vyúčtování příjmů,“ doplnila Müllerová. Zaměstnavatelé to však mají na rozdíl od živnostníků a za- městnanců složitější. Firmám totiž kvůli změnám v důchodo- vém systému přibude papírová- ní. A to i přesto, že druhý pilíř ovlivňuje pouze odvody zaměst- nanců na důchodovém pojištění a nikoliv platby zaměstnavatelů. „Ze stávajících šesti a půl pro- centa sražených zaměstnanci na sociálních odvodech budou tři procenta z hrubé mzdy pře- směrována do  druhého pilíře za  současného přidání dalších dvou procent z hrubé mzdy. Za- městnavatel bude stále odvádět dvacet jedna a  půl procenta,“ vysvětlila Markéta Kozáko- vá z  poradenské firmy KPMG s tím, že se spolu s těmito změ- nami markantně navýší admi- nistrativa zaměstnavatele. Ten bude muset odvádět důchodové pojištění na Českou správu sociálního zabezpečení i finanční úřad. „Sem bude mu- set rovněž podávat nová hlášení a vyúčtování,“ podotkla Kozáko- vá a dodala, že způsob komuni- kace s Českou správou sociálního zabezpečení a finančními úřady, ale také termíny pro podání hlá- šení a vyúčtování se změní i pro zaměstnavatele, co nemají žádné- papírování je možné naopak očekávat v  souvislosti se spuš- těním jednoho inkasního místa. „Zavedením jednoho in- kasního místa se již nebudou zasílat platby daní a pojistných na  několik institucí a  s  rozdíl- ným datem splatnosti, budou je vybírat pouze orgány finanční správy a bude sjednocena jejich splatnost,“ dodal Ležatka. Pokud si navíc neví zaměst- navatelé s důchodovou reformou rady, může jim pomoci manuál, který společně vydalo minister- stvo financí a práce a sociálních věcí. „V naší nové publikaci jsou důležité a  praktické informace úplně pro každého,“ řekla mi- nistryně Müllerová. Podle premiéra Petra Ne- čase bylo zavedení důchodové reformy nutné, a to i přesto, že firmy musí pozměnit způsob zpracování výplat zaměstnanců. „Pokud bychom druhý pilíř ne- zavedli, tak bychom měli pouze tři asociální varianty: snížit bu- doucí penze, zvýšit významně sociální odvody nebo ještě vý- razněji posunout věk odchodu do důchodu,“ vysvětlil premiér. S tím souhlasí i ministr financí Miroslav Kalousek. „Díky důchodové reformě si lidé mohou snížit své zdaně- ní práce i  zajistit dědictví pro své potomky,“ doplnil ministr s tím, že při využití dynamické investiční strategie přinese účast na druhém pilíři zajímavé při- lepšení k  důchodu i  lidem se středními příjmy. inzerce Město Blansko naBízí GEODIS Kompletní znění výzvy naleznete na stránkách www.blansko.cz ENERGETICKÉ ÚSPORY PRO MĚSTA A OBCE 11. dubna 2013, 9.00–14.30 hod., hotel Park Inn by Radisson, Hornopolní 3313/42, Ostrava Vysoké výdaje na  energetické služby hrají významnou položku všech roz- počtů obcí a měst. Klíčovou roli hraje proto výrazné sní- žení energetické náročnosti. Hlavní témata: • Nejnovější trendy snižování energe- tické náročnosti ve městech a obcích • Energetické služby s garantovanou návratností • Nová Zelená úsporám • Modernizace veřejného osvětlení • Energetický management Více na www.magnusregio.cz/konference.php Projektová manažerka JANA RAŠKOVÁ Telefon: 542 425 231 GSM: 725 893 273 j.raskova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz Nástroje pro dosažení úspor v  rozpočtech měst a  obcí jsou efektivní investice, optimalizace využívání energií, energetické služby se zajištěnou návratností, ale také kompletní systém energetického managementu. Víte, kde se skrývají vaše rezervy v  oblasti úspory energií? Víte, že jednou z nejvyšších úspor je modernizace veřej- ného osvětlení a  snížení energetické náročnosti budov? Zajímá vás nově startující program Zelená úsporám 2? Program bude podporovat jak soukromé domy, tak veřejné budovy – školy, domovy pro seniory apod. Kdy přesně bude zahájen sběr žádostí? Jak administrativně náročné žádosti budou? Bude dostatek prostředků pro všechny žadatele? Jak na evropské dotace po roce 2014? Na tuto otázku má na Mo- ravskoslezsku odpovědět program Chytřejší kraj. Lidem, organiza- cím a  institucím, které by chtěly po roce 2014 dosáhnout na evrop- ské peníze, poskytne informace o možnostech financování nových projektů. „V přípravě na budoucí progra- movací období jsme oproti jiným krajům o dva kroky napřed,“ řekl zástupce ředitele Úřadu Regionání rady Moravskoslezsko Libor Chle- biš. Regionální rada spolu s Kraj- ským úřadem, Agenturou pro re- gionální rozvoj a  Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje totiž připravuje v rámci programu Chytřejší kraj strategické doku- menty, na jejichž základě přitečou na Moravskoslezsko evropské pe- níze. Kromě přípravy dokumentů jsou však součástí programu i kon- moravskoslezsko se připravuje na evropské investice ference, semináře a školení. „Prv- ní konferenci chystáme 14. února v Ostravě,“ doplnil mluvčí Regio- nálního operačního programu Mo- ravskoslezsko Michal Sobek. Právě na těchto konferencích a školeních se budou lidé zapojení do adminis- trace fondů učit, jak přistupovat k evropským dotacím v následují- cím programovacím období. „Naším hlavním cílem je při- pravit na  budoucí plánovací ob- dobí hlavně lidi, jejich znalosti, kompetence, dovednosti a ochotu k  týmové spolupráci,“ vysvět- lil koordinátor programu Daniel Konczyna z Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. Na všechny tyto aktivity vyčle- nili organizátoři přibližně dvacet milionů korun z technické pomoci Regionálního operačního progra- mu Moravskoslezsko. (jp)

ú n o r 2 0 1 3 13f i r m y v p o h y b u Na trh NyNí může  vstoupit každý  provozovatel poštovních služeb. Česká pošta totiž ztratila monopol v doručováNí  poštovNích  zásilek do padesáti gramů a souČasně za cenu nižší než osmnáct korun. veronika vindišová Dopady novely poštovního zákona na  koncového zákazníka si zatím netroufá odhadnout ani samotná Česká pošta. „V podstatě záleží na tom, jak se bude chovat trh. Zákazníci teď mají na výběr mezi více poskytovateli poštov- ních služeb,“ uvedla mluvčí České pošty Marta Selicharová. Výhradním držitelem české li- cence, který bude poskytovat zá- kladní služby, zůstane Česká pošta až do  roku 2017. „To znamená, že musíme doručovat na každou adresu, v  určité kvalitě máme stanovený rozsah služeb i  řadu dalších povinností,“ vysvětlila Česká pošta ztratila monopol na trhu, má nové konkurenty Selicharová. Distribuci adresných zásilek do osmnácti korun a pa- desáti gramů chtějí spustit firmy Mediaservis i  Česká distribuční. Přitom právě Česká pošta přebrala od  Mediaservisu dodávání tisku poté, co s ním společnost přestala téměř ze dne na den. „Distribuce tisku je velmi kle- sajícím odvětvím, které pozvolna opouštíme. Napřeme síly do trhu nově liberalizovaného a  věříme, že příjmy z  něj ztráty nahradí,“ prohlásil jednatel Mediaservisu Michal Koliandr. Od liberalizace poštovního trhu si hodně slibu- je také firma Česká distribuční. „Zákazníkům v  tomto novém segmentu nabídneme požadova- ný servis,“ řekl ředitel společnosti Petr Sikora. Kraj či organizace jsou připra- vené služeb nových společností na  poštovním trhu využít. Na- příklad krajský úřad Moravsko- slezského kraje odešle měsíčně průměrně dva tisíce zásilek do pa- desáti gramů. „Poštovné se pohy- buje v rozmezí deset korun za oby- čejnou zásilku a  čtyřicet korun za  doporučenou, průměrné poš- tovné tedy činí třicet korun. Takže za  jeden měsíc zaplatíme zhruba šedesát tisíc korun. Pokud se vy- skytne na trhu nějaká firma, která bude poskytovat levnější službu, máme za  povinnost provést po- rovnání nákladů včetně specifikace výhod a  nevýhod a  zvolit službu levnější,“ přiblížila mluvčí Morav- skoslezského kraje Petra Špornová. „ Důležitá je cena, ale i kvalita Velký objem zásilek pošle také Fakultní nemocnice Brno, přes devět tisíc měsíčně. „Pokud nám nějaká firma nabídne levněj- ší službu, budeme se jí zabývat. Kromě ceny je pro nás ale důležitá také kvalita služeb,“ sdělila mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Mrázová. Do tří let porosteme, říká 9 z 10 generálních ředitelů. Perspektivu vidí v zahraničí „  Více než polovina (59 %) generálních ředitelů nejvýznamnějších  firem na českém trhu očekává, že jim letos porostou tržby. Opravdu  jistá je si tím však jen pětina z nich. Mnohem větší optimismus panu- je v horizontu tří let, kdy je alespoň částečně o růstu přesvědčeno 9  z 10 ředitelů. Vyplývá to z průzkumu názorů generálních ředitelů spo- lečnosti PwC ČR. Letos se ho zúčastnila více než stovka dotázaných. Růstu chtějí ředitelé dosáhnout jednak inovacemi v podobě vývoje  nového výrobku či služby nebo růstem na stávajících trzích. Překva- pením letošního roku je, že více generálních ředitelů vidí příležitosti  na stávajícím zahraničním (19 %) než na domácím (18 %) trhu.  „Celosvětově firmy zpravidla vidí hlavní příležitost na domácím trhu.  Česká republika však není příliš velká ekonomika a společnostem,  které chtějí dále růst, začíná být zdejší trh malý,“ vysvětlil Jiří Moser  řídící partner PwC ČR. Zatímco navenek bude podle něj tématem  letošního roku boj o zákazníka, uvnitř budou klíčovými otázkami  efektivita a kvalitní lidské zdroje.  Portál pomůže firmám najít partnery. Doma i v zahraničí „  Doprovodit firmy k úspěchu – to je motto dvouletého projektu  zajišťovaného Regionální hospodářskou komorou Brno „Kontakt –  Kontrakt“. Ten pomáhá podnikům s hledáním nových obchodních part- nerů doma i v zahraničí. V Brně jej slavnostně zahájil ministr průmyslu  a obchodu Martin Kuba.  „Máme firmy, které mají skvělé konkurenční nabídky a produkty, se kte- rými jsou schopny uspět na světových trzích. Je třeba zabránit tomu, aby  z Česka zmizely technické hlavy a šikovné ruce," uvedl ministr při spuště- ní nového portálu a potvrzení prvních 43 zájemců o aktivní účast.  „Projekt umožňuje cestu firem k úspěchu prostřednictvím přímé spo- lupráce vysokých škol a zejména malých a středních firem. Registrační  portál je veřejný a mohou se přihlásit i další firmy z České republiky  i zahraničí. Zajímavý je třeba zájem o spolupráci obchodní komory  v indické Bombaji. Počítáme se spoluúčastí dalších pěti až deseti zahra- ničních institucí a dvaceti třiceti zahraničních firem,“ uvedl Petr Bajer,  ředitel Regionální hospodářské komory Brno.  Ekoaudit má ušetřit přes osm miliard ročně „  Přes osm miliard ročně chce vláda ušetřit díky podnětům, které jí  poskytli podnikatelé k zavádění evropských norem na ochranu život- ního prostředí. Jde o pokračování takzvaného ekoauditu, při kterém  vláda zjistila, že je Česko v naplňování některých evropských směrnic  často papežštější než papež.  Opatření, která mají posílit konkurenceschopnost a rozvoj podnikání  z pohledu předpisů na ochranu životního prostředí, už schválila vláda.  „Po diskusi s podnikatelskou sférou by mohlo dojít k úpravě celkem  šestatřiceti různých podnětů,“ uvedl premiér Petr Nečas. Připomínky podnikatelů se přitom týkaly zejména předpisů v oblasti  nakládání s odpady, ochrany přírody a krajiny a ochrany vod. Jejich  úprava má mít pozitivní dopad na podnikatelskou sféru, aniž by vedla  ke zhoršení ochrany životního prostředí nebo k porušení závazků  k EU. „Při realizaci těchto opatření by mohla podnikatelská sféra  uspořit přes osm miliard korun ročně a jednorázové úspory nákladů  by byly 1,7 miliardy korun,“ doplnil Nečas. Mezi základní služby patří: „  dodání poštovních zásilek  do dvou kilogramů „  dodání poštovních balíků  do deseti kilogramů „  dodání peněžní částky  poštovním poukazem, „  dodání doporučených  zásilek „  dodání cenných zásilek „ služby ekonomická krize nahrává developerům, převažuje zájem o nájemní objekty Pro investory je na  Mora- vě nejatraktivnější Brno. Město nabízí zázemí připravených prů- myslových zón, administrativních center a  podnikatelských parků. Jak jsou na tom jiná města? Klíčovým kritériem číslo jedna je dobrá dopravní dostup- nost. Od  toho se mnohé odvíjí. Nové podniky v  průmyslových zónách menších měst a  obcí na  jižní Moravě se pak z  velké většiny zakládají v blízkosti dál- nice či rychlostní silnice. Z dob- ré infrastruktury těží například v Pohořelicích nebo Vyškově, kde mají investory již obsazeno hned několik průmyslových zón. Nao- pak jsou na tom na Šumpersku, Jesenicku, Vsetínsku, Znojemsku či Hodonínsku. Na Moravě převažují investoři z oblasti automobilového průmys- lu, strojírenství a elektrotechniky. V případě moravských metropolí Brna a Ostravy, kde sídlí technické univerzity a  jsou zde i  moderní kancelářské komplexy, jsou to navíc i  investoři z  oblasti infor- mačních technologií a center stra- tegických služeb. „Například přes agenturu Cze- chInvest přicházejí především velké, případně střední firmy. Typickou poptávkou je pozemek o rozloze 2 až 5 hektarů, nájem- ní objekt o ploše 5 tisíc až 20 ti- síc m2 nebo kancelářské plochy o velikosti 500 až 1 000 m2 ,“ říká Adéla Tomíčková, tisková mluvčí CzechInvestu. Ekonomická krize stále více nahrává developerským projek- tům. Zájem o  nájemní objekty tak už od  roku 2009 převažuje nad zájmem o průmyslové zóny. Investoři nekupují kvůli vysoké ceně průmyslové pozemky, a vy- užívají proto developerů, kteří na- bízejí připravené haly k pronájmu. Většina firem přichází s  plánem zahájit prvotní výrobní aktivi- tu nebo aktivitu z  oblasti služeb a v případě úspěšného fungování realizovat další expanzi, například v podobě výrobků a služeb s vyšší přidanou hodnotou, výzkumného oddělení apod. Důležitou roli ale hrají specific- képožadavkyinvestora,kterémůže splnit jen určitý region, jako napří- klad blízkost dodavatelů či klientů či mezinárodního letiště. Proto si například Čechy namísto Moravy vybere řada investorů. „Podobně tomu je i  u  IT nebo službových projektů se zájmem o  působení přímo v Praze, která nabízí lidské zdroje, multikulturní prostředí, zá- zemí pro zahraniční zaměstnance či prostě jen dobrou adresu,“ vy- světluje Adéla Tomíčková. Mezi jednotlivými moravský- mi kraji jsou pak největší rozdíly u sofistikovaných projektů, které jsou náročné na odborníky a vy- žadují přímou spolupráci s  uni- verzitami. „Pro tyto investice je zásadní být přímo v regionálních centrech nebo v  jejich blízkém okolí,“ říká Adéla Tomíčková. Řadě tzv. venkovských prů- myslových zón se nedaří lákat investory mimo jiné právě proto, že nemají zajištěnu dostatečnou infrastrukturu. Investory pak ne- odradí ani ceny pozemků, které mohou být v Brně i desetinásobně vyšší. Venkovským zónám se bo- hužel v nejlepším případě poda- ří realizovat investice některých méně náročných českých firem případně expandujících místních podnikatelů. „ Nejvíce táhne Brno, druhá je Ostrava V  loňském roce tak do  Jiho- moravského kraje podle statistik agentury CzechInvest zamířilo 55 investorů. Ti vytvořili více než tři tisíce pracovních míst a  utratili 815 milionů korun. Druhý nej- větší počet, 39 nových projektů, směřoval v  roce 2011 do  Mo- ravskoslezského kraje. V  něm je umístěna vůbec největší loňská jednorázová investice. Jde o pro- jekt farmaceutické společnos- ti Teva Czech Industries, která za 2,1 miliardy korun zvýšila své výrobní kapacity v Opavě. KAMIlA FuCHSOVá „ aktuálně Do nové kancelářské budovy IQ Ostrava developerské společnosti CTP  se nedávno nastěhoval její většinový nájemce – finská společnost Tieto.  V moderních kancelářích tu hlavně v IT pracuje na 1 550 zaměstnanců. GTS a T-Mobile uzavřely partnerství Společnost GTS a mobilní tele- komunikační operátor T-Mobile oznámili uzavření společné do- hody o provozování mobilních služeb v České republice. Služby prvního skutečného virtuálního mobilního operátora na českém trhu, které se budou zaměřovat na segment firemních zákazníků, se chystá GTS spustit v prů- běhu léta a bude je zajišťovat právě s využitím sítě T-Mobile. Na trhu již v síti Telefóniky pů- sobí BlESKmobil, na vstup se připravují i další operátoři – např. Tesco. Trh virtuálním operáto- rům chce více otevřít i Český telekomunikační úřad. Depozitářem Seed fondu bude UniCreditBank Evidovat majetek Seed fondu a kontrolovat jestli hospodaří tak, jak má, bude uniCreditBank. Podnikatelé, kteří nosí v hlavě zajímavý obchodní plán, mají tak konečně jasno kolem jednoho důležitého správce investičního fondu, ze kterého mohou získat peníze na založení firmy. Kdo bude fond obhospodařovat, však zatím jisté není. S hodnocením nabídek z druhé klíčové veřejné zakázky totiž začali úředníci teprve na začátku roku. K výběru dodavatele by tak mělo dojít bě- hem února.FOTO: Charlota Blunárová

ú n o r 2 0 1 314 b e z p e č n o s t Pomáhat a chránit. takový je úkol také městských a obecních policistů. ladislav Koubek Ve velkých městech jsou stov- ky strážníků nepostradatelných a leckdy vykrývají i nedostatečné kapacity policie státní. V malých městech si ale zastupitelstva kla- dou otázku: Vyplatí se nám to? Právě peníze jsou často při roz- hodování o zřízení nebo zachování městské policie klíčové. „O zříze- ní městské policie uvažujeme. Bohužel však zatím v  rozpočtu na  její zřízení nemáme finance,“ říká Roman Fabeš, starosta Telče. Ve  městě by přítomnost strážní- ků ocenil. „Zatímco v zimě naše šestitisícové město žije poklidným provinčním životem, v  turistické sezóně projde Telčí více než 300 tisíc návštěvníků. A to samozřejmě přináší řadu problémů. Největším je určitě doprava, ale roste i  po- čet drobných přestupků, poško- Městský kamerový systém Brna má nového správce, a  sice Brněnské komunikace. V  jejich areálu v  ulici Rennenská třída nově sídlí centrální dohledový systém, který například pomáhá městské policii k  dopadení zlo- činců. V první etapě počítá inves- tiční záměr právě se stavbou do- hledového pracoviště za přibližně devětmilionůkorun.V druhéeta- pě se dočká modernizace za při- bližně pětadvacet milionů korun nefunkční kamerový systém republikové policie. „Pracoviště městského dohledového systému v únoru uvedeme do zkušebního nepřetržitého provozu. Další in- vestice provedeme v následujících letech podle finančních možností města,“ informovala mluvčí Br- něnských komunikací Vladimíra Navrátilová. Centralizací systému se propojí dohlížecí stanice, které v Brně v současné době fungují – dopravního podniku, republikové nebo městské policie. Brněnská koncepce rozvoje kamerového systému počítá ta- ké s tím, že městská policie při- jme v  budoucnu kvůli centrali- zaci kamerového systému nové strážníky. „V  první etapě zatím využijeme nynější zaměstnance našeho městského operačního střediska,“ řekl Jakub Ghanem z městské policie Brno. Dodal, že na každé směně operačního stře- diska je jeden strážník, kamery v  centrální části města dále sle- duje jeden pracovník revíru střed. „„ Na„ulici„ i„v„tramvaji V  dohlížecím kamerovém systému Brna je takřka sedmde- sát kamerových bodů v  bezmá- la třiceti lokalitách. „Umožňují koordinaci zasahujících složek ve  sledovaných lokalitách, šetří síly a prostředky policie zejména při pochůzkových hlídkách, které je pak možno využít pro plnění úkolů v  jiných částech města,“ vysvětlil význam kamerového systému Ghanem. Ve  srovnatelně velké Ostravě vlastní městská policie sto dva kamer, které monitorují dění na veřejném prostranství na úze- mí města. „Záběry z  těchto ka- mer jsou vyhodnocovány na osmi stanovištích, která se nacházejí v našem areálu,“ přiblížila mluv- čí městské policie Ostrava Vladi- míra Zychová. Doplnila, že další kamery má na některých křižo- vatkách také republiková policie. „Využívají je k  odhalování pře- stupků,“ uvedla ještě Zychová. Modernizaci kamerového sys- tému na podzim odstartovalo na- příklad Znojmo na jižní Moravě. První etapu spustilo město poté, co obdrželo od  jihomoravské- ho kraje půlmilionovou dotaci. Zaměří se na  převod nynějšího analogového signálu na  digitál- ní, který zajistí přenos z  kamer za nepříznivého počasí. „K mo- dernizaci patří i výkonnější a spo- lehlivější server, ovládací zařízení a nová výpočetní technika. Další etapy máme v  plánu uskutečnit v  tomto roce,“ sdělil preventis- ta městské policie Znojmo Petr Hladký. Digitalizace má snížit náklady na údržbu a na případný nákup nových kamer. Ve  městě nyní funguje šestnáct kamer. Městská„policie:„Ve„velkých„městech„ nepostradatelná,„v„menších„příliš„drahá vyčlenili částku 2,8  milionu ko- run. Patří sem kromě provozních výdajů i  náklady na  parkovací automaty a na zajištění toulavých a  opuštěných zvířat. Na  platy 21 strážníků pak ve Vyškově vyčlenili 6,8 milionu. Vsetín se svými 27 tisíci obyvateli letos počítá s výdaji na  městskou policii ve  výši 12,4 milionu, bezmála padesátitisícový Prostějov 34 milionů, stotisícová Olomouc 63 milionů a  třísettisí- cová Ostrava 367 milionů korun. Ať již bezpečnost ve  městech pomáhá zajišťovat agentura nebo městská policie, klíčová je podle starostů i policie spolupráce s po- licií státní. Například v Pardubic- kém kraji se to týká necelé dvacít- ky měst a obcí. „Spolupráci, která mezi Policií ČR a  městskou policií v  Pardu- bickém kraji probíhá i na základě koordinačních dohod, hodnotí- me kladně. Strážníci se podstat- ně podílejí na zajištění kulturních a sportovních akcí, veřejného po- řádku v obcích a také na zajištění dopravy ve  městech. S  policisty spolupracují i  na  zajištění pre- ventivních akcí, dále poskytují kamerové záznamy k  odhalová- ní a  objasnění trestné činnosti ve  městech,“ říká mluvčí pardu- zování veřejného majetku nebo rušení nočního klidu. A  zde by se pomoc městské policie hodila,“ pokračuje Fabeš. Naopak Bystřice nad Pernštejnem městskou policii v 90. letech měla. „Zastupitelstvo ji zrušilo, kvůli malé funkčnosti a  efektivitě,“ vzpomíná starosta Karel Pačiska. Městští policisté nemají pravo- moci těch státních. Neřeší závaž- nou kriminalitu – a ta drobná je zase obtížně kontrolovatelná. Není tedy pro malé obce městská policie příliš drahý špás? Myslí si to tře- ba právě bystřický starosta. „Naše město s počtem občanů nad osm tisíc obyvatel v klidném prostředí Vysočiny městskou policii nepo- třebuje. Pokud bychom počítali s obsazením služby 24 hodin den- ně, musíme připravit v  rozpočtu nejméně tři miliony korun,“ vy- světluje. „„ Bezpečnostní„ agentura„vyjde„ levněji To by přitom pokrylo služby městské policie pouze o dvou li- dech. „Počítejme také, že Bystřice má deset místních částí. Odhalit vandaly či kriminálníky by bylo pouze dílem náhody. My používá- me hlídku bezpečnostní agentury, která slouží dvakrát v týdnu ve dne a dvakrát v noci,“ dodává Pačiska. Podobný názor zastává také starosta Náměště nad Oslavou Vladimír Měrka. „Městskou po- licii jsme měli v letech 1993-1994. Fungovala nepřetržitě a  náklady rostly do  vysokých částek,“ říká. Pětitisícové město podle něj nemá na hrazení milionových nákladů. Proto se i v Náměšti rozhodli pro bezpečnostní agenturu. „Udělali jsme si rozbor, kdy a kde dochá- zí nejčastěji k  rušení veřejného pořádku. Máme pak pokryty službami bezpečnostní agentury exponované časy – začátek a ko- nec prázdnin, víkendy, vybrané noční hodiny. Ročně nás to stojí asi 200 tisíc korun,“ popisuje. Tato spolupráce přitom pomáhá i tam- ní republikové policii. „Funguje to perfektně, policie to akceptuje a  my zase akceptujeme, když je policie na  výjezdu mimo město. Počet vandalských činů se snížil na minimum,“ dodává Měrka. „„ Větší„města„ peněz„nelitují Ve  městech nad 10  tisíc oby- vatel bývá naopak městská poli- cie standardem. Například v  se- dmnáctitisícovém Vyškově na  ni Brno propojilo kamery, Znojmo digitalizuje Počet strážníků městských policií v krajích Kraj Strážníci Počet městských policií Moravskoslezský 1282 29 Jihomoravský 757 44 Olomoucký 370 20 Zlínský 318 19 Královéhradecký 304 20 Pardubický 254 19 Vysočina 176 9 bického ředitelství Policie ČR Jozef Bocán. „„ Poznej„svého„ strážníka Mnoho měst se potýká s menší důvěrou, kterou požívají strážní- ci ve srovnání se svými kolegy ze státní policie. Například ve Vyško- vě se ale snaží tomuto problému čelit a připravují změny ve fungo- vání městské policie. „Nový systém by měl fungovat pod prvorepublikovým heslem Poznej svého strážníka. Rádi by- chom jej naplno spustili na  jaře letošního roku. Bude jej dopro- vázet i  zveřejnění jmen, kontak- tů a fotografií strážníků na webu města i ve Vyškovském zpravodaji. Jednotlivé strážníky, kteří budou mít ve městě na starosti jasně daný obvod, chceme zároveň předsta- vit jednotlivým školám, školkám, domu s  pečovatelskou službou a dalším institucím, aby v případě jakýchkoli problémů mohli lidé kontaktovat opravdu takzvaně svého člověka,“ popisuje staros- ta Karel Goldemund. Podobný projekt už funguje například také v Brně. Kamery v  boji proti vanda- lům ale nepoužívají jen policis- té. Například brněnský dopravní podnik má kamery už několik let v  tramvajích typu Porsche. Na  začátku roku se kvůli mno- žícím se případům poškrábaných a poničených skel rozhodl podat trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření z trest- ného činu poškození cizí věci. „V  tramvaji Porsche jsou skla téměř netknutá, postupně pro- to kamerami osazujeme novější tramvaje,“ uvedl provozní ředitel DPMB Jiří Valníček. Jen za  mi- nulý rok stálo řádění vandalů do- pravní podnik téměř pět milionů korun. Na výměnu všech poniče- ných skel by potřeboval přibližně padesát milionů. VeRONiKA ViNDišOVá inzerce Na webu NDB najdete veškeré informace o Dárkových poukazech, Kartě KK, Kartě věrného diváka, rezervacích a cenách vstupenek, prodejních místech, slevách a prohlídkách Janáčkova divadla, Mahenova divadla a Divadla Reduta. PREMIÉRY DO KONCE SEZONY 2012/2013 Vaše místa jsou již připravena! 08. 02. 2013 Sedmá pečeť Činohra MD 08. 03. 2013 Sen noci svatojánské Opera JD 15. 03. 2013 Králova řeč Činohra MD 05. 04. 2013 Zlatá šedesátá Činohra DR 19. 04. 2013 Osudové lásky Balet JD ZJASNĚNÁ NOC, MOTÝLI, OSUDOVÉ LÁSKY 26. 04. 2013 A pak už tam nezbyl ani jeden aneb DESET MALÝCH ČERNOUŠKŮ Činohra MD 17. 05. 2013 Don Giovanni Opera JD 31. 05. 2013 Liška Bystrouška Činohra MD 06. 06. 2013 Gurmáni Činohra DR FESTIVAL TRIALOG 24. 02. 2013 OBLAKY, Slovenské národné divadlo Marián Labuda, Emil Horváth, Alexander Bártha, Marián Geišberg 03. 03. 2013 ENRON, Národní divadlo Praha Václav Postránecký, Jan Dolanský, David Matásek, Petra Špalková 10. 03. 2013 IVANOV, Národní divadlo moravskoslezské JANÁČKOVO DIVADLO (JD) MAHENOVO DIVADLO (MD) DIVADLO REDUTA (DR) 01. 03. 2013 Galavečer „Cena DIVA 2012“, 19,00 hod. MD Vyhlášení divácké ankety o nejlepší umělkyně, umělce a inscenace Národního divadla Brno za rok 2012 a vyhlášení držitele či dědice nejstarší abonentky do Národního divadla Brno.

ú n o r 2 0 1 3 15r e g i o n á l n í š k o l s t v í Dokončení ze strany 1 Naopak Kraj Vysočina či kraj Olomoucký zatím k rušení ne- přistoupily. V  Moravskoslezském kraji mezi roky 2003 a  2011 pokle- sl počet středoškoláků skoro o  12  procent. Zatímco počet studentů gymnázií a  středních odborných škol zůstal zachován, učňů ubylo o celou třetinu. Velmi podobný vývoj je i v jiných krajích. Pro budoucí zaměstnavatele je pak proble- matický malý počet studentů technických oborů, a to přesto, že někde se snaží žáky k učňov- ské dráze motivovat. „Kraj má vypracován stipendijní systém podpory řemesel v  odborném školství, kterým podporuje žáky vybraných, zejména tech- nických oborů, a  to na  kraj- ských i  soukromých školách,” říká Sýkorová Dvorníková. Jak dodává, kraj rovněž koriguje počty otevíraných tříd a oborů ve školách, které zřizuje. „ Spolupráce škol a firem „Budujeme centra odbor- ného vzdělávání a  podporu- jeme aktivní spolupráci od- borných škol a  firem s  cílem prohloubit oboustranně pro- spěšné vazby a zatraktivnit ze- jména technické vzdělávání pro žáky a  další veřejnost,“ dodala mluvčí. (lk) inzerce UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK BŘEZNOVÉ INZERCE: do 25. 2. 2013 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210 e-mail: info@magnusregio.cz www.magnusregio.cz JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz ASISTENTKA: Jana Kiršová, tel.: 542 425 210 gsm: 774 262 488 e-mail: j.kirsova@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktorka: Mgr. Hana Nečasová gsm: 774 112 643 e-mail: h.necasova@magnusregio.cz redaktoři: Ladislav Koubek, Jan Pacas, Michal Kárný,Veronika Vindišová, Veronika Slámová, Kamila Fuchsová foto: Jiří Hloušek, Charlota Blunárová MARKETING a PRODUKCE: Bc. Jana Rašková tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273 e-mail: j.raskova@magnusregio.cz OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel.: 542 425 239 gsm: 774 112 138 e-mail: m.syslova@magnusregio.cz obchodní manažerky: Alexandra Janků, gsm: 725 006 094 e-mail: a.janku@magnusregio.cz Erika Hejčová, gsm: 774 010 540 e-mail: e.hejcova@magnusregio.cz SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno www.grafika-jonatan.cz TISK: Tiskárna Helbich, a. s.,Valchařská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141 V příštím čísle Moravského hospodářství: „ Jak se obce vyrovnávají s elektronickým úřadováním a co je čeká v budoucnu? „ Reforma veřejné správy a úřady:Vzdálí se lidem? „ V jaké kondici je české zemědělství? „ Brand managment a city identity. Kde marketing funguje? „ Jaké změny přinese letošní rok do zdravotnictví? Dozvíte se ve speciálu Zdravotnictví Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: databaze@moravskehospodarstvi.cz Březnové číslo Moravského hospodářství dostanete na váš stůl do 8. března 2013. Artechnic-Schréder – 5 BVV – 11 CTP – 13 ČEKIA – 11 Česká distribuční – 13 Česká pojišťovna – 6 Česká pošta – 13 Česká spořitelna – 6 ČSoB – 6 ELKo EP – 11 FAnS – 9 GTS – 13 Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři – 12 KIC odpady – 7 Komerční banka – 6 Kooperativa – 6 KPMG – 12 Mediaservis – 13 MICrorISC – 11 Pegas nonwovens – 5 První brněnská strojírna Velká Bíteš – 11 PwC Čr – 13 rIGI – 11 Šikulové – 5 T-Mobile – 13 Telefónica – 13 Tesco – 13 Teva Czech Industries – 13 Tieto – 13 UniCredit Bank – 8, 13 Vodafone – 11 Rejstřík fiRem seznam inzeRentů Crystalis, s.r.o. – str. 15 CZECH ToP 100, a.s. – str. 11 Dopravní stavby Brno, s.r.o. – str. 11 Eurovision, a.s. – str. 2 GTS Czech s.r.o. – vkládka Komerční banka, a.s. – str. 3 Městský úřad Blansko – str. 12 národní divadlo Brno – str. 14 KMEnTA CZ spol. s r.o. – str. 11 Triada, spol. s r.o. – str. 6 ZonE4YoU s.r.o. – str. 9 patří do Brno TOP 100 Středoškoláků je stále méně, školy se slučují Máme vyšší počet osmiletých gymnázií, než se původně zamýšlelo Ze slučování nejsme nadšení KDYž SE ZAVáDěLA oSMILETá GYMnáZIA, PLánoVALo SE, žE Do nICH oDEJDE PěT ProCEnT TěCH nEJTALEnToVAněJŠíCH DěTí. „LEToS To JE JEDEnáCT ProCEnT,“ říKá náMěSTEK MInISTrA ŠKoLSTVí Jindřich Fryč. Jak velký by měl být rozsah redukce škol, aby se dosáhlo op- timální efektivity? O tom nerozhoduje minister- stvo školství, ale jejich zřizovatelé, kterými jsou kraje. S  nimi nyní chystáme spolupráci nad reformou financování regionálního školství, kde bude určitě kvalita a efektivita středního školství jedním z hlav- ních parametrů. Obecně lze říct, že máme vyšší počet osmiletých gymnázií, než se původně zamýš- lelo. Naopak posílit bychom potře- bovali odborné školství. Jak chce ministerstvo podpo- rovat studium technicky oriento- vaných středních škol? SnIžUJíCí SE PoroDnoST A PoČTY DěTí MLUVí JASně. „nEJSEM nADŠEný Z ToHo, žE JSME MUSELI KE SLUČoVání ŠKoL PřISToUPIT,“ říKá ZáSTUPCE JIHoMorAVSKéHo HEJTMAnA StaniSlav Juránek. Proč Jihomoravský kraj při- stoupil k  redukci počtu regio- nálních škol? V  devadesátých letech se v kraji narodilo dvacet tisíc dětí v  jednom ročníku, v  současné době jich je 9 600 a už teď víme, že v  následujících letech tento počet nepřekročí 13  500 dětí. Kdybychom ke slučování nesáhli, museli bychom za kraj doplácet za čtyři roky více než půl miliar- dy korun ročně. Takové možnos- ti ale rozpočet Jihomoravského kraje nemá. Jakou má kraj představu o fungování regionálního škol- ství? Chystáme například pro- jekt Pospolu, který je zaměřen na přímou spolupráci škol a firem v rámci vzdělávání žáků středních škol v  oblasti praktického vyu- čování u  zaměstnavatelů. Bude zaměřen především na  technic- ké obory. Máme i  další projekty a programy, se kterými začínáme už na základních školách, protože si uvědomujeme, že s  podporou technického vzdělávání je třeba začít od  primárního vzdělávání. Za  důležitý považuji rovněž při- pravený plán opatření na podpo- ru odborného vzdělávání, který MŠMT hodlá předložit k projed- nání vládě do konce tohoto roku. Jak hodnotíte spolupráci s krajskými samosprávami v ob- lasti regionálního školství? Hlavní část reformy jsme uskutečnili před volbami, proto nás nezaskočí ani snižování roz- počtu z úrovně státu. Zachováme kvalitní pedagogické sbory v co největší míře prostřednictvím rozpočtu. A k redukci víceletých gymnázií přistoupíme podle schválených dlouhodobých zá- sad, které vypracovali odborníci i z řad ředitelů škol. Myslíte si, že je správné spe- ciálně podporovat učňovské školství? Je správné podporovat ty obo- ry, o  které mají zaměstnavatelé zájem. Máme připraven systém stipendií a  podporujeme cechy i odborné soutěže pod hlavičkou „České ručičky“. Jak jste spokojen se spolu- prací s ministerstvem školství? V  čele ministerstva stojí opravdový odborník, kterého si vážím, a  věřím, že spolupráce regionů s  ministerstvem bude lepší. Doufám, že se pod jeho vedením ministerstvo začne více dívat na  potřeby krajů. Pokud však dojde na  návrh minister- stva financí ke snížení výdajů re- gionálního školství, bude nutné se bránit všemi demokratickými prostředky. (lk) V  současné době chystáme zmiňovaný návrh reformy fi- nancování regionálního škol- ství. O něm budeme intenzivně hovořit právě i  s  krajskými sa- mosprávami. Očekáváme velmi úzkou spolupráci, která přinese optimální výsledek. Proč se Česko při různých srovnáních znalostí studentů v jednotlivých státech neustále propadá? Výsledky mezinárodních výzkumů ukázaly, že naši žáci mají problémy se čtenářskou gramotností a  se znalostmi v technických a přírodovědných předmětech. Poté, co byly zru- šeny osnovy, došlo k rozvolnění výuky. Chyběly nám jasně defi- nované standardy toho, co mají žáci znát a umět. Podnikáme ná- pravné kroky  – od  1. září jsou součástí rámcového vzdělávacího plánu pro základní školy standar- dy pro český jazyk, matematiku a  anglický jazyk. Připravujeme konkrétní opatření na  podporu čtenářské a matematické gramot- nosti ve školách. U středních škol by měly být garancí kvalitních výstupů státní maturita a jednot- ná závěrečná zkouška v  učňov- ských oborech. (lk) Počet gymnázií a studentů ve školním roce 2012/2013 „ 280 veřejných 115 tisíc studentů „ 69 soukromých 9,5 tisíce studentů „ 20 církevních 6,7 tisíce studentů „ gymnázia

ú n o r 2 0 1 316 v z d ě l á v á n í Masarykova univerzita v Brně Právnická fakulta Studijní obor: Teorie a praxe trestního a správního procesu Uplatnění absolventů:Ve veřejné správě v rozsahu ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti – vězeňská služba, justiční stráž, na ministerstvu obrany – u vojenské policie, na ministerstvu financí – v celní správě, v ostatních rezortech na úseku trestního a správního procesu. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Veřejná správa Uplatnění absolventů:V orgánech veřejné správy. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013 Ekonomicko-sPrávní fakulta  Studijní obor: Podniková ekonomika a management Uplatnění absolventů:Vedoucí manažerské pozice. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Ekonomika a řízení nestátních neziskových organizací Uplatnění absolventů:V managementu neziskových organizací, kde pracují jako ředitelé, fundraiseři, odborníci na public relations a komunikaci, projektoví manažeři nebo ekonomové. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch Uplatnění absolventů:V podnikatelské činnosti v oblasti cestovního ruchu, v managementu regionální i lokální veřejné správy. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Regionální rozvoj a správa Uplatnění absolventů:V orgánech veřejné správy, ale také v těch institucích, kde je při ekonomickém rozhodování třeba brát v úvahu regionální aspekty. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa Uplatnění absolventů: Instituce nejrůznějších odvětví, ve kterých má podíl veřejný sektor (školství, zdravotnictví, kultura, komunální služby, odvětví technické infrastruktury, správy institucí veřejné správy a justice), resp. celý neziskový sektor. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013 Univerzita obrany v Brně fakulta Ekonomiky a managEmEntu  Studijní obor: Bezpečnostní management Uplatnění absolventů: Na nižších a středních úrovních řízení bezpečnostních procesů v privátním i veřejném sektoru s orientací na bezpečnost majetku, osob a systémů. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Ekonomika obrany státu Uplatnění absolventů: Na úrovni nižšího a středního managementu subjektů veřejného i soukromého sektoru. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Vojenský management Uplatnění absolventů: Na úrovni nižšího a středního managementu ozbrojených sil. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013 Mendelova univerzita v Brně Provozně Ekonomická fakulta  Studijní obor: Manažersko-ekonomický Uplatnění absolventů:V podnicích všech právních forem podnikání. Uzávěrka přihlášek: 11. 3. 2013  Studijní obor: Finance Uplatnění absolventů:Ve finančním sektoru ekonomiky a v oblasti veřejné správy. Uzávěrka přihlášek: 11. 3. 2013  Studijní obor: Finance a investiční management Uplatnění absolventů: Na pozicích středního a vyššího managementu v komerčních institucích finančního trhu. Uzávěrka přihlášek: 11. 3. 2013  Studijní obor: Veřejná správa Uplatnění absolventů: Odborníci ve veřejné správě, a to i s přihlédnutím k členství České republiky v Evropské unii. Uzávěrka přihlášek: 11. 3. 2013 Velký přehled vysokých škol Slezská univerzita v Opavě obchodně PodnikatElská fakulta v karviné  Studijní obor: Ekonomika podnikání v obchodě a službách Uplatnění absolventů:V obchodních organizacích a organizacích nabízejících služby zejména na středním stupni řízení u nás i v zahraničí. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Marketing a management Uplatnění absolventů: Řízení organizací všech typů i předmětů podnikání. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa Uplatnění absolventů:Výkon ekonomických a administrativních profesí ve veřejném a nestátním neziskovém sektoru. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně fakulta managEmEntu a Ekonomiky  Studijní obor: Management a ekonomika, specializace Management a ekonomika podniku Uplatnění absolventů: Průmyslové podniky, obchodní nebo finanční společnosti. Uzávěrka přihlášek: 15. 3. 2013  Studijní obor: Management a ekonomika, specializace Management a ekonomika ve veřejné správě a regionálním rozvoji Uplatnění absolventů: Management veřejné správy na všech jeho úrovních, sféra regionálního a municipálního rozvoje a ekonomiky veřejné správy, expertní a poradenské činnosti. Uzávěrka přihlášek: 15. 3. 2013 Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava fakulta mEtalurgiE a matEriálového inžEnýrství  Studijní obor: Ekonomika a management v průmyslu Uplatnění absolventů: Operativní řízení výrobních procesů v metalurgickém, chemickém a strojírenském průmyslu. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Management jakosti Uplatnění absolventů: Specialisté na střední úrovni řízení. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013 Ekonomická fakulta  Studijní obor: Ekonomika podniku Uplatnění absolventů: Malé a střední firmy, se specializací v podnikovém managementu (logistika, řízení jakosti apod.) ve středních a velkých podnicích. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Management Uplatnění absolventů: Manažerské funkce. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Eurospráva Uplatnění absolventů: Obory, kde je možné uplatnit znalosti z ekonomie, managementu, podnikání a veřejné správy, které jsou rozšířeny o oborové předměty zaměřené na instituce a mechanismy fungování Evropské unie. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa Uplatnění absolventů:V orgánech všech stupňů veřejné správy. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013 Vysoká škola polytechnická Jihlava  Studijní obor: Finance a řízení Uplatnění absolventů:V oblasti řízení financí a ekonomiky včetně využívání informačních technologií. Uzávěrka přihlášek: 30. 4. 2013 Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo  Studijní obor: Marketing a management Uplatnění absolventů:V soukromém podnikatelském sektoru (zejména v oblasti cestovního ruchu), i ve veřejné správě (obecní, městské, ale zejména krajské orgány). Uzávěrka přihlášek: 30. 4. 2013  Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb Uplatnění absolventů: Nižší a střední manažerské funkce v organizačních složkách státu, ve státní správě a veřejné správě. Odborné ekonomické zaměření rovněž umožňuje uplatnění absolventů také v ekonomických funkcích malých a středních podniků, resp. i v neziskových organizacích. Uzávěrka přihlášek: 30. 4. 2013 Vysoká škola logistiky Přerov  Studijní obor: Informační management Uplatnění absolventů:V oblasti informační techniky menších firem a institucí. Uzávěrka přihlášek: 1. termín do 30. 04. 2013 Moravská vysoká škola Olomouc  Studijní obor: Podniková ekonomika a management Uplatnění absolventů:V nižších až středních řídících funkcích v malých a středních podnicích. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Management a ekonomika ve veřejném sektoru Uplatnění absolventů:V organizacích veřejné správy. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013 Vysoká škola podnikání v Ostravě  Studijní obor: Podnikání Uplatnění absolventů: Manažerské funkce v nižším a středním managementu. Uzávěrka přihlášek: nejpozději týden před termínem přijímacího řízení Vysoká škola Karla Engliše v Ostravě / v Brně  Studijní obor: Management v podnikání Uplatnění absolventů: Manažerská a ekonomická činnost, případné uplatnění ve veřejné sféře. Uzávěrka přihlášek: po celý rok Akademie Sting v Brně  Studijní obor: Organizace a řízení malých a středních firem Uplatnění absolventů: Podnikatelé, kteří se chtějí co nejlépe orientovat v účetnictví, daních a právu a zdokonalit se v organizaci a řízení firmy. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013 Newton College v Brně  Studijní obor: Globální podnikání a management Uplatnění absolventů: Manažerské funkce a zahájení vlastního podnikání. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013 B.I.B.S. Brno  Studijní obor: Ekonomika a management Uplatnění absolventů: Střední manažerské funkce. Uzávěrka přihlášek: neurčeno Univerzita Pardubice  Studijní obor: Management ochrany podniku a společnosti Uplatnění absolventů: Manažerské funkce určené pro práci v prostředí změn, nejistoty, rizik a krizí. Uzávěrka přihlášek: 15. 3. 2013  Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa Uplatnění absolventů: Profese v průřezových oblastech státní správy a samosprávy, pro odborné – zejména ekonomické – činnosti v ekonomických subjektech veřejného sektoru. Uzávěrka přihlášek: 15. 3. 2013  Studijní obor: Regionální a informační management Uplatnění absolventů: Odborní pracovníci pro nižší stupně řízení státní správy a samosprávy. Uzávěrka přihlášek: 15. 3. 2013 Univerzita Hradec Králové  Studijní obor: Finanční management Uplatnění absolventů: Pozice finančního manažera malé nebo střední firmy, popř. obdobnou pozici v neziskovém sektoru. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013 PracujEtE, alE chtěli bystE si Přitom dodělat vysokou školu? nEváhEjtE – univErzity Právě zaměstnané lidi lákají kE studiu stálE častěji. moravské hosPodářství Pro vás vybralo to nEjzajímavější zE sEdmi krajů Pro Pracovníky vEřEjné a státní sPrávy a Pro firEmní manažEry. jEdná sE vždy o třílEté bakalářské kombinované studium.