Moravská Amazonie a ostatní lužní lesy: konec, nebo naděje?

Moravská Amazonie a ostatní lužní lesy: konec, nebo naděje? Lužní lesy patří k druhově nejpestřejším ekosystémům u nás, chrání nás před povodněmi a suchem a mají rovněž největší produkci dřeva. Ani tento fakt je ale neochránil před ničivými způsoby hospodaření. NPR Ramena řeky Moravy, foto: Jan Vondra

Lužní lesy představují jeden z našich druhově nejpes- třejších a nejproduktivnějších ekosystémů. Pro tyto důvody bývají srovnávány s tropickými deštnými lesy. Našemu největšímu dochovanému komplexu lužních lesů, který leží na soutoku Moravy a Dyje, se často s nadsázkou říká Moravská Amazonie [19]. Největší lužní lesy najdeme na pravidelně zaplavo- vaných územích kolem velkých nížinných řek. Jiný typ lužních porostů se ovšem nachází i podél toků v hor- ských oblastech. Bez záplav by lužní lesy nebyly, čím jsou. Povodně je totiž zásobují vláhou a důležitými ži- vinami. Po jarních záplavách se proto lužní lesy stávají džunglí plnou tůní, močálů, obrovských starých stro- mů, keřů, bylin, hmyzu a zpívajících ptáků. V tůních přežívají jako „živoucí fosilie“ bizarní listonozí korýši. Chrání také města na dolní části toku, protože po- vodně se v lužních lesích zpomalují, rozlévají a zane- chávají zde hlínu a nečistoty [1]. Poslední tři velké komplexy lužní krajiny na Moravě – CHKO Litovelské Pomoraví, CHKO Poodří a soutok Dyje s Moravu – při povodních v létě 1997 zadržely více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady [2]. I přes všechny cenné vlastnosti se u nás zachovalo jen velmi málo lužních lesů. Z většiny se stala země- dělská půda a zbylé části poškozuje necitlivé lesní hospodaření. Dřevaři kácí až dvouhektarové plochy a frézují či orají půdu. Ubývá druhové rozmanitosti, docházík degradacipůdy a uvolňujíseskleníkovéply- ny. Pro záchranu lužních lesů je kromě změny v hos- podaření nutné zajistit i pravidelné zaplavování [3]. 1. Historické příčiny likvidace lužních lesů Změna vodního režimu V dolních částech toků se začaly první velké zá- plavy objevovat po odlesnění podhorských poloh kolem přelomu 10. a 11. století [4]. To zapříčinilo rozšiřování lužních lesů. Větší povodně přišly s od- lesněním horských oblastí a změnami klimatu ve 13.–17. století [7]. Kvůli četnějším záplavám začali lidé v 19. století regulovat toky a odvodňovat po- zemky. Následně přibylo i zakládání polí v zápla- vových územích. Ve zbylých lužních lesích poklesla hladina podzemních vod. Razantní regulace a na- rovnávání řek, odvodňování půdy či stavby přehrad ve 20. století tento jev ještě výrazně umocnily [1]. Kvůli úbytku jarních záplav a poklesu podzemní vody chřadnou stromy. Trvalá změna půdních vlh- kostních podmínek vede k přeměně lužních lesů na úplně jiný ekosystém [3]. Holosečné kácení Druhou příčinou likvidace lužních lesů je současné lesníhospodaření.Těžbadřevapomocíholosečívážně poškozuje lesy na celém našem území. Její extrémní formu představuje holosečná těžba spojená s tak- zvanou celoplošnou přípravou půdy orbou a frézová- ním do hloubky. Při tomto zásahu dochází ke zničení svrchních několika desítek centimetrů půdy i všech rostlin podrostu včetně jejich oddenků a kořenových systémů. Trpí rovněž půdní organismy, které zaručují velkou úrodnost lužních půd [5]. Na holém povrchu půdy se usazují agresivní, rychle se šířící a mnohdy nepůvodní druhy pasekové vegetace. Kromě toho se vlastnosti půd mění tak, že nevyhovují rostlinám pů- vodního podrostu. Celoplošná příprava půdy přímo ničí důležité, ně- kdy i chráněné a ohrožené, druhy rostlin – například bleduli letní, dymnivku dutou, dymnivku nízkou, sně- ženku podsněžník nebo křivatec žlutý [6]. Negativní důsledky se nevyhýbají ani živočichům. Frézování a orba změní lesy prakticky v pole. Mizí dů- ležité biotopy a živné rostliny, na kterých závisí vzácné druhy hmyzu vyskytující se v lužních lesích. Například Regulovaný vodní tok a absence lužního lesa — typický obrázek z našich nížin. Záplava v lužním lese. Foto: Lukáš Čížek Foto: Zdeněk Poštulka

Jak ubývají holosečemi vytěžené více než stoleté porosty, mizí i výjimečně vzácné druhy hmyzu, které pro svůj život potřebují velké staré stromy. roháč obecný – druh chráněný českou legislativou i evropskou směrnicí o stanovištích, tesařík Akimerus schaefferi – kriticky ohrožený druh českého červené- ho seznamu [6], lesák rumělkový, rovněž druh chrá- něný směrnicí o stanovištích, a další vzácné druhy. Larvy velmi vzácného a chráněného motýla jasoně dymnivkového se živí jen osluněnými listy dymnivek, které rovněž mizí z podrostu [6]. Frézování pařezů za- bíjí také ukryté čolky dunajské či kuňky ohnivé [17]. Někteří lesníci argumentují, že dubové porosty se obnovujípouzenaholiněo minimálnírozlozejednoho hektaru. Skutečným důvodem je ale spíš snaha sázet dubové monokultury než to, že dub nelze obnovovat jiným způsobem. Lesnická praxe ukazuje možnost obnovovat dub zimní i letní na vhodných stanovištích i přírodě bližšími způsoby [8] [9] [11] [12], byť u dubu letního, který právě v lužních lesích roste, to nemusí být všude jednoduché. Je třeba místy počítat s jeho možnýmnižšímpodílemv dřevinnéskladbě,jaktomu bylo i v minulosti. Historicky se duby v lužních lesích obnovovaly zcela bez lidského vlivu, o tom svědčí i tisíce let staré kmeny dubů zachovalé v říčních náplavech [7]. Současná praxe holosečí, chemické ochrany a velkoplošné přípravy půdy mohou naopak do budoucna zlikvidovat dub jako konkurenceschop- nou klimaxovou dřevinu, neboť omezuje přirozený vý- běr pro dané podmínky nejvhodnějších jedinců [11]. 2. Moravská Amazonie Výjimečně zachovalý komplex lužních lesů u Lanž- hota na soutoku Moravy a Dyje zastupuje přibližně třetinu našich lužních lesů. I přesto, že je lidé využí- vali odedávna, si na některých místech zachovaly značné druhové bohatství a místy i pralesní cha- rakter. V části lesů se tu dříve hospodařilo formou takzvaného středního lesa, což znamená, že horní patro stromů dožívalo 120 a více let a spodní se Nádherný krasec Anthaxia senicula (dříve A. deaurata) a mnoho dalších druhůhmyzu potřebujeprosvůjživotstaréjilmy.Nezastaví-lise holosečná těžba lužních lesů, je jejich budoucnost velmi nejistá. těžilo častěji. Výsledkem byl les s pestrými stanovišti, kde rostli staletí velikáni, hustý výmladkový les v nižší úrovni i bohaté bylinné společenstvo. Dutiny a tlející dřevov pařezechi starýchstromechhostilyvýjimečně bohaté spektrum hmyzu a hub. Méně dostupné části lesa si pak zachovaly pra- lesní charakter s velkým množstvím stojícího tlejícího dřeva a vzácných živočichů a rostlin. Oba dva bioto- py – střední les a prales – rostly na soutoku Moravy a Dyje po staletí a zajišťovaly blahobyt rozsáhlého území i velkého množství obyvatel. Některé části lesa v blízkosti sídel sloužily k pastvě. Krajina tak získala charakter anglických parků či savany s řídce stojícími obrovskými stromy. Nevídaná pestrost NasoutokuMoravya Dyjesednesnacházítéměřbez- konkurenčnímnožstvívzácnýchptačíchdruhů.Jedná se o jedno z nejcennějších ptačích území zařazených do sítě NATURA 2000 v rámci celé střední Evropy. Žijí zdevelcídravci–luňákhnědý,luňákčervený,včelojed lesní,rarohvelkýa orelmořský.Jetotakéjedinémísto u nás, kde hnízdí orel královský. Čáp bílý zde hnízdí i v lesních koloniích spolu s volavkou popelavou. Ve strmých březích má svá hnízda ledňáček říční a v du- tinách stromů sídlí například žluna šedá, strakapoud prostřední a lejsek bělokrký [14]. Dopad lesnické praxe Na většině lesních pozemků v oblasti soutoku hos- podaří státní podniky Lesy ČR. Ve snaze obnovit ale- spoň zčásti vodní režim, vybudovaly systém stavítek, kteréumožňujíumělezaplavovatalespoňčástlužního lesa. Nesmírné hodnoty zdejších starých lužních lesů ovšem zanikají díky používání holosečí a mechanizo- vanépřípravypůdy. Během jedné lidské generace se rozsáhlé části lesního komplexu přeměnily v mozaiku zoranýchplochpostřikovanýchchemikáliemi,kteráje Foto: Stanislav Krejčík, www.meloidae.com Foto: Jaromír Bláha

ohraničená kulisami obnaženého lesa (viz foto). Les- nícizdevytěžíkolempadesátitisíckubíkůdřevaročně. Každýmrokemvzniknejenv polesíSoutoknašedesát hektarů nových holin [15]. Nepomohlo ani vyhlášení biosférické rezervace UNESCO v roce 2003. Těžba li- kviduje převážně nejcennější porosty se starými stro- my. Ještě před deseti lety zde zbývaly pouhé tři tisíce hektarů porostů starších sta let. Dnes jich je zhruba o dalších650hektarůméně.Bude-litěžbapokračovat stejným tempem, staré lesy zmizí úplně. Ačkoliv duby mohou žít i několik století, jejich těž- ba se provádí po 100 až 120 letech. To znamená, že lesníci poráží i „dubové mladíky“. Při holosečné těžbě ještě nedávno padaly pilám za oběť všechny – i velmi staré – stromy a současně s nimi i vzácné druhy hmyzu. Za dožívající prastaré duby či jilmy navíc nedorůstá žádná náhrada. Ze staletých mohutných dubů v lesích a na loukách v oboře Soutok je pod- le sčítání více než polovina mrtvá a třetina proschlá nebo odumírající [13]. Střední generace stárnoucích, ale ještě zdravých velikánů skoro chybí. K důsled- kům patří vymírání unikátního tesaříka obrovského či páchníka hnědého – dalšího druhu z červené lis- tiny brouků ohrožených vyhubením, které chrání ev- ropská směrnice o stanovištích. Trend podle vědců může vést „ke kolapsu populací obou druhů“ [13]. Blýskání na lepší časy? V poslednídoběsesituacemění.Zapoškozenípřírody na území Natury 2000 hrozí České republice vysoké sankce. Začala také jednání mezi představiteli mi- nisterstev a padly první návrhy na vymezení porostů, které mají zůstat bez destruktivní holosečné těžby a frézování. Tým profesora Ilji Vyskota z brněnské lesnické fa- kulty doporučuje vyloučit těžbu na 750 hektarech s tím, že v případě podrobnějšího mapování by bylo v méně hodnotných segmentech možné v omezené míře těžit výběrově po skupinách či jednotlivých stro- mech [16]. Návrh Agentury ochrany přírody a kraji- ny počítá s ponecháním 473 hektarů lesa bez těžby a obhospodařování dalších 245–305 hektarů šetrný- mi způsoby [17]. Hnutí DUHA prosazuje ponechat pří- rodě v prvním kroku nejméně 2000 hektarů souvislé plochy lesa a ve zbytku kombinovat bezzásahové porosty a šetrné hospodaření s výběrovými způsoby, metodou středního lesa či s využitím řízené pastvy s ponecháním alespoň třiceti stromů na každý hektar k dožití a k zetlení. Jen tak lze zachovat přírodní procesy i doposud ži- jící unikátní druhy ptáků, hmyzu a dalších organizmů. Avšak zatímco probíhají debaty o budoucí ochraně, motorové pily z této zelené perly českých lesů stále ukrajují. Nadalšíchmístechnašírepublikyselužnílesyzacho- valy v mnohem menších fragmentech. Jsou ale stejně jako lužní lesy na jižní Moravě poškozovány necitlivou holosečnou těžbou dřeva, která by měla být v přírodě blízkých druhově bohatých lesích nepřípustná. Holosečná těžba dřeva v Moravské Amazonii postupuje nevídaným tempem. Během deseti let tu zmizelo 650 hektarů starých lesů. 3. Pozitivní příklady hospodaření v lužních lesích Lesy ponechané přírodě V národních přírodních rezervacích Cahnov a Ran- špurk na soutoku Moravy a Dyje se můžeme pře- svědčit, jak vypadá zachovalý pralesovitý porost. I zde se ovšem nepřímo promítají zásahy do přírody. Regulací Dyje a Moravy došlo k poklesu hladiny pod- zemní vody. Důsledkem je změna přírodních podmí- nek a místy i ústup druhů typických pro lužní les. V národní přírodní rezervaci Ramena řeky Mo- ravy v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomo- raví panuje příznivější situace. Řeka je zachovaná Lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje jsou jediným místem u nás, kde hnízdí majestátný orel královský. Foto: Václav Křivan Foto: GEODIS BRNO, spol. s r.o.

v přirozené podobě a vytváří podmínky pro neruše- né fungování a vývoj lužního lesa, který zase zpět- ně pozitivně ovlivňuje řeku. Výběrné hospodaření a hospodaření s výběrem skupin Výběrné a výběrové hospodaření v lužních lesích u nás téměř nikdo neprovozuje. Přesto například v přírodní rezervaci Litovelské luhy v Litovelském Po- moraví uplatňují těžbu pomocí skupinového výběru, díky kterému má dojít k větší prostorové diferenciaci porostu a k zachování dubu v další generaci lesa. Střední les Tradiční hospodaření formou středního lesa u nás vévodilo v minulosti [18], ale dnes už se s ním v luž- ních lesích nesetkáme. Produkce dřeva ve středním lese přitom výrazně přesahuje normální porost. Bu- diž tedy dobrou zprávou, že stoupající význam dře- va jako paliva, nové možnosti využití slabšího dřeva ve stavebnictví a cenné výřezy objemných listná- čů dávají tomuto tradičnímu hospodaření šanci na návrat. Zatím se můžeme jezdit na pěkné střední lesy dívat třeba na druhý břeh řeky Moravy v okolí Drösingu v Dolním Rakousku. Pastevní les V určitých případech (zejména na zemědělské půdě) může být vhodným řešením i obnovení pastevních lesů, které by napodobilo historii, kdy se územím pohybovala stáda koňů a turů. 4. Hnutí DUHA doporučuje Ponechat dostatečně velkou část zbytků lužních • lesů bez hospodářského využití k zachování a studiu přirozených proměn divoké přírody. Tam, kde se bude hospodařit, ustoupit od holo- • sečnétěžbya dátpřednostvýběrovýmzpůsobům, střednímu lesu či rozvolněným formám doubrav s využitím pastvy. Opustit praxi velkoplošné pří- pravy půdy a frézování pařezů. Ponechávat část stromů na dožití a k zetlení. Lesní zákon by měl omezit velikost holoseče na • maximálně 0,3 hektaru a kodifikovat hospoda- ření formou středního lesa. Obnovit lužní lesy a louky na orné půdě v zápla- • vových územích a revitalizovat řeky, tj. obnovit zákruty, meandry, mokřady a přírodní břehy tak, aby se zde mohly rozlévat povodně, aniž by způsobily škodu na půdě, sídlech a lidských živo- tech. Do obnovy lužních lesů a luk na orné půdě v záplavových zónách by měly cíleně směřovat dotace z Programu rozvoje venkova, čemuž je třeba přizpůsobit jeho pravidla. Lužní lesy zadržují povodně účinněji než přehrady. Na Soutoku hnízdí čápi bílí přirozeně na stromech. Na jaře se v lužních lesích rozvinou koberce květin. Foto: Petr Macháček Foto: archiv Hnutí DUHA Foto: Ing. jan Douda

HnutíDUHAs úspěchemprosazujeekologickářešení,kterázajistízdravéa čistéprostředíproživotkaždéhoz nás.Navrhujeme konkrétní opatření, jež sníží znečištění vzduchu a vody, pomohou omezit množství odpadu, chránit krajinu nebo zbavit potraviny toxických látek. Naše práce zahrnuje jednání s úřady a politiky, návrhy zákonů, kontrolu průmyslových firem, pomoc lidem, rady domácnostem a vzdělávání, výzkum, informování novinářů i spolupráci s obcemi. Hnutí DUHA působí celostátně, v jednotlivých městech a krajích, i na mezinárodní úrovni. Je českým zástupcem Friends of the Earth International, největšího světového sdružení ekologických organizací. Podpořte prosím práci Hnutí DUHA. Naše práce se neobejde bez pomoci lidí, jako jste Vy: více na www.hnutiduha.cz/podpora. Číslo účtu 1348492389/0800. A › Bratislavská 31, 602 00 Brno T › 545 214 431 F › 545 214 429 E › info@hnutiduha.cz www.hnutiduha.cz Text: Zdeněk Poštulka. Vydalo Hnutí DUHA, únor 2009. VydánítohotoinformačníholistupodpořilStát- ní fond životního prostředí České republiky. Prameny [1] Bureš, S., Machar, I. (1999): Litovelské Pomoraví, IN- VENCE, Litomyšl [2] KalkulaceHnutíDUHApodledat,inNěmec,J.(ed.):Kra- jina a voda, Sborník z konference 22.–24. 4. 1998 Ve- selí nad Moravou, AOPK ČR–MŽP–MZe, Praha 1999 [3] Čermák, J., Prax, A. (2002): Transpirace a bilance vodyv lužnímlesein:Rožnovský,J.,Litschman,T.(ed): XIV. Česko-slovenské bioklimatologická konference, Lednice na Moravě, s. 508–511 [4] Poláček, L. (1999): Prehistorie a historie údolní nivy, in: Šefer, J., Stanová, V (eds.): Aluviálne lúky rieky Moravy – význam, obnova a manažment, DAPHNE, Bratislava [5] Perry,D.A.(1994):ForestEcosystems.TheJohnHop- kins University Press, Baltimore and London, p. 649 [6] Čížek,L.,Roleček,J.,etDanihelka,J.(2007):Vlivploš- né přípravy půdy na biodiverzitu, Lesnická práce 86, s. 514–515 [7] Kadlec,J.,Grygar,T.(2008):PřírodníarchivřekyMora- vy,Jakseříčnínivastávalaneobyvatelnou,Vesmír87, s. 466 [8] Mauer,O.,etal.(2008):K problematiceobnovydubu letního (Quercus robur L.) na lužních stanovištích, in: Kulhavý, J. Menšík, L.: Lužní lesy – obhospodařování z pohledu udržitelného rozvoje, Brno, Mendelova ze- mědělská a lesnická univerzita, s. 18–23 [9] Košulič, M. (2008): Dub na kalamitních holinách: www.prirozenelesy.cz/node/10 [10] Vodka, S., Konvicka, M., et Cizek, L. (2008): Habitat preferences of oak-feeding xylophagous beetles in a temperate woodland: implications for forest history andmanagement,JournalofInsectConservation13: in press [11] Košulič, M. (2004): Obnova dubových porostů výbě- rovousečí,http://pbl.fri13.net/index.php?mod=clan- ky&id=55 [12] Reininger, H. (2000): Das Plenterprinzip oder die Überführu ng des Altersklassenwaldes Graz; Stutt- gart: Stocker, 2000 [13] Čížek,L.,etHauck,D.(2008):Extinkčnídluhv našich lesích:faunastarýchstromůnaBřeclavsku,Lesnická práce 87, s. 403–405 [14] Horal, D. & Horák, P., 2001: Soutok. In: Málková, P. & Lacina,D.(eds.),2001:VýznamnáptačíúzemívČes- ké republice. Česká společnost ornitologická. Praha. s. 88–89, 121–122. [15] Vybíral,J.(2007):Zelenáperlanejvětšípřírodnískvost Podluží, Lanžhotský zpravodaj číslo 3, ročník 2007, s. 25–26 [16] Vyskot,I.etal.(2008),in:Kulhavý,J.Menšík,L.:Lužní lesy–obhospodařováníz pohleduudržitelnéhorozvo- je,Brno,Mendelovazemědělskáa lesnickáuniverzita v Brně, s. 18–23 [17] Návrhpéčeo významnástanovištěa druhyrostlina ži- vočichů na území EVL Soutok-Podluží, EVL Niva Dyje a PO Soutok-Tvrdonicko (2008), Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha [18] Machar, I. (2008 ): Historical development of flo- odplain forests in the Upper Moravian Vale (Vrapač National Nature Reserve, Czech Republic), Journal of Forest Science, 54, (9): 426–437 [19] Baroch, P. (2008): Jihomoravská Amazonie mizí. Bur- síkchystálepšíochranu,http://aktualne.centrum.cz/ domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=620727 Podivný brouk Omoglymmius germari byl u nás poprvé nalezen v loni – právě v lužních lesích na Soutoku. Porosty v okolí ale podléhají intenzivní těžbě. Je velmi pravděpodobné, že tohoto brouka u nás vyhubíme záhy poté, co jsme ho objevili . Foto: Václav Křivan