Skandinávie 25.11.2013
Skandinávie 25.11.2013
http://www.floowie.com/sk/citaj/skandinavie-25-11-2013/Partner přílohy
Skandinávie – obchodní partner ČR
Fotoprofimedia.cz
http://www.floowie.com/sk/citaj/skandinavie-25-11-2013/II/III
Severští premianti Evropy
stále přitahují investory
Skandinávie je obvykle vnímána jako jeden geopolitický a hospodářský celek, přesto jsou
mezi jednotlivými státy rozdíly. Všechny bez výjimky ovšem patří k ekonomickým světovým
premiantům. Mezi severskými zeměmi se i v současnosti rozvíjejí úzké obchodní vztahy
a jsou zajímavou destinací pro české podnikatele.
P
okud jde o hospodářskou
vyspělost a výši hrubého
domácího produktu, jsou
skandinávské státy dlouhodobě
mezi velmocemi. Norsko se v roce
2011 umístilo v žebříčku parity
kupní síly na pátém místě na světě,
Švédsko a Dánsko pak stabilně patří
podle výše HDP na hlavu do druhé
desítky zemí. V Evropě jsou před
nimi pouze Lucembursko, Švýcarsko,
Nizozemsko a Rakousko.
Finsko je na tom ekonomicky
relativně nejhůře. Jak vysvětluje
vedoucí zastoupení Ministerstva
průmyslu a obchodu ČR ve Švédsku
Vítězslav Blažek, je jeho postavení
specifické. „Je zapotřebí vyvrátit
zažité klišé, že Finsko spadá do
Skandinávie. Skandinávské země
historicky tvoří Švédsko, Norsko
a Dánsko. Všeobecně lze však
všechny čtyři státy včetně Finska
zařadit mezi takzvané severské
nebo nordické země. Tyto státy mají
samozřejmě dlouhou společnou
historii, v několika periodách
v minulosti byly propojeny politicky
a rozvíjejí se mezi nimi úzké
ekonomické vztahy,“ potvrzuje.
Norsko jako jediné není členem
EU, ale stejně jako Švýcarsko
patří do Evropského společenství
volného obchodu. Přístup
k jednotnému unijnímu trhu má
zajištěno prostřednictvím Dohody
o evropském hospodářském
prostoru (EHP/EEA). Poněkud
odlišné je tedy i jeho postavení
k České republice. „Zahraniční
obchod mezi Norskem a ČR se
řídí Dohodou o rozšíření EHP,
uzavřenou v roce 2003 mezi
státy ESVO – členy EHP a EU
v Lucemburku. Oproti ostatním
severským zemím se na vývoz zboží
a služeb do Norska uplatňují celní
sazby, nicméně díky výše uvedené
dohodě jsou například plně
zrušena cla na vývoz průmyslových
výrobků a textilu či množstevní
omezení na vývoz průmyslových
a zemědělských výrobků,“
upozorňuje Blažek.
Stejně jako všechny ostatní
severské země je ovšem i Norsko
členem schengenského prostoru
a pro Čechy, kteří se chtějí
volně pohybovat přes hranice
jednotlivých zemí, neexistují žádné
administrativní bariéry.
Vstupní branou pro
české firmy je Švédsko
V případě, že se česká firma
rozhodne založit v severských
zemích prodejní či servisní pobočku,
je z geografického i podnikatelského
hlediska nejlepší vstupní branou
Švédsko. „Zároveň je to trh
s největším počtem potenciálních
zákazníků. Pokud firma vyváží
napřímo z České republiky, pak
je jakákoli stávající reference
z obchodování v těchto teritoriích
velkou výhodou při akvizici nových
zákazníků,“ prozrazuje šéf švédské
kanceláře CzechTrade.
Skandinávie je podle zažitých
představ regionem s vysokým
zdaněním. Například u Švédska
je daň z příjmu právnických osob
(firemní) daň ve výši 22 procent,
což je o tři procentní body více než
v České republice, na druhou stranu
je ovšem Švédsko považováno za
jednu z nejatraktivnějších zemí pro
zahraniční investory.
„V zemi neexistuje daň z dividend.
Švédská vláda nabízí určité
investiční pobídky při založení firmy
v ekonomicky méně rozvinutých
oblastech, a to především
v poskytování zvýhodněných
úvěrů skrze Švédskou agenturu
pro ekonomický a regionální růst
(Tillvaxtverket). Regionální podpora
investic například v podobě grantů
na zaměstnanost a zvýhodněných
nájmů v průmyslových zónách se
koncentruje především do severních
málo obydlených oblastí,“ uvádí
Blažek.
Norsko podle jeho slov umožňuje
odpočty z daní při nákladech
na výzkum a vývoj v klíčových
průmyslových odvětvích, tedy
především těžbě ropy a zemního
plynu. „Finská i dánská vláda
pak nijak nezvýhodňují zahraniční
investory a poskytují jim naprosto
stejné podmínky při udělování
investičních pobídek jako domácím
firmám.“
Finsko má výraznou progresi
v daních z příjmu fyzických osob
a celkově patří k zemím s nejvyšší
daňovou zátěží, korporátní daň je
tam ovšem ve výši 24,5 procenta.
Dánsko je na tom velmi podobně
s daní z příjmu právnických osob
ve výši 25 procent. V jeho případě
ovšem došlo v posledních letech
k jejímu výraznému snížení.
Norsko: Dotační fondy
jako v EU
Skandinávské trhy jsou v mnoha
oblastech silně regulovány. Ovlivňují
tyto regulace nepříznivě české
vývozce? „Asi nejvýznamnějším
odvětvím, kde se státní regulace
nejvíce projevují na možnosti
exportu pro zahraniční firmy, je
zemědělský sektor v Norsku. Norsko
uplatňuje vysoká cla na import
zemědělských výrobků – v průměru
38,5 procenta – a tím je prakticky
Vítězslav Blažek
info@czechtrade.se
Vedoucí zastoupení MPO
T: +420 224 907 897
+468 236 712 (710)
M: +467 074 0353
www.czechtrade.cz
http://www.floowie.com/sk/citaj/skandinavie-25-11-2013/Skandinávie – obchodní partner ČR
zbavuje možnosti konkurovat
domácím výrobcům. Importní cla
na dovoz nezemědělských výrobků
se ve srovnání pohybují v průměru
pod jedním procentem,“ upozorňuje
vedoucí zastoupení MPO ve
Švédsku.
České firmy ovšem mohou využít
v Norsku jiné výhody. Nejzápadnější
skandinávská země má totiž vlastní
dotační fondy podobné těm, které
nabízí EU.
„Dárcovské státy v takzvaných
Norských fondech – tedy
Norsko, Lichtenštejnsko a Island
– prostřednictvím finančních
prostředků pomáhají zmírňovat
nerovnosti v úrovni rozvoje
v Evropě především v ekonomické,
politické i sociální sféře. Prioritními
oblastmi podpory jsou ochrana
a management životního
prostředí, oblast změny klimatu
a obnovitelných energií, zachycování
a ukládání oxidu uhličitého či
inovace zeleného průmyslu. Dále
sem patří oblast justice, oblast
lidského a sociálního rozvoje
a například také ochrana kulturního
dědictví. Finanční prostředky
z těchto fondů mohou čerpat také
soukromé subjekty,“ prohlašuje
Blažek.
Šéf švédské kanceláře
CzechTrade upozorňuje české
podnikatele, že podrobný popis
programů v rámci využití Norských
fondů a možnosti, jak se do nich
mohou firmy zapojit, je přehledně
uveden na webových stránkách
Ministerstva financí ČR.
Finské potíže
s poklesem ekonomiky
Zatímco Švédsko a Dánsko
vykazují mírný hospodářský růst
a norská ekonomika rostla v roce
2012 o v Evropě neobvyklá
tři procenta HDP, finský hrubý
domácí produkt se začal loni po
krátkém pozitivním období opět
snižovat. Podle odhadů Finské
centrální banky poklesne HDP
v roce 2013 o 0,8 procenta. „Růst
HDP v roce 2014 se odhaduje ve
výši 1,4 procenta. V roce 2013
se snížila kupní síla domácností
a tedy soukromá spotřeba
domácností. Podle odhadů začne
soukromá spotřeba znovu růst až
v roce 2014, kdy ekonomický růst
a zpomalující se inflace podpoří růst
reálných příjmů,“ říká Blažek.
Aktuální situace ve Finsku má
dopad i na obchod s českými
partnery. „Fixní investice
soukromých subjektů do výrobních
kapacit se v roce 2012 také díky
horšímu ekonomickému výhledu
zpomalily a investice do strojů
a zařízení jsou nadále směřovány
k obnově. Vzhledem k výše
uvedeným faktorům se tento vliv
samozřejmě projevil i na objemu
zakázek, které finské firmy realizují
s českými partnery,“ doplňuje.
Finsko je, podobně jako Česká
republika, otevřená a exportně
orientovaná ekonomika a zvýšení
objemů zakázek pro české
firmy tedy záleží především na
celosvětové poptávce po výrobcích
Made in Finland.
Problémy
s přepravou zboží?
Skandinávský poloostrov je sice
geograficky s evropskou pevninou
propojen, nicméně fakticky leží
pro Evropana za mořem. Obchod
se Skandinávií je tedy výzvou
z hlediska dopravy – a to i kvůli
složitým klimatickým a geografickým
podmínkám v jednotlivých
severských zemích. Jaké jsou tedy
nejvhodnější formy dopravy zboží ke
skandinávským klientům?
Podle Vítězslava Blažka záleží
primárně na množství a typu
dopravovaných výrobků a zboží.
Většina vyvážených výrobků z ČR
se do severských zemí přepravuje
kamionovou dopravou a je na
samotném přepravci, zda zvolí cestu
po souši, tedy přes most z Kodaně
do Malmö, nebo využije lodní dopravy
z nejbližších přístavů – z Hamburku,
Rostocku či Štětína. >>>
http://www.floowie.com/sk/citaj/skandinavie-25-11-2013/IV/V
„V případě větších objemů lze
samozřejmě využít zejména ve
Švédsku husté železniční sítě.
Některé firmy v regionu stále
akceptují nabídku na bázi EXW
nebo FCA a dopravu si zajistí
samy, nicméně trendem je od
dodavatelů požadovat ceny včetně
dopravy do místa určení a v tomto
případě českým exportérům
doporučuji obrátit se na některou
specializovanou přepravní firmu na
tento region,“ prozrazuje Blažek.
Ceny dopravy do severských zemí
ovšem zůstávají poměrně vysoké
především díky tomu, že kamiony
často jezdí zpátky s prázdnou.
A jak jsou firmy z regionu aktivní
na českém trhu? Premiantem
mezi skandinávskými zeměmi je
Švédsko. Celkový podíl Švédska na
zahraničních investicích do ČR je
podle šéfa švédského zastoupení
MPO zhruba 1,25 procenta. To je
více než například Itálie či Japonsko
(0,9 procenta), naopak výrazně
méně než Anglie (3,17 procenta) či
Francie (6,33 procenta).
„V České republice působí asi
120 firem se švédskou kapitálovou
účastí, které zajišťují na našem
pracovním trhu zhruba 12 tisíc
míst. Investice směřují především
do stavebnictví, strojírenství
a automobilového průmyslu
(Sandvik, Heatex, ABB). Díky
prosperujícím oděvním firmám (H+M,
KappAhl) je značný podíl i textilního
průmyslu. Největšími investory
jsou již tradičně velké švédské
značky, jako je například SKANSKA
(stavebnictví), IKEA (retail), H+M,
Kappahl (oděvy) a Volvo Truck.
Tyto firmy zde investují a expandují
průběžně,“ říká Blažek.
Ten dále zmiňuje strojírenské
podniky, například Sandvik
a Heatex, které zde založily své
továrny nebo rovnou přesunuly své
provozy ze Švédska. „Mezi další
významné investory v ČR patří firmy
Assi Domän, AGA Gas AB, ESAB
Göteborg, PLM AB a Assa Abloy.
Z významných dánských investorů
v ČR lze jmenovat firmy LEGO
A/S, Rockwool A/S NKT Holding
a je nutné zmínit také nedávnou
investici firmy Bang & Olufsen. Mezi
významné finské investory se řadí
například firmy KONE, STORA ENSO
a TIETO,“ vypočítává.
Konzervativní
a spolehliví partneři
Z českého pohledu jsou severští
obchodníci pověstní svou
precizností, ale zároveň jistou
rezervovaností při obchodním
jednání. Jakou formu jednání se
skandinávskými partnery zvolit,
jak se obléct a do jaké míry být
formální?
„Skandinávští a finští obchodní
partneři, a to především
osoby odpovědné za jednání
s novými dodavateli, jsou
skutečně konzervativnější
a jejich rozhodovací procesy
trvají relativně déle ve srovnání
s ostatními evropskými zeměmi.
Toto je zapříčiněno především
odlišným způsobem managementu
a firemní kultury. Většina důležitých
rozhodnutí, jako je právě
například změna dodavatele, je
prováděna spíše po déle trvající
kolektivní diskuzi než direktivním
rozhodnutím,“ říká Blažek, který
při akvizici nových klientů v regionu
doporučuje českým obchodníkům
trpělivost.
Nejefektivnějším způsobem
při získávání nových zákazníků je
podle jeho slov osobní kontakt
s odpovědným nákupčím,
na kterého se lze jednoduše
dostat přes centrální firemní
číslo. „Při obdržení konkrétní
poptávky je dobré nabídku zaslat
v požadovaném termínu, případně
se s protistranou domluvit na
prodloužení lhůty a udržování
komunikace,“ prozrazuje Blažek.
Švédové, Norové i Dánové
jsou známí tím, že umějí výborně
anglicky, což je pro ně logicky
nejběžněji používaný obchodní jazyk.
Severské firmy jsou zvyklé na přímé
jednání a to i například při cenových
vyjednáváních o cenách včetně jejich
navyšování či snižování.
Platební morálka tamních
podnikatelů je velmi dobrá, na druhé
straně firmy od svých dodavatelů
očekávají kvalitu a plnění dodacích
termínů. „Jednání s dodavatelem se
na straně severské firmy většinou
účastní několik osob napříč firmou,
například zástupci technologie či
kvality, proto je vhodné, aby se
z české strany jednání účastnili také
odpovědné osoby. Severské firmy
si nepotrpí na rozsáhlé a složité
smlouvy, většina obchodních
podmínek se na začátku stanoví
v písemné rámcové smlouvě, ke
které se následně vztahují jednotlivé
objednávky. Na jednání není vůbec
nutný oblek s kravatou, zvyklostí je
spíše takzvané casual oblečení,“
dodává ještě šéf švédské kanceláře
CzechTrade. >red, jap
Fotoprofimedia.cz
http://www.floowie.com/sk/citaj/skandinavie-25-11-2013/Skandinávie – obchodní partner ČR
P
říliš vysoká míra zdanění
v severských zemích?
Zapomeňte, je to prý jen
klišé. Daně z příjmu právnických osob
jsou ve skandinávských zemích jen
těsně nad průměrem Evropské unie,
říká švédský prezident Severské
obchodní komory (Nordic Chamber)
Stefan Lager.
Sever Evropy je regionem,
kde je realitou vysoké zdanění.
Nakolik a jakým způsobem to
ovlivňuje obchodování v sever-
ských zemích? Dostává zahranič-
ní investor nějaké daňové úlevy
či jiné pobídky?
Neustále opakované tvrzení
o nejvyšších daních ve Skandinávii
je mýtus. Průměrná výše korporátní
daně v pěti severských zemích je
23,9 procenta. Průměr v celé EU je
kolem 23 procent. Švédsko má kupří-
kladu aktuálně daň z příjmu právnic-
kých osob jen 22 procent, zatímco
v Německu je to 29,5 procenta a ve
Francii dokonce 33,3 procenta. A se-
verské země jsou dlohodobě hodno-
ceny jako jedny z nejatraktivnějších
pro zahraniční investory. Nikdy se
samozřejmě nestanou daňovými
ráji, protože je zde politický konsen-
zus na zachování sociálního státu.
Věříme v solidaritu bohatých s méně
majetnými, a v to, že mají mít všichni
občané bez rozdílu stejný přístup ke
vzdělání či zdravotní péči. A za to
samozřejmě musíte platit.
Skandinávie je obvykle vnímá-
na jako jeden geopolitický a eko-
nomický celek. Nakolik funguje
ekonomické propojení Švédska,
Dánska, Norska a Finska – jsou
na hranicích mezi jednotlivými
zeměmi nějaké administrativní
bariéry? Kterou zemi je možné
využít jako vhodnou vstupní brá-
nu do ostatních států v regionu?
Jako členové EU patří Švédsko,
Dánsko a Finsko k jednotnému trhu
a díky smlouvě o EHP jsou součástí
tohoto trhu i Norsko a Island. Jako
vstupní bránu do regionu je možné
využít všechny tyto státy stejně jako
například severní Německo. Záleží
konkrétně na tom, v jakém byznysu
se pohybujete. Stockholm je vý-
znamným sídlem finančnictví a bank,
Dánsko je světovou jedničkou
v oblasti ekologických technologií.
Stockholm či Helsinky můžeme ozna-
čit za Mekku high-tech start-upů.
Jižní Švédsko včetně Malmö a Lundu
a dánské metropole Kodaně jsou
centrem farmaceutického průmyslu.
A například Stavanger v Norsku je
evropským střediskem těžby ropy
a zemního plynu.
Skandinávské trhy jsou v ně-
kterých odvětvích silně regulo-
vány – například v oblasti prode-
je alkoholu. Které z regulací
nejvíce ovlivňují české vývozce?
Je pravda, že většina severských
zemí poměrně striktně regulu-
je byznys s alkoholickými nápoji.
Ve Švédsku, Finsku a Norsku má
monopol na prodej vína a tvrdého
alkoholu stát. Ovšem například švéd-
ský státní Systembolaget je jedním
z největších dovozců vína a lihovin
od výrobců z celého světa a norský
Vinmopolet je doma považován za
firmu, která nejvíce vyhovuje potře-
bám zákazníků. Kvalita zboží je tedy
hlavní výzvou pro každého exporté-
ra. Becherovka nebo česká piva už
dokázaly, že splňují tyto standardy,
takže věřím, že je tu příležitost i pro
další české vývozce.
Věříme v sociální stát,
ale vysoké daně jsou mýtus
Jak vnímají podnikatelé ze
skandinávských zemí české
partnery? Jaké jsou podle nich
příležitosti a také podmínky pro
podnikání v Česku?
Obecně je Česká republika na
vysoké úrovni, pokud jde o špičkové
know-how a vzdělanou pracovní
sílu. Česko bylo dlouho vnímáno
jako země, kde je levná výroba.
Ačkoli tento pohled u mnoha cizinců
přetrvává, už ji vnímají také jako
zajímavý trh, kde mohou prodat
své zboží. Například světoznámá
švédská módní značka Lindex
vidí v Česku velký potenciál
a je to pro ni pátý největší
zahraniční trh. Levná výroba se
nyní přesouvá více na východ
a česká konkurenceschopnost se
v posledních letech zhoršuje. Mimo
jiné i Severská obchodní komora
(Nordic Chamber) spolupracuje se
svými partnery v ČR na společných
návrzích ke zlepšení.
Severští obchodníci jsou
pověstní svou precizností a zá-
roveň jistou rezervovaností při
obchodním jednání. Jaká jsou
doporučení pro jednání se skan-
dinávskými partnery?
Domněnka, že jsme my seveřané
rezervovaní, může vycházet z toho,
že se soustřeďujeme v první řadě na
obchod. Jinak jsme ovšem poměrně
neformální a jdeme rovnou k věci.
Důvěra mezi partnery je naprosto
klíčová, a pokud se na něčem dohod-
neme, očekáváme, že partner splní
vše včas a kvalitně. Ve střední Evro-
pě probíhají jednání formálněji (mož-
ná díky německému vlivu) a téměř
všichni využívají ke kontaktům spíše
elektronickou komunikaci. Dohody
u nás či v Německu bývají většinou
méně složité. Je zde ovšem mnoho
společností (např. poradenských
firem), které jsou připraveny vám
kdykoli pomoci. K těm patří i naše
Nordic Chamber. Mohu doporučit
každému: Zkuste se na nás obrátit
a budete příjemně překvapeni.
Jakub Procházka
http://www.floowie.com/sk/citaj/skandinavie-25-11-2013/VI/VII
Z
ajímavé konstrukce mostů
z jejich produkce znají po
celém světě. Posbírali řadu
ocenění za stavby, které realizovali
v Česku, USA či na Slovensku. Zcela
unikátním projektem, na kterém se
mají podílet, je přemostění norských
fjordů. Řeč je o české inženýrské
kanceláři z Brna Stráský, Hustý
a partneři.
„S velkou norskou projekční kan-
celáři spolupracujeme na technické
studii k přemostění fjordů o šířce
zhruba tři kilometry a hloubce 1,5 ki-
lometru. Vyřešení tohoto problému
podmiňuje další pokračování na
přípravě projektu nové severojižní
komunikace vedené při západním
pobřeží Norska,“ říká jeden ze spolu-
majitelů a současně ředitel firmy Ilja
Hustý.
Působíte v řadě zemí světa.
Jak úspěšné je vaše působení ve
skandinávských zemích? V čem
je specifická spolupráce s pro-
jektanty ze Skandinávie?
Postavení projektanta ve Skan-
dinávii je na první pohled podobné
jako u nás. Hlavní část jejich náplně
tvoří projekty pro státního inves-
tora v rámci přípravy staveb a dále
prováděcí projekty pro zhotovitele.
Rozdíl oproti ČR je hlavně v roli,
kterou sehrávají jejich partneři při
společné práci na projektu a v pří-
stupu k řešení problémů. I zde je
důležitým faktorem cena projektu,
ovšem ne jediným. Silný investor,
Přemostění norských fjordů? Zapojí se i češ
který dokonale rozumí tomu, co po
vás chce, umí také dobře odhadnout
reálnou cenu, za kterou je projektant
schopen odvést dokonalou práci.
Předpokládá to ovšem na straně
investora silnou osobnost s dlou-
holetými zkušenostmi, která dokáže
rozlišit hranici mezi dumpingovou
cenou a nabídkou kvalitního projek-
tu. U nás na ŘSD ČR bohužel tyto
osobnosti nejsou.
S naším švédským projekčním
partnerem jsme se na začátku
devadesátých let podíleli na projektu
mostních objektů na stavbě Höga
Kusten, což je silnice na východním
pobřeží Švédska, jejíž dominantou je
visutý most s rozpětím 1200 metrů.
Společně jsme se potom zúčastnili
několika soutěží a několikrát jsme
se podíleli na vypracování realizační
dokumentace pro zhotovitele. Přede
dvěma lety jsme se snažili získat
zakázku na projekt nového mostu
Skuru Bridge přes mořskou zátoku
u Stockholmu – tentokrát samo-
statně, bez švédského partnera.
V konkurenci 22 firem z celého světa
jsme se dostali mezi čtyři vybrané
uchazeče. V současné době pracují
ve Švédsku dva naši projektanti
a společně se zaměstnanci v Brně
připravujeme projekt, který by se měl
ve Stockholmu realizovat příští rok.
Předpokládám, že jste si do-
kázali ve Švédsku či dalších ze-
mích regionu jako česká inženýr-
ská kancelář vybudovat určité
renomé. Jak obtížné je prosadit
se v konkurenci místních či dal-
ších zahraničních firem?
Je velmi obtížné prosadit se ve
švédském projekčním prostředí
samostatně. Už jenom proto, že naši
klienti jak státní investor (Trafikver-
ket), tak zhotovitelské firmy vyžadují
vypracování projektu (i text nabídky)
ve švédštině.
Švédský klient vyžaduje maximál-
ní kvalitu projektu – a to nejenom
kvalitu návrhu, ale i způsob zpraco-
vání přesně podle jejich norem. Ve
Švédsku se v současné době projek-
tuje podle Eurokódů, ale je zde stále
ještě hodně specifických požadavků,
které mají původ v jejich národ-
ních normách (Brunorm). Z tohoto
důvodu po celou dobu naší existence
spolupracujeme s jedním stabilním
týmem švédských projektantů.
Švédská strana musí vidět, že její
partner je odborník, jehož kvality
zvýší hodnotu společného týmu na
skandinávském projekčním trhu. Mu-
síme nabízet návrhy a řešení, které
jsou pro naše partnery nové, respek-
tují je a tím pádem zvyšují hodnotu
společných projektů. Během pobytu
ve Švédsku i v Norsku se potkává-
me i s příslušníky jiných národností,
kteří pracují ve skandinávských
firmách, ale v náš prospěch hovoří
větší schopnost respektovat jejich
specifické požadavky, přizpůsobit se
jejich způsobu práce a vybudovat
kvalitní osobní vztahy mezi jednotli-
vými partnery.
Byli jste oceněni řadou mezi-
národních i domácích cen. Mů-
žete jmenovat některé oceněné
projekty? Dají se některé označit
za konstrukční světové unikáty?
Jako příklad bych uvedl most přes
Lochkovské údolí, který je součástí
obchvatu Prahy. Ten byl v roce 2013
ohodnocen Evropskou cenou za
unikátní ocelovou konstrukci. Po-
sbírali jsme už řadu ocenění v USA,
například za lávku přes Harbor Drive
v kalifornském San Diegu či most
Delta Pond v Eugene. Dálniční most
v Považské Bystrici byl v roce 2010
na Slovensku vyhlášen stavbou roku.
Z každého ocenění máme radost.
Není důležité, jestli nám ho udělili
naši porotci nebo jsou výsledkem
mezinárodní soutěže. Velice si váží-
me názoru renomovaných odborníků,
kteří dokážou vnímat a ocenit most
nejenom jako prostředek převádějící
dopravu přes překážku, ale jako inže-
nýrské dílo se staletou životností.
Jinak je dnes velmi obtížné přijít
na trh mostního stavitelství s něčím
natolik převratným, aby se to dalo
nazvat světovým unikátem. Pokrok
je v řešení detailů a pokračujícím
http://www.floowie.com/sk/citaj/skandinavie-25-11-2013/Skandinávie – obchodní partner ČR
• Skupinové a individuální tarify
• Profesionální poradenství při výběru trasy
• Vyřízení administrativy spojené s rezervací skupin
• Rezervace kajut a dalších služeb
• Výhody pro řidiče autobusů
• Flixibilní či ekonomické tarify
Kontaktujte naše trajektové specialisty a získejte nezávaznou
nabídku na míru vašim požadavkům.
Thomas Cook s.r.o. – trajekty
Spálená 23, Praha 1, 110 00
Tel: +420 224 422 951
Fax: +420 224 422 980
E-mail: trajekty@lcc.cz
www.scandlines.cz
Již 20 let pro vás zajišťujeme trajekto-
vou dopravu do severní Evropy
TRAJEKTY DO SKANDINÁVIE
NOVASOL s.r.o. Politických vězňů 1597/19, 110 00 Praha 1, tel.: +420 222 329 098, +420 724 753 234
NOVASOL s.r.o. nám. TGM 809, 468 51 Smržovka, tel: +420 483 382 955, +420 606 729 702
novasol@novasol.cz www.facebook.com/NOVASOL.cz
NOVASOL– rekreační domy a apartmány
ve 26 zemích Evropy
NORSKO: rekreační domy pro rybáře a milovníky nespoutané přírody.
DÁNSKO: ideální země pro dovolenou s dětmi a ráj všch cyklistů.
ŠVÉDSKO: rekreační domy v blízkosti štičích revírů, lesy plné hub a lesních plodů.
Ve většině našich nabídek rekreačního ubytování je váš domácí mazlíček vítaným
hostem bez zvláštního doplatku.
Celá šíře nabídky na www.novasol.cz
inzerceA130007607
tí projektanti
procesu poznávání nových vlastností
stavebních materiálů. Naše firma je
držitelem několika patentů a užit-
ných vzorů, které se týkají jak kon-
strukčního uspořádání jednotlivých
částí mostního objektu, tak i celkové
koncepce mostu.
Jsou hlavní částí vašeho
„projektového portfolia“ mosty?
Co je na projektování mostů nej-
náročnější? Jak probíhá výzkum
konstrukčních možností?
Začali jsme jako čistokrevní
mostaři, postupem času jsme svůj
záběr rozšiřovali a nyní kromě mostů
nabízíme také projekty ocelových
konstrukcí, projekty náročných po-
zemních staveb a poslední dva roky
spolu s naší dceřinou společností
SHB také kompletní projekty silnic
a dálnic. Mosty nyní tvoří asi 70 pro-
cent naší činnosti.
Jinak není problém navrhnout bez-
pečný most. Není ani problém navrh-
nout levný most. Problémem je tyto
požadavky spojit a přijít s konstrukcí,
která co nejlépe zapadne do krajiny,
její architektura vychází z konstrukč-
ního řešení a není poplatná krátko-
dobým módním trendům. Snažíme
se také o to, aby námi navržené
řešení vyjadřovalo pokrok ve vědě
a technologii. V našem týmu máme
špičkového architekta, a tak našim
klientům garantujeme nejenom doko-
nalé technické řešení, ale i moderní
architektonický návrh.
Vaše kancelář vznikla v roce
1991. Můžete ještě stručně
zmínit historii firmy a představit
důležité momenty?
Naše kancelář byla založena
v červnu 1991 čtyřmi projektanty
Dopravních staveb Olomouc. Před-
tím jsme se ještě jako zaměstnanci
státního podniku dostali k práci
v USA a ve Švédsku a k našemu
překvapení jsme zjistili, že i když
spousta věcí byla značně odlišná od
situace v tehdejším Československu,
technicky jsme si porozuměli velice
rychle a v poměrně krátké době
jsme se začali podílet na jejich pro-
jektech. Toto byl hlavní impulz k prv-
ní výrazné změně v našem dosavad-
ním profesním životě – uvědomili
jsme si, že dokážeme samostatně
realizovat svoje představy o inže-
nýrském díle a jsme schopni úspěš-
ně komunikovat s novými (i zahra-
ničními) partnery. Vznik inženýrské
kanceláře byl logickým vyústěním
této situace. Další důležité mez-
níky: leden 1992, nástup prvních
zaměstnanců. Na jaře 1993 jsme
vyhráli veřejnou soutěž na projekt
stavby rychlostní komunikace R 52
spojující Brno s Vídní, což byla první
stavba tohoto typu po sametové
revoluci. Nastoupili jsme do vlaku
a už jsme jeli: rychlostní komunikace
R 35 kolem Olomouce, dálnice D5,
projekty většiny mostních objektů
na ostravské dálnici D47, zajištění
technické podpory na prvním PPP
projektu na Slovensku, rozšiřování
naší spolupráce se zahraničními
partnery, první realizace našich
projektů v Anglii, v USA, ve Španěl-
sku, v Polsku, zkušenosti z Afriky,
Dálného východu, Japonska… Je
toho hodně.
V současné době máme dceři-
né společnosti a pobočky v USA,
Anglii a na Slovensku. Co se týče
České republiky, jsme zastoupeni
v Brně, Praze, Ostravě a Olomouci.
Celkově máme zhruba devět desítek
zaměstnanců.
Jakub Procházka
http://www.floowie.com/sk/citaj/skandinavie-25-11-2013/VIII/IX
Rozlohou třetí největší země
EU patří k ekonomicky nejvy-
spělejším zemím planety. Pokud jde
o výši hrubého domácího produktu
na obyvatele, patří Švédsko mezi
dvacet nejbohatších zemí (13. mís-
to, 2011).
Švédské království zajišťuje svým
obyvatelům vysoký životní standard
a sociální jistoty, pyšní se moderní
a dynamickou průmyslovou výrobou,
výkonným zemědělstvím a rozvinu-
tým, strukturálně stabilizovaným
a výkonným sektorem služeb. Eko-
nomika je proexportně zaměřená
a závislá na mezinárodním obchodě,
zejména na vývoji v zemích EU, se
kterými realizuje asi 70 procent své
zahraniční obchodní výměny (2012).
V mezinárodním srovnání ekono-
mických svobod vyniká otevřenost
švédského obchodního a investič-
ního prostředí, transparentnost
finančního systému, nezávislost
justice a velmi nízká míra korupce
Skandinávie: Vysoká kvalita života, rel
(podle TI 4. nejnižší na světě), která
je společná všem skandinávským
zemím. Jako negativní pro hos-
podářský růst je naopak vnímána
vysoká míra regulace a vůbec
zapojení státu do ekonomiky (podíl
výdajů státu na HDP pravidelně
přesahuje 50 % a patří k nejvyšším
v OECD) a rovněž přemrštěná so-
ciální ochrana zaměstnanců, která
způsobuje částečnou nepružnost
pracovního trhu. Právě do této
oblasti směřuje švédská vláda své
reformní úsilí. Země není členem
eurozóny, do níž švédští občané
odmítli vstup v referendu (2003).
Přijatý vládní „protikrizový balíček“
pomohl nastartovat v roce 2010
hospodářský růst. Po dvouletém
období růstu se začaly v roce 2012
negativně projevovat důsledky
dluhové krize v eurozóně a švéd-
ská vláda přikročila opět k přijetí
tzv. prorůstových opatření, která
byla součástí návrhu rozpočtových
opatření na rok 2013. Zpomalení
ekonomiky pokračovalo i v průběhu
roku 2012, kdy celoročně dosáhl
růst HDP hodnoty 0,8 % (oproti
3,7 procenta v roce 2011). V roce
2012 je predikován růst kolem
2,5 procenta. O obchodní a eko-
nomické spolupráci s ČR naleznete
více informací na businessinfo.cz/
cs/clanky/svedsko-obchodni-a-e-
konomicka-spoluprace-s-cr-19255.
html.
Daňové sazby (v procentech):
DPH základní 25
DPH snížená 6/12
Daň z příjmu právnických osob 26,3
Daň z příjmu fyzických osob 25
NORSKO
Oficiální název:
Norské království
(Kongeriket Norge)
Hlavní město: Oslo
Počet obyvatel: 4 691 849
Rozloha: 385 199 km²
HDI: 0,938 (1. na světě, 2010)
HDP/obyvatele: 61 882 USD
Měna: norská koruna (NOK)
Norské království je jedinou
skandinávskou zemí, která není
členem Evropské unie. Stejně jako
ostatní státy v regionu ovšem patří
ke světové hospodářské elitě. V žeb-
říčku zemí OSN podle Indexu lidského
rozvoje, který vyjadřuje kvalitu lidské-
ho života za pomoci porovnání údajů
o chudobě, gramotnosti, vzdělání,
střední délce života či porodnosti, je
Norsko první na světě. Také po-
kud jde o výši HDP na obyvatele je
nejzápadnější země Skandinávského
poloostrova premiantem. V Evropě je
před ním jen Lucembursko, na světě
mu patří pátá příčka. Také norská
ekonomika prošla v roce 2008 krizí,
od roku 2010 se ovšem vrátila k růs-
tu a v loňském roce byl růst HDP pro
Evropu neobvyklých 3,1%. O zdra-
vém fundamentu norské ekonomiky
svědčí i další ekonomické ukazatele.
Největší podíl na růstu HDP mělo
stavebnictví, které je vnímáno jako
nejlepší indikátor stavu hospodářství.
Přičteme-li velmi nízkou nezaměst-
nanost (3,2 %), minimální inflaci
(1,4 %), přebytkový státní rozpočet
(13,8 % DPH) a mimořádně kladnou
obchodní bilanci (+425 mld. NOK), je
zřejmé, že se norské hospodářství
nachází ve výtečné kondici. V le-
tošním roce přesto zatím zůstává
vývoj ekonomiky za očekáváním.
HDP v prvním čtvrtletí dokonce slabě
poklesl, ve druhém se pak vrátil
k mírnému růstu. Trvalým problémem
je ovšem zadlužení domácností, které
již překročilo hranici 2,5 bilionu nor-
ských korun. Průměrná domácnost
dluží dokonce dvakrát více, než činí
její příjem. Většina domácností ručí
svými nemovitostmi. V případě, že by
se měly ceny nemovitostí propadnout
a úroková míra se měla zvýšit, znač-
ná část Norů bude mít vážné problé-
my. Norsko je rovněž příliš závislé na
produkci ropy a zemního plynu. Míra
blahobytu snižuje pracovní výkonnost
a štědrý sociální systém je dlouho-
době neudržitelný Dalším problémem
jsou nízké odbytové podmínky na
evropských trzích, či vysoký kurz
NOK. O spolupráci Norska s ČR najde-
te více informací na businessinfo.cz/
ŠVÉDSKO
Oficiální název:
Švédské království
(Konungariket Sverige)
Hlavní město: Stockholm
Počet obyvatel: 9 555 000
Rozloha: 449 964 km²
HDI (Index lidského rozvoje, kvalita
života): 0,885 (9. na světě, 2010)
HDP/obyvatele: 41 300 USD
Měna: švédská koruna (SEK)
http://www.floowie.com/sk/citaj/skandinavie-25-11-2013/Skandinávie – obchodní partner ČR
ativní stabilita
cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-
informace-zeme/norsko.html
Daňové sazby (v procentech):
DPH základní 25
DPH snížená 8/15
Daň z příjmu právnických osob 28
Daň z příjmu fyzických osob 12,55,
21,55, 24,55 (centrálně tři sazby)
DÁNSKO
Oficiální název:
Dánské království
(Kongeriget Danmark)
Hlavní město: Kodaň
Počet obyvatel: 5 609 000
Rozloha: 43 094 km2
HDI: 0,866 (19. na světě, 2010)
HDP/obyvatele: 41 000 USD
Měna: dánská koruna (DKK)
Dánské království je jedinou zemí
regionu, která neleží na Skan-
dinávském poloostrově a zároveň
nejmenším nordickým státem. Také
dánská ekonomika ovšem patří na-
vzdory prodělané krizi mezi celosvěto-
vě nejsilnější a nejefektivnější, přesto-
že v posledních letech v žebříčku podle
HDP na hlavu klesla o pár příček. I tak
je Dánsko mnohdy uváděno politiky
i ekonomy jako „vzorová země“. Má
sice vysoké daně a štědrou sociál-
ní síť, ale pružný trh práce. Stejně
výbornou má kvalitu veřejných služeb,
školství a dalších sociálních sektorů,
zároveň však dostatečně vysokou
konkurenceschopnost. Stejně jako
Norsko vychází z různých mezinárod-
ních srovnání jako mimořádně šťastná
a blahobytná země. Podle indexu
spokojenosti je dokonce na 1. místě
ve světě (World Happiness Report
2013 – Columbia University´s Earth
Institute). Podle Zprávy o globální
konkurenceschopnosti, kterou vydalo
Světové ekonomické fórum, je Dánsko
na 6. místě ze zemí EU (15. na světě).
Dánská ekonomika samozřejmě
nebyla a není imunní vůči vlivům
globální ekonomické krize. Přes
vysoký potenciál se hospodářský
růst v roce 2012 zpomalil. Důvodem
je nízká vnitřní spotřeba, opatrnost
investorů a pokles poptávky v ostat-
ních zemích EU, který se projevuje
na exportních příležitostech. V roce
2012 došlo k celkovému poklesu HDP
o 0,5%. Revidovaný odhad dánského
ekonomického vývoje, vytvořený na
základě posledních údajů statistického
úřadu, už ovšem pro rok 2013 avizuje
zlepšení. Novým problémem je pro
zemi nezaměstnanost, která narost-
la z úrovně 1,8% (2008) na 6,3%
(prosinec 2012). Také veřejné rozpočty
byly do recese přebytkové, poslední tři
roky se už ale země potýká se schod-
kem státního rozpočtu (loni dokonce
4%). Letošní rozpočet už by měl být
vyrovnaný. Daňová zátěž je velmi
vysoká. Za zmínku stojí především daň
z příjmu fyzických osob (přes 50 pro-
cent) a jediná sazba DPH ve výši 25
procent. O spolupráci s ČR naleznete
více informací na www.businessinfo.
cz/cs/clanky/dansko-obchodni-a-eko-
nomicka-spoluprace-s-cr-18510.html.
Daňové sazby (v procentech):
DPH základní 25
DPH snížená –
Daň z příjmu právnických osob 25
Daň z příjmu fyzických osob 51
FINSKO
Oficiální název:
Finská republika
(Suomen Tasavalta)
Hlavní město: Helsinky
Počet obyvatel: 5 350 000
Rozloha: 338 145 km²
HDI: 0,871 (16. na světě, 2010)
HDP/obyvatele: 38 083 USD
Měna: euro (EUR)
Ačkoli Finsko vlastně není skan-
dinávskou zemí, do výčtu jej
zařazujeme. Se svými severskými
sousedy je totiž ekonomicky i politicky
úzce propojeno. Země tisíců jezer je
jedinou severskou zemí, kde se platí
eurem. Finové prokázali v uplynulých
letech velkou míru odpovědnosti.
Důvěra je založena na skutečnosti,
že se finská vláda a ostatní pří-
slušné instituce dokázaly v těžkých
dobách dohodnout na udržitelných
řešeních. Důležitá rozhodnutí byla
přijata na jaře 2012, zvláště co se
týče vyrovnání financí centrální vlády,
jakož i prodloužení věkové hranice
odchodu do důchodu. Celkový výkon
ekonomiky je však slabší, než se
očekávalo na jaře 2012, a to vrhá
stín na výhled pro veřejné finance.
Finsko trápí především akumulace
státního dluhu i zadlužení domácnos-
tí. V současné době oslabila i některá
důležitá průmyslová odvětví. HDP
Finska se v roce 2012 začal snižo-
vat a také v prvním čtvrtletí 2013
pokračoval nepříznivý trend. Podle
odhadů centrální banky se HDP sníží
v roce 2013 o 0,8 %. Příští rok už
by mělo být o něco lépe, růst ovšem
bude jen pomalý. Objemu HDP z doby
před finanční krizí před rokem 2008
nebude do roku 2015 dosaženo. Ani
vývoj v oblasti zaměstnanosti nevy-
padá příliš příznivě. Míra nezaměstna-
nosti by měla v roce 2014 dosáhnout
až 8,6 % a také v roce 2015 nedojde
k výraznému zlepšení. Fiskální politika
by se měla nadále upevňovat. Poměr-
ně vysoký státní dluh by v roce 2014
dosáhnout až 57,4 % HDP.
Daňové sazby (v procentech):
DPH základní 23
DPH snížená 9/13
Daň z příjmu právnických osob 24,5
Daň z příjmu fyzických osob 30
>red, businessinfo.cz
Fotoprofimedia.cz
http://www.floowie.com/sk/citaj/skandinavie-25-11-2013/Na zahraničních trzích
se vyznáme
Využijte naše znalosti a zkušenosti
pro své podnikání v zahraničí
� Sledujeme pro vás dění na světových trzích
� Pomůžeme vám s prezentací vašeho produktu
� Poradíme vám s výběrem vhodného trhu
� Naučíme vás, jak se pohybovat ve světě zahraničního obchodu
� Po celém světě máme zástupce, kteří znají místní prostředí a obchodní zvyklosti
www.czechtrade.cz
http://www.floowie.com/sk/citaj/skandinavie-25-11-2013/