Sociologie

1Sociologie- témataČást 4Sociologický rozbor právaÉmile DurkheimTypy práva ve vztahu k typům sociální solidarityDurkheim- Francouz, tvůrce moderní sociologie, zakladatel sociologické školy, žákem iE.Beneš, témata- problém řádu, sociologická metoda a teorie kultury, syntéza anglickéhoutilitarismu, francouzského karteziánství a německého idealismu.Otázky:1) Jaký je vztah práva, dělby práce a typů sociální solidarity?- právo reprodukuje základní formy sociální solidarity, tzn. musíme klasifikovat různétypy práva, abychom nalezli různé typy sociální solidarity, které jim odpovídají např.dělbu práce- dělba práce sjednocuje lidi ve společnosti, dělba práce je základním faktoremvytvářejícím společenskou solidaritu, tj. společnost- vztahy ovládané kooperativním právem s restitučními sankcemi a sociální solidaritou,kterou vyjadřují, jsou výsledkem společenské dělby práce2) Rozlišení represivního a restitučního práva a vztah toho rozlišení k dnešnímusociálnímu životu.- represivní a restituční právo- základním kritériem je typ sankcí, které v tomto právunalézáme- represivní- jedná se o sankce, spočívají ve ztrátě nebo utrpení způsobenémjednajícímu a to v otázkách štěstí, života, cti nebo svobody, trestní právo- restituční- jedná se o sankce, které nezpůsobují nutně újmu jednajícímu, spočívajív navrácení věcí do původního stavu, obnovení poškozených vztahů, občanské,obchodní, procesní, správní, ústavní právo po vyloučení trestněprávních norem- jeho cílem je udržovat neporušenou sociální soudržnost a kolektivní vědomí3) Co je to sociální solidarita a jaké jsou její typy? Uplatňuje se i dnes mechanickásolidarita?- sociální solidarita, která vychází z určitého počtu stavu vědomí, vlastní všem členůmtéže společnosti, je to sociální soudržnost- některé rysy nelze hledat ve vlastnostech činů, ale je také nutné je prokazovat vevztazích- čím větší je rozmanitost vztahů, které jsou ovlivněny obecným vědomím, tím vícevzniká vazeb, kterými jednotlivce připoutává ke skupině= větší společenskásoudržnost- typy- mechanická X organická- mechanická- vládne v nerozvinutých archaických společnostech, kde individuum jepohlceno kolektivem a převládá represivní právo- organická- individuum plní v souladu s dělbou práce speciální funkci, převládárestituční právo, je solidární až ve druhé instanci (rozvinuté společnosti)- ano, tyto dva typy jsou dva různé pohledy na jednu skutečnost, v každém člověkujsou dvě vědomí- osobní a kolektivní, může nastat v momentě, kdy to kolektivnízcela pohlcuje a shoduje se s osobním vědomím

2Pitirin A. SorokinIdeační, idealistická a senzitivní právní úpravaSorokin- Rus, období lze rozdělit do r.1922 a po (do toho roku v Rusku, i profesorem, pakv Československu a nakonec občanem USA),přiznává se k behaviorismu, sociologie vědy,umění, politiky, sociální stratifikace a sociální mobility, společensko- kulturní systémy-smyslový (empiricky podložený, vychází z poznatků přírodních věd) a ideační (vycházíz mystiky a náboženské víry), hovoří také o revolucíchOtázky:1) Co je podstatou ideačního práva, idealistického práva a senzitivního práva?- na ideační právní soustavu je nazíráno jako na danou od Boha či absolutna, je to iusdivinum nebo sacrum (právo božské či posvátné)- na její normy se hledí jako na příkazy od Boha, příkazy vševědoucí, vždy spravedlivé,nelze o nich pochybovat- jsou nezrušitelné, často neměnné- upravují otázky vlastní víry, rituálů (zvlášť důležitých životních událostí (narození,svatba, smrt), chování- tresty často nadpomyslné- zatracení,...- důkazy nadřirozené (ordály,...)- ideační právo není vůbec kontrolováno úvahami o užitečnosti, zisku, výhodnosti asmyslovém blahobytu, dokonce ani v takových oborech jako je výroba, směna aspotřeba (obchod, řemeslo, bankovnictví, úrok,....)- pokud nevyhovuje ideačním normám, úplně zakázáno- nehledí se na manželské štěstí (zákaz rozvodů), ve smlouvách absolutně neexistujedohoda stran  tady se jedná o záporné ovládání (ve smyslu omezování, zákazu) X(kladným ovládáním je podpora (ve smyslu příkazu))- senzitivní právní systém je lidský výtvor, jeho poslání je výlučně utilitární (bezpečnostživota, majetku, vlastnictví mír a pořádek, blahobyt společnosti anebo vládnoucískupiny), „pouhý nástroj vykořisťování skupiny skupinou“- zcela světské, není na něm nic božského- normy jsou relativní, pozměnitelné a podmíněné (určité pravidlo platí pouze prourčitou skupinu, v určitém čase a na určitou okolnost podléhají neustálé změně)- tresty jsou zcela smyslové, jejich cílem je pomsta, převýchova, ochrana- důkazy jsou prováděny na základě smyslů- hodnoty- vhodnost, užitečnost- vztahy- smluvní (ponecháno na stranách) X donutivé (silnější slabšího)- vládnoucí skupina- zcela světská- založená na bohatství, schopnostech, volbách- idealistické právo- zaujímá postavení mezi ideačním a senzitivním právem, jakýsiprůměrný střed2) Charakterizujte hlavní rozdíly mezi ideačním a senzitivním právem.- viz 1)3) Uvedená ukázka je z díla Sorokina „Krize našeho věku“ , v čem se domníváte, žeautor viděl tuto krizi?- kritika právního pozitivizmu po II. sv. válce (1947)- právo ideační je podle mého názoru právo zastaralé a nenacházím na něm žádnévýhody, postupný přechod společnosti je podmíněn rozvojem lidského myšlení a řeklabych, že převládání ideačního práva do pozdního středověku je ovlivněnokřesťanstvím, což možná mohlo zbrzdit vývoj společnosti tímto směrem

3Jiří PřibáňAutopoietický právní systémOtázky:1) Proč chápeme právo jako sociální strukturu?- závisí na proměnách zahrnujících tvorbu práva, jeho fungování a zdroje legitimity- povaha práva nevyplývá jen z jeho pozitivity, ale musíme se také soustředit na změnyve společnosti- systém pozitivního práva není možné chápat pouze jako celek jednotně fungujícíchinstitucí a organizací, ale také jako všechny formy sociálního života, které se právadotýkají, veškeré oblasti života společnosti, v nichž se právo projevuje ve své fakticitě- vzniká a proměňuje se v závislosti na proměně a vývoji společnosti- právo je normativní a zároveň faktický celek sociálně systémové povahy2) Jak se liší chápání práva jako otevřeného nebo uzavřeného systému?- polemika o sociálně systémové teorii práva- paradigma systému otevřených aparadigma systémů uzavřených (autopoietických)- paradigma= ustálený vzorec chování, který si jedinci osvojují v průběhu socializace- otevřený systém- jaké jsou sociální příčiny existence a fungování práva?, hledámevysvětlení podstaty, struktur a funkcí právního systému z externích sociálních vlivů- ve vztahu k okolí je působení právního systému reakce na společenské požadavky,podstata právního systému je výsledkem dlouhodobého působení sociálních sil,vyplývá z konkrétního sociálního prostředí, existuje na pozadí obecné právní kultury(souhrn představ a přístupů společnosti k právnímu prostředí), právní normy jsouprostředkem a projevem sociální kontroly, dochází k procesu, kdy se původně sociálnínormy přeměňují v normy právní (proces dvojité institucionalizace)- otevřenost systému je otevřeností normativních struktur, co se týče tvorby,interpretace či aplikace- uzavřený systém (autopoietický)- do popředí vystupuje partikulárnost, diferencovanosta temporalita všech oblastí, jednotlivé sociální oblasti se stávají na sobě nezávislými,mají své vlastní zákonitosti a formy projevu= prosazení funkcionální diferenciace(namísto strukturální)- autopoietická teorie práva představuje nejucelenější výklad systému pozitivního práva3) V čem spočívá autopoietický systém práva?- umožňuje popsat vazby a chování strukturovaných a nezávislých, diferencovanýchoblastí moderního sociálního života, představitel- Luhmann, Teubner- neustále rostoucí komplexita (složitost) moderní společnosti a sebereferenční povahasociálních systémů, rostoucí míra entropie (nejistoty) ve společnosti- je založen na seberefenci- tyto systémy si sami určují své zákonitosti a konkrétníformu a vztahují se vždy ke své vlastní podstatě- ke stabilizaci systému slouží selektivní mechanismy (patří sem také normativnímechanismy)- je vymezen především komunikací, stanovují se hranice, v nichž se můžeuskutečňovat, normativní struktura pouze určuje hranici témat v komunikaci- normativní uzavřenost autopoietického systému znamená nepřevoditelnost právnínormy na jakékoliv ostatní normativně sociální prvky- rozdělení na právní-protiprávní (uvnitř systému) a právní-neprávní (ve vztahu k okolí)- autopoiesis práva- organizování sebe sama (právo může tvořit, měnit,... pouze právo)

44) Jak bylo historicky podmíněno vytváření autopoietického systému práva?- lze chápat jako pokus, jak vysvětlit změnu v podstatě práva, jež nastala v novýchpodmínkách, které se utvářely od konce 18. století- důležité je kritérium temporality- pr.akty vydané v minulosti nelze zpochybnit, nelzeje měnit a rušit, lze je pouze interpretovat- s růstem komplexity právo již nadále nevyjadřuje a neobsahuje univerzální principy,které regulovaly společnost, ale stává se samo bezprostředním regulačním systémemspolečnosti- postupně se přirozené právo vytrácí, zůstává pouze právo pozitivní, právo se stáváautonomním systémem, zvětšuje se jeho nezávislost na okolí, začíná si utvářet svůjvývoj, strukturu, pravidla, organizovat sebe sama a definovat svou vlastní změnu-stává se systémem autopoietickýmČást 5Empirický přístup k sociální realitěAdam PodgóreckiMetody sociologických výzkumů v oblasti práva a jejich výsledkyPodgórecki- Polák, empirické výzkumy a teoretické studieOtázky:1) Jaké metody sociologických výzkumů lze uplatnit v oblasti práva?- statistické, historické= převzaté z jiných oborů, může je používat specifickýmzpůsobem, odpovídajícím jejím vlastním problémům- dotazníky, rozhovory, ankety, kombinované techniky= původní2) K čemu slouží poznání právního cítění ve společnosti?- čím více se právní předpisy shodují s (opírají o) právním cítěním, tím lépe se budeprosazovat (pokud zákonodárce schválí zákon, který se rozchází s právním cítěnímspolečnosti, musí čekat odpor) a tím bude také účinnější- zákon, který je ve shodě s právním cítěním společnosti působí jaksi automaticky,samočinně- je důležité zákonodárce informovat o tom, do jaké míry bude zákon respektován, zdabude ve shodě s právním cítěním, ten potom musí zvážit všechny zisky a ztráty- na intenzitě uznání práva bude záviset jeho respektování (to závisí na závaznosti,frekvenci, stupni složitosti a míře, do jaké souhlasí s právním řešením3) Které faktory ovlivňují diferenciaci právního cítění ve společnosti?- obecné faktory-společenské postavení- rodiny jsou různé- př. výzkum shody a neshody s právem v oblasti rodinného práva- kritéria- pohlaví,město x venkov, náboženství, vzdělání, příjmy, s dětmi x bezdětní4) Jaký může být vztah mezi pozitivním právem a právním cítěním?- souhlasný- vysoká efektivnost práce, nízké náklady- nesouhlasný- nízká efektivnost práce, vysoké náklady

5Blanka ŘehákováPříjmy a spravedlnost: tolerance české veřejnosti k příjmovým nerovnostem v roce 1992a 1995Otázky:1) Jak lidé hodnotí svoji příjmovou situaci v kategoriích spravedlnosti?- hodnocení příjmů jiných nezávisí pouze na směnné hodnotě, ale také na základěmorálního úsudku, který je ovlivněn ideály spravedlnosti- hodnocení spravedlivého příjmu na mikroúrovni (to, co je přiměřené , pro jednujednotku (jednotlivce, domácnost, rodinu,...)- podle principu- zásluhovosti- jak jednotka přispěla k tomu, co dosáhlaurčitá sociální skupina- the equity principle- potřebnosti- the need principle- rovnosti- alespoň přibližně- the equality principle- dále také nabídka a poptávka- mzda je cenou, kterároste, pokud je na trhu nedostatek odborníků- na makroúrovni- splňuje-li rozdělování příjmů požadavky spravedlnosti rozdělování- podle principu- rovnosti- nerovnosti2) Jak lze souhrnně vystihnout závěry komparace výsledků dvou provedenýchsociologických výzkumů?- po dlouhém období nivelizovaných příjmů po r. 1989 princip zásluhovosti ovlivňujeprincip rovnostářství- hypotéza 1- nerovnosti existují- tři skupiny- s nízký, střední a vysoký statut- hypotéza 2- neshoda v tom, jak by měly nerovnosti vypadat- hypotéza 3- potvrdilo se, že muži jsou tolerantnější- hypotéza 4- ukázalo se, že mladší lidé zvyšují hranici nízkého a středního statusu, aleu vysokého statusu se názory s věkem nemění- hypotéza 5- zvyšování pocitu nespravedlnosti s markantnější tísní domácnosti sepotvrdilo pouze někde- hypotéza 6- potvrdilo se, že dělníci jsou méně tolerantní než odborníci- hypotéza 7- potvrdilo se, že tolerance vysokých příjmů se snižuje s délkou životastrávenou studiem- hypotéza 8- potvrdilo se, že levice je méně tolerantní než pravice- hypotéza 9- potvrdilo se, že vztah mezi nízkými a vysokými příjmy mezi lety 1992 a1995 zesílil- hypotéza 10- v roce 1995 byl opravdu pocit nespravedlnosti tím silnější, čím bylčlověk mladší, méně vzdělaný, levicověji orientovaný a ve větší finanční tísni- různé skupiny lidí považovali různě velké nerovnosti za morálně ospravedlnitelné- princip rovnosti neuznává téměř nikdo- největší rozdíly názorů v poměru vysokých a nízkých příjmů- zvětšení tolerance mezi vysokými a nízkými příjmy statusových kategorií- rozčlenění- nízká statusová kategorie (nekvalifikovaný dělník v továrně, prodavačv obchodním domě, zemědělský dělník, kvalifikovaný dělník v továrně), střední(vlastník malého obchodu, obvodní lékař), vysoká (právník, ředitel velkého podniku,ministr, soudce NS, majitel velké továrny)3) Jaký je smysl formulování hypotéz?- formulování hypotéz slouží k porovnávání se skutečností (skutečně dosaženýmivýsledky

6Část 6Sociotechnické využití právaAdam PodgóreckiPrávo a sociální inženýrstvíOtázky:1) Co je to právní politika a jaký je její vztah k sociálnímu inženýrství?- právní politika je oddíl praktických společenských věd- sociálním inženýrstvím(sociotechnika), který poskytuje vědecké poznatky, které mohou usnadnit osvojeníracionálních a účinných metod měnících společenský život- sociotechnika může zákonodárci poskytnout takové zásady a způsoby myšlení, kteréjsou pro proces rozhodování významné- právní politika se zabývá různými skutečnosti, mimo jiné použitím práva jakoprostředku při plánování a uskutečňování společenských přeměn2) Jaké jsou základní okruhy problematiky právní politiky?- problematika legislativní- obecné zásady týkající se přípravy NPA z hlediska jehoúčinnosti, cílem je zabezpečit účinnost působení právního aktu- problematika kodifikační- určuje, jak je nutno redigovat právní předpisy, aby bylyjasné, stručné a shodné s dalšími- problematika kodifikační techniky- uspořádání různých předpisů v rámci jednohonormativního aktu, dohody o předpisech, sbírky předpisů různých normativních aktů,týkají se pouze kodifikačních otázek3) V čem spočívají 4 základní legislativní direktivy (metody)?- problém důsledků působení právních předpisů je daleko významnější než problémyjiné, ale byl dlouho přehlížen- chceme-li dosáhnout zamýšlených faktických stavů, je nutno podepřít yto předpisyověřenými hypotézami, spojující pr.předpisy s jednáním, jehož se tyto předpisy týkají(motivační působení práva)1) direktiva dostatečného popisu- potvrzuje, že je nutné popsat existující situaci, kterámá být změněna, dříve, než bude eventuálně o změně rozhodnuto. Popis současnésituace musí být proveden v kategoriích sociologických, ekonomických, statistickýchnebo demografických, prostě takových, které jsou pro její poznání vhodné.Mohou zdebýt uplatněny empirické metody zkoumání- umožňují sbírat údaje takovýmzpůsobem, aby to alespoň usnadnilo ve zjednodušené formě spatřit komplikovanou síťspolečenských závislostí.2) direktiva analýzy základních hodnocení- při úpravě nějaké oblasti je zákonodárcepovinen zvážit, zda následky jeho rozhodnutí neporuší nějaké hodnocení, které sámpřijímá. Pokud porušují, tak je jasné, že účinky budou negativní. Existují tři oblasti,kde tato situace může nastat:1. změna dané situace se může ukázat nákladnější než její tolerování2. prostředky navrhované ke změně současné situace mohou narušit hodnoty, kterézákonodárce jinak uznává3. účinky mohou narušit určité hodnoty, které zákonodárce respektujeTato direktiva přikazuje přihlížet ke všem hodnotám, které zákonodárce kaceptuje3) direktiva ověřených hypotéz- tato direktiva doporučuje nalézt příčinné souvislosti,o něž je možné opřít rozhodovaný normativní akt. Umožňuje vědomě předvídatpravděpodobné účinky, zejména negativní, jakož i experimentální ověření rozsahuúčinnosti navrhovaných prostředků. Při práci s touto direktivou je nutná formulace