A2 kulturní čtrnáctideník: loutka pro dospělé

„Jménem všech loutkářů se za toto estetické utrpení všem postiženým omlouvám a přimlouvám se, abyste dali loutkovému divadlu ještě šanci,“ píše ve svém zápisníku Tomáš Procházka, mimo jiné pedagog působící na Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. Omluva míří k těm, kdo si z dětských představení odnesli spíše trauma než okouzlení. Vydání A2, které právě držíte v rukou, můžete brát jako druhou šanci – jako příležitost seznámit se s jiným loutkovým divadlem. Nejde tedy o pomyslný návrat do dětství, ale naopak o vykročení k loutce, která není jen zábavou pro „malé“.

Podobně jako animovaný film nebo komiks postupně získaly status svébytného média, prochází dnes i loutkové divadlo výraznou proměnou a destigmatizací. Ještě v první polovině 19. století se přitom hrálo primárně pro dospělé publikum, jak v rozhovoru připomíná Kateřina Dolenská. Barbora Etlíková ve svém článku sleduje blízkost loutkového a objektového divadla k ekologicky orientované filosofii. Kateřina Stündlová ukazuje, co se s loutkou stane, když se ocitne mimo jeviště. A Kristýna Vinařová se v reportáži z letošního ročníku festivalu Loutex zamýšlí nad formálními postupy loutkových inscenací pro dospělé diváctvo i nad hranicemi jejich srozumitelnosti. V tematické anketě pak čeští loutkáři a loutkářky mimo jiné vysvětlují, jak sami vnímají kategorie „pro děti“ a „pro dospělé“ a jaký je jejich profesní vztah k divadelním institucím.

Některá jména se v čísle opakují. Oproti zavedeným skupinám, jako jsou Buchty a loutky nebo Handa Gote, jsme se snažili dát prostor i menším, méně viditelným souborům, kterých v posledních letech rychle přibývá – a často hledají nové publikum i neotřelé způsoby práce s neživou matérií. Možná tedy nejde ani tak o to „dát loutkám druhou šanci“, jako spíš připustit, že už ji dávno nepotřebují. Teď je řada na nás, abychom se konečně zbavili svých leckdy stereotypních představ a byli otevření novým diváckým zážitkům, plynoucím z výtvarné hravosti, jiného vnímání času a rytmu, ale také ze spiklenectví mezi jevištěm a hledištěm.