MH unor 2018
MH unor 2018
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1802/t o p o d s tat n é p r o f i r m y a v e ř e j n o u s p r áv u l e d e n | ú n o r 2 0 1 8
www.moravskehospodarstvi.cz www.facebook.com/moravskehospodarstvi
Kalové
hospodářství
Z odstraňování kalů bude nový
byznys, myslí si odborník.
Můžeme očekávat rozvoj center
na jeho zpracování. Zatímco
problém s těžkými kovy je
v podstatě vyřešen, nyní se mluví
o jiném problému. Tím jsou
zbytky organických látek, jako
jsou hormony, antibiotika nebo
antikoncepce. Více na str. 2
Moravská letiště slavila úspěšný rok
Úspěšný rok za sebou mají
letiště v Brně, Pardubicích
a Ostravě. Pardubické letiště
letos otevřelo nový terminál
a nové letecké linky
nalákaly další pasažéry.
Cestující se navíc můžou
těšit na nové destinace.
Letiště budou přidávat jak
stálé, tak charterové lety.
Více na str. 8 a 9
Kulatý stůl
Ekologie
Ministerstvo životního prostředí
předpokládá, že rok 2018
bude z pohledu odpadového
hospodářství přímo turbulentní.
Jaké změny můžeme očekávat
a jak se s nimi vypořádat, zjistili
účastníci kulatého stolu na
téma Ekologie a její budoucnost
společnosti Magnus Regio.
Více na str. 5
Digitální
nomádství
Pracovat přímo z exotické
pláže zní pro mnoho lidí
jako nesplnitelná pohádka.
Digitálních nomádů, kteří
propojili běžnou práci
s cestováním, přitom v poslední
době stále přibývá. Co digitální
nomádství obnáší a jak se
k němu staví zaměstnavatelé?
Více na str. 12
Sledujeme kraje:
Vysočina | Jihomoravský
Olomoucký | Zlínský
Moravskoslezský | Pardubický
Královéhradecký
7
Vysazování a kácení
stromů na Moravě
11
Igelitky v České
republice nechceme
14
Nemocnicím se daří získávat
nové přístroje
S p e ci
á l
• zdra
votnict
ví •
■ O nakládání s odpady v ČR čtěte na straně 3.
Cesta odpadu: Z domácností na skládky a zase zpět
V odpadech vede jižní Morava
spalovna
16 % recyklační
centrum
27 %
skládka
50 %
překládací stanice
lisování odpadu
Dotřiďovací
linka
kompostárna
7 %
svozové auto
na bioodpad
svozové auto
na tříděný odpad
svozové
auto
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1802/2 leden | únor 2018
odpadové hospodářství
Z odstraňování kalů bude nový
byznys. Můžeme očekávat rozvoj
center na jeho zpracování
Karel Hartig ze společnosti Sweco Hydroprojekt a.s. je odborník na problematiku kalů. Z hlediska znečištění kalů se podle
něj ČR příliš neliší od bohatších zemí EU. Změny ve způsobu odstraňování kalů mezi jednotlivými kraji jsou více ovlivněny
přístupností vhodné zemědělské půdy, než znečištěním kalů. FOTO: archiv Karla Hartiga
Zatímco problém
s těžkými kovy
v kalech je
v podstatě vyřešen,
v současné době
se v souvislosti
s kaly mluví
o jiném problému.
Tím jsou zbytky
organických
látek, jako
jsou hormony,
antibiotika nebo
antikoncepce.
Anna Fajkusová
Jak se s tímto problémem vy-
rovnat i jaká je budoucnost kalo-
vého hospodářství u nás, odpo-
vídal odborník na problematiku
kalů Karel Hartig.
Na kolik jsou kaly nebezpeč-
né v rámci znečišťování životní-
ho prostředí?
V dřívější době byly kaly
městských čistíren odpadních
vod hodnoceny především z hle-
diska obsahu těžkých kovů, které
se do odpadních vod dostávaly
především v průmyslových od-
padních vodách, které se velice
často vypouštěly do splaškových
vod, a pak se čistily na měst-
ských ČOV. V současné době je
problém obsahu těžkých kovů
v kalech v podstatě vyřešen, a to
jak z důvodu poklesu výroby, tak
i z důvodu používání pokročilej-
ších výrobních technologií včet-
ně předčištění odpadních vod
před jejich vypuštěním z výrob-
ního závodu a v neposlední řadě
i více ekologicky zaměřenou le-
gislativou včetně kontroly jejího
dodržování.
Jaké nejhorší látky se v ka-
lech objevují?
V současnosti za větší hrozbu
považujeme především rezidua
různých organických látek, jako
jsou hormony, antibiotika, anti-
baby pilulky apod. Problémem
je skutečnost, že tyto látky jsou
v kalech obsaženy v nízkých kon-
centracích, působí dlouhodobě
a nemáme dostatečně dlouhé
řady jejich sledování tak, aby se
dal jednoznačně vyhodnotit stu-
peň jejich nebezpečnosti a pří-
padně i stanovit limitní hodnoty
vybraných látek. Jsme členským
státem EU, a proto jsme povin-
ni přejímat i její legislativu. Ani
v rámci EU není dosud jasno
a čeká se na schválení přísluš-
ných směrnic, které upraví další
budoucnost v používání či likvi-
daci kalů. O tom, že hrozba vlivu
organických reziduí v kalech je
reálná, svědčí případy ve vodním
hospodářství, kdy byla u uzavře-
ných systémů mimo tekoucí vody
zjištěna změna pohlaví vodních
vody, popř. v oddělené nádrži.
Stabilizovaný kal se odvodňu-
je nejčastěji na pásových lisech
a odstředivkách, nyní se pomalu
rozšiřuje i používání šroubových
lisů. Kalová pole se již většinou
nepoužívají. Nejmenší ČOV ob-
čas využívají odvoz kalu na větší
ČOV k jeho odvodnění. Použí-
vání pojízdných lisů a odstředi-
vek je rovněž relativně časté pro
menší velikosti ČOV.
Zdokonalují se v posledních
letech technologie pro odstra-
ňování kalu, nebo už nic moc
nového vymyslet nejde?
Po zákazu skládkování je
možné odvodněné a stabili-
zované kaly splaškových ČOV
aplikovat na zemědělskou půdu,
používat na výrobu kompostů
nebo k rekultivacím. Pokud
nebude možné, a to z různých
důvodů, tyto metody i nadále vy-
užívat, nastupují dražší metody
termické destrukce kalů. Jak již
bylo řečeno, jedná se o spalová-
ní kalů, popř. i spoluspalování
kalů na uhelných teplárnách
a elektrárnách. V těchto přípa-
dech je možné použít i pouze
odvodněné kaly. Ostatní meto-
dy vyžadují usušený kal, který
dále zpracovávají. Jedná se pře-
devším o zplyňování usušených
kalů s produkcí hořlavého plynu
syngasu s cílem zpětného získá-
ní fosforu z popela, respektive
o pyrolýzu, kde produktem jsou
plyny, olej a popel s obsahem bio-
charu. Která z těchto metod v bu-
doucnosti zvítězí, bude záviset na
jejích technicko ekonomických
parametrech a vývoji legislativy.
V současnosti je na zplyňová-
ní i pyrolýzu nahlíženo jako na
spalování odpadů. Tento výčet
metod ale nemusí být konečný.
S omezením možnosti stávají-
cích způsobů odstraňování kalů
velice pravděpodobně nastane
rychlý rozvoj dalších metod od-
straňování kalů, protože se jed-
ná o nový byznys. Jako první se
dá očekávat rozvoj regionálních
center na zpracování kalů, které
budou vznikat na bázi stávajících
podniků zabývajících se hospo-
dařením s kaly, popř. u velkých
provozovatelů ČOV.
Za pomoci některých tech-
nologií zpracování kalu lze
z kalu získávat bioplyn pro
produkování tepelné energie.
Jde při zpracovávání kalu zís-
kat i další výhody a je případně
možné, aby toho využívaly pří-
mo obce?
Využívání bioplynu ze splaš-
kových ČOV v rámci obcí je
prakticky nemožné. Produkce
tepelné energie vykazuje mírné
přebytky pouze v létě. V zimě
produkce tepelné energie ob-
vykle odpovídá technologickým
potřebám ČOV, popř. je nezbytný
ještě externí zdroj tepla. Produk-
ce elektrické energie je nedosta-
tečná pro provoz ČOV. Proto
ČOV není vhodným zdrojem
energie pro obec. Jiná otázka je
bioplynová stanice zpracováva-
jící odpady ze zemědělství, popř.
bioplynová stanice zpracovávající
energetické plodiny. Nadproduk-
ci bioplynu poskytuje i příslušně
vybavená skládka.
V souvislosti s kaly jsou plá-
novány legislativní změny. O co
konkrétně jde a jak to ovlivni
kalové hospodářství v ČR?
Ano, legislativní změny jsou
plánovány jak v rámci EU, tak
i ČR. Jedná se především o zá-
kon o odpadech, zákon o ovzdu-
ší a prováděcí vyhlášky k těmto
zákonům. Dokud nevstoupí nová
legislativa EU v platnost, tak nelze
očekávat přijetí zásadních změn
v nakládání s kaly ani v naší legis-
lativě. Teoreticky se může jednat
o krátkou dobu, ale poslední ver-
ze úprav nebyla v EU přijata, tak
předem nelze určit, o jak krátký
časový horizont se jedná.
Jaká je podle Vás budouc-
nost kalového hospodářství
v ČR?
V době, kdy vstoupí v plat-
nost zpřísněná legislativa, se zvý-
šenou měrou začnou uplatňovat
regionální centra zpracování ka-
lů, které vzniknou na bázi stáva-
jících center, která odebírají kaly
a odpady s cílem jejich dalšího
využití. Dalším potencionálním
zpracovatelem kalů jsou velké
provozovatelské organizace vo-
dovodů a kanalizací. Jelikož roční
produkce kalů je v rámci ČR cca
170 tisíc tun sušiny kalů, lze oče-
kávat řešení dané problematiky
pomocí PPP projektů. Jedná se
velkou produkci, přičemž zdroj
kalů je trvalý. Z tohoto důvodu je
v normálně fungující společnosti
zájem podniků řešit problemati-
ků kalů na ekonomické bázi a to
v souladu s platnou legislativou.
Rozhovor je redakčně zkrácený.
Celý rozhovor si přečtete na
www.moravskehospodarstvi.cz
živočichů a další dopady na živé
organizmy. Otázka pak by měla
znít, jaké látky v kalech jsou ví-
ce a jaké méně nebezpečné, a to
s cílem, aby se daly stanovit jejich
limitní hodnoty. Zatím návrhy na
změnu legislativy směřují smě-
rem na totální destrukci orga-
nických látek obsažených v kalu
za účelem přerušení potravního
řetězce. Tím se zbavíme s orga-
nickými rezidui i organických
látek, které jsou v půdě potřebné
jak z hlediska zajištění její úrod-
nosti, tak i z pohledu zajištění
protierozních opatření.
Jak velký problém jsou kaly
v České republice, nebo ještě
přesněji na Moravě, ve srovnání
s Evropou?
Některé státy EU v dřívější
době začaly se spalováním ka-
lů. Důvodem pro spalování by-
la většinou nadprodukce kalů
oproti možnostem použití kalů
na zemědělskou půdu. Až v dru-
hé řadě se jednalo o ekologic-
ké hledisko, neboli o zabránění
kontaminace zemědělské půdy.
Výjimku samozřejmě tvořily kaly
z chemických továren, kde o je-
jich škodlivosti nebylo pochyb.
Proto spalovny splaškových kalů
jsou především na čistírnách od-
padních vod velkých městských
aglomerací. Nutno konstatovat,
že se vždy jednalo o bohatší státy,
jako je Německo, Francie a Ra-
kousko. Typickým „paličským“
státem je Švýcarsko. Česká re-
publika dlouhodobě používá kaly
městských odpadních vod na vý-
robu kompostů a na rekultivace.
Stávající legislativu produkované
kaly obvykle splňují v paramet-
rech koncentrace znečišťujících
látek, problém je s požadovaný-
mi hodnotami na mikrobiální
znečištění. Tyto přísné limitní
hodnoty nelze většinou splnit
bez hygienizace kalů. V případě
výroby kompostů je požadavek
na hygienizování výsledného
substrátu přesunut na výrobce
kompostu. Správně probíhající
proces kompostování by však
měl hygienizaci zajistit.
Z hlediska znečištění kalů se
ČR příliš neliší od bohatších ze-
mí EU. V rámci ČR mi nejsou
známy významné rozdíly mezi
se znečištěním kalů splaškových
ČOV v různých krajích. Změny
ve způsobu odstraňování ka-
lů mezi jednotlivými kraji bu-
dou více ovlivněny přístupností
vhodné zemědělské půdy, než
znečištěním kalů.
Jaké jsou možnosti odstra-
ňování kalu a které jsou výhod-
né pro města a které naopak pro
malou obec?
Kalové hospodářství se samo-
zřejmě liší v závislosti na velikosti
přivedeného znečištění. V rámci
Čech i Moravy nejsou významné
rozdíly a lze konstatovat, že pro
města nad 30 až 50 tisíc ekviva-
lentních obyvatel se používá an-
aerobní stabilizace kalů, nebo jak
jsme dlouho říkali, vyhnívání ka-
lů s produkcí bioplynu. Bioplyn
se dlouhodobě spaluje v kogene-
račních jednotkách s produkcí
tepla a elektrické energie. Men-
ší velikosti ČOV pak používají
aerobní stabilizaci kalu, která
buď probíhá v aktivační nádr-
ži společně s čištěním odpadní
Milí čtenáři, je to asi dva roky, kdy
v televizi běžela jedna z reklam na
podporu třídění odpadu. Muž se
chystal zatnout motorovou pilu do
vzrostlého stromu, ale pokaždé,
když se s řetězem přiblížil ke kmeni,
pila mu chcípla.
Přiznám se, že v okamžik, kdy se
pila chystala zakousnout do dřeva,
mi zatrnulo. Sama se snažím třídit
papír, sklo, i plasty.Vždycky mi to
přišlo nějak logické. Když se dají
vypité lahve vyčistit a znovu naplnit
(a že jich je), proč zbytečně vyrábět
nové. Stejnou „vnitřní“ motivaci
má, jak se můžete dočíst v tomto
čísle, většina lidí.
Řada obcí a měst navíc zavádí
motivační programy, aby lidé
z třídění měli co nejvyšší finanční
prospěch.A jelikož úředníci
jsou tady pro občany a ne
naopak, je fajn, když jim některé
činnosti dokážou také zpříjemnit
a zjednodušit. Že by lidi ale vidina
pár ušetřených stokorun za rok
k třídění přímo dovedla, to si
nemyslím. Kdo chce, třídí, kdo ne,
přinutit se nenechá.
Když jsem sepisovala jeden
z článků tohoto čísla zaměřeného
na odpadové hospodářství u nás
v hospodě, koukal se mi přes
rameno jeden starší pán. Jeden
z té menšiny, která netřídí ze
zásady. Brblal, že když přírodu
„zabordelovávají“ obří nadnárodní
společnosti, nikdo po něm nemůže
chtít, aby se choval lépe. S tím
já nesouhlasím. Nejsem sice až
tak ekologicky zaměřená, že
bych si nekoupila pivo v kelímku,
nedala si pořádný kus masa nebo
nejezdila do práce autem. Kelímek
ale potom hodím do tříděného
odpadu, u nákupu masa se snažím
vyhnout tomu z velkochovů a s tím
autem… no dobře, nad tím se ještě
zamyslím.
A ještě něco, když se snažím
udržovat přírodu kolem sebe čistou,
nedělám to pro příští generace,
ale naprosto sobecky pro sebe.
A netvrďte, že ani vy se rádi jednou
za čas neprojdete pořádně hustým
lesem bez pohledu na černé
skládky, nebo sem tam se povalující
starou botu. (S těma lichýma
botama pohozenýma uprostřed
lesa jsem to mimochodem nikdy
nepochopila. Jak se ten člověk
dostal zpátky?)
Příjemné čtení.
PS: Pokud na vás té ekologie bylo
pro začátek příliš, spravte si chuť
třeba leteckým výletem, kterým
dnešní eko nádech vykompenzujete.
Inspirovat se můžete na prostřední
dvoustraně.
Anna Fajkusová, šéfredaktorka
Moravského hospodářství
úvodník
„O tom, že hrozba vlivu organických
reziduí v kalech je reálná, svědčí případy
ve vodním hospodářství, kdy byla
u uzavřených systémů mimo tekoucí
vody zjištěna změna pohlaví vodních.“
„Využívání bioplynu ze splaškových
ČOV v rámci obcí je prakticky nemožné.
Produkce tepelné energie vykazuje mírné
přebytky pouze v létě. V zimě produkce
tepelné energie obvykle odpovídá
technologickým potřebám ČOV, popř. je
nezbytný ještě externí zdroj tepla.“
Letos vstupuje
Moravské Hospodářství
už do druhé dekády své existence!
Děkujeme, že jste s námi!
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1802/leden | únor 2018 3
odpadové hospodářství
Odpady? Obce se bojí
zdražení skládek
nímu zahrabávání odpadu do
země formou skládkování. To
je v jednadvacátém století stát-
ním vandalismem,“ konstatoval
Manhart.
Negativní
dopady pro
města?
Po vzoru okolních zemí zá-
padní Evropy chce ministerstvo
zvýšit poplatky za skládkování.
„Změna má zvýšit motivaci
k třídění a recyklaci komunál-
ních odpadů v obcích, přimět
tak starosty obcí k zamyšlení se
objemu vyprodukovaného od-
padu zapracovat, protože v roce
2024 začne platit zákaz skládko-
vání recyklovatelných, výhřev-
ných a nestabilních odpadů.
Co to bude znamenat?
Bude patrně potřeba nárůst
kapacity spaloven. Plán odpa-
dového hospodářství České
republiky počítá s maximální
kapacitou spalování 1,4 miliony
tun. Pozornost věnujeme hlavně
možnostem snižování produkce
v obcích prostřednictvím pre-
vence, podporou třídění a po-
dobně.
Jaká jsou z vašeho pohledu
pozitiva a negativa novely zá-
kona?
Ministerstvo životního pro-
středí propaguje systém PAYT –
bližně o sto víc. Zásluhu na tom
pravděpodobně mají i městské
části, které skládky rychle odklí-
zejí, a v neposlední řadě užitečné
mobilní aplikace pro hlášení sklá-
dek, odkud úředníci také čerpají
informace.
Co lidé nejčastěji vyhazují?
Skládky se liší nejen velikostí,
ale také obsahem. Někde se jed-
ná o stavební suť či starý nábytek,
jinde se objevují například krabice
s množstvím papírového odpadu.
Na některých černých skládkách se
nacházejí třeba vysloužilé lednič-
ky, mikrovlnné trouby či televizo-
ry. Tyto případy naštěstí nejsou tak
časté. Problémem jsou například
pneumatiky, za jejichž odběr je
nutné sběrným střediskům platit.
Co provádíte, když vám ně-
kdo černou skládku oznámí?
Spolupracujete na jejím odstra-
nění s vlastníky pozemku, nebo
je vše na úřadech?
Desítky milionů
tun odpadů
každoročně
produkuje Česká
republika. I když
podle nedávno
vydaných statistik
produkce odpadů
klesla mezi lety
2015 a 2016
o 4,4 procenta
na 25,8 milionu
tun, stále se
jedná o obrovské
číslo. Zvláště,
když naopak
narostlo množství
komunálního
odpadu
z 3,3 milionu tun na
3,6 milionu tun.
Petr Jeřábek
Pomoci tomu, aby lidé vytvá-
řeli odpadů co nejméně, a ten
který už vznikne, byl v co nej-
větší míře dále využitý, mají dvě
nové legislativní úpravy. Nový
zákon o odpadech a nový zá-
kon o výrobcích s ukončenou
životností. Části obcí a měst se
ale nelíbí.
Návrhy zákonů a jejich znění
ministerstvo životního prostře-
dí připravovalo pět let. V roce
2016 je vrátila legislativní rada
vlády k dopracování. „Návrhy
nad chytrým nakládáním s od-
pady,“ nastínil ředitel.
Plán se ovšem moc nelíbí
představitelům obcí. Na konci
roku 2016 se především proti
zdražování skládek postavilo
v petici 800 jejich představitelů.
V současnosti upozornilo Sdru-
žení místních samospráv České
republiky, že existuje poslanec-
ký pozměňovací návrh, který
má znovu přinést plánované
zvýšení skladovacího poplatku
z 500 korun na 2000 korun.
„Obce se mohou brzy ocitnout
v nepříjemné situaci, kdy bu-
dou nuceny zdražovat odpadové
hospodářství pro své občany,“
upozornil předseda pracovní
skupiny pro životní prostředí
Karel Ferschmann.
zaplať, kolik vyhodíš, lepší sys-
témy třídění a podobně, což
podporujeme i my. Stále existují
rezervy, avšak problémy spíše
vidíme v detailech, které je třeba
vyřešit, než v celkovém nasmě-
rování.
Jak je to v současnosti s tří-
děnými odpady v republice?
Zvykli si už lidé na třídění a zá-
kladní barevné kontejnery?
Zvykli si, ale potenciál ke zlep-
šení je stále velký. Dokládáme to
statistikami v našich publikacích,
které ukazují velké rozdíly ve tří-
dění mezi obcemi. Samozřejmě,
osvěty není nikdy dost.
Přistupují k třídění rozdílně
ve velkých a malých obcích?
Vidíme spíš větší rozdíly mezi
malými obcemi. Je to dáno tím,
že každé město si nastaví vlastní
systémy, které se mezi sebou liší.
Co lidi motivuje či demoti-
vuje při třídění? Může třeba va-
dit špatná dostupnost, absence
kontejnerů třeba na bioodpad,
nebo i informace o tom, že na-
příklad plasty lze jen omezeně
znovu využívat?
Vyšší míře třídění pomáhá sa-
mozřejmě zlepšení dostupnosti
nádob. Lidem však často chybí
informace o významu třídění
a skutečných nákladech na od-
padové hospodářství. (pj)
Strážníci vždy zajistí kom-
pletní dokumentaci místa a k ní
připojují podrobný soupis všeho,
co se na skládce nachází. I díky
tomu lze odhalit toho, kdo čer-
nou skládku založil. Za černou
skládku se přitom považuje také
odpad odložený mimo kontejne-
ry. Nezřídka se stává, že sběrný
dvůr je jen o několik ulic dál. Li-
dé někdy riskují vysokou sankci
a především znečišťují prostředí
úplně zbytečně nebo kvůli své
pohodlnosti. Pokud se nejedná
o soukromý pozemek, likvidaci
černé skládky zajišťuje příslušná
radnice, která může náklady na
likvidaci černé skládky po pacha-
teli vyžadovat i zpětně.
Jsou nějaká místa, kde se čer-
né skládky objevují pravidelně?
Tam, kde bývají černé sklád-
ky opakovaně, využíváme k od-
halování mobilního kamerového
systému, který dokáže pachatele
nasnímat i v noci. Nejvíce černých
skládek jsme loni zjistili v Žideni-
cích, Líšni a Černovicích.
Nová legislativa umožní
obcím vybírat poplatky podle
množství vyhozeného odpadu.
Myslíte, že by bylo reálné uhlí-
dat, aby si lidé neulehčovali vy-
hazováním k sousedům?
To je poměrně složité před-
jímat. Toto opatření má patrně
především přimět domácnosti
k třídění odpadu.
(pj)
Nespokojení jsou třeba v Jih-
lavě. „Navržená změna bude mít
pro město silný negativní eko-
nomický dopad bez jakýchko-
liv dalších pozitivních přínosů,
protože v současnosti máme
vlastní skládku,“ uvedl mluvčí
radnice Radek Tulis.
Mluvčí Ostravy Andrea Voj-
kovská podotkla, že vzhledem
ke stádiu přípravy nových před-
pisů lze těžko odhadovat jejich
dopady. „Předpokládáme, že si
nová legislativa vyžádá zvýšené
náklady v řádu desítek milionů,“
naznačila.
Skládkování
versus
spalování
Podle ředitele Manharta re-
akce představitelů obcí na no-
vou legislativu oscilují od tles-
kání po pískot. „Obce a města
naše návrhy znají po celou dobu
projednávání. V poslední době
na ně vyvíjí tlak Česká asociace
odpadového hospodářství, která
na současném systému nejvíce
vydělává. Považujeme to za stra-
šení starostů a občanů s cílem
neměnit zavedené nepořádky,“
řekl. Doplnil, že obce budou mít
přístup k recyklačním slevám,
ušetří primární zdroje a cena
pro občany může i klesnout. Při-
pomněl také, že radnice mohou
na zkvalitnění odpadového hos-
podářství žádat do roku 2020
o dotace dohromady třináct
miliard korun.
S připravovanými zákony
nemají velké problémy v Olo-
mouci, kde připravili projekt
Odpadového centra Olomouc,
jež počítá s moderním způ-
sobem nakládání s odpady již
s ohledem na požadavky nové
legislativy, které chtějí stavět
v letech 2019-2020 „Postupné
navýšení poplatků je jedinou
možnou cestou, jak vytvořit
podmínky pro rozvoj moder-
jsme upravili a přichystali pro
novou vládu. Nyní čekáme s do-
pracováním nových zákonů na
novou evropskou odpadovou
legislativu,“ sdělil ředitel odbo-
ru odpadů ministerstva Jaromír
Manhart.
Nový odpadový zákon zna-
mená především odklon od
skládkování a přeorientování
se na chytřejší způsoby naklá-
dání s odpady, jako je třídění,
recyklace či materiálové využití.
„Nyní máme přes deset let za-
staralou odpadovou legislativu.
Potřebujeme nastartování zpra-
covatelského a recyklačního
průmyslu, rozvoj inovativních
technologií, které přispějí ke
zvýšení cílů recyklace, a vyu-
žívání odpadů oproti primitiv-
Novela zákona o odpadech
a další předpisy mají přinést
České republice menší revoluci
v nakládání s odpady. Je pod
drobnohledem nejen představi-
telů obcí a měst či firem zabýva-
jících se odpadovým hospodář-
stvím, ale také ekologů.
„Sledujeme hlavně nový od-
padový zákon. Zajímá nás zpo-
platnění skládek a to, jaký dopad
to může mít na obce a jak jim
pomoci. Proto jsme pro obce
i letos připravili dvě publikace,
které se problematice odpado-
vého hospodářství obcí věnují,“
říká specialista na odpadové hos-
podářství spolku Arnika Milan
Havel.
Jak vypadá v současnosti si-
tuace s odpady u nás?
V České republice se v roce
2016 skládkovalo asi 2,5 milio-
nu tun směsného a objemného
odpadu, dalších asi 700 tisíc tun
se energeticky využilo, respektive
spálilo. Obce z toho produkují
kolem 2,3 milionu tun, zbytek
je odpad podobný komunální-
mu ze živností. V přepočtu na
jednoho obyvatele produkujeme
tohoto odpadu ročně asi o sto
kilogramů více než v Německu
či Rakousku. Obě skupiny, obce
i živnostníci, by měly na snížení
Levný způsob odložení odpadu?
Mnoho lidí stále volí možnost
prostě ho vysypat do lesa či k sil-
nici. I přes hrozbu až padesátiti-
sícové pokuty.
Kontrolu černých skládek
většinou vykonávají především
městští či obecní policisté. „Stráž-
níci monitorují vytipovaná pro-
blematická místa a mezi nimi i ta,
kde už v minulosti černá skládka
byla. K tomu využívají mimo jiné
i poznatků ze sociálních sítí, kde
se v poslední době vytváří stále
více komunit, jejichž členům není
lhostejné, jak to v jejich okolí vy-
padá,“ popisuje mluvčí Městské
policie Brno Pavel Šoba.
Jak byste zhodnotil situaci
s černými skládkami? Přibývá
jich, nebo naopak?
Čísla z posledních dvou let
hovoří o poklesu. Zatímco v roce
2017 bylo v Brně necelých padesát
skládek, o rok dříve jich bylo při-
nějších technologií na využití
odpadu a omezit skládkování,“
sdělila mluvčí olomoucké rad-
nice Rada Štědrá.
Respektovat změny hodlají
Zlínští. „Poplatek je komplex-
nějším problémem, který ne-
lze paušalizovat do roviny čím
nižší, tím lépe. Na území Zlína
je skládka a město je tedy pří-
jemcem poplatku. V současné
době není pro nás finančně
výhodné převážet odpady do
nejbližšího zařízení na energe-
tické využití odpadu v Sako Br-
no,“ řekl mluvčí města Zdeněk
Dvořák.
Právě v Brně provozuje měs-
to přes svoji společnost Sako
Brno jednu ze čtyř spaloven
v zemi. Nedávno rekonstruova-
né zařízení odpad nejen spalu-
je, ale vyrábí z něj elektrickou
energii a ohřívá vodu pro oby-
vatele města. „Je lepší odpad
využít alespoň energeticky, než
jej zakopat. Navíc se u nás po-
tvrdilo, že existence spalovny
negativně neovlivňuje množství
vytříděného odpadu,“ upozornil
náměstek primátora pro životní
prostředí Martin Ander.
Město uvažuje o výstavbě
třetího kotle spalovny, která by
díky němu mohla pokrýt vel-
kou část Moravy. „Záměr ale je
podmíněn zavedením železnič-
ní dopravy odpadu po vlečce,
kterou musíme zprovoznit,“ do-
plnil náměstek.
Na změny v nakládání odpa-
dy se připravují také kraje. „Kra-
je dlouhodobě po ministerstvu
požadují, aby byli příjemci části
poplatku a mohli tak realizovat
své plány odpadového hospo-
dářství. Ministerstvu nelze upřít
snahu o odklon od skládkování
a podporu recyklačního průmy-
slu,“ zhodnotila mluvčí Morav-
skoslezského kraje Miroslava
Chlebounová.
Poměrně kladně změny
hodnotí Zlínský kraj. „Novela
by mohla být motivací pro in-
vestory k vybudování zařízení
k využívání odpadů,“ konstato-
val mluvčí kraje Jan Vandík.
Ekolog: Vyprodukujeme
o sto kilo odpadů
na osobu víc než Němci
Strážníci: Lidé často znečišťují své okolí
úplně zbytečně, jen kvůli pohodlnosti
Produkce odpadu
v České republice a vybraných krajích v tunách
Podnikové odpady Komunální odpady Odpady celkem
Česká republika 21 801 816 3 579 614 25 381 430
Jihomoravský kraj 2 811 180 364 094 3 175 274
Moravskoslezský kraj 2 601 796 413 620 3 015 416
Zlínský kraj 849 067 183 297 1 032 364
Pardubický kraj 798 419 171 452 969 871
Olomoucký kraj 599 504 222 118 821 622
Kraj Vysočina 481 678 186 700 668 378
Královéhradecký kraj 495 272 167 767 663 039
Pozn.: Data platí pro poslední statisticky zpracovaný rok 2016 Zdroj: ČSÚ
FOTO:Wikipedie
Svozy do spalovny během roku:
■ Brno 82 076 tun
■ Jihomoravský kraj 118 149 tun
■ Olomoucký kraj 15 524 tun
■ Zlínský kraj 2 242 tun
■ Moravskoslezský kraj 5 053 tun
■ Kraj Vysočina 2 182 tun
spalovny
Milan Havel
ekolog
Arnika
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1802/4 leden | únor 2018
Projekty statutárního města Brna v oblasti předcházení vzniku odpadů
odpadové hospodářství
Problematika
předcházení
vzniku odpadů
neboli prevence
vzniku odpadů, vč.
omezování jejich
nebezpečnosti, má
velmi široký dosah.
Tento rozměr je
zapotřebí vnímat
jak při popisu
aktuální situace,
tak i při přípravě
opatření, zásad
a nástrojů, které
mají vést k činnostem
předcházejícím
vzniku odpadů a to
i z pohledu vývoje
dalších deseti let.
Prevence v OH by měla smě-
řovat ke snižování množství
vznikajících odpadů a jejich ne-
bezpečných vlastností. Současné
společenské poměry a obecně
nadměrná spotřeba a konzuma-
ce pak nabízejí i další rozměry.
Efektivní působení na společnost
s cílem změnit vzorce spotřeb-
ního chování jednotlivce, snížit
spotřební a konzumní návyky
(potraviny, věcí denní potře-
by), může vést nejen ke snížení
množství odpadů a primárních
surovin na počátku výrobního
a zpracovatelského procesu (ať
už ve formě látek, materiálu či
energií), ale může být podpo-
rou zdravějšího životního stylu
a zahrnovat další aspekty (např.
sociální dimenzi).
Program ČR
Program předcházení vzni-
ku odpadů ČR (dále také „Pro-
gram ČR“) byl schválen v říjnu
2014 vládou ČR Usnesením č.
869/2014. Program ČR v součas-
né schválené podobě zahrnuje
analytickou část, ve které je po-
psán strategický a legislativní rá-
mec, výchozí situace v naplňová-
ní opatření a kroků souvisejících
s problematikou předcházení
vzniku odpadů a dále je zde pro-
vedena základní analýza situace
u vybraných toků odpadů, u kte-
rých byla identifikována potřeba
dalšího rozpracování. V návrho-
vé části je pak stanoven hlavní
cíl, 13 dílčích cílů a 26 opatření
k jejich naplnění. Cíle a opatře-
ní jsou součástí Nařízení vlády
č. 352/2014 Sb., Plán odpadové-
ho hospodářství ČR pro období
2015–2024.
Prioritu má
spotřební zboží
V souvislosti s novými le-
gislativními požadavky EU byly
v rámci Programu ČR vytyčeny
prioritní odpadové toky. Jedná
se především o vybrané výrob-
ky/spotřební zboží (textil, oděvy,
boty a další) a odpady z potravin.
Do oblasti prevence se dále za-
hrnují postupy domácího a ko-
munitního kompostování, níz-
koodpadové přístupy a postupy
s menším dopadem na životní
prostředí, prosazování dobro-
volných nástrojů a dalších en-
vironmentálních aspektů (např.
environmentální systémy řízení,
environmentální značení).
Předcházení vzniku odpadů
Statutární město Brno v aktivitách zaměřených na před-
cházení vzniku odpadů bude pokračovat. Společnost
SAKO Brno, a. s., která je ve 100% vlastnictví statutár-
ního města Brna, podala v roce 2017 na Státní fond
životního prostředí ČR žádost o podporu projektu „Před-
cházení vzniku odpadů v Brně“. Projekt byl Státním
fondem životního prostředí ČR podpořen.
Projekt je rozdělen na čtyři složky
předcházení vzniku odpadů:
■ RE-TEX (předcházení vzniku textilního odpadu)
■ Biologicky rozložitelný odpad
■ RE-NAB (předcházení vzniku objemného odpadu)
■ „Druhý život“ (předcházení vzniku drobného
domovního odpadu)
www.brno.cz | www.sako.cz
Podprojekt
RE-TEX
V rámci tohoto projektu bude na území města Brna
rozmístěno 350 ks kontejnerů na textil a bude realizován
nákup jednoho vozidla kategorie N2, které bude zajištovat
svoz z těchto kontejnerů. Projekt bude realizován ve
spolupráci s Diecézní charitou Brno.
Podprojekt
RE-NAB
Projektem se rozšíří stávající projekt na 4 sběrných
střediscích odpadů. Bude pořízeno dalších 6 kontejnerů
a zvýší se tak kapacity pro odevzdávání nepotřebného
nábytku.
Podprojekt
Biologicky rozložitelný odpad
Tento projekt navazuje na realizované aktivity města v oblasti
předcházení biologicky rozložitelných odpadů.V rámci projektu
budou občanům smluvně zapůjčeny kompostéry (objem
900–1000 litrů, objem 400–600 litrů, pěstební kompostéry
400–600 litrů). Celkový počet kompostérů činí 2600 kusů.
Po 5 letech se občané stanou vlastníky kompostérů.
Podprojekt
„Druhý život“
V rámci projektu budou dovybaveny stávající kontejnery
na tzv. Re-use pointech (vnitřní vybavení kontejnerů
policemi a regály) a vznikne informační systém evidence
věcí.
Projekt „Druhý život“
Projekt „Druhý život“ přináší možnost do nově zřízených
RE-USE POINTů (kryté zřetelně k tomuto účelu označené
kontejnery na SSO) darovat předměty pro další použití (zejména
zařízení a vybavení domácnosti, hračky, sportovní vybavení atp.)
k následnému prodeji za symbolickou částku prostřednictvím
sbírky organizované Veřejnou zelení města Brna, příspěvkovou
organizací. Společnost Veřejná zeleň města Brna se zavázala
využívat 100% zisku nabytého z prodeje darovaných předmětů
na financování projektu „KVĚTINY V BRNĚ“, kdy budou
vysazovány na vybraných pozemcích městské veřejné zeleně
okrasné květiny.
RE-USE POINTy jsou umístěny na 4 sběrných střediscích odpadů
v Brně, a to na ulici Veveří, Okružní, Jana Svobody a Hapalove,
kde je využívána již existující infrastruktura i pracovníci, takže
nedochází k navyšování nákladů města ani partnerů (VZmB, p. o.
a SAKO Brno, a. s.) A protože i SMB chce jít příkladem, byly pro
RE-USE POINTy využity starší obytné buňky z majetku města,
které opravami a novými nátěry také dostaly šanci na druhý život.
Projekt RE-NAB
V dubnu 2016 spustilo SMB projekt RE-NAB na podporu
dalšího využívání použitého nábytku, tzv. nábytkovou
banku. Projekt pro přecházení vzniku odpadu a další využití
funkčního nábytku RE-NAB je příkladem koordinované
spolupráce mezi Odborem životního prostředí a Odborem sociální
péče Magistrátu města Brna (OSP MMB). Obyvatelé Brna mohou
darovat nepotřebný nábytek lidem v sociální nouzi. Jedná se
o komodity: dřevěné, kovové či plastové stoly, stolky, židle, skříňky,
komody, postele i police, veškerý použitelný nábytek, včetně
zahradního. Z hygienických důvodů není odebírán čalouněný
nábytek. Na čtyřech sběrných střediscích odpadu (SSO Veveří,
Jana Svobody, Okružní a Hapalova) jsou umístěny zastřešené
velkoobjemové kontejnery, kam se tyto komodity ukládají. Poté je
nábytek převážen do skladu společnosti SAKO Brno, a. s. Zde se
provádí evidence a vzniká seznam aktuálně dostupného nábytku
s fotografiemi. Následně jej Odbor sociální péče MMB nabízí
sociálně potřebným obyvatelům města Brna, kteří nemají finanční
prostředky na nové vybavení bytu.
Projekt „RETRO-USE“
Projekt statutárního města Brna „RETRO-USE“ patří mezi
ojedinělou aktivitu, která propojuje předcházení vzniku odpadů
s oblastí kultury a sociální oblastí.
Od srpna 2016 podporuje RETRO-USE další smysluplné použití
všeho, co je v domácnostech již nepotřebné, vyrobené před
rokem 1989 a zároveň zajímavé zejména pro kulturní instituce.
Z historického hlediska zajímavé předměty jako např. knížky,
časopisy, vybavení domácnosti či technické vybavení, osobní
písemnosti, staré fotografie, filmy, hračky, sportovní potřeby
jsou zejména v rámci redistribuce do sbírek muzeí či fundusů
divadel i čištěny či opravovány. RETRO-USE je současně i projekt
sociální, součástí je zřízení chráněné pracovní dílny, navíc některé
staré předměty mohou také ještě posloužit například studentům
a nestanou se odpadem, protože projekt „RETRO-USE“ pomůže
prosloužit jejich životní cyklus. Statutární město Brno na projektu
spolupracuje s Americkým fondem, o. p. s. a dalšími kulturními
institucemi jako např. Moravská galerie, Technické muzeum Brno,
Vojenský historický ústav.
Výše uvedené projekty jsou součástí uceleného souboru opatření,
jehož cílem je zavedení tzv. re-use managementu, tedy opětovného
použití výrobků. Cíle těchto opatření jsou po vzoru z jiných
evropských zemí nejen environmentální (snížení produkce odpadů,
efektivní nakládání se zdroji), ale také sociální (snadnější přístup
sociálně slabších k některým komoditám). Snahou SMB je, aby
se re-use management stal běžnou praxí a minimalizovalo se tak
množství vznikajícího odpadu. Zavedení re-use managementu
přispívá k plnění povinností SMB v oblasti předcházení vzniku
odpadů a jejich opětovného využití (zákon č. 185/2001 Sb.,
o odpadech a směrnice 2008/98/ES ze dne 19. 11. 2008) a jedná
se rovněž o signál, že statutární město Brno vnímá důležitost
podpory přechodu z lineárního modelu spotřeby na novou vizi,
kterou Evropská komise schválila 2. 12. 2015 v balíčku oběhového
hospodářství s názvem Uzavření cyklu (Closing the loop) s cílem
zdůraznit důležitost dodržování hierarchie způsobů nakládání
s odpady (§ 9a zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech).
Domácí kompostování
Statutární město Brno v návaznosti na udržitelnost mezinárodního
projektu MINIWASTE v rámci kterého byl realizován v letech
2010–2012 „Pilotní projekt domácího kompostování v městské
části Brno-Žebětín“ (v MČ Žebětín rozmístěno 350 ks plastových
kompostérů objemu 400 litrů a 20 ks kompostérů objemu
700 litrů) realizuje prodej kompostérů za poloviční cenu s 50%
dotací města. V rámci prodeje kompostérů je realizováno školení
o kompostování v ENVIcentru SAKO Brno, a. s., Jedovnická 2,
Brno.
V období 2013–2018 bylo prodáno 650 ks plastových kompostérů
objemu 400 litrů a 520 ks kompostérů objemu 1000 litrů.
Kompostéry jsou umístěny jak u rodinných domů, tak u bytových
domů, kdy je využíván osobami z více bytů („komunitní“
kompostování).
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1802/leden | únor 2018 5
ANKETA: Jak ve vaší obci motivujete lidi ke třídění odpadu?
odpadové hospodářství
Nové předpisy,
změna zákona
o obalech a řada
projektů, které
mají předcházet
vzniku odpadů.
Ministerstvo
životního prostředí
předpokládá,
že letošní rok
bude z pohledu
odpadového
hospodářství přímo
turbulentní.
Anna Fajkusová
Jaké změny můžeme v tomto
ohledu v letošním roce očekávat
a jak se s nimi vypořádat, zjistili
účastníci kulatého stolu na téma
Ekologie a její budoucnost. Akci
ve čtvrtek 25. ledna v Brně po-
řádala společnost Magnus regio.
Podle Jaromíra Manharta
z Ministerstva životního pro-
středí je pro Českou republiku
v rámci Evropské unie důležitá
především oblast komunálních
odpadů. Přestože celková pro-
dukce všech odpadů loni mírně
klesla, produkce komunálního
odpadu se naopak zvýšila. „Na-
štěstí se nám dařilo zvýšit třídě-
ní. Stávajících 45% skládkování je
ale neúnosné. Do roku 2024, kdy
má podle nového zákona přijít
významné omezení skládkování,
máme stanovené cíle, jak situaci
zlepšit,“ řekl Manhart, který je
ředitelem odboru odpadů.
Už letos je podle něj v plánu
zavést povinný plošný sběr bez
ohledu na roční období a stejně
tak celoroční sběr bioodpadů. V
dlouhodobém plánu je potom
přejít z odpadového hospodář-
ství na oběhové. Co bude důležité
pro obce, je navýšení poplatků za
skládkování.
bů. „Nejvýhodněji vychází su-
šení. Umožňuje cestu k energii
i k hnojivu. Touto cestou se vy-
dává například Německo a Ra-
kousko,“ informoval odborník.
Ze zpracovaných kalů je následně
možné těžit fosfor, což může být
motivující, protože fosfor patří
mezi strategické suroviny EU.
„Vzhledem k jeho omezenému
množství pro těžbu se budeme
časem zaměřovat na jeho recir-
kulaci, protože zemědělství na
fosforu visí,“ doplnil.
Podle Jaroslava Rožnovského
z Českého hydrometeorologické-
ho ústavu by byla optimální cesta
tlačit na výrobce, aby škodlivé
látky například v obalech výrob-
ků omezovali už při jejich výrobě
a škodliviny se tak do oběhu vů-
bec nedostaly.
„V současné době řešíme ná-
sledky, ale jednodušší by bylo
vyřešit příčinu,“ myslí si Rožnov-
ský. Podle Manharta je o takový
postup snaha, nicméně zatím
není příliš úspěšná.
„Například na výrobce šam-
ponů se tlačilo, aby na obaly
nepoužívali vícedruhové plasty,
které se špatně třídí. Výrobci se
ale samozřejmě brání, protože je
to pro ně nákladnější,“ vysvětlil
Manhart.
Maso a kosti
Důležité téma dotřiďování
plastů otevřel Petr Balner, ředitel
oddělení rozvoje systému společ-
nosti EKO-KOM. Podle něj se
loni vytřídilo skoro 800 tun oba-
lů, které mohly být poslány k dal-
šímu zpracování. „Primárně se
dotřiďují obaly jako kelímkovina,
lahve, polystyren aj. Podstatné je,
kolik lidí se do třídění zapojuje.
Nyní je to přes 70 %. Můžeme se
Kam s odpady a kaly?
Města musí hledat nová řešení
Právě tento bod je ale pro
obce problematický. Najít al-
ternativní řešení pro nakládá-
ní s odpadem je podle starostů
problematické. „Samotné přijetí
takového zákona je jednoduché,
řešení v praxi už ne. Nemůže-
me přece všechen odpad vozit
na spálení do Brna. A vybudovat
zařízení na zpracování odpadu je
dlouhodobý proces,“ upozornil
například starosta Bystřice nad
Pernštejnem Karel Pačiska. To
by ale podle Manhrata mohly
částečně urychlit peníze v rámci
operačního programu.
Problematické
kaly
Dalším důležitým tématem
business snídaně bylo zpraco-
vávání kalů z čističek. Na toto
téma promluvil Miroslav Kos,
specialista Útvaru technického
ředitele skupiny SMP, odborník
na kaly. Upozornil, že čistírenský
kal změnil kvalitu, což je dáno
mimo jiné změnou životního
stylu. Také se dostal do směrnice
o hnojivech. Legislativa se o něj
začala zajímat také kvůli jeho
energetické hodnotě.
„Většina kalů končí nějakým
způsobem v půdě. Obsahuje pa-
togeny, zbytky léků, mikroplasty,
biocidy. Na kaly je tak potřeba
nahlížet jako na škodliviny, ne
jako na hnojivo. Tyto látky je po-
třeba transformovat do podoby,
kdy budou neúčinné,“ upozor-
nil Kos. V současné době podle
něj kaly musí před vypuštěním
na půdu splňovat určité limity.
Pokud jsou použity do kompos-
tu, potom musí kritéria splňovat
i kompost.
Pro vyhovění těmto kritériím
je možné využít několik způso-
samozřejmě snažit toto číslo zvy-
šovat, ale podle průzkumů se na
100% nikdy nedostaneme. Ně-
kteří lidé jsou totiž proti třídění
apriori,“ vysvětlil Balner.
Obce zajímalo, jaký odpad má
cenu vytřiďovat a u kterého je to
zbytečné. „Například v loňském
roce mi bylo řečeno, že třídění
masa a kostí je okrajové. Změnilo
se to nějak?“ zajímal se starosta
Rousínova Zdeněk Šedý.
Podle Ministerstva životního
prostředí záleží na tom, jakou
má obec možnost dalšího zpra-
cování. „Například u bioplynové
stanice to není problém. Obecně
obce samy musí vědět, co se do
hnědých popelnic (na biodpad)
může vyhazovat. Jestli například
jen tráva, nebo i zbytky jídla,
kosti atd. Pokud je obec nemá
možno zpracovat, potom patří
do směsného odpadu,“ upozor-
nil Manhart.
Inspirací ohledně třídění od-
padu mohl být pro vedení obcí
přednášející – starosta Těšan Mi-
roslav Zborovský, jehož obec do-
stala za třídění odpadu ocenění.
„Lidé dostali nádoby na od-
pad s vlastním čárovým kódem,
který se vždy vztahuje ke kon-
krétní domácnosti. Naše svozo-
vá firma s označením tříděného
i směsného odpadu pracuje, po-
pelář při svozu vždy čárový kód
načte a díky tomu máme přehled,
co která domácnost produkuje za
odpad,“ popsal starosta. Domác-
nosti, které poctivě třídí, potom
ušetří za poplatky za odpad.
Tento systém ostatní starosty
zaujal. „Většina starostů tuto pro-
blematiku vnímá. Příklad Těšan
se mi líbí. Je ale potřeba, aby
i nadřazená jednotka v takových
projektech obce podporovala,
a ne jim svazovala ruce kontro-
lami a nařízeními,“ upozornila
starostka Sudice Olga Dočeka-
lová.
Pavla Vacová
místostarostka, Železné
Zavedli jsme sběr do barevných pytlů v domácnostech.Když je
občanénaplní,našizaměstnancijevysbírajía potésecentrálně
odváží. Za naplněný pytel dostanou lidé do schránky nový,
prázdný, pro další třídění. Časem bychom také rádi zavedli systém čárových kódu,
díky kterému bychom mohli vyhodnotit, jak která domácnost třídí, a odměnit je za
to slevou na poplatku za popelnice a směsný odpad. Zatím jsme ještě v počátcích,
ale na tak malou obec, myslím, třídíme dobře.
Václav Šikula
místostarosta,Tišnov
Naradnicivydávámeigelitovépytlezdarma,kekterýmdáváme
také arch kódů. Je to podobný systém jako v Těšanech (pozn.
red. viz reportáž nahoře), ale nemáme čtyři popelnice, ale
pouzedvě-nasměsnýkomunálníodpada nabioodpad.Upytlovéhosběruzakaždý
plný pytel dáváme odměnu šest korun. Do budoucna chceme s informacemi, které
získáme čtením kódů, pracovat. Plasty dáváme do pytlů nebo do kontejnerových
hnízd, stejně jako papír. Důležité je mít sběrná místa co nejblíže domovu občanů
nebo na hlavních trasách, kudy chodí. Co se týče bioodpadu, popelnici na něj
dostane každý,kdo si zažádá.Rozdáváme také kompostéry,takže především třídění
bioodpadu u nás funguje perfektně.
Rostislav Koštial
starosta, Mikulov
Už několik let máme zavedený stejný systém s nádobami na
sběrný odpad s čárovými kódy, stejně jako v Těšanech (pozn.
red. viz reportáž nahoře) a funguje to perfektně. Postupně
vylepšujeme nějaké drobnosti, ale obecně musím říct, že třídíme dobře.
František Brim
místostarosta, Rosice
Vydáme časopis Rosa, kde poskytujeme informace o nových
kontejnerech a návody, jak třídit. Další informace jsou na
webových stránkách naší obce. Ke všem kontejnerům také
vydáváme letáky,které se vylepují i na jednotlivé kontejnery.Na poskládání nových
kontejnerových hnízd máme vypracovanou studii.Nechali jsme vybudovat i mobilní
kontejnerové stání, které můžeme v případě potřeby posunout.
Olga Dočekalová
starostka, Sudice
Třídění jsme řešili v našem zpravodaji. Také přidáváme
a upravujeme kontejnerová hnízda, aby nebyl na vesnici
nepořádek. Žádáme si o veškeré popelnice a chceme je
umisťovat co nejblíže lidem. Na starostovi potom je, aby lidem vysvětlil, proč a jak
třídit.Přímo s finanční motivací ale nesouhlasím.Spíš bych řekla:když budete třídit,
máme šanci, že se poplatek nedostane nad 2000 Kč, ale naopak se sníží. Další
bod je, že spolu s dalšími obcemi budeme zakládat vlastní svozovou společnost.
Ivo Pospíšil
starosta, Lipůvka
Zavedli jsme motivační systém, se kterým nyní občany
seznamujeme. Zatím máme pytlový sběr papíru a platu od
domů. Odváží je stejná firma, jako komunální odpad. Máme
harmonogram odvozů, tříděný odpad se zatím odváží jednou za měsíc. Až se to
celé více rozjede, budeme zavádět motivační systém.Také budeme žádat o dotace
na nádoby na tříděný odpad, abychom je mohli rozdat občanům.
Alois Kunc
starosta, Kotvrdovice
Motivujeme hlavně celkovou částkou za odvoz odpadů.Pokud
je vytříděného odpadu více,lidé platí méně.Také děláme úlevy
pro rodiny s dětmi, děti do deseti let jsou od poplatků za
odpad osvobozeny.To je ale spíše podpora mladých rodin, než motivace ke třídění.
Pavel Prokop
starosta, Otnice
Vybudovali jsme sběrný dvůr, kam je možné odložit jakýkoli
odpad,včetněnebezpečného.Rozšířilijsmetakésběrnáhnízda
odpadů. Lidé tak u nás můžou třídit papír, sklo, plasty, olej,
jedlý olej, i textil.Také jsme nakoupili plastové tašky, které jsme zdarma rozdali do
domácností, aby občané měli možnost začít s tříděním už doma.
Libor Slabý
starosta, Řícmanice
U nás jsme s tříděním v počátku. Nejprve jsme se vrhli
na bioodpad, zřídili jsme kompostéry, štěpkovač… Také
vyjednáváme novinky s naší svozovou službou a chceme
využívat barevné tašky na tříděný odpad. Chceme dělat nová hnízda, aby měli lidé
kontejnery blíž. Neplánujeme přímo osobní popelnice, ale pytlové sběry, které by
svozová společnost odvážela jednou týdně.
Zdeněk Šedý
místostarosta, Rousínov
Snažíme se lidi informovat o možnostech třídění ve zpravodaji,
na schůzkách s občany a na akcích města, jako jsou městské
trhy. Tam míváme s naší svozovou firmou sjednaný stánek
o třídění formou her. Programy o třídění máme i ve školách a ve školkách. Hodně
pracujeme s dětmi, ale nejtěžší je k třídění přesvědčit starší lidi. (zn)
Jaké změny v odpadovém hospodářství můžeme v letošním roce očekávat a jak se s nimi vypořádat, zjistili
účastníci kulatého stolu na téma Ekologie a její budoucnost v brněnském hotelu Voroněž. Akci pořádala
společnost Magnus Regio. FOTO: Vojtěch Vladár
V dlouhodobém plánu je potom
přejít z odpadového hospodářství
na oběhové.
Obce zajímalo, jaký odpad má
cenu vytřiďovat a u kterého je to
zbytečné.
Generální partner Partneři
Videoreportáž z akce
najdete youtube kanálu
Moravského hospodářství
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1802/6 leden | únor 2018
inzerce
Jedním z vašich cílů je rozší-
řit počet zákazníků mezi podni-
kateli a živnostníky. Co nabízíte
lepšího oproti konkurenci?
Především ekologické na-
kládání s odpady. Dokážeme je
totiž energeticky využít. Umí-
me tedy s odpadem pracovat
ekologičtěji než ostatní firmy
v regionu. Konkurence může
ve větším měřítku nabídnout
pouze neekologické skládko-
vání nebo působit pouze jako
prostředník a dovézt odpad
opět k nám. Rád bych zdůraz-
nil, že jsme místní městská fir-
ma, takže peníze neodvádíme
do zahraničí, ale reinvestujeme
v Brně. Obnovujeme a moder-
nizujeme vozový park s důra-
zem na alternativní ekologické
pohony a celkově i finančně
podporujeme zvyšování kvali-
ty života ve městě Brně s důra-
zem na čistotu prostředí. Jsme
patrioti, jsme pyšní na naše
město a děláme všechno pro to,
aby Brno bylo pyšné na nás.
Jaký je nyní zájem o služby
podnikatelům a živnostníkům?
V Brně poskytujeme služby
desítkám tisíc podnikatelů,živ-
nostníků a firem. Našim cílem
je tyto služby i nadále rozšiřo-
vat, zefektivňovat a zajistit, aby
svoz odpadů v Brně byl spoje-
ný pouze s naší společností.
Co vše firmám svážíte?
Nabízíme kompletní služ-
by svozu všech odpadů včetně
nebezpečných. Samozřejmostí
je svoz,dotřídění a následné vy-
užití komunálního odpadu, tří-
děného odpadu a separovaného
sběru, velkoobjemového odpa-
du, bioodpadu nebo živnosten-
ského odpadu. V naší branži se
na nás můžou zákazníci obrátit
prakticky s čímkoliv.Stačí zavo-
lat na naše zákaznické centrum
nebo obchodní oddělení a vše
ostatní již zařídíme my.
Firmám nabízíte i svoz gast-
roodpadu.Je využívaný?
Ano, v poslední době po-
ptávka po svozu a odstranění
gastroodpadu stále roste. Tyto
služby využívají především re-
staurace, školy a podobná stra-
vovací zařízení.
Skartujete i dokumenty fir-
mám.Jak tento proces funguje?
Mimo běžné skartace pro-
vádíme i takzvanou skartaci
s dohledem, kdy je zákazník
přímo u definitivního znehod-
nocení dokumentů či zboží ve
spalovacím zařízení. Tato služ-
ba je velmi využívaná, ať už pro
skartaci dokumentů nebo vy-
řazených výrobků či zboží.
Jak mohou podnikatelé tří-
dit odpad? Dostanou od vás ba-
revné kontejnery?
Podnikatelé a firmy mají
povinnost ze zákona třídit
odpad. K tomu jim nabízíme
komplexní služby včetně svo-
zu tříděného odpadu přímo
ze sídla firmy, barevné nádo-
by na třídění, případně mají
možnost se zapojit do systému
v Brně, což znamená uzavření
smlouvy s městem a využití ba-
revných nádob na stanovištích
tříděného odpadu. Zapojit se
je velmi jednoduché, stačí za-
volat na naše zákaznické cent-
rum.Kontakt najdete na našich
stránkách www.sako.cz.
Zmínil jste, že vaší velkou
výhodou je využití odpadu na
výrobu elektřiny a tepla. Plánu-
jete i rozšiřování spalovny, proč
se k tomuto kroku chystáte?
Nejprve bych rád zdůraz-
nil, že se v našem případě už
nejedná o pouhé spalování od-
padu, ale o energetické využití
odpadu, což je zásadní rozdíl.
My energií z odpadu nemaří-
me, my ji nadále využíváme.
Název„spalovna“ je nyní zavá-
dějící. Používáme proto název
„zařízení pro energetické vy-
užití odpadů“ (ZEVO). Už
v osmdesátých letech byly
v Brně tři kotle s celkovou
kapacitou spalování 360 000
tun odpadů za rok. V tomto
období se ovšem předpokláda-
lo, že budou trvale v provozu
dva kotle a jeden bude sloužit
jako studená záloha. Tehdy se
ale nepodporovalo energetické
využívání odpadů, které bylo
legislativně na stejné úrovni
jako skládkování, hovořilo se
o takzvaném zneškodňování
odpadů. V letech 1989 až 2009
se nikdy nepodařilo tehdej-
šímu managementu zajistit
dostatek odpadů pro provoz
dvou kotlů na celý rok.Proto se
při rekonstrukci v letech 2009-
2010 vyměnily jen dva kotle
a třetí zajistil provoz po celou
dobu oprav, aby se nemusely
odpady z města Brna uklá-
dat na skládku. Po dokončení
rekonstrukce byl tento kotel
vybourán a dnes máme na ko-
telně prostorovou rezervu pro
třetí kotel. Celkově se tedy ne-
navýší projektovaná kapacita
z 80. let, ale představuje návrat
k předešlému stavu.
Nyní tedy už dokážete napl-
nit i kapacitu třetího kotle?
Vývoj v odpadovém hos-
podářství se zásadně změnil
v pohledu na materiálově
nevyužitelné odpady a lze
předpokládat, že se nám po-
daří bezproblémově naplnit
v blízké budoucnosti kapacitu
všech tří kotlů. Tímto řešením
zajistíme mimo jiné vyšší spo-
lehlivost v dodávkách energií,
přispějeme k energetické bez-
pečnosti města Brna, zajistí-
me úsporu primárních neob-
novitelných zdrojů surovin
a energií a přispějeme k napl-
ňování hierarchie nakládání
s odpady odkloněním materiá-
lově nevyužitelných odpadů ze
skládek.
Jak se zvýší procento spalo-
vaného odpadu?
Předpokládáme, že zhruba
o třetinu oproti současnému
množství odpadu, který spalu-
jeme. Schválená teoretická ka-
pacita pro dva kotle je 248 000
tun odpadu za rok.
Objevují se i hlasy, že roz-
šíření zařízení pro energetické
využití odpadů není nutné, že
stačí víc třídit odpad. Co byste
namítnul?
Přes veškeré předpoklady, že
množství komunálních odpadů
bude klesat, čemuž napovídal
trend mezi roky 2009 až 2015,
výsledky z roku 2016 vyka-
zují nárůst. V roce 2015 jsme
v České republice vyproduko-
vali 5,2 milionu tun odpadu,
v roce 2016 toto číslo vzrostlo
na 5,6 milionu tun. Zároveň
klesla produkce směsného ko-
munálního odpadu z 2 836 000
tun v roce 2015 na 2 821 000
tun v roce 2016. Tento pokles
představuje 2,1 kg na osobu
a rok, což lze ze statistického
pohledu brát jako statistickou
chybu. V našich prognózách
však s významným poklesem
produkce směsného komunál-
ního odpadu počítáme, a to až
na úroveň 130 až 150 kg na oso-
bu a rok.I se započítáním všech
uvedených předpokladů jsme si
jisti,že zde bude dostatek mate-
riálově nevyužitelných odpadů
i pro provoz třetího kotle.
Evropská unie chce v bu-
doucnu recyklovat 65 až 70
procent komunálního odpadu
a současně snížit objem odpa-
du ukládaného na skládky na 5
až 10 procent. Jak je podle vás
možné tohoto cíle dosáhnout?
Co se týče mého názoru, tak
jediným účinným nástrojem,
jak odklonit odpady ze skládek
a nastartovat celou řadu mo-
derních technologií na zpra-
cování složek komunálního
odpadu, by bylo podstatné na-
výšení poplatků za skládkování
komunálních odpadů.Potvrzu-
jí to i argumentace z členských
zemí EU, které hlásí nízkou až
nulovou produkci komunál-
ního odpadu ukládanou na
skládky. Toto je jedna z cest,
která účinně odkloní odpady
ze skládek, neboť dnes se jedná
o technologicky nejjednodušší
variantu,tudíž i nejlevnější,bo-
hužel ale z dlouhodobého po-
hledu nejméně ekologickou.Po
navýšení této ceny se již nebu-
dou investoři obávat investovat
do technologií na materiálové
a energetické využívání od-
padů, neboť svými cenami se
na trhu s odpady stanou kon-
kurenceschopní. Zdůrazňuji
ale, že naše společnost je kon-
kurenceschopná i za stávající
legislativy, a proto obyvatelům
Brna nehrozí navýšení poplat-
ku za nakládání s odpady ani
v případě změny legislativy.
Co by se stalo, kdyby se za-
řízení pro energetické využití
odpadů nerozšířilo? Musel by se
odpad z České republiky vyvážet
jinam?
Potom bychom museli od-
pad dál ukládat na skládky (což
jistě nechceme) nebo investo-
vat do technologií, které jsou
ve svém důsledku dražší než
energetické využívání odpa-
dů. Počty jsou jasné. Produkce
komunálního odpadu v roce
2016 byla v České republice 5,6
milionů tun. Dle Plánu odpa-
dového hospodářství ČR by se
mělo v roce 2020 materiálově
využívat padesát procent pro-
dukce komunálních odpadů,
což je podle mě skutečná vý-
zva. Budeme-li předpokládat,
že tohoto vysoce ambiciózního
cíle Česká republika dosáhne
a zároveň produkce komunál-
ního odpadu neporoste, bude
u nás v roce 2020 materiálově
využito 2,8 milionu tun komu-
nálního odpadu. Dnes jsou na
našem území čtyři funkční za-
řízení na energetické využívání
odpadů, které mají celkovou
teoretickou instalovanou ka-
pacitu 769 000 tun za rok. To
je pouhých 13,9 % z celkové
produkce. I kdyby toto množ-
ství odpadů bylo skutečně
energeticky využito, stále nám
zůstávají 2 miliony tun odpa-
dů, převážně ve formě běžného
směsného komunálního odpa-
du, které od roku 2024 nemo-
hou přijít na skládky. A pokud
vím, tak se žádné významné
technologické kapacity pro
tyto složky odpadu nestaví.
Jak zařízení pro energetické
využití odpadů v tuto chvíli hos-
podaří,je to výnosné?
Naše zařízení k energetic-
kému využívání odpadů není
možné posuzovat pouze z po-
hledu výnosnosti, i když jsme
samozřejmě v kladných číslech.
Vzhledem k tomu, že jsme spo-
lečnost vlastněná městem, je
našim hlavním cílem nabízet
kvalitní a zároveň cenově přija-
telné služby pro jeho obyvatele
i soukromé subjekty. Prioritou
je nabízet občanům, firmám
i okolním obcím takové na-
kládání s odpady, za které se
nemusejí stydět. Neekologické
skládkování odpadů už dnes
opravdu není„in“ a tuto skuteč-
nost si uvědomují i naši zákaz-
níci. Zpracování zbytkových
odpadů pro výrobu elektrické
energie a tepla je v globálním
měřítku jediným možným eko-
logickým řešením odpadového
hospodářství. Samozřejmě je
nutné vzít v potaz, že provoz
zařízení pro energetické využi-
tí odpadů je finančně náročný.
Například vyčistit spaliny, tak
aby emise do ovzduší snesly i ta
nejpřísnější evropská kritéria,je
dost finančně nákladné. Navíc
cenou zatím musíme konku-
rovat prostému a velmi neeko-
logickému zasypávání odpadu
do země, myslím skládkování,
protože naše česká legislativa
skládkování odpadu bohužel
podporuje.
Kdyby v Brně zařízení pro
energetické využití odpadů
nebylo, jaký by to mělo ekono-
mický dopad? Mělo by to vliv na
cenu tepla a elektřiny?
V Brně má energetické vy-
užívání odpadu dlouhou tra-
dici. Byla zde postavena první
spalovna v Rakousku-Uher-
sku, která byla zprovozněná
již v roce 1905. Proto si vůbec
nelze představit,že by se v Brně
a okolí odpad ukládal na sklád-
ku. Výroba tepla a elektrické
energie z odpadu je geniální
myšlenka, bez které si odpado-
vé hospodářství v brněnském
regionu neumím představit.
Ekonomický dopad by byl
samozřejmě značný, protože
Brno svojí kapacitou a cenou
850 korun za tunu tržně sni-
žuje úroveň ceny za uložení
odpadu. Když se podíváte do
vzdálenějších lokalit, kde od-
pad skládkují, je cena za ulože-
ní na skládce podstatně vyšší,
někde překračuje i 1100 korun
za tunu. Takže Brňané mají na-
kládání s odpady díky naší spo-
lečnosti nejen ekologické ale
i velmi ekonomické. Považuji
za důležité doplnit, že v rámci
spolupráce s Teplárnami Brno
můžeme říct, že o loňské sní-
žení ceny tepla se částečně za-
sloužilo i SAKO.
NOVÝ ŘEDITEL
SPOLEČNOSTI
SAKO BRNO KAREL
JELÍNEK CHCE ZVÝŠIT
POČET ZÁKAZNÍKŮ
ZE SKUPINY FIREM,
PODNIKATELŮ
A ŽIVNOSTNÍKŮ.
OPROTI KONKURENCI
TOTIŽ SAKO BRNO
UMÍ I NEVYTŘÍDĚNÝ
ODPAD EKOLOGICKY
VYUŽÍT. BRŇANY
DÍKY TOMU
ZÁSOBUJE TEPLEM
A ELEKTRICKOU
ENERGIÍ. PROTO
PŘIPRAVUJE TAKÉ
ROZŠÍŘENÍ ZAŘÍZENÍ
NA ENERGETICKÉ
VYUŽÍVÁNÍ
ODPADU, DÍKY
KTERÉMU SE OMEZÍ
MNOŽSTVÍ ODPADU,
KTERÝ KONČÍ NA
SKLÁDKÁCH.
elektřiny ze solárních panelů? My
Vám umíme velice rychle spočí-
tat, jestli Váš dům je vhodný pro
fotovoltaiku.
Kromě televizní kampaně vy-
užíváte hojně i zmiňované sociál-
ní sítě. Jak se vám to osvědčilo?
Televizní vysílání má jednu
obrovskou přednost. Dokáže za-
sáhnout širokou masu lidí a umí
velmi dobře ukázat ony zmíněné
emoce. My jsme se v minulosti
soustředili hlavně na naše vlastní
distribuční území – tedy jih re-
publiky. A v ostatních regionech
znalost naší značky nedosahuje
takovou míru, jakou bychom po-
třebovali. To byl další z hlavních
důvodů, proč jsme spustili TV-
-kampaň. Co se sociálních sítí
týče, troufám si tvrdit, že E.ON
patřímeziprůkopníkyjejichvyuží-
vání. Například již zmíněná zá-
kaznická obsluha prostřednictvím
Facebooku patří již déle než 2 roky
mezi naše standardy. Pokud mo-
hu uvést jeden konkrétní příklad,
během nedávné větrné kalamity
jsme během 2 dnů odbavili téměř
1000 facebookových příspěvků
k dotazům na obnovení dodávek
elektřiny.
V ČR stoupá zájem o fotovol-
taiku. Myslíte, že je to zapříčině-
no spíše celkově větším zájmem
o ekologii, nebo Češi směřují
k větší energetické soběstačnosti
a decentralizaci?
Fotovoltaika je trend a má zce-
la nepochybně rostoucí tendenci.
Zatímco v roce 2016 požádalo
o dotaci na zřízení nástřešní foto-
voltaiky v celé ČR kolem 500 do-
mácností, tak v září letošního
roku to již bylo 800 schválených
žádostí. Stále více domácností
novým předsedou
představenstva
a jednateLem
spoLečnosti e.on
CZeCH HoLdinG aG
je od 1. června
martin ZáKLasníK.
enerGetiCKé
spoLečnosti podLe
něj už nestačí jen
prodávat Komodity
jaKo eLeKtřinu
a pLyn, důležité je
podLe něj vYcházet
zákAzníkům vstříc
doplňkovými
službAmi
A inovAtivními
řešeními.
Anna Fajkusová
Při svém nástupu jste dekla-
roval, že plánujete měnit strate-
gii E.ON a investovat do fotovol-
taiky a podpory elektromobilů.
Kolik se toho od vašeho nástupu
podařilo?
Nikoliv já jsem se rozhodl
změnit strategii E.ON, ale součas-
né změny v energetice si vynutily
tuto změnu. Za posledních něko-
lik let se sektor energetiky změnil
natolik, že i my musíme projít
rozsáhlou transformací. Ať již se
jedná o ekonomické vlivy souvi-
sející s těžbou břidlicových plynů
v USA nebo politická rozhodnutí
související s orientací na výrobu
z obnovitelných zdrojů energie
a odklonu od výroby z fosilních
surovin či jádra. Jsme postaveni
ale i před nové výzvy v samotném
obchodování s komoditami. Na
energetickém trhu se objevují no-
ví hráči, kteří jsou schopni pružně
reagovat na potřeby trhu a zákaz-
níků, na druhou stranu však před-
pokládáme samoregulaci trhu ve
smyslu konsolidace odvětví, te-
dy snížení hráčů na trhu. My se
musíme těmto potřebám rovněž
přizpůsobit a odlišit se od nabídky
ostatních konkurentů. Zde vidím
svou hlavní roli. Já vidím E.ON
na jedné straně jako inovačního
lídra mezi irmami obchodující-
mi s energiemi, na druhé straně
jako partnera pro naše zákazníky,
který má vnést do tohoto velmi
konzervativního prostředí emoce.
Proto jste letošní televizní
kampaň zaměřili právě na emo-
ce?
Naším cílem je jednoznačně
být o krok napřed v technologic-
kých řešeních před stávajícími po-
skytovateli energetických služeb
a stát se průvodcem pro zákazníka
ve všech oblastech jeho nakládání
s energiemi. Důležitá je pro nás
tedy i nabídka doplňkových slu-
žeb, které budou navazovat na to,
na co byli zákazníci před několika
lety zvyklí od energetické společ-
nosti, tedy prodej samotné komo-
dity (elektřiny a plynu). Sami jsme
rozpoznali, že v dnešní době už
nestačí nabízet jen komodity, tedy
elektřinu a plyn. Nastupují zcela
nové trendy - digitalizace, inter-
net věcí a peer to peer obchodová-
ní. Proto se tak silně zaměřujeme
na inovace. Nutno podotknout,
že i naši zákazníci po nás taková
řešení požadují.
si ji bude pořizovat a my máme
kompetenci a znalosti jim v tom
pomoci. V současné době pracu-
jeme například na řešení, které
domácnosti umožní uložit vyro-
benou elektřinu do virtuálního
úložiště – cloudu, pokud ji zrovna
nebude potřebovat, a naopak z něj
elektřinu čerpat, když jí bude mít
nedostatek.
Naopak elektromobily se roz-
jíždí opravdu pozvolna. Vidíte
v tomto ohledu potenciál spíš
v jednotlivcích, nebo v prosaze-
ní elektromobilů v centrech měst
prostřednictvím autopůjčoven,
taxi a dalších přepravních služeb
jako MHD?
Elektromobilita není v tuto
chvíli zatím „samonosná“ a je
závislá na dotačních režimech.
A to jak v oblasti budování in-
frastruktury (nabíjecí stanice), tak
v oblasti pořizování vozidel (jak
osobních, tak například pro veřej-
nou dopravu). Rozvoji brání pře-
devším cena vozidel, která je stále
vysoká v porovnání s cenou vozů
na klasické pohonné hmoty. Cena
je však stejná i v okolních státech,
nejde o speciikum České repub-
liky, nicméně kupní síla obyvatel
České republiky je jiná, než je
tomu např. v Norsku, Holandsku
či Dánsku, tzn. v zemích, kde je
elektromobilita silně rozvinuta.
Bez výrazných pobídek na nákup
elektromobilů nebo poklesu cen
těchto vozidel není v České re-
publice šance doufat v krátkodobý
masivnější rozvoj segmentu. Elek-
tromobilita určitě v krátkodobém
ani střednědobém horizontu ne-
dokáže nahradit současné pohony,
bude ale tvořit postupně význam-
něji se prosazující segment dopra-
vy vedle klasických agregátů.
Kromě ceny elektromobilů
jsou tu také technická omezení,
jako je nutnost nabíjení, omeze-
ný dojezd …
Instalace nabíjecích stanic jsou
časově velmi náročné. Jedná se
prakticky o stavby, na které je nut-
né získat povolení v každé jednot-
livé lokalitě, dále je nutné zajistit
dostatečné připojení stanice k dis-
tribuční soustavě a zároveň nalézt
partnery, kteří mají zájem téma
podpořit a nabídnout část svého
pozemku pro účely nabíjení. To
jsou hlavní milníky, které musí
investor zajistit před začátkem
instalace stanic, a jde o velmi ča-
sově náročné činnosti. My si tím
samozřejmě sami procházíme při
výstavbě nových nabíjecích sta-
nic. Například u té naší největší
ve Vystrkově u Humpolce nám
trvalo asi 2 roky, než jsme byli
schopni zahájit stavbu. Ale výsle-
dek, myslím, stojí za to. Jedná se
o jednu z největších stanic tohoto
druhu v Evropě. Za rok provozu
jí proteče tolik elektřiny, kterou
spotřebuje zhruba 60 průměrných
domácností.
Vy sám už elektromobil řídí-
te. Jaké jsou podle vás jeho uži-
vatelské výhody a pro které řidi-
če by se naopak vůbec nehodil?
Elektromobilem jezdím a jsem
tím naprosto nadšený. Elektromo-
bil je úžasně tichý a má skvělou
akceleraci. Z pohledu výhod bych
na první místo určitě vyzdvihl
ekologii a bezemisní provoz. Na
druhém místě jsou náklady na
provoz. Zatímco u spalovacího
motoru se můžeme pohybovat
kolem 3 Kč na kilometr, bereme-
-li do úvahy pouze náklady na
palivo, tak u auta na stlačený plyn
S podobným zaměřením na
zákazníka přišla například skupi-
na PPF pro Air Bank. Myslíte, že
podobný trend je v České repub-
lice udržitelný? Nemáte pocit, že
mají lidé na dodavatele energií,
stejně jako na mobilní operátory,
případně velké obchodní řetězce
tendenci spíše nadávat?
Trh s energiemi je velmi kon-
zervativní. Zákazník v podstatě
očekává pouze to, že bude svítit,
topit a vařit 24 hodin denně, 7 dní
v týdnu, 365 až 366 dní v roce.
A samozřejmě tak, aby to příliš
nezatížilo rodinný rozpočet. Když
už jste zmínila oblast bankovnic-
tví, tak to je myslím velmi dobrý
příklad toho, že konzervativní od-
větví může být o emocích. Proč
byste nemohla mít ráda svého
dodavatele energií, když víte, že
mu na Vás záleží a stará se o Vás.
Určitě je to o kombinaci silné sta-
bilní značky a přidané hodnoty,
kterou vám tato značka může po-
skytnout oproti konkurenci. My
se chceme proilovat do role prů-
vodce energetickým světem pro
zákazníka, jak jednotlivce, tak ir-
mu, tzn. nabízet produkty a služ-
by s přidanou hodnotou a vnést
do komunikace se zákazníkem
emoce. Pokud bychom to uvedli
na příkladu – zákazník je zvyklý
na to, že se ho dnes energetická
společnost zeptá: Kolik odebíráš?
U iremních zákazníků pak: Jakou
máš křivku, jaký máš diagram? Ale
my se chceme s naším zákazníkem
bavit ve stylu: Milý pane Nováku,
máte plyn, máte elektrickou ener-
gii, máte kotel. Kdo se Vám stará
o kotel? Patříte ke generaci, která
se pohybuje na sociálních sítích?
Tak byste možná uvítal obsluhu
na facebooku? Uvažujete o výrobě
už jsme zhruba na 1,5 Kč a u elek-
tromotoru se dostáváme hluboko
pod 1 Kč. A to je příjemné. Ne-
výhodou může být ještě nedosta-
tečná infrastruktura pro nabíjení
a také délka nabíjecího cyklu. Ale
i zde se blýská na lepší časy. Za-
tím co v roce 2007 bylo v celé
České republice pouhopouhých 5
nabíjecích stanic, v loňském roce
jejich počet stoupl na 330 a v le-
tošním roce byly dokončeny další.
V Plzni jste otevřeli centrum
Smart city Polygon s chytrým
osvětlením, chytrými lavičkami
a dobíjením na elektromobily.
Jak dlouho může trvat, než se
podobné koncepty zabydlí v re-
publice a na Moravě?
Termín Smart city se dnes po-
užívá velmi často, málokdo ale ví,
co opravdu znamená. Smart city
není o speciálních, nových tech-
nologiích. Teprve způsob, jakým
jsou používány a řízeny, z nich
dělá Smart City technologie. Smy-
slem a cílem Smart city je spoko-
jený občan. Budoucnost bude jed-
noznačně digitální a tomu bude
odpovídat i infrastruktura, která
nás obklopuje. Společnost E.ON
paří k zakládajícím členům aso-
ciace Czech Smart City Cluster,
která si klade za cíl zlepšit kva-
litu života obyvatel měst, úsporu
energií, podporu obnovitelných
zdrojů, zlepšení životního pro-
středí a zlepšení dopravní situace
ve městech. Naším prostřednic-
tvím se snažíme do projektu ak-
tivně zapojovat co nejvíce měst
a obcí formou regionální spo-
lupráce. Já osobně bych byl rád,
aby nebyl daleko den, kdy starosta
chytrého města zaparkuje na chyt-
rém parkovišti, připojí do zásuvky
svůj elektromobil a během dvaceti
minut, než se mu nabije baterie,
posedí na chytré solární lavičce,
přes kterou se připojí k internetu,
aby se podíval, jak mu svítí veřej-
né osvětlení v obci.
V oblasti energetiky jste velký
vizionář. Nevzniknou ale velké
propasti mezi městy a venko-
vem, pokud města půjdou
v energetice nahoru?
Města mají bezesporu výho-
du v tom, že dokáží koncentrovat
velké množství technologií na
poměrně malém prostoru. Přesto
ale, pokud se podíváme na trend
posledních let, tak lidé opět začí-
nají objevovat kouzlo bydlení blíže
přírodě. Čím dál více v kurzu jsou
lokality v poměrně dobré dojez-
dové vzdálenosti od měst. Takže
spojnice mezi městy a venkovem
se určitě nevytrácejí. Je to spíše
otázka občanské vybavenosti a za-
bezpečení kvality života obyvatel.
V každém případě za nás energe-
tiky mohu říct, že investujeme jak
do rozvoje sítí ve městech, tak na
venkově. Z mého pohledu bych
řekl, že města s venkovem spíše
propojujeme, než abychom je od
sebe oddělovali.
Martin Záklasník
předseda
představenstva
a jednatel společnosti
E.ON Czech HoldingAG
Martin Záklasník (40 let)
Od 1. 6. 2017 je předsedou
představenstva E.ON Czech
Holding AG a jednatelem
společnosti
Je členem představenstva E.ON
Česká republika
Od roku 2014 vedl
B2B marketing a prodej TOP
zákazníkům společnosti T-Mobile
v Praze.
Vystudoval ekonomii na
univerzitách v Praze a ve Vídni.
kdo je…
Martin Záklasník: chceme
do energetiky dostat emoce
Novým předsedou představenstva a jednatelem společnosti E.ON Czech Holding AG je od 1. června Martin Záklasník. Společnost chce vést na jedné straně jako
inovačního lídra mezi irmami obchodujícími s energiemi, na druhé straně jako na partnera pro zákazníky. FOTO: E.ON
„Při nedávné větrné kalamitě
jsme za 2 dny odbavili téměř
1000 facebookových příspěvků
k dotazům na obnovení dodávek
elektřiny“
„Trh s energiemi je velmi
konzervativní. Zákazník v podstatě
očekává pouze to, že bude svítit, topit
a vařit 24 hodin denně, 7 dní v týdnu,
365 až 366 dní v roce“
Ing. Karel Jelínek
je ředitel akciové
společnosti
SAKO Brno
Karel Jelínek (44)
Byl ředitelem společnosti PBS
ENERGO, a.s. a První brněnská
strojírna, a.s., obchodním
ředitelem PBS ENERGO, a.s.
a vedoucí zkušebny turbíny PBS
ENERGO, a.s.
Vystudoval Elektrotechnickou
fakultu Vysokého učení
technického v Brně, obor
Silnoproudá elektroenergetika.
Ve své současné funkci chce
minimalizovat náklady spojené
s chodem společnosti za
podmínky dlouhodobě kvalitních
služeb a zároveň navýšení
tržního podílu standardních
komerčních zákazníků. Jasnou
výzvou je realizace stavby
třetího kotle v relativně
krátké době samozřejmě za
předpokladu akceptovatelné
míry rizika celé investice.
„Neekologické skládkování odpadů
už není v módě.Naši zákazníci si to
uvědomují.Zpracování odpadů pro
výrobu elektrické energie a tepla je
jediným možným ekologickým řešením.“
„V našem případě už se nejedná
o pouhé spalování odpadu, ale
o energetické využití odpadu, což je
zásadní rozdíl. My energii z odpadu
nemaříme, my ji nadále využíváme.“
Z odpadu umíme jako jediní v regionu
udělat energii, říká nový šéf SAKO Brno
Novým ředitelem společnosti SAKO Brno se stal Ing. Karel Jelínek. FOTO: SAKO Brno, a.s.
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1802/leden | únor 2018 7
ROZHOVOR: Zeleň ve městech nahrazují parkovací stání a stromy se už nevrací
Boji proti necitlivému kácení stromů se věnuje
ochránkyně přírody Marcela Klemensová
z organizace Arnika. Náhradní výsadba jako
nástroj pro obnovu zeleně podle ní v České
republice dostatečně nefunguje
Jak funguje povinnost nahrazovat stromy, které
byly pokáceny kvůli novým stavbám nebo
z bezpečnostních důvodů?
Úkolem představitelů obcí a krajů je mimo jiné zajistit,
aby občané žili ve zdravém a příjemném prostředí.
Přímou souvislost s množstvím veřejné zeleně a kvalitou
života ve městech snad není třeba komentovat. Náhradní
výsadba za pokácené stromy je uložena v rozhodnutí
o povolení ke kácení stromů, nově také v územním
rozhodnutí podle stavebního zákona.Tato náhradní
výsadba je pro nabyvatele povolení ke kácení povinná.
Pokud není provedena podle stanovených podmínek,
vystavuje se nabyvatel sankci. Obce nebo kraje mohou
jako vlastníci pozemku získat povolení ke kácení a pak se
povinnost náhradní výsadby vztahuje i na ně.
Jaké jsou zkušenosti vaší organizace Arnika
s ochotou obcí a krajů, případně stavebníků,
k náhradní výsadbě?
Stále větším problémem je pro obce nedostatek vhodných
pozemků, kde by stromky bylo možno vysázet a kde
by měly perspektivu vyrůst a přinášet všechny benefity.
Důvodem je zejména rostoucí tlak na zastavování měst
a obcí i volné krajiny a často nepřiměřené upřednostnění
soukromých zájmů jedné skupiny před veřejným zájmem
na ochranu přírody a krajiny. Orgány ochrany přírody,
které mají ukládat náhradní výsadbu, tak nečiní vždy
anebo ji ukládají neadekvátně. Nařídí třeba vysázet
nízké okrasné kultivary a keře místo vzrostlých stromů.
Někdy se stává, že chybí ustanovení o místě výsadby,
počtu a velikosti stromů, termínu výsadby anebo délce
povýsadbové péče. Splnění povinnosti náhradní výsadby
bývá nedostatečně kontrolováno a vymáháno. Je to
problém zejména u malých obcí, které často nemají
dostatek personálních a odborných kapacit.Vidíme
nedostatky především v zajištění kvalitních sazenic
a v samotném provedení výsadeb. Nejčastějšími prohřešky
jsou nevhodné druhy vysazené na nevhodných místech
a nedostatečně zajištěná povýsadbová péče, zejména
zálivka a výchovné řezy.
Můžete uvést nějaký příklad „zbytečného
kácení“, který jste v poslední době zaznamenali?
V obytných čtvrtích bývá kvůli pojezdům, parkování
v kořenové zóně a poškozování větví auty stav stromů
natolik špatný, že často vyžaduje kácení. Možná bych
v některých konkrétních případech nepoužila slovo
zbytečné, ale rozhodně je to nekoncepční a dlouhodobě
neudržitelné. Zelené plochy a pásy v obytných čtvrtích
jsou totiž nahrazovány zpevněnými plochami pro
parkování osobních aut. Stromy se do těch míst už
nevrací.V celé řadě moravských měst toto už proběhlo
anebo je plánováno.Často se také stává, že úřad povolil
investorovi kácet vzrostlé stromy kvůli výstavbě. Stromy
byly pokáceny, ale investor od stavebního záměru
odstoupil a pozemek bez stromů prodává.
A máte naopak nějaký dobrý příklad, kde obec
či kraj přistoupily k úpravě parku nebo aleje
citlivě?
Příkladem citlivého přístupu k obnově historické aleje
je pro mě Panská (Knížecí) alej na cestě z Mikulova
do Sedlce. Předesílám, že jde snad o nejstarší alej na
Moravě, která v současnosti lemuje silnici I. třídy.
Staletá jírovcová alej je postupně obnovována s ohledem
na zachování bezpečnosti silničního provozu i s ohledem
na dodržení požadavků orgánů ochrany přírody, neboť
se alej nachází uvnitř CHKO, ptačí oblasti Pálava a je
biotopem zvláště chráněných druhů.
Jak? Byla vysázena paralelní oboustranná lipová alej
tak, aby ani v budoucnu po plánovaném rozšíření silnice
nedošlo k ohrožení mladých stromů. Jírovcová alej bude
zachována podle možností co nejdéle. Město, které umí
dlouhodobě pečovat o veřejnou zeleň, je například
Třinec.
(pep)
Stromy pomáhají krajině,
ale jsou nebezpečné pro řidiče
území celkem jednadvaceti obcí
a měst na jižní Moravě. „Výsadba
dřevin do krajiny díky aktivitě ob-
cí je nejschůdnějším řešením toho,
co můžeme pro naši moravskou
Rozpínavost měst
a zahušťování
zástavby si ročně
vyžádá kácení
stovek až tisíců
vzrostlých
stromů. Stavebníci
mají sice povinnost
za každý pokácený
kus vysadit několik
nových, ale ve
skutečnosti stromů
spíše ubývá.
Petra Hanzlová
Specifickým příkladem jsou
historické aleje podél cest, které
bývají odstraňovány z bezpečnost-
ních důvodů, ale často bez jakékoli
náhrady. Snahu o návrat stromů
do krajiny prokazují většinou
hlavně ekologické spolky a výji-
mečně i správní orgány.
Důležitost stromů v krajině
si čím dál jasněji uvědomuje na-
příklad Jihomoravský kraj, kte-
rý v posledních letech bojuje se
suchem. Jeho hlavní příčinou je
kromě nedostatku srážek to, že
krajina ztrácí schopnost zadržo-
vat vodu kvůli nesprávnému ob-
hospodařování půdy a postupují-
vysychající přírodu v současnosti
udělat. Z dlouhodobého hlediska
je zeleň účinnější k zadržení vody
v krajině než vodní plochy,“ sdělil
jihomoravský hejtman Bohumil
Šimek.
O návrat stromů do krajiny se
pokouší také řada dobrovolníků
zapojených například do akce Mi-
lion stromů. „V celé Evropě ubývá
starých stromů. Pro náš venkov
tím vznikají nenahraditelné ztráty,
kdy mizí stromy – dárci plodů,
spolutvůrci zahrad, dvorů, ulic
i volné krajiny. A co hůř, často
je navždy ztracen a zapomenut
význam tradičních druhů i odrůd
ovoce a jejich jedinečné, mnoh-
dy nenahraditelné vlastnosti,“
upozorňuje koordinátor projektu
Vít Hrdoušek. Díky akci Milion
stromů už dobrovolníci vysadili
1644 nových stromů na různých
místech Moravy.
Zatímco na venkově se stromy
do krajiny navrací, ve městech jich
neustále ubývá. Podle ekologické
organizace Arnika jsou současné
právní předpisy ohledně náhrad-
ní výsadby za skácené dřeviny
neefektivní. „Právní úprava není
dostatečná. Po uplynutí stanove-
ného období následné péče o nově
vysazené stromy, což je většinou
tři až pět let, je možné stromky
bez povolení pokácet, protože ne-
dosahují rozměru osmdesát cen-
timetrů obvodu kmene ve výšce
130 centimetrů,“ upozorňuje Mar-
cela Klemensová, která vede kam-
paň Zachraňme stromy!.
Stromy ustupují
výstavbě
Podle ní se v blízké budouc-
nosti může situace zásadně zhoršit
kvůli změně legislativy. „Dochá-
zí k vyloučení práva veřejnosti
usilovat o ochranu dřevin před
zbytečným kácením a o ulože-
ní adekvátní náhradní výsadby
v případě stavebních záměrů po-
volovaných stavebním úřadem.
A právě se stavebními záměry je
často spojeno významné kácení,“
doplnila Klemensová.
Velmi často mizí stromy podél
cest. Přestože se mnohdy jedná
o historicky cenné dřeviny, podle
dopravních expertů jsou pro ři-
diče významných bezpečnostním
rizikem. „Riziko usmrcení při ná-
razu na sloup či strom je více než
osminásobné v porovnání s tím,
kdy k vyjetí mimo silnice dojde
na místě bez pevných překážek
podél silnice. Dle německých zku-
šeností, pokud by kolem silnice
byl souvislý živý plot z pružných
dřevin, riziko usmrcení je zde do-
konce desetinásobně menší, jako
při vyjetí mimo silnici se stromo-
řadím,“ upozornil Michael Vafek
z dopravního inspektorátu.
cí erozi. Kraj proto chce podpořit
návrat především ovocných stro-
mů do krajiny a loni v listopadu
schválil dotaci jeden milion korun
na výsadbu ovocných stromů na
Podle soudního znalce v oblas-
ti dendrologie Tomáše Forala
snadná dostupnost motorových
pil způsobila, že se stromy zača-
ly devastovat ve velkém. „S ruč-
ní pilou si lidé lépe rozmýšleli,
zda budou kácet stromy a řezat
větve,“ upozorňuje Foral.
V současnosti se podle něj
stromy kolem silnic, na vesni-
cích i ve městech řežou ve vel-
kém a neodborně, velké rány po
ořezech stromů nejsou ošetřené
a do stromu se tak snadno do-
stane infekce s následnou hnilo-
bou. Strom je znetvořený a jeho
stabilita se postupně narušuje, až
se musí pokácet celý. Mnoho lidí
chápe stromy jen jako levné dřevo
a zapomíná, že je to živý dlou-
hověký organismus. Také obdo-
životní prostředí
Daňkovickou lípu zachránil dendrolog ulomila a z výšky deseti metrů
se zřítila na zem. To způsobilo
paniku místní starostky, která
požádala Správu CHKO Žďárské
vrchy, aby „odpamátnila“ rovnou
obě lípy, aby je mohla nechat po-
kácet. “ popisuje Foral. Do věci
se však vložil spolek Tilia Thá-
kurova, který zadal zpracování
znaleckého posudku.
„Při zpracovávání posud-
ku o stavu stromů jsem zjistil,
že druhá lípa je přitom ve velmi
dobrém stavu,“ popisuje odbor-
ník. Rovněž SCHKO nechala
zpracovat odborný posudek. I ten
konstatoval dobrý stav druhé lí-
py, a tak strom zůstal památným.
Pozemek, na kterém zdravá lípa
roste, naštěstí koupil i s chalupou
nový majitel, který strom pokácet
nechce. „Tvrdí však, že na něj úřa-
dy tlačí, že pokud se něco stane,
ponese za to odpovědnost“ říká
Foral. „Lípa má obvod kmene
přes 6 metrů a je stará téměř tři
sta let. To stáří a velikost je něco
nenahraditelného. Navíc když si
představíte, že stromy jsou krás-
né, zlepšují klima, jsou nena-
hraditelné ekologicky, esteticky,
hygienicky, urbanisticky, kraji-
notvorně...“ vysvětluje Foral. Pa-
mátných stromů, jejichž ošetření
hradí stát, je minimum. Přestože
je péče o stromy zákonnou po-
vinností, většina vlastníků stro-
mů vč. obcí dává kvůli nákladům
přednost pokácení před odbor-
nou péčí a úřady jim ochotně vy-
cházejí vstříc. Znalec dodává, že
by na odbornou průběžnou péči
o letité stromy měly směřovat
dotace, aby tyto byly ve své mo-
numentalitě zachovány i dalším
generacím. Ve skutečnosti jsou
dotace většinou čerpány v rámci
pseudorevitalizačních předraže-
ných akcí na kácení.
(zn)
Jedna z lip přišla kvůli manipulaci zemědělské techniky v její těsné blízkosti
o několik větví. Do stromu se dostaly dřevokazné houby, což způsobilo, že se
jedna z větví ulomila. Foto:Tomáš Foral
Marcela Klemensová
z organizace Arnika
Soutěž podpoří
ochranu životního
prostředí
Evropská agentura pro životní
prostředí (EEA) vyhlásila video-
soutěž na téma životní prostředí.
Soutěž s názvem I LIVE GREEN
(ŽIJI ZELENĚ), pořádaná EEA
a její sítí partnerů, vyzývá
Evropany, aby se pochlubili svou
tvořivostí a sdíleli konkrétní
zkušenosti, kterými přispívají
k ochraně životního prostředí.
Nejlepší videopříspěvky budou
finančně odměněny. Příspěvky
na témata Udržitelné potraviny,
Čistý vzduch, Čistá voda nebo
Snižování množství odpadu
přijíma do konce března. Bližší
informace jsou k dispozici na
stránkách Ministerstva životní-
ho prostředí. (zn)
Zástupci MŽP
jednali v Bruselu
o kvalitě ovzduší
Delegace vedená náměstkem pro
řízení sekce politiky životního
prostředí a mezinárodních vzta-
hů Vladislavem Smržem 30. 1.
prezentovala v Evropské komisi
kroky České republiky v oblasti
ochrany a kvality ovzduší. Česko
a s ním 18 členských států
Evropské unie zatím nedosáh-
lo na evropské limity kvality
ovzduší. Evropská komise na
jednání k ovzduší pozvala vedle
ČR i zástupce z Německa, Ma-
ďarska, Itálie, Francie, Španělska,
Slovenska, Rumunska a Velké
Británie. (zn)
aktuálně
Zdroj:Arnika
bí , kdy který druh stromů řezat
správně, aby se rány rychle hojily
a dovnitř se nedostaly dřevokaz-
né houby a hmyz, málokdo zná.
Jedním z nejnesmyslnějších
zásahů jsou radikální obvodové
redukce korun stromů. Finanč-
ně náročný a současně nevratně
škodlivý zásah se stal zejm. u ve-
řejné zeleně velmi populárním.
Ne každému je ale osud stromů
lhostejný. Dokazuje to nedávný
boj o památnou lípu, který se
odehrál v Daňkovicích na Vyso-
čině. V obci rostly dvě lípy státem
chráněné jako památné stromy.
„Jedna z nich byla dříve kvůli
manipulaci zemědělské techniky
necitlivě vyvětvená a do ran vnik-
la infekce a hniloba zasáhla i celý
kmen. Dřevokazné houby způso-
bily, že se jedna z kosterních větví
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1802/8 –9 cestovn
Os
Londýn
Milán
Praha
Split
Pod
Zakint
Palma Mallorca
Monastir
Djerba
Almeria
Murcia
Pravidelné lety
Pravidelné a charterové lety
Charterové lety
mapy-letiste-Brno-Ostrava-Pardubice.indd 2
BRNO
Rijeka
Varna
Burgas
Corfu
Kavala
Preveza Bodrum
Rhodos
Heraklion
Hurghada
Marsa Alam
Santorini
Kos
Antalya
Ercan
Zakinthos
Lamezia Terme
Tenerife
Fuerteventura
Monastir
Djerba
Podgorica
Palma Mallorca
Murcia
Almeria
Pravidelné lety
Turistické lety
Londýn
Mnichov
mapy-letiste-Brno-Ostrava-Pardubice.indd 1 01.02.18 0:01
Přízeň cestujících mezinárodního letiště
Brno-Tuřany narůstá. V loňském roce jím prošlo
více než 470 tisíc lidí, zatímco o rok dříve to
bylo necelých 418 tisíc lidí. Poptávka se zvýšila
především o lety do prázdninových destinací.
V letní sezoně prošlo letištěm více než 260 tisíc
cestujících. Téměř 100 tisíc z nich využilo letů do/z
Řecka, které patří každoročně mezi nejoblíbenější.
Zhruba o polovinu méně pasažérů cestovalo do
Bulharska a přes 30 tisíc lidí loni obsadilo lety
do/z Egypta. Významný podíl na cestovatelských
statistikách ale zaznamenalo také Turecko,
Španělsko a Tunis. Přes 93 % těchto pasažéru
přepravila letecká společnost Travel Service a.s.,
dále pak Tunisair a Tailwind. Přepraveno bylo také
3 tisíce tun zavazadel. Jako úspěšný lze loňský rok
hodnotit i v oblasti pravidelné letecké dopravy. Za
velký úspěch považuje letiště především stále se
zvyšující zájem o lety mezi Brnem a Mnichovem.
V roce 2017 na těchto letech odbavilo zhruba
19 tisíc cestujících. Ve srovnání s rokem 2016 se
jedná o 62% nárůst.
Letiště Leoše Janáčka Ostrava je dynamicky se
rozvíjejícím organismem. Dnes zde můžete potkat
letouny nejrůznějších dopravců, bez nadsázky
z celého světa na charterových letech, stejně jako
stroje domácích leteckých společností. Mezinárodní
letiště Ostrava se stalo důležitým partnerem pro
rozvoj celého moravskoslezského regionu. Novodobá
historie začíná rokem 1956 zahájením stavebních
prací na současném letišti. Nutno říci, že od počátku
bylo jasné, že zde nebude jen dopravní provoz, ale
že letiště bude především sloužit potřebám armády.
Mezinárodním letištím se loni dařilo. Cest
letiště Brno letiště O
Od loňského listopadu změnilo letiště
vedení. Zatímco vlastníkem letiště je
Jihomoravský kraj, provozovatel je
soukromý. Loni na podzim se navíc stal
součástí investiční skupiny Accolade.
V letošním roce se má z letiště létat do
pěti nových destinací. V plánu má Milán,
Řím, Barcelonu, Brusel, Lvov s celoročním
provozem a v období červen až září Split
a Dubrovník. Zastupitelé Jihomoravského
kraje na svém zasedání 14. prosince 2017
udělali významný krok v rozvoji letecké
dostupnosti regionu. Schválili založení
obchodní společnosti Blue Air Moravia
Transportation jako dceřiné společnosti
Jihomoravská rozvojová společnost, ve
které bude mít kraj podíl 35 %.
„Je to pro kraj historická šance, která
pomůže dalšímu růstu celého regionu.
Schválení zastupiteli je první krok,
následovat bude založení společného
podniku v nejbližších dnech a zejména
finalizace smluv, která bude obsahovat
detaily spolupráce a garance pro dohled
nad investicí kraje. Ve schváleném
rozpočtu na příští rok je připraveno
60 milionů korun, což je výrazně menší
částka, než investují do rozvoje leteckého
spojení jiné regiony. Předpoklad je, že
v následujícím roce bude tato částka nižší
a ve třetím roce se očekává vyrovnané
hospodaření této nově založené
společnosti,“ řekl hejtman Bohumil
Šimek.
Strategický partner Blue Air
nabídl pro společný projekt letadlo
Boeing 737-500 s kapacitou 126 míst.
Toto letadlo bude mít po celý rok bázi
na Letišti Brno. Společnost Blue Air je
na trhu od roku 2004, její flotila čítá
28 letadel typu Boeing 737, dalších
12 letadel má dopravce objednaných,
čímž se řadí mezi nejrychleji rostoucí
dopravce v Evropě.
Výrazným zlomem se stal rok 1989. Brzy
po něm, v roce 1993 došlo k ukončení
činnosti vojenské části letiště a tím se
také přenesly veškeré starosti související
s provozem letiště na bedra ČSL. Dalším
důležitým datem byl 1. červenec 2004,
kdy bylo letiště Ostrava převedeno
z majetku České správy letišť, s. p.
do vlastnictví Moravs
kraje. Provozovatelem
společnost Letiště Os
Na podzim 2016 zača
pravidelná linka do D
arabských emirátech
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1802/leden | únor 2018
ní ruch
Pardubice
Londýn
Alicante
Podgorica
Burgas
Rhodos
Heraklion
Antalya
Moskva
Petrohrad
Pravidelné lety
Pravidelné a charterové lety
Charterové lety
mapy-letiste-Brno-Ostrava-Pardubice.indd 3 01.02.18 0:01
strava
dgorica
Varna
Burgas
Corfu
Kavala
Rhodos
Heraklion
Hurghada
Dubaj
Marsa Alam
Kos
Antalya
Ercan
thos
01.02.18 0:01
Oficiální zahájení civilního letového provozu je
datováno 16. říjnem 1959, kdy zde přistál letoun
TU – 104 A a současně byl přenesen veškerý provoz
z již nevyhovujícího letiště Ostrava-Hrabůvka,
nacházejícího se přímo v městské aglomeraci. Letový
provoz zajišťovaný společností ČSA zahrnoval hlavně
vnitrostátní, ale i nepravidelné zahraniční lety. Při
nich se na půdě mošnovského letiště vystřídaly
všechny typy dopravních letounů ČSA, ať již
pístových nebo proudových. V 60. a 70. letech tu byl
i provoz aerotaxi, v té době dosti rozšířený.
Novým terminálem se od konce ledna chlubí
Pardubické letiště. V polovině roku 2016 se
začalo, rok a půl poté je hotovo – v pondělí
15. ledna byla slavnostně přestřižena páska a tím
slavnostně otevřen nový letištní terminál civilní
části pardubického letiště. Stavební sdružení
STRABAG a Chládek & Tintěra jako generální
dodavatelé stavby zhotovili terminál, který ponese
jméno aviatika Jana Kašpara a odbaví až dvě velká
dopravní letadla současně. Tato letištní budova,
jejíž výstaba stála akcionáře letiště více než čtvrt
miliardy korun, je vzdálena přibližně 700 m
západním směrem od budovy starého terminálu,
který jako letištní terminál sloužil od léta 2008
a odbavil okolo jednoho milionu cestujících.
Posledním odbaveným letem byl let FV 5798.
Nová odbavovací hala, na kterou pardubické
letiště čekalo řadu let, byla pro jeho další rozvoj
nutností. Jen díky této investici se podařilo vedení
společnosti získat v roce 2017 nové dopravce.
tující se letos můžou těšit na nové linky
Ostrava letiště Pardubice
skoslezského
m letiště se stala
strava, a. s.
ala z Ostravy létat
Dubaje ve Spojených
h.
Letiště tak reagovalo na poptávku po
této destinaci. „Dubaj v současné době
patří mezi nejoblíbenější dovolenkové
destinace. Proto jsme rádi, že ji můžeme
nabídnout i z letiště našeho typu.
Obsazenost na této lince odráží její
popularitu,“ uvedla za letiště Kateřina
Pustějovská, specialista oddělení
marketingu.
Letiště podle ní plánuje zařadit i další
lety. „Neustále se snažíme zvyšovat
počet cestujících a rozšiřovat počet
destinací, což se ukazuje i 26% nárůstu
počtu odbavených cestujících za rok
2017. Rádi bychom tento rok otevřeli
alespoň jednu nebo dvě nové linky.
Z obchodních důvodů však nebudeme
uvádět jaké,“ dodala Pustějovská.
Neméně významná je pro ostravské
letiště také nákladní přeprava. „29%
nárůst v počtu odbaveného carga v roce
2017 poukazuje na to, že na rozvoji
carga, hlavně ad hoc carga, neustále
pracujeme,“ informovala Pustějovská.
Cargo přepravě nahrává i fakt, že letiště
leží v průmyslové oblasti, v blízkém okolí
se nachází velké množství průmyslových
zón a významných podniků.
Kromě ruských cestovních kanceláří
létajících z Pardubic do Petrohradu,
Samary, Jekatěrinburgu, Ufy a Kazaně
od září funguje linka Ryanairu mezi
Londýnem a Pardubicemi, od října
operuje společnost Red Wings linku
Pardubice – Moskva. I díky tomu letiště
může letiště loňský rok prohlásitza
úspěšný. Z přepravní statistiky
z loňského listopadu vyplývá, že
výkony letiště loni vzrostly na více než
dvojnásobek roku 2016. Tehdy letiště
zažilo velmi slabý rok, když odbavilo
pouze 31.174 cestujících.
„Po listopadovém zahájení série
letů pro ruské cestovní kanceláře
jsme jen v listopadu dosáhli počtu
19.686 odbavených cestujících, což
je třetí nejúspěšnější měsíc v historii
pardubického letiště. Vyšší počet
pasažérů za měsíc letiště odbavilo pouze
v červenci a srpnu 2013, tedy před více
než čtyřmi lety,“ glosovala výsledky
místopředsedkyně představenstva
společnosti EBA, a.s. Hana Šmejkalová.
„Na těchto skvělých výsledcích se
kromě ruských cestovních kanceláří
létajících z Pardubic do Petrohradu,
Samary, Jekatěrinburgu, Ufy a Kazaně
samozřejmě podílí i linka Ryanairu
do Londýna a společnost Red Wings
s linkou do Moskvy,“ dodala.
Zároveň s rostoucím provozem na letišti
souvisí také zvýšený objem nákladní
přepravy. Ten i přes slabší konec roku
2017 vzrostl ve srovnání s rokem
2016 téměř na dvojnásobek. „To je
segment, který byl v předchozích letech
v Pardubicích spíše Popelkou. Potvrzuje
se, že letecká přeprava zboží, která by
měla být jedním z pilířů naší činnosti,
má ve východních Čechách značný
potenciál,“ konstatovala ředitelka.
Na otevření nové odbavovací haly
pardubického letiště reaguje i Dopravní
podnik, který 1. února spouští provoz
nové linky 90 Hlavní nádraží – Letiště
terminál. V autobusech budou platit
standardní tarifní podmínky. Jízdenkový
automat, který měli cestující k dispozici
ve stávající příletové hale, bude
přesunut do nového terminálu. Jízdenku
je možné zakoupit také u řidiče. Novou
zastávku Letiště terminál naleznete
přímo před budovou nového terminálu
Jana Kašpara, letiště Pardubice.
Zdroj: Informace a webové stránky jednotlivých letišť.
Destinace se během roku můžou měnit.
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1802/10 leden | únor 2018
cestovní ruch
Klára Dostálová,
ministryně pro místní rozvoj:
Z prohlídky veletrhů mám nád-
herný dojem. Nejsem tu poprvé
a beru to i jako přirozené místo
setkávání, kde se vyřeší spous-
ta věcí. Myslím si, že je to ku
prospěchu cestovního ruchu,
a nový koncept veletrhů GO
a Regiontour hodnotím velmi
pozitivně.
Jiří Kuliš, generální ředitel
společnosti Veletrhy Brno:
Letošnímu ročníku jsme vě-
novali velkou pozornost. Přišli
jsme s novým konceptem, ve-
letrh dostal novou tvář i loga.
Energii, kterou jsme do přípra-
vy letošního ročníku vložili, be-
ru jako investici do budoucna.
Věřím, že ročník 2018 je mil-
níkem, který podpoří další růst
veletrhů pro následující roky.
Monika Palatková,
generální ředitelka
agentury CzechTourism:
CzechTourism je zde tradičním
účastníkem, nicméně i pro
nás je letošek výjimečný, a to
nejen díky novému konceptu
celého veletrhu, ale také proto,
že hlavním marketingovým té-
matem je 100 let výročí vzniku
Československa. Cestovní ruch
v České republice loni rostl
ve všech parametrech a výji-
mečné je mírné snížení Prahy
oproti ostatním regionům na
příjezdech. V prvních třech
kvartálech jsme zaznamenali
vysoký nárůst zahraničních kli-
entů právě v regionech, téměř
o 16 procent, zatímco v Praze
o necelých 7 procent. (bvv)
řekli o veletrhu
Tématem Go a Regiontour
byly moderní technologie
v cestovním ruchu
Význam brněnských veletr-
hů podtrhlo slavnostní zahájení
s účastí ministryně pro místní
rozvoj Kláry Dostálové, předse-
dy Senátu Parlamentu ČR Milana
Štěcha, deseti hejtmanek a hejt-
manů a dalších osobností. Předse-
da Fóra cestovního ruchu Viliam
Sivek při této příležitosti podepsal
memorandum o spolupráci s Aso-
ciací malých a středních podniků
a živnostníků, kterou zastupoval
předseda představenstva Karel
Havlíček.
Klíčovým tématem odborné-
ho doprovodného programu byly
moderní technologie v cestovním
Největší
a nejmodernější
halu brněnského
výstaviště –
pavilon P – zaplnili
vystavovatelé
dvojice veletrhů
Go a Regiontour
a pódia se
špičkovým
doprovodným
programem. Pár
kroků vzdálený
pavilon F ožil
zážitkovým
festivalem.
Nová koncepce brněnských
veletrhů cestovního ruchu se vy-
stavovatelům líbila a užili si ji také
návštěvníci, kterých za čtyři dny
přišlo více než třicet tisíc.
Veletrhů cestovního ruchu GO
a Regiontour 2018 se zúčastnilo
860 vystavujících firem z 26 zemí,
prezentovaly se všechny kraje Čes-
ké republiky a sedm z osmi krajů
Slovenska. V přímo sousedících
stáncích cestovních kanceláří
ruchu. Ty stále častěji využívají
města a obce k propagaci turis-
tických cílů. Veletrhy představily
aplikace, které umí naplánovat
výlety, ale také virtuální brýle,
díky kterým si lze prohlédnout
i z brněnského výstaviště vzdále-
né kouty světa. Téma moderních
technologií bylo i atraktivním té-
matem pro novináře. Tematicky
se odborný doprovodný program
dotkl také certifikace destinačních
managementů a vzdělávání v ces-
tovním ruchu.
Extrémní
gastronomie
Na regionální gastronomii se
už pošesté zaměřil gastronomic-
ký festival RegFoodFest s ochut-
návkami a prodejem oceněných
regionálních potravin, krajových
specialit, vína, piva i skvělé kávy.
Špičkovou regionální gastronomii
představil projekt zážitkové re-
staurace, ve kterém se během čtyř
dnů představili kuchařští mistři
z devíti vyhlášených brněnských
restaurací.
Novinkou byly ochutnávky
specialit z daleko vzdálenějších
koutů planety. Extrémní gastro-
nomie byla jedním z lákadel zážit-
kového pavilonu F, ochutnávaly se
pokrmy třeba ze sklípkanů, štírů,
cvrčků nebo z krokodýla.
Festivalový pavilon F byl vel-
kou smyslovou a zážitkovou show.
Nabito měl hlavně o víkendu,
dětem se líbila bobovací dráha
a lezecká stěna, dospělí zkoumali
vybavení jachty a obytných auto-
mobilů, úspěch slavil speciální ces-
tovatelský bar, který nabízel drinky
spojené s novým vizuálním stylem
brněnských veletrhů cestovního
ruchu. Čtyřdenní zastávku si tam
udělali i nomádi – lidé trávící život
na cestách. S sebou do pavilonu
F přivezli také speciálně upravené
vozy. Na veletrhu byly vyhlášeny
výsledky Velké ceny cestovního
ruchu 2017/2018, která zviditel-
ňuje výjimečné a vysoce kvalitní
počiny v oblasti cestovního ruchu.
Nejlepší českou cestovní kanceláří
je podle hlasování široké veřejnosti
opět CK Vítkovice Tours. Proběh-
ly zde soutěže mladých odborní-
ků v cestovním ruchu a bojovalo
se také o titul královny regionů.
Pavilon P byl navíc dějištěm me-
zinárodní gastronomické soutěže
a show Gastro Junior Brno – Bid-
food Cup, kde studenti soutěžili
už v pěti oborech: kuchař, cukrář,
číšník, barman a barista.
Součástí veletržního progra-
mu byl 21. ročník festivalu fil-
mů, fotografií a knih o cestování
GO KAMERA 2018 s ústředním
tématem Afrika. Největší cesto-
vatelský maraton v České a Slo-
venské republice přivítal během
čtyř dnů několik desítek zajíma-
vých osobností, mezi nimi třeba
horolezec Radek Jaroš, spisovatel
a poutník Ladislav Zibura, výtvar-
ník David Černý nebo mořeplavec
Rudolf Krautschneider. Součástí
bylo sedm cestovatelských výstav
a soutěž o zájezd na Mauritius-
-Réunion s CK Livingstone.
(zdroj: bvv)
a agentur, ale také ubytovatelů,
lázní, sportovních areálů a dalších
poskytovatelů služeb si návštěv-
níci mohli koupit zájezdy a jiné
konkrétní produkty. Zájem Če-
chů o cestování jak po regionech,
tak do zahraničí stále roste, tak-
že o nabídku byl velký zájem. Za
čtyři dny si ji prohlédlo více než
30 tisíc návštěvníků – profesionálů
v cestovním ruchu, zástupců státní
správy i samosprávy a především
koncových klientů. V Press cent-
ru se akreditovalo 256 novinářů,
mezi nimi 22 zahraničních z Ma-
ďarska, Polska, Rakouska a Slo-
venska.
inzerce
Předmět diskuze:
• Aktuální stav dopravní
infrastruktury v JMK
• Financování a zdroje
evropských dotací na rok
2018 – SFD
• Revize a aktualizace národní
strategie bezpečnosti
silničního provozu 2011–2020
s platností od roku 2017
• Problematika silnic
II. a III. třídy
• Trasa R/52 a obchvat
Mikulova
• Parkování v centrech měst
• Bezpečnost na železničních
přejezdech a silničních
přechodech, stav
vysokorychlostních železnic
• Zavádění tzv. chytrých
technologií v dopravě
Účastníci akce:
• Zástupci ministerstva
dopravy
• Zástupci Jihomoravského
kraje
• Zástupci Statutárního
města Brna
• Zástupci managementu
SŽDC, SFDI, ŘSD, Českých
drah, Centra dopravního
výzkumu, Správy a údržby
silnic JMK, Drážního úřadu,
Dopravního inspektorátu
Policie ČR, DPMB,
KORDIS JMK a Brněnské
komunikace a. s.
• Zástupci měst a obcí JMK
business snídaně 8. ročník
Bezpečná dopravní infrastuktura
Jihomoravského kraje
15. března 2018, Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Organizátor:
Mediální partner:
V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte:
obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138
PRODUKCE:
GSM 725 006 094
j.hrstkova@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
Záštita: Hlavní témata:
• Novela zákona o zbraních pro MP a OP a aktuální dění v MP
a OP (Ministerstvo vnitra ČR)
• Přestupkové právo s dopadem na MP (Ministerstvo vnitra ČR)
• Odvolávání a jmenování do funkcí, novinky v oceňování
(Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR)
• Pohled z praxe na přestupky v dopravě, měření rychlosti
(Ministerstvo dopravy ČR)
• GDPR
• Možnosti ovlivňování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu
ze strany Policie ČR a Obecní policie (plk. Ing. Tomáš Lerch)
• Technologie usnadňující práci strážníků – ukázky z praxe
Určeno pro zástupce městských a obecních policií z celé ČR.
Předpokládaný počet účastníků:
• 120–140
Účastnický poplatek:
• 1 200 Kč pro zástupce státní a veřejné správy
• 2 800 Kč pro zástupce soukromého sektoru
odborná konference 4. ročník
Celostátní setkání zástupců
městské a obecní policie
3. dubna 2018, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Organizátor:
Mediální partner:
V případě zájmu o partnerství
na této akci kontaktujte:
obchod@magnusregio.cz
nebo 774 010 540 | 774 112 138
PRODUKCE:
GSM 725 006 094
j.hrstkova@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
Záštita:
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1802/leden | únor 2018 11
životní prostředí
Igelitky zdarma
jsou minulost, lidé častěji
nosí vlastní látkové tašky
Každý člověk v České republice za rok vyprodukuje 317 kilogramů odpadu tvořeného použitými obaly.
FOTO: Bezobalu – kampaň za menší používání obalů
Komplikace s novým záko-
nem zažívá internetový prodejce
Alza.cz. Zákazníci totiž za zboží
platí při internetovém nákupu
převodem z účtu a na pobočkách
si zakoupené věci pouze vyzvedá-
vají. Alza proto přišla s originál-
ním řešením, kdy ve výdejních
skladech nechává svazek igelito-
vých tašek a vedle něj je kašička,
kam mají lidé vhazovat pět nebo
deset korun, podle druhu tašky,
který si odnesou. Na to, jestli zá-
kazník za tašku skutečně zaplatil,
však nikdo nedohlíží.
„Novelu respektujeme. Chá-
peme, že jde o celoevropský
trend, nicméně se domníváme,
že by podnikatelé měli mít mož-
nost nepřenášet tuto povinnost
na konečného zákazníka, který
je pro ně naprosto klíčový,“ ko-
mentovala mluvčí Alza.cz Patri-
cie Šedivá.
O snížení množství oba-
lů, které společnost produkuje,
a které potom musí nákladně
likvidovat, se snaží nezisková
organizace Bezobalu. Kromě
přednášek a vydávání publikací
na toto téma se jí podařilo ote-
vřít už dva obchody, kde si lidé
nakoupí potraviny nebo drogerii
do vlastních nádob a tašek.
„Bezobalový nákup začíná už
doma. V klidu si vyberte z naše-
ho sortimentu, můžete se nechat
inspirovat přiloženými recepty
a přečíst si o nutričních a zdra-
votních přínosech surovin. Na-
pište, kolik si čeho budete přát
a dle toho zvolte vhodné obaly.
Abyste je nezapomněli, opakuj-
te si snadno zapamatovatelnou
mantru: Do Bezobalu s obalem!“
vysvětluje mluvčí Bezobalu Petr
Hanzel. Podle údajů této organi-
zace vyprodukuje každý člověk
v České republice za rok 317 kilo-
gramů odpadu tvořeného použi-
tými obaly.
Tři stovky
plastových tašek
ročně spotřebuje
v průměru
každý člověk
v České republice.
Ukazuje to studie
Evropské komise
z roku 2011. Aby se
ekologická zátěž
spojená s výrobou
a následnou
likvidací tašek
snížila, čím dál více
zemí jejich prodej
povinně zpoplatňuje.
Od ledna platí zákaz
rozdávání igelitek
zdarma také ve
všech českých
obchodech.
Petra Hanzlová
Velké obchodní řetězce se na
zákaz připravily s předstihem.
Například Lidl přestal igelitové
tašky od loňského března pro-
dávat úplně. Dříve jich ročně
bu zákazníkům igelitky zdarma
nenabízí. „Dříve si nosili vlastní
tašky hlavně starší lidé. Dnes už
je takových zákazníků většina,“
řekla prodavačka.
Novela zákona o obalech za-
čala platit 1. ledna a nejen, že
zakazuje rozdávání igelitek zdar-
ma, nařizuje také, že jejich cena
nesmí být jen symbolická.
„Účtovaná cena musí proka-
zatelně pokrýt náklady. Účelem
tohoto zákona je chránit životní
prostředí předcházením vzniku
odpadů z obalů, a to zejména
snižováním hmotnosti, objemu
a škodlivosti obalů,“ upřesnil
mluvčí České obchodní inspekce
Jiří Fröhlich. Inspekce podle něj
na začátku roku neplánuje u ob-
chodníků žádné masivní kontroly
zaměřené na prodej igelitových
tašek, ale sledování této povin-
nosti se stane součástí běžných
kontrol. Nadále zůstávají zdarma
tenké sáčky, do kterých si lidé
nabírají zeleninu či pečivo. Cí-
lem opatření je trvale snížit roč-
ní spotřebu igelitových tašek do
konce roku 2019 na 90 kusů na
osobu a do konce roku 2025 na
40 kusů.
A co E-shopy?
Podle ekologů však pouhé na-
hrazování igelitových tašek papí-
rovými nestačí. „Tašky a sáčky jak
z papíru, tak z polyetylenu, které
mají krátkou životnost, zatěžují
životní prostředí. Také při výrobě
papírových tašek dochází k plýt-
vání vzácnými zdroji. Papírové
tašky se většinou vyrábí z pev-
ného papíru, při jehož produk-
ci se přidává síranová celulóza.
Výroba této celulózy je nároč-
ná na spotřebu energie a může
způsobovat značné zatížení vod
i ovzduší,“ upozornila před ča-
sem Hana Chalupská z Ekologic-
ké poradny Veronica. Z hlediska
životního prostředí je podle ní
nejlepší využívat k nakupování
vlastní látkové tašky.
zákazníci nakoupili více než se-
dmadvacet milionů. Místo nich si
lidé mohou nákup odnést v taš-
kách z papíru nebo bavlny. „Jsme
rádi, že zákazníci o ekologičtější
varianty tašek mají zájem. Nej-
více se prodává papírová taška
střední velikosti,“ sdělil jednatel
společnosti Lidl Michal Farník.
Podle prodavačky Leony
Gajdošové z brněnské prodejny
Billa si lidé čím dál častěji nosí
na nákup vlastní látkové tašky.
Ani tento řetězec už delší do-
www.golfbrno.cz
konference, svatby, večírky až pro 150 osob
****hotel s kapacitou 100 osob
chutné pokrmy v restauraci Kaskáda
golfové hřiště – 27 jamek
bowling, výuka golfu pro děti i dospělé,
teambuildingové aktivity
wellness centrum
bezplatné parkování
inzerce
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1802/12 leden | únor 2018
inovativní firmy
Technologické firmy
můžou opět spojit síly
s jihomoravskými kreativci
Do projektu se mohou přihlásit
technologické malé nebo střední
podniky z jižní Moravy do
16. února 2018.Více informací,
harmonogram nebo ukázky
minulých spoluprací najdete na
https://www.jic.cz/
kreativni-voucher.
vouchery
Do práce na pláž. Digitální
nomádství mění ekonomiku
moderní firmy, které naplno doká-
žou využít výhod tohoto modelu
spolupráce. Záleží na tom, zda je
firma obecně schopná spolupraco-
vat s digitálními nomády. Nicmé-
ně tento trend bude pokračovat
a firmy by ho měly vnímat jako
příležitost, jak získat potřebné IT
odborníky,“ vysvětluje Silber.
Pracovní
dovolená
Některé firmy dokonce pře-
souvají celé týmy do rekreačních
lokalit. Například brněnský vy-
hledávač letenek Kiwi nechává
přes léto pracovat své zaměst-
nance z vily v Barceloně. Firma
hradila ubytování a stravu, za-
městnanci si platili jen dopravu.
„Změna prostředí zvyšuje efek-
tivitu a umožňuje potkat nové
lidi a získat nové podněty. Za-
městnanci díky tomu přicházejí
s řešeními, která by je v kanceláři
napadla za delší čas nebo vůbec,“
uvádí HR ředitelka Kiwi Kateřina
Gábová.
Na druhou stranu přilákat
digitální nomády do Česka není
úplně snadné. V celosvětovém
žebříčku Nomadlist.com jsou
jen dva domácí zástupci. Nepře-
kvapivě Praha a Brno, které jsou
na 269. a 487. místě žebříčku
nejžhavějších destinací. Proč to
tak mimo jiné je, vysvětlova-
li třeba Scott Herder a Megan
Indoeová ze Severní Ameriky,
kteří takto pracují a cestují po
celém světě: „V České republi-
ce jsme se setkali s mnoha lid-
mi s různou úrovní angličtiny.
Obecně ale můžeme říct, že ze
všech zemí, které jsme dosud
navštívili, se nám zde dorozu-
mívalo nejhůře,“ podotkli.
Co mají společného
Bali, Bangkok,
Barcelona, Kuala
Lumpur a Miami?
Nejlépe se tam
pracuje. Z této
práce ale těží
společnost mnohdy
na druhé straně
zeměkoule.
Michaela Římanová
Jejich zaměstnanci posílají svo-
ji práci přes internet i na vzdále-
nost tisíců kilometrů. Vítejte ve
světě digitálního nomádství. O co
jde? V podstatě o spojení cestování
a práce. „Jedná se hlavně o pozice,
které tuto formu práce umožňují,
například programátorské práce
a vše kolem webu, UX, designu
a grafiky, kódování a celá oblast in-
ternetového marketingu,“ vysvět-
luje Jan Silber, jeden ze zakladatelů
IT portálu Jobstack.it.
Být digitálním nomádem není
druh práce, ale životní styl, říká
marketér, fotograf a spoluautor
knihy Travel Bible Matouš Vinš.
„Vždycky jsem rád cestoval a hle-
dal jsem způsoby, jak cestování
propojit s prací,“ říká třiadvace-
tiletý Vinš. „Ze začátku jsem se
hodně věnoval psaní a focení, po-
stupně mi ale došlo, že práce na
Trojanová. Ta se stala digitálním
nomádem, aby mohla trávit čas
s přítelem, který cestuje po světě
jako instruktor potápění. Každý
rok se ale Trojanová na pár měsíců
vrací do Česka, protože jí chybí
sociální život.
Lidí, kteří žijí podobným způ-
sobem, neustále přibývá. Podle
zakladatele portálu DigitalniNo-
madstvi.cz Martina Rosulka na
tom mají největší zásluhu moder-
ní technologie, globalizace a ná-
stup nové generace na pracovní
trh. „Mladí lidé dnes přecházejí
od materialismu k potřebě pro-
žívat zážitky, které jsou spojené
s poznáváním světa. Netouží tolik
po kariéře, ale spíš po flexibilitě.
Trend práce na dálku se díky tomu
zintenzivnil a v budoucnu ještě
posílí,“ říká Rosulek.
Co žádnému nomádovi nesmí
chybět, je znalost cizích jazyků,
především angličtiny. „Lepší pod-
poru většinou nabízejí menší nebo
dálku v oboru, který můžu dělat
on-line odkudkoliv, je o hodně
lepší varianta,“ prohlašuje muž,
podle něhož šlo v první řadě o vý-
ši výdělku.
Styly nomádství jsou různé.
Ti nejzapálenější tráví na cestách
opravdu 12 měsíců v roce. Jiní jsou
zase spíš příležitostnými nomády
a do zahraničí vycestují třeba jen
na léto či jiné roční období.
Podle portálu Nomadlist.com,
který komunitu digitálních nomá-
dů sdružuje, jsou aktuálně mezi-
národně nejoblíbenějšími destina-
cemi Bangkok, Barcelona, Čiang
Mai, Budapešť a Kuala Lumpur.
Oblíbenou destinací Čechů je ji-
hovýchodní Asie, zejména Thaj-
sko, a to díky relativně nízkým
životním nákladům. V kurzu je
také třeba střední a jižní Amerika.
„Třeba na Bali člověk v kavárnách
potká tolik Čechů, že to připomí-
ná Chorvatsko,“ směje se osma-
dvacetiletá copywriterka Monika
Investice za skoro miliardu
a půl korun momentálně výraz-
ně rozšiřuje areál plastikářské
firmy Fatra v Napajedlech.
Jeden z významných zaměst-
navatelů na východní Moravě
na podzim loňského roku začalo
stavět novou válcovnu. V nadchá-
zejících letech hodlá Fatra zvýšit
počet zaměstnanců až o 120 lidí.
To může být při současné zaměst-
nanosti problém.
Nová válcovna má být hotová
koncem příštího roku, kdy má
začít výroba. Ta bude nové pra-
covníky nabírat postupně. Jenže
momentálně je trh se vhodnými
kandidáty přebraný. Desítky lidí
bude Fatra shánět jen těžko. „Zá-
leží na pracovních podmínkách,
mzdách i benefitech. Za současné
situace by to nebylo jednoduché,“
uvedla ředitelka zlínského úřadu
práce Miriam Majdyšová. Zlínský
kraj se k poslednímu dni loňské-
ho roku chlubil nezaměstnanos-
tí 3,43 procent a mzdy zvyšuje
například výrobce pneumatik
Continental v sousedních Otro-
kovicích, kde dosahují nadprů-
měrné výše.
Kreativní vouchery Brno mů-
žou již potřetí pomoci jihomo-
ravským firmám v prezentaci
jejich značky, produktů nebo
služeb. Technologické podniky
mají možnost spolupracovat
s odborníky na marketing, gra-
fiku nebo třeba design. Město
Brno jim na společnou práci
přispěje prostřednictvím Jiho-
moravského inovačního centra
(JIC) až 100 000 korun.
Město Brno rozdělí mezi zá-
jemce celkem 4 miliony korun
na více než čtyřicet projektů,
které vylosuje v dubnu. Úspěšní
uchazeči dostanou od města jed-
norázovou dotaci - pokryje 75 %
nákladů (max. 100 000 korun).
„Předchozí spolupráce ukázaly,
že je o firmách víc slyšet a do-
vedou lépe prodávat to, co mají
a umí. Brno chce podporovat
inovativní společnosti a dávat
jim šanci prosadit se na trhu.
Pozitivní reakce nás přesvědči-
ly o tom, že finanční podpora
má smysl, a proto ji poskytuje-
me i letos,“ vysvětluje náměstek
primátora pro oblast smart city
Jaroslav Kacer.
V předchozích dvou roč-
nících se zapojilo do projektu
322 podniků. Poukaz nakonec
dostalo 90 z nich. Mezi nimi
i rodinná firma MOUKA TIŠ-
NOV, s.r.o. vyrábějící popruhy
a lemovky používané například
v automobilovém průmyslu ne-
bo ve zdravotnictví. Její vedení
spolupracovalo se STUDIEM
ERIGO, které pro společnost vy-
tvořilo nové logo, vizuální styl,
webové stránky s produktový-
mi fotografiemi a videem. „Ze
začátku jsme se báli, že za re-
gistrací a čerpáním dotace bude
mnoho administrativy. Ukázalo
se, že formulářů nebylo potřeba
mnoho vyplňovat. Spolupráce
s lidmi ze STUDIA ERIGO by-
la intenzivní a příkladná. Přes-
ně pochopili, jak chceme naše
produkty prezentovat. Ověřili
jsme si jejich kvality a chceme
s kreativci spolupracovat i v bu-
doucnu,“ zhodnotil spolupráci
Ivo Brázda, jednatel MOUKA
TIŠNOV, s.r.o.
V tomto ročníku se do ga-
lerie kreativců zaregistrovalo
147 expertů, kteří chtějí pomoci
jihomoravským společnostem
s jejich zviditelněním. Všichni
musí mít minimálně tříletou
praxi v oboru. „Ti odborníci mají
mnohdy úplně jiný úhel pohledu
než lidé z technicky či vědecky
zaměřených oborů, kteří se tím
stejným tématem zabývají ro-
ky. Letos se kreativců přihlásilo
více než vloni. Firmy tak mají
možnost vybrat ze široké nabíd-
ky profesionála s tím nejlepším
nápadem,“ doplňuje ředitel JIC
Petr Chládek. (red)
Plný stav bude nová válcovna
potřebovat až kolem roku 2025,
kdy už poběží naplno. A to může
být situace na trhu práce už zcela
jiná. „Změna může přijít klidně
za dva roky. Při zahájení výroby
budeme potřebovat třicet až čty-
řicet lidí. Přesuneme sem některé
současné pracovníky, ale přijme-
me i nové,“ podotkl ředitel Fatry
Pavel Čechmánek, který přiznává,
že podnik se potýká s nedostat-
kem kvalifikovaných sil.
„Fluktuace se teď trochu zvý-
šila, ale zatím zvládáme držet vý-
robu bez pracovních agentur a za-
hraničních pracovníků,“ prohlásil
Čechmánek. Volná místa pro vál-
covnu stále ještě jsou. „Pracovat
v nové válcovně bude výhodou
i pro samotné zaměstnance – zís-
kají tu nové zkušenosti a vyzkouší
si práci s nejmodernějšími techno-
logiemi. Z hlediska jejich vlastní-
ho rozvoje je to přínos. Benefitem
bude určitě i úplně nové pracovi-
ště,“ řekl Čechmánek. Uplatnění
zde najdou jak dělnické profese,
tak i specializované inženýrské.
Pokud by firmy chtěly jen ne-
kvalifikované pracovní síly, nebyl
by to takový problém. S technic-
ky zdatnými zaměstnanci je však
problém. Naděje existuje, avšak
ne pro nejbližší léta. „Zvyšuje se
zájem žáků o technické obory,“
upozornila Majdyšová. „Současná
situace na trhu práce nebude trvat
do nekonečna, jaká bude za pár
let, se dá jen těžko říct,“ doplnila.
Nedostatku vhodných zaměst-
nanců se chce firma bránit větší
robotizací a automatizací. Podle
šéfa firmy je to jediná cesta, jak
udržet krok s konkurencí ze za-
hraničí. „Nemůžeme si myslet, že
mávnutím proutku budou všude
pracovat roboti. Ale tam kde to
jde, chceme jednoduchou lidskou
práci nahradit automatizací. Pro
lidi, které takto ‚ušetříme‘, na-
jdeme jinou práci ve firmě,“ řekl
Čechmánek.
Výrobní linky, na nichž se
dělají hydroizolační folie či lino-
lea, jsou dosud limitované šířkou
1,5 metru. Nová linka umožní
rozšíření na dva metry, což je vel-
mi důležité. To by se mělo pozi-
tivně odrazit i na tržbách Fatry,
jež v posledních letech výrazně
nerostou. Výroba totiž jede naplno
a stávající kapacity další navýšení
neumožňují. „Nerozšíříme díky ní
jen objem výroby, ale také portfo-
lio našich produktů. Chceme si
upevnit postavení v Evropě a pro-
niknout na další zahraniční trhy,“
podotkl obchodní ředitel Fatry
Dušan Uher.
Nová válcovna plus další po-
třebné technologické vybavení
se budou nacházet ve třech no-
vých budovách o celkové délce
120 metrů. Až se nová technologie
rozjede, mohly by podle ředitele
Fatry tržby stoupnout z loňských
3,7 miliard korun až na 5 miliard.
„Vidíme v tom vizi pro Fatru na
20 až 30 let dopředu. Je to šance,
abychom dál zůstali konkurence-
schopní,“ sdělil Čechmánek.
MICHAELA ŘÍMANOVÁ
Rozlet Fatry může brzdit
nedostatek pracovníků
V Brně se
prezentovaly
střední školy
Ministr průmyslu a obchodu
Tomáš Hüner zahájil interaktiv-
ní prezentaci odborných střed-
ních škol Jihomoravského kraje.
Společné expozice se zúčastnilo
33 odborných středních škol,
které nabízejí obory zaměřené
především na strojírenství,
elektrotechniku, informační
technologie, tržní služby a ře-
mesla. Na stanovištích jednot-
livých škol se mohli nastávající
středoškoláci zapojit do nejrůz-
nějších činností a díky tomu
zjistit, zda by je takový obor
bavil. Zároveň získali informace
o nabídce studijních a učebních
oborů, o spolupráci těchto škol
s regionálními zaměstnavateli.
(red)
Evropská komise
podpoří energetiku
Evropská komise v prosinci
schválila další český režim
provozní podpory pro výrobu
elektřiny ve vysoce účinných
zařízeních kombinované vý-
roby elektřiny a tepla uvede-
ných do provozu v období let
2013–2015 a dále také podporu
tepla z obnovitelných zdrojů
energie. Evropská komise uzna-
la tyto podpory za slučitelné
s vnitřním trhem Evropské
unie. „K dnešnímu dni se po-
dařilo dokončit složité řízení
vedené Evropskou komisí. Pro
naše teplárenství i obnovitelné
zdroje energie je to velmi dobrá
zpráva,“ uvedl ministr průmys-
lu a obchodu Tomáš Hüner.
(red)
aktuálně
FOTO:Wikipedie
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1802/leden | únor 2018 13
mačním systémem se vyladila,“
myslí si Bohuslav Čížek, ředitel
Sekce hospodářské politiky Svazu
průmyslu a dopravy ČR.
„Podle nás by bylo žádoucí do-
sáhnout rovnoměrnosti čerpání,
nikoliv výkyvů s ‘doháněním restů‘
v závěru programovacích období.
Naposledy jsme byly svědky po-
dobného úkazu v roce 2015. Od-
povídající připravenost projektů,
která by k rovnoměrnosti vedla,
je samozřejmě výzvou (odbornou,
správní i personální) nejenom pro
MMR,“ myslí si ředitel Odboru
legislativy, práva a analýz Hospo-
dářské komory Ladislav Minčič.
Podle něj je důležité se zabývat
nejen objemem, ale především vy-
užitím dotací. „Nebývá výjimkou,
že se dotace nevynakládají na pro-
jekty ekonomicky i společensky
přínosné, které jsou v předstihu
identifikovány jako potřebné, ale
na věci zbytné jenom proto, že
náhodou zbývá nějaký nedočerpa-
evropské dotace
Evropské dotace:
„Nasedat, vlak zrychluje“
Ačkoli se nacházíme
za polovinou
programového
období 2014–2020,
na které Česko
získalo dotace
v objemu téměř
24 miliard eur,
první dva roky se
nic nedělo. Nyní
se dotační vlak
rozjíždí.
Ladislav Koubek
Podle ministerstva pro místní
rozvoj byl již rok 2017 ve zname-
ní zrychlení čerpání evropských
fondů. Další oslovení odborníci
ale tak optimističtí nejsou.
Většina peněz je již zpřístup-
něna žadatelům formou výzev.
Prostřednictvím monitorovacího
systému MS2014+ bylo zaregist-
rováno přes 45 tisíc žádostí o pod-
poruv celkovéhodnotěpřevyšující
částku 524 miliard korun. Ke kon-
ný a třeba i zcela nečekaný titul,“
doplňuje Minčič.
Za velmi přínosné považují
oslovení odborníci infrastruktur-
ní projekty. „Za evropské peníze
modernizujeme D1 mezi Prahou
a Brnem, stavíme nové úseky ji-
hočeské dálnice D3, karlovarskou
D6 nebo obchvat Třince na silnici
I/11. Na železnici pak můžeme
modernizovat trať Rokycany –
Plzeň a rekonstruovat železniční
stanici Olomouc,“ říká ministr
dopravy Dan Ťok.
Od počátku programové-
ho období 2014–2020 bylo do
konce listopadu 2017 vyhláše-
no za všechny programy celkem
620 výzev v objemu 583,9 mi-
liard korun (příspěvek EU).
Smlouvy s příjemci byly uzavřeny
v celkové výši přes 262 miliard ko-
run. Proplaceno na účty příjemců
dotací je přes 15 % ze všech pro-
středků. Na politiku soudržnosti
pro období 2014–2020 je v ČR při-
děleno přes 612 mld. Kč. Čerpá
se v deseti specificky zaměřených
programech; při zpracování větši-
ny žádostí asistují specializované
firmy. „Pro naše klienty jsme zís-
kali dotace a investiční pobídky ve
výši 20 mld. Kč,“ uvádí Jakub To-
maštík, ředitel EU Centra ČSOB,
které je největším poskytovatelem
těchto služeb.
Čerpání evropských dotací
výrazně zpomaluje jejich složi-
tost a neustálé změny. „Velkým
problémem jsou za pochodu se
měnící pravidla. Je navíc bohužel
poměrně běžné, že se dříve pro-
vedené kroky příjemce posuzují
ci listopadu bylo přes 45 % pro-
středků z evropských fondů tzv.
pod smlouvou – tzn. že konkrétní
projekt byl schválen a příjemce již
začal s jeho realizací. „Ráda bych
uvedla, že za současným stavem
je práce velké skupiny specialis-
tů na evropské fondy na mnoha
ministerstvech a koordinační prá-
ce MMR s jednotlivými řídicími
orgány a v neposlední řadě úsilí
samotných žadatelů připravovat
a předkládat své projekty,“ uvedla
ministryně pro místní rozvoj Kar-
la Šlechtová.
Kritičtější k průběhu čerpání
dotací jsou představitelé firem.
„Vidíme pozitivní posun oproti
roku 2016, kdy se čerpání zahajo-
valo s dvouletým zpožděním. Fir-
my navíc narážely na velmi dlou-
há hodnotící období v operačním
programu Podnikání a inovace
pro konkurenceschopnost nebo
problémy se systémem MS2014+
apod. Právě tento časový skluz a
zmíněné potíže zapříčinily na-
příklad propad v oblasti investic.
Ani nyní není situace ještě roz-
hodně ideální a na problémy stále
narážíme, došlo ale k určitému
urychlení hodnocení a řada pro-
blémů s administrativním infor-
dnešním výkladem pravidel. Při
sebelepší vůli ale není možné se
dnes chovat podle výkladu, který
neexistuje. Nadto, pokud jeden
orgán (např. MPO) něco schvá-
lí, nemělo by to být rozporováno
jiným orgánem (typicky finanč-
ní úřad). Příkladem mohou být
schválené změny v projektu, které
MPO proplatilo, ale finanční úřad
má problém a chce vrátit část do-
tace. Přitom se změny odehrávaly
v době, kdy nikdo na řídícím or-
gánu nebyl připraven konzultovat
změny a systém ani nefungoval
tak, jak měl,“ nebere si servítky
Milan Sedláček, ředitel dotační
společnosti RENARDS.
Neustálé změny
pravidel jsou
velký problém
„Zejména menší obce či
podnikatelé, které nedisponují
specializovanými pracovníky na
evropské dotace, se pak dostávají
do problémů jak s kapacitou, tak
i odborností. Na českém trhu je
mnoho externích firem, které se
o složitou administrativu, spoje-
nou s fondy EU, umějí postarat.
Proto mé doporučení je těchto
subjektů využít. Ano, tato služba
něco stojí, ale žadatel tím maxi-
malizuje šanci na úspěch svého
projektu a následné hladké pro-
placení přislíbené dotace,“ uzavírá
Sedláček.
Základní školy získají na moder-
nizaci 950 milionů z Integrované-
ho regionálního operačního pro-
gramu. Nejvíc dostane škola Bílá
Třemešná v Královehradeckém
kraji. Má zde vyrůst velká přístav-
ba pavilonu odborných učeben.
Ale i mnoho dalších škol využije
evropské peníze pro zásadní mo-
dernizaci nebo rozšíření.
Moderně a komplexně: to je
název projektu, na který získá pří-
spěvek 11 milionů korun Olešni-
ce na Blanensku. „Olešnice vlastní
objekt školy pro plnění povinné
školní docházky nejen pro žáky
z Olešnice, ale spádově též pro
žáky z dalších dvanácti obcí re-
gionu ze tří krajů. Z tohoto dů-
vodu je věnována zázemí vzdělá-
vání investičně dlouhodobě velká
pozornost. Byly zde investovány
prostředky z více fondů EU, a do-
konce EHP Norska v hodnotě vět-
ší než 20 mil. Kč. Nový program
IROP umožňuje městu zajistit re-
konstrukci a vybavení odborných
učeben fyziky, chemie, přírodo-
pohybu dočasně (např. zlomenina
nohy),“ doplňuje Strašák.
V Litovli na Olomoucku získali
dotaci 3 mil. Kč na vybudování
polyfunkční učebny informatiky
ZŠ Vítězná. „Cílem projektového
záměru je rekonstrukce počítačo-
vé učebny a málo využívané části
místnosti – knihovny do podoby
projektové učebny,“ upřesňuje ře-
ditelka Zuzana Absolonová.
V Litomyšli evropské peníze
podpoří vybudování odborných
pisu, přírodovědy a jazykových
učeben. V neposlední řadě pak IT
vybavení a vybavení školní dílny,“
řekl Moravskému hospodářství
starosta Zdeněk Peša.
Dotaci 36 milionů získá ZŠ
Velká Bíteš na Vysočině. „Realiza-
cí předkládaného projektu vznik-
ne devět nových odborných uče-
ben,“ uvádí ředitel školy Zdeněk
Strašák. Budou to např. přírodo-
vědná učebna, učebna pracovních
činností nebo čtyři učebny pro
učeben ZŠ U Školek. Škola do-
sud nedisponuje dostatečným
zázemím pro odborné předměty.
Vybudováním odborných učeben
dojde nejen k významnému zlep-
šení kvality výuky, ale i k následné
profilaci školy. Cílem projektu je
dosažení kvalitní úrovně výuky
žáků základní školy s využitím
moderních metod výuky a maxi-
mální možné využití potenciálu
jak žáků, tak pedagogů, a to zajiš-
těním modernizace školy tak, aby
vyhovovala požadavkům vyučo-
vaných dětí.
Evropské dotace jsou štědré
a málokterá obec či město by moh-
ly investovat částky přesahující de-
set milionů ze svého. Na druhou
stranu administrativa dotací je
velmi náročná. „S dotacemi máme
své zkušenosti. Na velké projekty
si ale většinou objednáváme ex-
terní firmu,“ přibližuje řešení sta-
rosta Litomyšle Radomil Kašpar.
„Zde je třeba počítat s vlastní-
mi náklady cca 300 000 korun.
Rozhodně se vyplatí. Bez externí
pomoci je administrace dotace
výuku cizích jazyků. Dotace po-
mohou i s bezbariérovostí budovy
prvního stupně školy. „V současné
době máme jednoho žáka se zdra-
votním postižením. V rekonstru-
ovaných budovách se pohyboval
pomocí schodolezu, byl však při
tom odkázaný na pomoc. Bezpro-
blémové zpřístupnění prostor prv-
ního stupně samozřejmě vítám.
Výtah nepoužíváme pouze pro
žáky s tělesným handicapem, ale
také pro žáky postižené omezením
„Nebývá výjimkou, že se dotace
nevynakládají na projekty ekonomicky
i společensky přínosné, které jsou
v předstihu identifikovány jako potřebné,
ale na věci zbytné jenom proto, že
náhodou zbývá nějaký nedočerpaný
a třeba i zcela nečekaný titul,“
LADISLAV MINČIČ
ředitel Odboru legislativy, práva a analýz
Hospodářské komory
Na modernizaci základních škol půjde skoro miliarda na úrovni menší obce naprosto
nemožná,“ dodává jeho olešnický
kolega Zdeněk Peša.
Dotační
management
většinou řeší
externí firmy
Většina oslovených měst pro
zpracování žádostí zvolila právě
externí firmu. Jinak se rozhodli
v Bílovci na Novojičínsku, kam
poputuje z evropských peněz
14,5 milionu korun. „Město dis-
ponuje samostatným odborem,
který se zaměřuje na vyhledávání,
zpracování a následnou admi-
nistraci projektů s cílem zajistit
vícezdrojové financování. Původ-
ně tým jednoho pracovníka byl
rozšířen na současných sedm. To
samo o sobě svědčí, že adminis-
trativní zátěž spojená s dotací je
nesmírná. Nárůst byrokracie je
celorepublikový trend,“ komen-
tuje náročnost dotací bílovecký
starosta Pavel Mrva. (lk)
inzerce
Zdroj: Bílá Třemešná
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1802/14 leden | únor 2018
speciál – zdravotnictví
Na nové přístroje
přispívají i sponzoři.
Nemocnicím chybí peníze
Magnetická rezonance v kyjovské nemocnici. FOTO: Nemocnice Kyjov
Přístroje
v nemocnicích
stojí až stovky
milionů korun.
Nákup nových si
mnohdy nemohou
dovolit, a tak jsou
odkázáni na dotaci
z města, kraje nebo
státu. Ředitelé místo
kompletní výměny
často volí alespoň
modernizaci zařízení.
Veronika Vindišová
Například třinecká Nemoc-
nice Podlesí pořídila dva zcela
nové nejmodernější angiologické
přístroje a další tři zmodernizo-
vala. Dohromady stály 31 mili-
onů korun. Tato zařízení slouží
k vyšetření tepen a jsou šetrnější
k pacientům a personálu. Radiační
dávka se sníží o 50 až 70 procent.
V Nemocnici Podlesí je ny-
ní celkem sedm angiolinek. Dva
přístroje jsou umístěny na elekt-
rofyziologických sálech a s jejich
modernizací se počítá v následu-
jících letech. Dalších pět nových
a zmodernizovaných angiolinek
koupit operační věž pro urologic-
ké oddělení, jejíž cena se pohybuje
kolem dvou milionů korun,“ sdělil
ještě Hladík.
S největšími problémy se však
potýkají nemocnice v případech,
kdy chtějí stavět kompletně nové
pavilony nebo oddělení. Jedná se
totiž o investice v řádech stovek
milionů korun až miliard, na kte-
ré musí v drtivé většině kývnout
a přispět ministerstvo zdravot-
nictví. Příkladem je třeba stavba
nového pavilonu urgentní medi-
cíny v nemocnici v Rychnově nad
Kněžnou, ale také moderní porod-
nice ve Fakultní nemocnici Brno.
Nemají na
vybavení, chtěli
pod kraj
Na takové investiční akce
zdravotnická zařízení prostě
nemají peníze. „Část Gynekolo-
gicko-porodnické kliniky máme
na Obilním trhu. Budova je ale
v těžce havarijním stavu. Nutně
potřebujeme novou porodnici,“
prohlásil ředitel FN Brno Roman
Kraus. Další část kliniky mají
v Bohunicích. Ročně mají okolo
šesti tisíc porodů. S těmi počítá
i projekt na novou mamutí porod-
nici v bohunickém areálu, kam se
sestěhují oba provozy. Její stavba
ale vyjde na dvě miliardy a při-
spět musí stát, který tuto investici
roky oddaluje. Jakým směrem se
bude české zdravotnictví ubírat je
nyní nejasné. Vláda musela podat
demisi a nový šéf resortu Adam
Vojtěch tak brzy vyklidí kancelář,
kterou obsadil teprve v polovině
prosince.
Krizová situace vládne v Bos-
kovicích. Zdejší nemocnici zřizuje
město, na modernizaci přístrojů
ale nemá peníze. Proto poslali na-
léhavý dopis na kraj. Požadova-
li, aby si zařízení převzali do své
správy. Hrozí totiž, že se nemoc-
nice dostane do dluhů. „Město
má rozpočet kolem 320 milionů,
nemocnice asi 450 milionů. Ne-
můžou nám platit drahé přístro-
je,“ vysvětlil jednatel nemocnice
Miloš Janeček. Kraj ale nemocnici
nechce.
Nemalou finanční zátěž pro
všechny nemocnice navíc zna-
menalo zprovoznění systému pro
vydávání elektronických receptů.
Například ve Fakultní nemocnici
u svaté Anny v Brně museli nakou-
pit nakoupit 101 nových počítačů
i speciální klávesnice se čtečkou.
Informatici nad zprovozněním
eReceptů strávili 400 hodin. Ne-
mocnici to vše stálo bezmála čtyři
miliony korun.
je umístěno na třech kardiologic-
kých katetrizačních sálech, na sále
intervenčně-radiologickém a na
hybridním sále. „Využíváme je
v každodenním provozu při prů-
měrném počtu vyšetření zhruba
pět set pacientů měsíčně,“ uvedl
předseda představenstva Nemoc-
nice Podlesí Radek Neuwirth.
Zařízení se pokouší získat
peníze z různých dotačních pro-
gramů jakým je třeba IROP. To
se podařilo Nemocnici v Novém
městě na Moravě. V letech 2017
a 2018 obnoví přístroje za bez-
mála sto milionů korun. „V mi-
nulém roce jsme už investovali
do nového pracoviště magnetické
rezonance za 44 milionů korun.
Koupíme také nový skiagrafický
přístroj, sterilizátory a myčky pro
centrální sterilizaci, operační sto-
ly nebo vybavení biochemických
a mikrobiologických laboratoří,“
informoval mluvčí nemocnice Pe-
tr Hladík.
Zainvestovat musela nemoc-
nice také vlastní peníze a pro-
středky, které se jim podařilo zís-
kat pořádáním benefičních akcí
a osobním oslovování sponzorů.
„V minulém roce jsme tak mohli
inzerce
S p e ci
á l
• zdra
votnict
ví •
Sankce za papírové
recepty se odkládají
Poslanecká sněmovna
Parlamentu ČR schválila návrh
novely zákona, kterou se mění
zákon o léčivech. Novela, která
má primárně za cíl zajistit
transpozici evropské směrnice
o standardech a specifikacích
systému jakosti pro transfuzní
zařízení, obsahuje i ustanovení
o ročním odkladu sankcí
lékařům za předepisování
léků bez použití elektronické
preskripce, kterou jim od
letošního roku zákon ukládá
jako povinnou. Rok je podle
ministra Adama Vojtěcha
dostatečně dlouhý na to, aby se
lékaři seznámili s eReceptem
v praxi. (zn)
Ministr zdra-
votnictví zastavil
„megavyhlášku“
Ministr zastavil proces přijetí
novely vyhlášky, kterou se
provádějí některá ustanovení
zákona o veřejném zdravotním
pojištění. Přijetí novely by
podle něj dopadlo na vstup
účinných a bezpečných léčiv
na český trh, musely by splnit
přísná kritéria, která vyhláška
stanovuje, aniž by byla
prodiskutována s odbornou
veřejností a pacientskými
organizacemi. Ministr proto
v nejbližší době zahájí práce na
komplexní revizi stanovování
cen a úhrad léků z veřejného
zdravotního pojištění, aby se
léky dostávaly k pacientům
snadněji. (red)
aktuálně
Start systému ověřování léčivých přípravků se blíží!
Cílem tzv.
protipadělkové směrnice
2011/62/EU je zabránit
vstupu padělaných
léčiv do legálního
dodavatelského
řetězce. Za tímto
účelem zavádí
povinné ochranné
prvky skládající
se z jedinečného
identifikátoru
a prostředku k ověření
manipulace s obalem.
Bude tak umožněna
jednoznačná
identifikace
jednotlivých balení léků
na předpis a ověření
jejich pravosti.
Podle Národní organizace pro
ověřování pravosti léčiv (NOOL)
působí na českém trhu s léčivými
přípravky spadajícími pod evrop-
skou protipadělkovou směrnici
více než 260 farmaceutických
společností (465 držitelů rozhod-
nutí o registraci), 525 distributorů
(včetně lékáren s licencí distribu-
tora), 15 souběžných dovozců, cca
200 nemocnic a odhadem 2 800 lé-
káren. Objem léčivých přípravků
vydávaných na předpis v ČR se
odhaduje na 180 milionů balení
ročně.
Za provoz národního systému
pro ověřování léčiv odpovídá Ná-
rodní organizace pro ověřování
pravosti léčiv, ve které jsou zastou-
peny Asociace evropských distri-
butorů léčiv, Asociace inovativ-
ního farmaceutického průmyslu,
Asociace velkodistributorů léčiv,
Česká asociace farmaceutických
firem a v neposlední řadě také
Česká lékárenská komora. GS1
Czech Republic je přidruženou
organizacíNOOLu. Dohledem nad
systémem je pověřen Státní ústav
pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Jedním z prvních úkolů NOOLu
byl výběr dodavatele IT řešení.
Vybrána byla společnost Solid-
soft Reply, která je provozovate-
lem evropského úložiště a kromě
ČR je smluvním partnerem pro
dalších šest zemí EU. Aktuálně se
NOOL věnuje přípravě pilotního
projektu, který by měl být spuštěn
v březnu.
GS1CzechRepublica implemen-
tace protipadělkové směrnice
Systém GS1 byl schválen jako
standard vyhovující požadavkům
směrnice na identifikaci a značení
léčiv. Pro identifikaci na úrovni
balení je doporučeno i nadále vy-
užívat GTIN (dříve pod názvem
EAN), který se používá ve farma-
ceutickém průmyslu již řadu let.
Nově bude podle požadavku směr-
nice doplněn ještě o sériové číslo,
šarži a datum použitelnosti. Tyto
údaje budou kódovány do 2D kó-
du GS1 DataMatrix pomocí tzv.
GS1 aplikačních identifikátorů
(GS1 AI). GS1 Czech Republic se
v rámci implementace věnuje pře-
devšímporadenstvív oblastispráv-
né interpretace značení, kvality
provedení kódu GS1 DataMatrix
a snímatelnosti symbolů. Dále se
zaměřuje na školení a spolupra-
cuje jak s Národní organizací pro
ověřování léčiv, tak i se Státním
ústavem pro kontrolu léčiv.
Jaký je stav implementace
protipadělkové směrnice?
Implementace v ČR pokračuje
podle plánu stanoveného s ohle-
dem na závazný termín spuštění
celého systému k 9. 2. 2019, urče-
ný evropskou legislativou. Sou-
středíme se na maximální infor-
mování dotčených subjektů na
seminářích pořádaných Národ-
ní organizací pro ověřování pra-
vosti léčiv (NOOL), publikujeme
informace k problematice a prů-
běhu projektu na www.czmvo.cz.
Největší pozornost momentálně
věnujeme přípravě pilotní fáze
projektu; tj. oslovení a zapojení vy-
braných subjektů reprezentujících
každý z článků celého řetězce toku
léčivých přípravků od výrobců až
k pacientům, resp. do lékáren a ne-
mocnic,plánovánínezbytnýchakti-
vit, které musejí spuštění pilotní
fáze předcházet, také připravujeme
testování systému.
Pilot by měl být spuštěn ve dru-
hé polovině března. Přesný termín
závisí na mnoha faktorech, mezi
něž patří včasná a úspěšná valida-
ce národního systému pro ověřo-
vání pravosti léčiv ze strany NOOL
i ze strany Evropské organiza-
ce pro verifikaci léčiv (EMVO),
ověření systému organizace a apli-
kace standardů informační bez-
pečnosti a připravenost vybraných
subjektů. Mezi cíle pilotní fáze pa-
tří otestování národního systému
pro ověřování pravosti léčiv a je-
ho propojení s evropským hubem,
prověření toku dat od více různých
výrobců až k několika koncovým
uživatelům i nastavení nejvhod-
nějších procesů, které v souvis-
losti s protipadělkovou směrnicí
zaznamenají určité změny. Úspěš-
né zvládnutí pilotu by mělo za-
interesované subjekty přesvědčit,
že protipadělková problematika
není neřešitelný problém, kterému
by se měli vyhýbat.
Jak vnímáte připravenost vý-
robců, lékáren a ostatních sub-
jektů?
To je různé, ale z toho, co vi-
dím, většina výrobců (zejména
těch asociovaných) je v přípra-
vách na protipadělkovou směrnici
poměrně daleko. Problematiku
studují a připravují své výrobní
linky na novou povinnost. Plánují
onboarding do evropského hubu,
který je náročný zejména časově.
Distributoři mají v celém systému
relativně menší povinnosti, ales-
poň pokud jde o nutnost ověřovat
a odepisovat léčivé přípravky ze
systému, nicméně celá problema-
tika je složitější zejména v souvis-
losti s různými kombinacemi rolí
u jednotlivých subjektů a různými
povinnostmi z toho plynoucími.
U lékáren a nemocnic je při-
pravenost také velice různá – ně-
které se protipadělkovou směrnicí
již delší dobou zabývají a nyní už
řeší specifické případy a připravují
Datový nosič GS1 DataMatrix s příslušnými aplikačními identifikátory
procesy na novou situaci, jiné, jak
vyplynulo z našeho průzkumu,
o směrnici ještě neslyšely. Zejmé-
na v nemocnicích je důležité začít
s přípravou co nejdříve. Změny
v nastavení procesů a zajištění
úpravy informačních systémů tak,
aby bylo možné se do Národního
systému pro ověřování pravosti lé-
čiv připojit, jsou časově náročné.
U velkých institucí je potřeba mít
dostatek času mj. i na výběrové
řízení na nákup potřebného HW.
Co byste zúčastněným stra-
nám doporučila pro hladké za-
pojení do systému?
Důležité je celou problematiku
protipadělkové směrnice nepod-
cenit a pokud možno neodkládat
její řešení, i když termín 9. 2. 2019
se zdá být ještě relativně vzdálený.
Každý ze subjektů musí primárně
řešit jiné úkoly, ale čas a důkladné
promyšlení změn procesů jsou pro
všechny strany společné. Výrob-
cům bych doporučila co nejdříve
začít řešit jak potřebné dovybave-
ní linky, tak zejména proces on-
boardingu do evropského hubu.
Distributoři, lékárny a nemocnice
by pak největší díl přípravných
aktivit měli zaměřit na úpravy
svýchinformačníchsystémůa pro-
cesů, které budou v této souvislosti
nezbytné. Všechny subjekty dotče-
né problematikou směrnice by se
měly vyvarovat úvah, že závazný
termín spuštění ostrého provozu,
tedy 9. únor 2019, bude nějak od-
ložen.
PAVLA CIHLÁŘOVÁ
ředitelka, GS1 Czech Republic
BRIEF INTERVIEW –
PAVLÍNA ŠTISOVÁ, projektová manažerka
Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv
PAVLÍNA ŠTISOVÁ
projektová manažerka
Národní organizace pro
ověřování pravosti léčiv
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1802/leden | únor 2018 15
Anketa:
Jaké vybavení ve vaší
nemocnici nejvíce chybí?
Pracovníci nemocnic napříč Moravskými kraji se svěřili Moravskému hospodářství,
jaké přístroje v jejich nemocnicích nejvíce postrádají.
speciál – zdravotnictví
S p e ci
á l
• zdra
votnict
ví •
UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE
DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 27. 3. 2018
VYDAVATEL:
Magnus Regio, s. r. o.
Lipová 906/1, 602 00 Brno
telefon: 518 321 576
e-mail: info@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
JEDNATELKA SPOLEČNOSTI:
Magda Slaninová
e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz
REDAKCE:
šéfredaktor:Anna Fajkusová
GSM: 774 112 643
e-mail: a.fajkusova@magnusregio.cz
redaktoři: Ladislav Koubek,
Veronika Vindišová, Michaela
Římanová, Petra Hanzlová,
Petr Jeřábek
OBCHODNÍ ODDĚLENÍ:
Gabriela Kulhavá
GSM: 774 010 540
e-mail: g.kulhava@magnusregio.cz
PRODUKCE:
Jana Hrstková
GSM: 775 006 094
e-mail: j.hrstkova@magnusregio.cz
TISK:
SAMAB BRNO GROUP, a. s.
Cyrilská 14, 614 00 Brno
www.samab.cz
REGISTRACE:
MK ČR E 18141
patří do Brno TOP 100
Filip Zdražil
mluvčí nemocnice Kyjov
Nemocnice Kyjov je na poměry okresní nemocnice
vybavena nadstandardně. Disponuje i přístroji,
které ve srovnatelných zařízeních chybí, například
magnetickou rezonancí, nebo SPECT/CT kamerou.
Zdravotnické technologie ale rychle stárnou
a v příštích letech tak budeme muset modernizovat
zařízení stávající, například operační sály, ultrazvuky
nebo echokardiograf. Nejnákladnější investicí v řádu
stovek milionů korun, kterou připravujeme a která je
dlouhodobě nevyhnutelná, je celková rekonstrukce
gynekologicko-porodnického oddělení.
Karel Doležal
nemocnice Hustopeče
Teď se spíše zaměřujeme na stavební investice. Chceme
zlepšit zázemí LDN. Nicméně vždycky je nějaký
přístroj, který chybí nebo potřebuje vyměnit. U nás
je to teď rentgen. Kraj se nám ale vždy snaží vyjít
maximálně vstříc, pokud požádáme o dotaci.
Magdaléna Doležalová
PR manažerka pro Zdravotnický holding
Královéhradeckého kraje (sdružuje
nemocnice Trutnov, Jičín a Náchod)
V Oblastní nemocnici Trutnov, Náchod i v Jičíně
nejvíce chybí magnetická rezonance. Trutnovská
nemocnice ji má letos získat za přispění dotace
z Operačního programu IROP. Stávající totiž
slouží od roku 2007 a pomalu přestává splňovat
požadavky na moderní zobrazovací diagnostiku.
S jejím pořízením se čekalo na vybudování nových
prostor, které letos vzniknou. Přístroj bude stát
cca 32 mil. Kč a dotace pokryje zhruba 85 %
uznatelných výdajů. Zbývající část zafinancuje
nemocnice z vlastních prostředků. Rezonance
dosud chybí v Náchodě, kde by letos měla být
nově zakoupena z prostředků zřizovatele, tedy
Královéhradeckého kraje. Její cena vč. nutných
stavebních úprav prostor je odhadována na
46 milionů Kč.
ON Jičín také rezonanci dosud nemá, o jejím
nákupu se ale uvažuje až v rámci výstavby
nového multifunkčního pavilonu, která by mohla
proběhnout v příštích letech.
Petr Hladík
mluvčí Nemocnice Nové město na Moravě
Nejpalčivějším problémem je nedostatek peněz na
obnovu zdravotnických prostředků. Modernizaci
zajišťujeme především díky IROP Obnova
zdravotnických technologií s podporou fondů EU.
V letech 2017 až 2018 v naší nemocnici obnovíme
přístroje za 99 milionů korun.
Marie Marsová
předsedkyně představenstva společnosti
Středomoravské nemocniční (sdružuje
nemocnice v Prostějově, Přerově
a Šternberku)
Naše nemocnice díky pravidelným investicím
nedostatkem vybavení netrpí. Samozřejmě, oblast
zdravotnictví je specifická v tom, že vývoj zde jde
velmi rychle kupředu a inovovat technologie by tak
bylo možné prakticky neustále.
(ver)
V příštím čísle Moravského hospodářství:
Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství?
Objednejte si další číslo na adrese: a.fajkusova@magnusregio.cz
Příští vydání dostanete na váš stůl do 10. dubna 2018.
Chytré město
Developerské projekty na Moravě
Dopravní stavby
Trh realit
Doprava a bezpečnost ve městech
Ekonomika a export
Telekomunikace
Sweco Hydroprojekt a. s. – 2
SAKO Brno, a. s. – 3, 5
EKO-KOM, a. s. – 5
AVE CZ odpadové
hospodářství, s. r. o. – 5
LETIŠTĚ BRNO a.s. – 8
Blue air – 8
Accolade Holding, a. s. – 8
Letiště Ostrava, a. s. – 8
EAST BOHEMIANAIRPORT
a. s. – 9
Veletrhy Brno, a. s – 10
VÍTKOVICETOURS s. r. o. – 10
Livingstone s. r. o. – 10
Alza.cz a. s. – 11
Lidl Česká republika v. o. s. – 11
BILLA, spol. s r. o. – 11
Kiwi.com s. r. o. – 12
Fatra, a. s. – 12
MOUKATIŠNOV, s. r. o. – 12
STUDIO ERIGO , s. r. o. – 12
Československá
obchodní banka, a. s. – 13
Renards dotační, s. r. o. – 13
Magistrát města Brna – 4
SAKO Brno, a. s. – 6
GOLF BRNO a. s. – 11
Crystalis s. r. o. – 13
GS1 Czech Republic – 14
C SYSTEM CZ a. s. – 16
Rejstřík firem Seznam Inzerentů
inzerce
Předmět diskuze:
• Směrnice o verifikaci léčiv – výhled, pravidla, praxe
• E-recepty – jaký je přínos po dvou měsících uvedení v praxi
• Elektronizace zdravotnictví a její aktuální výzvy
• GDPR ve vaší nemocnici
Účastníci akce:
• Zástupce ministerstva zdravotnictví
• Zástupci zdravotních pojišťoven, České lékárnické komory,
Asociace českých a moravských nemocnic, Grémia majitelů
lékáren, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, aj.
• Ředitelé a zástupci nemocnic ČR
business snídaně 9. setkání
Celostátní setkání ředitelů nemocnic
a zástupců ze sektoru zdravotnictví
22. února 2018, Aquapalace Hotel Prague, Praha-východ
Organizátor:
Mediální partner:
Záštita:
V případě zájmu o partnerství
na této akci kontaktujte:
obchod@magnusregio.cz
nebo 774 010 540 | 774 112 138
PRODUKCE:
GSM 725 006 094
j.hrstkova@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
Svoji účast potvrďte
nejpozději do 15. února 2018
Brněnští chirurgové provedli
unikátní operaci páteře
Brněnská Fakultní nemocnice
se chlubí novým prvenstvím.
Ve čtvrtek 18. ledna 2018 se
na Ortopedické klinice LF MU
a FN Brno uskutečnila unikátní
operace degenerativního posti-
žení bederní páteře z nového
operačního přístupu zvaného
OLIF (oblique lateral interbo-
dy fusion).
Tento moderní miniinvazivní
operační postup, který se v po-
sledních měsících prudce rozvíjí
ve světě, byl uskutečněn poprvé
v České republice. Operaci pro-
váděl přednosta Ortopedické
kliniky FN Brno doc. MUDr.
Martin Repko, Ph.D., spolu s je-
ho týmem. Informoval o tom
mluvčí Fakultní nemocnice Brno
Pavel Žára. „Po odstranění po-
stižené a vyhřezlé meziobratlové
ploténky je prostor mezi beder-
ními obratli vyplněn speciálním
implantátem, k jehož zajištění je
následně užita stabilizace dlaž-
kou se šrouby,“ popsal zákrok
Žára. „Výhodami tohoto nového
přístupu je především jeho še-
trnost k tkáním v oblasti retr-
operitonea, menší operační rána
a možnost upuštění od nutnosti
následné zadní stabilizace páteře.
Tento způsob operačního ošetře-
ní přináší pacientům odstranění
bolestí bederní páteře a úlevu
od neurologických příznaků při
kompresi nervových kořenů,“ ří-
ká přednosta doc. MUDr. Martin
Repko, Ph.D. Ortopedická klini-
ka dlouhodobě zaujímá přední
místo v oblasti operací páteře
nejen v České republice, ale dr-
ží plně krok v moderních ope-
račních metodách se světovými
trendy. Od této metody si lékaři
kliniky slibují zvýšení bezpeč-
nosti samotné operace a zkrácení
nezbytné doby rekonvalescence
pacientů.
(red)
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1802/16 leden | únor 2018
speciál – zdravotnictví
inzerce
Konec převozu pacientů
v dešti. Nový urgentní příjem
inspirovaly zahraniční mise
První vizualizace nového urgentního příjmu, který vznikne v Rychnovské nemocnici. Bude mít pět nadzemních podlaží, nahoře pak
přistávací plošinu pro vrtulníky záchranky. Konečný vzhled pravděpodobně projde změnami. Zdroj: Královéhradecký kraj
ky tedy neodpovídají moderním
trendům.
Na podobě nového pavilonu
pracoval vedoucí lékař rychnov-
ské nemocnice Marcel Maršík,
který má zkušenosti ze zahra-
ničních misí. „Inspiroval jsem se
svými poznatky. Viděl jsem, jak
fungují urgentní příjmy v cizině,“
konstatoval.
Nová budova může zlepšit
i špatnou personální situaci, kte-
rá v rychnovské nemocnici panu-
je. „Snažíme se tento stav zvrátit.
Jako příklad mohu uvést navýše-
ní mezd zdravotnického nelékař-
ského personálu v minulém roce
nebo získání několika desítek
budoucích lékařů a lékařek pro
působení v Královéhradeckém
kraji formou udělení fixačního
stipendia posluchačům šestých
ročníků lékařských fakult,“ na-
stínil Cabicar kroky kraje.
Před třemi lety už kraj
v Rychnovské nemocnici zno-
vu obnovil provoz lůžkové části
oddělení ortopedie a chirurgie.
Stálo to 25 milionů korun, větši-
nu peněz pokryla dotace. Budova
ze třicátých let má nová okna,
sociální zařízení a lepší zázemí
také pro lékaře. Nemocnice navíc
koupila pro ortopedii za 1,5 mi-
lionu korun nový mobilní rent-
gen s C ramenem. Přispěly obce
a města.
Už před 130 lety
položili základní
kámen Nemocnice
v Rychnově nad
Kněžnou, dnes
patří mezi páteřní
zdravotnická
zařízení
Královehradeckého
kraje a zajišťuje
zdravotní péči pro
celou turistickou
oblast Orlických
hor. A v nejbližší
době ji čeká
modernizace.
Hejtmanství plánuje
výstavbu nového
pavilonu pro
urgentní příjem.
Veronika Vindišová
Pavilon vyroste u parkoviště
poblíž porodnice a interny. Podle
předběžných odhadů půjde o in-
vestici ve výši 380 milionů korun.
Většinu nákladů pravděpodobně
Náměstek hejtmana pro ob-
last zdravotnictví Aleš Cabicar
věří, že díky této velké investici
se ze zmiňované nemocnice sta-
ne moderní zařízení. „Rozhodně
nezůstává na okraji našich zá-
jmů,“ poznamenal.
Rychnovská nemocnice je to-
tiž od roku 2013 součástí Oblast-
ní nemocnice Náchod. Politici
se tak rozhodli, protože zařízení
v Rychnově nad Kněžnou bylo
nejztrátovější v kraji. Chtěli tak
zlepši vyjednávací pozici s pojiš-
ťovnami. Právě platby od nich
byly jedním z důvodů, které při-
spěly ke špatnému ekonomické-
mu stavu. Krajské nemocnice pak
spojuje zdravotnický holding.
Práce potrvají
dva roky
Hejtmanství odhaduje, že
stavba začne na přelomu příští-
ho roku. Práce zřejmě potrvají
dva roky. Díky novému pavilonu
dojde k propojení pracovišť, na
střeše vznikne přistávací plošina
pro helikoptéry záchranky. Pa-
cienta tak bude možné naložit
rovnou do výtahu a převézt na
operační sál. To je důležité, pro-
tože mnohdy jde o minuty. Teď
musí záchranáři pacienta vézt
přes několik výtahů a chodby, než
ho dostanou na sál. Často s ním
musí jezdit i mezi budovami,
a to i v dešti. Současné podmín-
pokryje dotace od státu. Podle
vedení hejtmanství je výstavba
nutná, protože stávající prosto-
ry dosluhují a nestačí. Nedaleko
nemocnice se stále rozrůstá kva-
sinská průmyslová zóna, kde stojí
také automobilka Škoda. Pracují
tam i cizinci z Polska a Ukrajiny.
Zdravotní péči vyhledávají právě
v Rychnově nad Kněžnou.
Uspořádání nového pavilonu
1. PP =
urgetní příjem (6 lůžek
expektačních a 2 crashroom)
2. NP =
JIP a ARO (8 a 6 lůžek)
3. NP =
operační sály (4 sály)
4. NP =
lůžkové oddělení chirurgie
(25 až 30 lůžek)
5. NP =
lůžkové oddělení ortopedie
(25 lůžek)
urgent
S p e ci
á l
• zdra
votnict
ví •
QMS – Komplexní NIS na českém trhu
„I MY BYCHOM NĚKTERÉ VĚCI, ZA NIC
NA SVĚTĚ NEVYMĚNILI. PROTO ANI NAŠE
ZÁKAZNÍKY NENUTÍME, ABY SE VZDÁVALI
SVÝCH OBLÍBENÝCH NEMOCNIČNÍCH
SYSTÉMŮ, KTERÉ SE Z URČITÝCH DŮVODŮ
OSVĚDČILY NEBO JE PROSTĚ MAJÍ RÁDI. NÁŠ
SYSTÉM QMS JE NATOLIK KOMPATIBILNÍ, ŽE
SE UMÍ SEHRÁT S JAKÝMKOLI STÁVAJÍCÍM
SYSTÉMEM A JE ZDRAVOTNICKÝM ZAŘÍZENÍM
SCHOPEN I S TOUTO FÚZÍ, KTERÁ NIKTERAK
NENARUŠÍ BĚŽNÝ PROVOZ, NABÍDNOUT
SOFTWARE TŘETÍHO TISÍCILETÍ, KTERÝ ODPOVÍDÁ
STANDARDŮM EVROPSKÉ LEGISLATIVY.“
Naše firma působí na českém trhu od 90. let. Stavebními kameny
našeho podnikání jsou férovost, odpovědnost, spolupráce a v nepo-
slední řadě svoboda. Nedržíme našeho klienta v pasti, ale pomáháme
mu prostřednictvím našich služeb a produktů růst a zefektivňovat
vlastní práci. Naším cílem není pouhý zisk, ale chceme společně
s našimi zákazníky pomoci budovat lepší zdravotnictví pro lidi.
U našich zákazníků implementujeme již více než 5 let otevře-
ná řešení, jejichž základem je integrační platforma společnosti
InterSystems a stále věříme naší vizi konsolidovaného záznamu paci-
enta a využití vhodné integrační platformy a zásad SOA architektury
k dosažení efektivního a funkčního systému.
Na naší cestě se bohužel stále častěji (téměř vždy) setkáváme
s neochotou dodavatelů nemocničních informačních systémů. Právě
tento fakt a také potřeba trhu nás dovedla k rozhodnutí stát se jedním
z těchto dodavatelů a dokázat, že to lze dělat i jinak.
Chceme našim zákazníkům nabídnout otevřené a flexibilní řešení.
Nechceme, aby se stávali našimi rukojmí, ale aby měli svůj nemoc-
niční systém zcela ve svých rukou.
Rozhodnutí přinést na český trh nový nemocniční systém bereme
velmi vážně a strávili jsme spoustu času hledáním a výběrem toho
nejvhodnějšího řešení.
To, co chceme zdravotnickým zařízením nabídnout je plně kon-
figurovatelný systém, jehož platforma je navržena tak, aby mohl být
integrován s jakýmkoliv SW nejen uvnitř zařízení, ale mohl být pou-
žíván i regionálně a byl plně připraven a splňoval veškeré požadavky
národní strategie elektronického zdravotnictví, tak jak byly popsány
v koncepci MZ.
Poprvé jsme naše řešení veřejně představili zástupcům zdravotnic-
kých zařízení v úvodu pro odbornou konferenci Efektivní nemocnice
v rámci Efektivního oběda, který jsme již tradičně pořádali jako
partner společnosti InterSystems na konci listopadu.
Nemocniční informační softwarová platforma QMS tvoří uce-
lenou a inteligentně propojenou architekturu, která plně pokrývá
veškerou agendu a potřeby zdravotnických zařízení.
� Software QMS splňuje všechny
zákonné požadavky na ochranu
citlivých dat – „GDPR ready“
„Platformu QMS lze chápat jako nemocniční informační systém
na klíč“, poskytující přehledné, navzájem propojené rozhraní, které
je nepřetržitě k dispozici zdravotnickému personálu.
QMS je jediná kompletní zdravotnická informační platforma,
jež zahrnuje LIS QMS (Laboratorní Informační Systém), RIS QMS
(Radiologický Informační Systém), systém pro lékárnu, TO QMS
(Systém automatizace pro transfuzní oddělení), manažerský systém
atd. jako samostatné moduly jednoho systému.
Předností systému QMS je jeho snadná jednoduchá přizpůsobi-
telnost pro kompatibilitu s již stávajícími systémy zdravotnických
zařízení a snadná, intuitivní ovladatelnost.
Platforma QMS je navržena tak, aby mohl být používán na-
příč regiony – řešení je postaveno na technologiích InterSystems
Corporation, předního mezinárodního dodavatele technologických
platforem pro oblast zdravotnictví. Regionální NIS vytváří jednotný
informační prostor pro všechny regionální zdravotnické organizace.
Poskytuje plnou podporu všem úkolům spojeným s přípravou a po-
skytováním všech typů zdravotnických služeb, jakož i se zavedením
léčebných postupů do všech zdravotnických organizací, zejména
v regionu jako celku. Mezi reference patří i dva regionální projekty -
Krasnojarsk Kraj se 130 zdravotnickými organizacemi a 11 000 lékaři
pracujícími v nabízeném systému na jediné databázi a Kamčatkou se
49 zařízeními a 5 000 lékaři.
� S naší platformou QMS mohou
nemocnice dosáhnout v mezinárodním
srovnání EMRAM úrovně 6 a 7
Systém QMS byl vyvinut v Rusku, kde jsou zdravotnická zařízení
vzájemně elektronicky propojena. QMS je kompletně používán jako
nemocniční informační systém ve více jak 260 zdravotnických zaří-
zeních. Nejsme slepí k současným událostem, ale pokud sledujeme
společné cíle pro dobrou věc, nehledíme na hranice.
Míříme ještě dál. Naším cílem je umožnit propojenost zdra-
votních systémů v Evropě. Se samozřejmostí a bez obav platíme
platebními kartami po celém světě. Nechceme, aby mezinárodní
propojenost zůstala jen ve finančním sektoru. S tím jak lidé cestují,
se stává nutností bezpečně doručit důležité zdravotní informace
k lékařům napříč evropskými státy, v budoucnu možná ještě dále.
Nemalujeme čerta na zeď, ale zlé věci se prostě stávají. To nezmění-
me. Ale chtěli bychom usnadnit a především urychlit poskytnutím
informací o pacientovi lékařskou pomoc.
Autoři článku:
Ing. Ladislav Pálka, MBA
Ing. Kateřina Prettner
C SYSTEM CZ a. s.
Otakara Ševčíka 56
636 00, Brno-Židenice
Tel.: +420 532 140 111
Fax: +420 532 140 118
email: info@csystem.cz
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1802/