MH říjen 2018
MH říjen 2018
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1809/Sledujeme kraje:
Vysočina | Jihomoravský
Olomoucký | Zlínský
Moravskoslezský | Pardubický
Královéhradecký
t o p o d s tat n é p r o f i r m y a v e ř e j n o u s p r áv u z á ř í | ř í j e n 2 0 1 8
www.moravskehospodarstvi.cz www.facebook.com/moravskehospodarstvi
Pomůže Brnu
rezidentní
parkování?
Od září začaly v prvních oblas-
tech Brna platit zóny rezident-
ního parkování, které se budou
postupně rozšiřovat. Přinášíme
podrobný přehled, pohled do ji-
ných měst i vysvětlení sporných
bodů.
Více na str. 4 a 5
Doprava i ekonomika
Bezpečná opravní infrastruk-
tura Moravskoslezského kraje
a Moravské obce a města 2018.
To byla dvě setkání u kulatého
stolu. Obě akce pořádala v zá-
ří společnost Magnus Regio.
Zajímavé názory i zkušenosti
účastníků z praxe najdete v re-
portážích uvnitř.
Více na str. 12 a 13
Nedoceněné
sklářství
Přestože se Česká republika
proslavila jako sklářská velmoc,
sklárny u nás postupně zanikají.
Čím je české sklo nyní a čím
bylo kdysi? Jak sklo vzniká
a v jakých teplotách tráví skláři
celé dny?
Více na str. 8 a 9
Anketa:
Průmysl 4.0
Kam směřují české firmy?
Dočkáme se robotizace
a automatizace ve velkém
i u nás, nebo už se stalo? O
plány v souvislosti čtvrtou
průmyslovou revolucí se podělili
představitelé významných firem.
Více na str. 15
3
Konec přetížených
kamionů?
7
Hnědé uhlí
ustupuje
15 – 16
Speciál:
Strojírenství
Jubilejní Mezinárodní strojírenský
veletrh oživil slavné legendy
Jubilejní 60. mezinárodní
strojírenský veletrh letos
doplnila unikátní výstava
100RIES. Ta návštěvníkům
vyprávěla 100 příběhů
československých průmyslových
legend uplynulého století.
Tím největším je příběh sochy TGM, která zdo-
bila dnešní rotundu pavilonu A v roce 1928 při
zahájení provozu výstaviště. Její repliku vytvořil bě-
hem MSV přímo před zraky diváků robot. Meziná-
rodní strojírenský veletrh v prvním říjnovém týdnu
přilákal na výstavu 100RIES, která mapuje slavné
české a slovenské průmyslové výrobky od roku 1918
až do současnosti, tisíce diváků. „Partnerskou zemí
letošního MSV je tentokrát symbolicky Slovensko.
Pro nás je to ta nejlepší příležitost, jak si společnou
průmyslovou historii a její úspěchy v roce, kdy slaví-
me sté výročí vzniku Československa, připomenout,“
řekl generální ředitel společnosti Veletrhy Brno Jiří
Kuliš. Veletrhu se zúčastní více než 80 slovenských
firem včetně tradičních strojírenských a průmyslo-
vých značek. Oficiální prezentaci země slouží střední
část pavilonu A1, na ni pak navazuje právě výstava
100RIES. Návštěvníci na ní viděli například vůz Ško-
da 743 Garde kupé z roku 1982. s výrobním číslem
00001 - historicky první sériově vyráběný osobní
automobil na Slovensku. (zn)
změnou je fakt, že ve většině okresů již fungují pa-
liativní týmy a velký rozvoj zaznamenávají terénní
hospicové a paliativní služby. To v praxi znamená,
že rodiny, které se chtějí a mohou starat o umíra-
jícího v domácím prostředí, mají možnost využí-
vat široké podpory terénních hospicových služeb,“
myslí si Vít Kaňkovský, místopředseda sněmovního
zdravotnického výboru.
Z dat Národního registru poskytovatelů zdra-
votních služeb vyplývá, že skutečně narůstá počet
hospiců a zároveň výrazně klesá počet léčeben
Poslední chvíle života chce dle průzkumů na-
prostá většina lidí prožít mezi blízkými. Bohužel
reálně většina Čechů umírá za zdmi nemocnic.
Paliativní péče si klade ambici tento rozpor od-
stranit a umožnit hodnotně prožít poslední ob-
dobí života. Je potěšující, že možností této péče
přibývá.
„Oceňuji, že v posledních letech se situace
postupně mění – jednak ve většině krajů vznikly
kamenné hospice, ale asi nejdůležitější pozitivní
Paliativní péče na Moravě:
kvalita roste, lůžka nestačí
a nadále narůstat bude. „Kapacity našeho hospice
a ostatních služeb, tento zájem nenaplňují, a to jak
v oblasti zdravotní, tak i v oblasti sociální péče.
Díky rozvoji odborného sociálního poradenství,
a informování veřejnosti o možnostech doprová-
zení lidí s nevyléčitelným onemocněním, přibývá
počet zájemců o naše služby. S nárůstem onkolo-
gických onemocnění v populaci, je v posledních
letech zvýšená poptávka o sociální a zdravotní péči
v domácím prostředí. Důsledkem tedy bude rozvoj
našich a dalších služeb ve městě Brně a Jihomorav-
ském kraji.“
Na zvýšenou poptávku zareagovala i brněnská
klinika SurGal Clinic, která postavila Pavilon ná-
sledné péče ve vnitrobloku své nemocnice.
Pokračování na straně 10
dlouhodobě nemocných (LDN). Za pouhé čtyři
roky klesl počet LDN na polovinu ze 79 v roce
2014 na 39 v roce 2017. Je to tím, že lidé již nechtějí
v těchto léčebnách umírat. I když to tak v minulosti
bylo, dnes již LDN nejsou vnímány jako ústavy „na
dožití“. „Musím bohužel říci, že v dobách nedáv-
ných to tak v některých případech bylo, jsem ale
přesvědčen, že na většině LDN se situace v posled-
ních letech pozitivně změnila. Určitě je ale ještě
řada problémů, které je třeba v péči o dlouhodobě
nemocné změnit,“ doplňuje Kaňkovský.
„Jsme zastánci transformace a modernizace
LDN, jejichž význam v příštích letech výrazně
poroste,“ podporuje tento názor i ředitel hospicu
sv. Alžběty v Brně Jan Kosina. Podle něj zájem
o paliativní péči a rovněž péči o pacienty s chro-
nickým onemocněním, v posledních letech narůstá
S p e ci
á l
• stro
jírenstv
í •
FOTO: Czech innovation expo
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1809/2 září | říjen 2018
informační technologie
inzerce
Co nás čeká v blízké
budoucnosti?
Které technologie
se brzy stanou
standardem? Na co
si dát pozor, pokud
nechcete, aby
vás konkurence
předstihla
a porazila?
Odborníci i vizionáři se shod-
nou na tom, že žhavými tématy
současnosti jsou automatizace
a robotizace, virtuální a rozšířená
realita, umělá inteligence, 3D tisk,
oblast tzv. internetu věcí a Mobile
first řešení tedy „vše v mobilu“.
Rozšířená realita ve výrobě:
skutečnost nebo fantazie?
Rozšířená realita byla donedávna
spojována téměř výhradně se zá-
bavou, ale využití je mnohem širší.
Co je virtuální
a co rozšířená
realita?
Virtuální realita vás přenese
do „jiného světa“. S nasazenými
brýlemi vidíte „realitu“ zvoleného
programu. Můžete tedy například
sedět doma a přitom se procházet
mezi historickými památkami ne-
bo letět na Měsíc. Doplnění brýlí
o sluchátka přidává k obrazu i slu-
chové vjemy a celkový zážitek je
pak velmi realistický.
Rozšířená realita oproti tomu
pracuje se skutečným okolím
a přidává k němu digitální do-
plňky. Představte si například, že
se skrz displej svého mobilu (čí
spíše tabletu) díváte na motor své-
ho auta. Jakmile na některou část
motoru nasměrujete svůj pohled,
zobrazí se vám informace o sou-
částce, k čemu to slouží a jak se
dá případně opravit. A nejde jen
o představu - takovýto interaktiv-
ní uživatelský manuál už skutečně
existuje!
Uplatnění rozšířené reality se
přímo nabízí ve výrobě: stroje jsou
již dnes standardně vybaveny nej-
různějšími čidly a senzory a pří-
mo se tak nabízí možnost zobra-
zení aktuálních výrobních dat tak,
že se na stroj podíváte prostřed-
nictvím obrazovky svého tabletu.
Používá se v lékařství, ve sportu,
v armádě, ale i v konstrukci a čím
dál více se prosazuje i v průmyslu.
Zobrazovaná data navíc mohou
být obohacena o další informace
z ostatních systémů a doplnit tak
celkový obraz. To umožní velmi
efektivně kontrolovat aktuální stav
výroby a pružně reagovat na ja-
koukoli situaci.
Významnou roli může rozší-
řená realita sehrát také v servisní
oblasti. „Pohled“ na stroj nám mj.
prozradí, zda se blíží servisní in-
terval, nebo jaké je aktuální opo-
třebení stroje či výrobního nástro-
je. To nám pomůže předejít poruše
stroje či nekvalitní výrobě. V obou
případech se jedná o nemalou fi-
nanční i časovou úsporu. Pokud
už k nějakému problému dojde,
je možné stroj na dálku „ukázat“
technikovi, který pak může inter-
aktivně navádět zaměstnance, aby
základní operace otestoval sám.
Pokud bude potřeba, aby technik
přeci jen přijel, bude to se znalostí
věci a s potřebným vybavením.
I to významně snižuje náklady na
podobné úkony.
V popisovaných případech ho-
voříme o datových vrstvách, které
se zobrazují nad reálnými objek-
ty. Potřebná data je potřeba umět
nejen získat, ale také zpracovat
tak, aby se zobrazovala přehledně
a smysluplně. Každý zaměstnanec
má přitom jiné potřeby: dělník ve
výrobě potřebuje vidět, že jeho
stroj pracuje v pořádku, manažer
potřebuje znát komplexní výrobní
informace.
V Unicornu vytváříme apli-
kace pro rozšířenou realitu, kte-
ré nacházejí uplatnění v mnoha
průmyslových i dalších oborech.
Počítáme přitom s tím, že lidé na
různých pozicích mohou využívat
různé technické prostředky: pra-
covníci údržby a servisu budou
Komerční prezentace
Včasná prevence
může zachránit životy
Kdy se vám naposledy po-
vedlo dovolat se k lékaři na prv-
ní pokus? Bydlíte v Praze, ale
lékaře máte v Brně a musíte si
brát dovolenou, abyste si jeli vy-
zvednout recept? Víte, kdy máte
další preventivní prohlídku?
V dnešní době, kdy si prak-
ticky vše dokážeme zařídit on-
line, jsme u lékaře stále odkázáni
na telefon a vlastní přítomnost.
Samozřejmě se neobejdeme bez
toho, aby nás lékař vyšetřil osob-
ně, ale takové rutiny jako ob-
jednávání se na prohlídku nebo
vyzvednutí receptu by mohly být
jednodušší, ne?
Kolikrát se vám stalo, že
během vašeho vyšetření stihla
sestra vyřídit dva i více telefo-
nátů? Takové situace nastávají
třeba v ordinacích, které tepr-
ve zavádějí recepci nebo jejich
kapacita nestačí na správu celé
ordinace. Plus4U Medical, česká
společnost vyvíjející zdravotnic-
ké informační systémy, svými
aplikacemi a službami na tyto
problémy reaguje, a pomáhá
tak nejen lékařům, ale i pacien-
tům. „Naše systémy nikdy 100%
nenahradí personál v ordinacích
a ani se o to nesnažíme. My jen
nabízíme řešení, které zdravotní-
kům ulehčí práci a poskytne jim
více prostoru pro to, aby se na-
plno věnovali pacientovi,“ říká
ředitel společnosti Milan Brašna.
Pro lékaře je k dispozici re-
zervační systém, který zjedno-
dušuje komunikaci mezi lékařem
a pacientem a proces sjednává-
ní návštěv. Vše probíhá online,
kdykoli a z jakéhokoli zařízení
připojeného k internetu. Pacient
si jednoduše v systému najde diář
svého lékaře, kde vidí přesně dny
i čas, kdy má volno, a vybere si
úkon, na který se chce objednat.
Nová schůzka se lékaři okamžitě
zaeviduje. Systém má tu výhodu,
že na každou prohlídku je pa-
cient automaticky upozorňován
přes SMS či e-mail. Nemusíte se
tedy bát, že zmeškáte například
preventivní prohlídku u svého
praktického lékaře či zubaře.
Výhody
pro pacienty
Zdravotnická zařízení, která
systém využívají, si pochvalují
pokles počtu pacientů, kteří neví
o nároku na preventivní prohlíd-
ku nebo na ni zapomněli. I sa-
motní pacienti oceňují systém
upozornění na vyšetření. Mnoho
z nás preventivní prohlídky zane-
dbává, ale přitom si neuvědomu-
jeme, že právě tyto prohlídky jsou
prevencí závažných onemocnění.
„Všechny naše aplikace vy-
víjíme tak, aby byly jednoduché
a snadno se ovládaly,“ vysvětluje
Milan Brašna. „V zimě nám jeden
lékař, který využívá naše služby,
poslal fotku z Alp s příběhem, že
jedna jeho pacientka potřebovala
nutně recept na léky a on jí ho dí-
ky naší aplikaci +4U eRecept bě-
hem chvilky vystavil přímo ze
sjezdovky a zaslal na e-mail. Není
tohle právě to, co všichni chtějí?
Lékaři jednoduchá, chytrá a lev-
ná řešení a pacienti okamžitou
a profesionální pomoc?“
„Těší nás zájem lékařů i po-
zitivní ohlasy jejich pacientů.
Lékaři v našich aplikacích evi-
dují přes 700
000 pacientů z ce-
lé České republiky, což za rok
našeho působení považujeme
za výborný výsledek. Každým
dnem zájem o naše aplikace roste
a další lékaři se k nám připojují,
aby mohli svým pacientům na-
bídnout výhody a služby, které
v Plus4U Medical nabízíme.
Kompletní přehled našich služeb
najdete na webových stránkách
www.online-ordinace.cz,“ dodá-
vá na závěr Milan Brašna.
Plus4U je provozovatel internetové
služby, ve které nabízí široké
portfolio služeb založených na
robustních softwarových řešeních
pro malé a střední podniky a pro
koncové spotřebitele.V internetové
službě Plus4U si každý vytvoří svá
digitální území (Teritoria) a propojí
se s teritorii těch ostatních –
jednotlivců i podniků a organizací.
o Plus4U:
Unicorn je renomovaná
evropská společnost poskytující
ty největší informační systémy
a řešení z oblasti informačních
technologií. Dlouhodobě
se soustředíme na vysokou
přidanou hodnotu a konkurenční
výhodu přinášenou našim
zákazníkům. Působíme na trhu
již od roku 1990 a za tu dobu
jsme vytvořili řadu špičkových
a rozsáhlých řešení, která jsou
rozšířena a užívána mezi těmi
nejvýznamnějšími podniky
z různých odvětví. Jsme zároveň
provozovateli internetové
služby Plus4U a vychováváme
ty nejlepší odborníky v oblasti
informačních technologií,
ekonomiky a managementu
na Unicorn College.
o Unicornu
třeba více pracovat se speciálními
brýlemi či headsety pro virtuální
a rozšířenou realitu, zatímco ma-
nažeři budou pro stejný účel čas-
těji používat své mobily či tablety.
Popisované technologie májí
prozatím své limity. Ve velkém
prostoru zatím není možné vidět
digitální prvky v dálce, protože se
zobrazí jen ty nejbližší. Ale i na
tom dnes spolu pracujeme!
Miroslav Hlaváč
industry consultant
Unicorn Systems
https://unicorn.com
https://spolu-pracujeme.cz
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1809/září | říjen 2018 3
transport a logistika
inzerce
Podle studií jezdí kamiony
až s 47 % nevyužité nákladní
kapacity. To znamená v Evropě
roční ztrátu až 130 miliard eur
a 400 metrických tun zbytečných
emisí CO
2
. Využití této kapacity
má přinést finanční i ekologic-
ké benefity, jejichž význam ještě
lásce k technologiím jsem viděl
příležitost, jak logistiku změnit,“
tvrdí Dravecký.
V to věří nejen zakladatel spo-
lečnosti. Díky pomoci startupo-
vého inkubátoru a akcelerátoru
UP21 tomu věří i známý český
investor a miliardář Karel Jane-
ček. „Zhruba po dvou letech in-
tenzivní činnosti máme nainves-
továno asi do 14 startupů. Naší
asi největší hvězdou je ShipVio,
což je dnes firma s celosvětovým
úspěchem,“ podotýká Janeček.
Expanze na
německý trh
a do Beneluxu
V současnosti Shipvio operu-
je jen v České republice a s čes-
kými zákazníky, ovšem již nyní
řeší přepravu zboží po celé Evro-
pě. V příštích měsících plánuje
expanzi na německý trh a také
vzroste s nástupem automati-
zovaných nákladních vozidel
schopných nepřetržitého provo-
zu.
Shipvio vzniklo z podnikatel-
ského inkubátoru UP21 a ve více
věcech rozhodně není projektem
minulého století. Nejen tím, jak
do Beneluxu. Na startu tohoto
roku navíc Shipvio získalo mož-
nost uplatnit se na náročném ně-
meckém trhu. Společně s dalšími
osmi startupy jej vybrali do ně-
meckého akceleračního programu
STARBUZZ. Kromě mentoringu
a rad, jak vstoupit na německý
trh, získá Shipvio také hodnotné
kontakty na tamní firmy. „Není
lepší region, kde bychom měli
začít s budováním německého
Shipvia. Ve spolkové zemi Se-
verní Porýní-Vestfálsko sídlí 24
z 50 největších německých firem,
které jsou našimi potenciálními
partnery a zákazníky. Místní fir-
my jsou také otevřeny inovacím
a novým trendům. Region je navíc
velmi blízko Nizozemska, Belgie
a Lucemburska, což jsou pro nás
další potenciální trhy. Akcelerace
v rámci STARBUZZ nám nabízí
příležitost rychleji expandovat na
západoevropský trh,“ řekl projek-
tový manažer Shipvio Jakub Eliáš.
Michaela Římanová
Světoznámá nábytkářská
firma IKEA se chlubí, že ma-
ximálně využívá své obaly a ne-
převáží v krabicích vzduch. Na
podobném principu funguje
český startup Shipvio. Ten vy-
vinul unikátní systém sdílení
přepravních kapacit. Jde o po-
dobný princip, jaký používá
například Uber. Firma si zjistí,
který dopravce má na její trase
místo pro její výrobky, a využije
jej. Místo prázdného kamionu
se tak cestou zpět vrací plný.
Zakladatel Shipvia André
Dravecký říká svému přístupu
Zero Loss Logistics. „Chceme na
cestách méně prázdných kami-
onů, chceme odstranit jakékoli
ztráty v logistice. Díky tomu bu-
de odvětví fungovat,“ tvrdí mladý
podnikatel, který s nápadem při-
šel v roce 2015 a loni spustil jeho
ostrou verzi.
spojuje digitální technologie
a data, když dokáže najít nejvý-
hodnější přepravu pro náklad
mezi tisícovkou volných náklad-
ních vozidel na evropských sil-
nicích. „Zákazník bude schopný
si objednat přepravu a znát její
cenu okamžitě na dva kliky, což
je veliká změna vzhledem k to-
mu, že teď musí strávit člověk
hodinu na telefonu a obvolat
10 dopravců, aby měl relevantní
cenu,“ uvádí Dravecký, který se
v logistice pohybuje doslova od
malička.
Jeho rodiče vlastní firmu z to-
hoto odvětví, a tak je jeho sou-
částí od dětství. Zajímavou zku-
šenost pak absolvoval na vysoké
škole, když pracoval i pro němec-
kou logistickou firmu, která zajiš-
ťovala přepravu i pro americkou
armádu. „Řešili jsme také napří-
klad zásobování v Afghánistánu.
Díky těmto zkušenostem a mé
Ministerstvo dopravy má
plán: Odlehčí kamionům,
a tím i dálnicím
FOTO: Freeimages
Na dálnici před
sebou řidiči
ocení spíš jeden
kamion, než deset
tisíc osobních
automobilů.
Jenže dálničnímu
povrchu je to
jedno. Jeden
maximálně zatížený
kamion totiž
vozovku zatíží jako
toto ohromné
množství aut.
Michaela Římanová
Zdá se, že by se to mohlo změ-
nit. Ministerstvo dopravy totiž
plánuje snížit povolenou hmot-
nost z aktuálních 48 tun na 40,
což je evropský průměr.
Čtyřicetitunový limit přitom
do roku 2006 platil také v Čes-
ku. Jenže pak si kamionová lobby
prosadila za ministra Aleše Ře-
bíčka jeho zvýšení. Už dvanáct let
tak domácí dálnice trpí víc než
evropské, protože jde o druhou
nejvyšší povolenou hmotnost
v Evropě. „Přes území Česka pro-
jíždějí denně tisíce zahraničních
kamionů a právě ty bývají velmi
často přetíženy. Měli bychom si
proto naše silnice více chránit,“
říká ministr dopravy Dan Ťok.
Ve vyjádření ministra je ne-
srovnalost. Kamiony, které přes
naše dálnice jen projíždějí, mu-
sejí dodržovat limity okolních
Českem podle údajů z mýtné-
ho systému projede za týden 50 ti-
síc kamionů. „U šedesáti procent
loni kontrolovaných nákladních
vozidel se potvrdilo podezření
z porušení hmotnostních limi-
tů,“ uvedlo ministerstvo s tím, že
kvůli váze policie prověřila přes
2
000 kamionů. Pro případnou
změnu zákona bude klíčová pod-
pora hospodářského výboru. „Vět-
šina členů výboru to podpořila,“
řekl Hospodářským novinám Ťok.
Hmotnost nákladních vozidel
má aktuálně na starosti doprav-
ní policie a celní úřady. Když je
vozidlo či souprava přetížené,
dostane řidič blokovou pokutu až
patnáct tisíc korun a jeho firma ve
správním řízení musí za každou
započatou tunu přetížení zaplatit
devět tisíc korun. Jenže kontroly
jsou namátkové a pokuty doprav-
ce k dodržování zákonů nedonutí.
„Autodopravci by si měli uvědo-
mit, že vedle nebezpečí finanč-
ních sankcí z přetížení vozidel má
nerovnoměrné rozložení nákladu
dopad na životnost automobilu,
vozovky a tím i na počet uzavírek,
omezení dopravy, bezpečí a kom-
fort jízdy," uvedl mluvčí Ředitel-
ství silnic a dálnic Jan Hoření.
Řešením mohou být mobilní
nebo ve vozovce zabudované váhy.
Podle ministra je navíc možné pro
kontrolu hmotnosti projíždějících
kamionů využít i mýtné brány. To
by ale bylo možné až s novým pro-
vozovatelem mýtného systému po
roce 2019, který má vzejít z výbě-
rového řízení.
Dopravci protestují
Sdružení českých dopravců
snížení limitu odmítá. „Rozhodně
se nejedná o opatření, které by po-
mohlo vyřešit problém s českými
silnicemi, jež jsou ve špatném sta-
vu,“ řekl mluvčí sdružení Česmad
Martin Felix. České silnice jsou
podle něj uzpůsobeny pro jízdu
téměř padesátitunových náklad-
ních vozů.
Podle Felixe dopravci v posled-
ních letech investovali do dražších
souprav s větším počtem náprav.
Cílem bylo splnit zmíněný předpis
EU a současně naložit co nejtěžší
náklad. „Tato investice do draž-
ších vozidel s větším množstvím
náprav by pro nás byla v přípa-
dě snížení maximální hmotnosti
v podstatě zmařená,“ zdůraznil.
Firmy by musely nakoupit více ka-
mionů a najmout nové řidiče, což
by jejich služby prodražilo.
Na vině stavu silnic jsou na-
víc také vysoké letní teploty. Na
starších krajských silnicích kvůli
tropickým teplotám na řadě míst
měkne asfalt, na němž se pak
vlivem kamionové dopravy vy-
jíždějí koleje. Řešením může být
přesunout nákladní dopravu na
železnici. I s modernizací a prů-
chodností přepravy po kolejích
Česká republika zaspala a řešení
problému je ještě dlouhodobější
než v případě kamionů.
států, které jsou nižší, než české.
Problém se spíš týká nákladních
aut jezdících jenom v tuzemsku.
„Ideální řešení by bylo pravidla
celoevropsky sjednotit. S plně na-
loženým českým kamionem na
našich hranicích končíte,“ uvedl
řidič mezinárodní kamionové do-
pravy Jakub Beneš z Hodonínska.
Podle něj má povolená váha
kamionů a stav dálnic souvislost.
„V okolních zemích jsou v porov-
nání s námi relativně kvalitní. Pro-
blém je, že když se sníží hmotnost,
zvýší se počet nákladních aut, kte-
rých už je u nás už tak strašně
moc,“ doplnil Beneš.
Nejčastěji mívají potíže s pře-
tížením soupravy převážející
stavební materiál jako je písek,
kameny nebo dřevo. Pohybují se
víc než po dálnicích po silnicích
II. i III. tříd, které nejsou na ty-
to zátěže stavěné. A protože jsou
většinou úzké, nejčastějšími po-
ruchami jsou popraskané krajnice.
Limity pro váhu nákladních
vozů ve vybraných evropských
zemích (v tunách):
Česká republika��������������������������48
Itálie ������������������������������������������44
Francie����������������������������������������44
Maďarsko ����������������������������������40
Německo������������������������������������40
Nizozemsko��������������������������������50
Polsko ����������������������������������������40
Rakousko ����������������������������������40
Slovensko ����������������������������������40
Zdroj: Freights.eu
limity
Revoluce v logistice začala v českém startupu
Co je SHIPVIO?
Český startup SHIPVIO vstoupil na trh na konci
roku 2017. Pracuje s daty a digitálními
technologiemi, které umožňují využít
nákladní vozidla na maximum
s minimálními náklady.
Firma momentálně působí na českém trhu,
plánuje expanzi do zemí střední
a východní Evropy a později také do Německa
a zemí Beneluxu.
Milí čtenáři,pamatuju si, že jako
malou mě vzali rodiče na exkurzi
do sklárny. Připadala jsem si jako
v jiném světě. Fascinovali mě
muži v dlouhých těžkých pláštích
a světelné koule z tekuté hmoty,
které vycházely z dlouhých tyčí
a měnily tvar podle toho, jak dovnitř
skláři foukali a tyčí pootáčeli. Na
návštěvách u známých a příbuzných
jsem si potom prohlížela ručně
vyráběné a broušené sklo pečlivě
vyskládané ve skříních a kredencích,
kde čekalo na slavnostní příležitost,
aby bylo naplněné vínem a mohlo
o sebe vznešeně cinknout. Po
více než pětadvaceti letech jsme
se do skláren vrátili s Moravským
Hospodářstvím v rubrice Business
style. Překvapilo mě, jak se za tu
dobu pohled na sklo změnil. Skláři
se shodují, že o české sklo je malý
zájem. Přitom právě jeho řemeslná
výroba naši zemi dříve hrdě
a úspěšně reprezentovala v Asii,
v Kanadě, v Americe i na Blízkém
východě. Hodnotit vztah současné
společnosti k tradičnímu řemeslu
by ode mě bylo pokrytecké –
sama mám skleničky na víno jako
spotřební zboží a když myčka na
nádobí nějakou rozbije, koupím si
za pár desítek korun jinou, a doma
kvůli práci a dalším aktivitám
trávím někdy i jen minuty, takže
si vodu z kohoutku v rychlosti
natočím třeba do nejbližšího hrnku.
Současný příběh skláren mě ale
oslovil natolik, že jsem se nad
řemeslným sklem začala zamýšlet
a sklenice, které mi v nejrůznějších
místech i příležitostech projdou
rukama si prohlížím a snažím se
vidět, kolik lidské práce za nimi stojí.
A u příští slavnostní večeře, kterou
budu servírovat, už víno poteče do
poctivých – českých sklenic.
A jak to máte vy?
Příjemné čtení
úvodník
Anna Fajkusová,
šéfredaktorka
Moravského
hospodářství
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1809/4 září | říjen 2018
V létě 2018 se pro rezidentní parkování
vyjádřili představitelé 5 městských částí,
15 bylo proti.Ve zbytku zavedení systému
rozvažují. Kromě Brna-středu zatím není
zavádění rezidentního parkování jisté, postoje
se mohou měnit po volbách v říjnu 2018.
Brno – městské části
Starý
Lískovec
Nový
Lískovec
Bohunice
Brno-střed
Kohoutovice
Jundrov
Komín
Medlánky
Ivanovice
Jehnice
Ořešín
Útěchov
Brno-sever
Brno-sever
Židenice
Vinohrady Líšeň
Černovice
Tuřany
Chrlice
Brno-jih
Slatina
Maloměřice
a Obřany
Řečkovice
a Mokrá Hora
Bosonohy
Žebětín
Bystrc
Kníničky
Královo
Pole
Žabovřesky
■ PRO
■ PROTI
■ NEROZHODNUTÍ
4 silniční doprava
S problémy a pod palbou kritiky,
ale přeci. Brno má rezidentní parkování
Zaparkuj a jeď. Ale kde?
Jedním z hlavních pilířů nové koncepce parkování v Brně
má být systém parkovišť Park and Ride. Tedy odstavných
parkovišť na okraji města, kam lze pohodlně dojet, pře-
stoupit na hromadnou dopravu a do centra pokračovat
s ní. Naplánovali je už představitelé předchozí radniční
garnitury. Systém rezidentního parkování ovšem město
spustilo s pouhým jedním parkovištěm P+R u Ústředního
hřbitova, což řidiči silně kritizovali. Město ale chce nejdříve
dostat auta z centra až pak řešit, co s nimi. „Dokud je ně-
kde blízko možné parkovat zadarmo,většina lidí nevyužívá
vzdálenější nebo placené parkování. Záchytná parkoviště
se připravují a postupně budou přibývat,“ uvedla místosta-
rostka Brna-středu a kandidátka na primátora za zelené
Jasna Flamiková.
Bez hlídacích kamer
Vjezd aut do historického centra města měl ohlídat systém
kamer na vjezdech do něj. 1. září 2018 ale město systém
spustilo bez těchto kamer.Do výběrového řízení na zakázku
se totiž přihlásila jen jedna firma. Jak zjistil server Seznam
zprávy, stejná firma připravila i projektovou dokumenta-
ci k zakázce. Sama sobě tak vlastně určovala podmínky
a požadavky na funkce systému. Pochybnosti o čistotě
a zákonnosti takového postupu představitelé města odmítli.
Přesto tendr za více než třicet milionů korun zrušili.„Do vý-
běrového řízení se přihlásil pouze jeden uchazeč,rada proto
využila možnosti, kterou v takové situaci dává zákon, a vý-
běrové řízení zrušila,“ konstatoval náměstek primátora pro
Sedm hříchů rezidentního parkování
činí.Problém však může nastat u některých menších rozvo-
zů, jejichž majitelé už uvedli, že místo další administrativní
zátěže raději přestanou doručovat do centra. Podle města
ovšem mohou svoje produkty dovážet,pokud objednávající
rezident využije možnost jednorázově věnovat část ze svých
150 hodin parkování pro návštěvy.„K rezidentnímu opráv-
nění přísluší počet hodin, které lze takovým návštěvám
poskytnout,“ uvádí město v oficiální zprávě.
Nejistota parkování
Brňané, kteří si vyřídí rezidentní nebo abonentní oprávnění
k parkování ve své zóně, získávají sice právo na modře
označených stáních zaparkovat,ale nikoliv nárok.Například
v první zóně, kde bylo rezidentní parkování zavedeno, tedy
v nejužším centru, má bydliště zhruba 5 000 lidí. Parkova-
cích míst tam je 1178, z toho pro rezidentní a abonentní
stání 773.Další místa jsou vedená jako vyhrazená pro stání
mezi 7.00 a 19.00, úředníci proto počítají s tím, že i ona se
na noc uvolní pro rezidenty. První dny místa skutečně rezi-
dentům stačila.„Řidiči si vyřídili 992 parkovacích oprávnění,
z toho 178 abonentů, 415 rezidentů, 67 ZTP/P, 63 sociální
a zdravotní služby,“ uvedla v pondělí po zavedení systému
Zuzana Šrámková z tiskového oddělení magistrátu.Zástupci
města nicméně připustili,že oprávnění postupně vydají více.
Méně, nebo více parkovacích míst?
Podle kritiků systému rezidentního parkování míst po jeho
zavedení ubude už kvůli nevhodnému značení modrých
oblast dopravy Richard Mrázek.Vjezd do centra a správné
parkování proto v současnosti hlídají strážníci a kamerové
auto zapůjčené z Prahy. Město se chystá pořídit i vlastní.
Zakázku na kamery znovu vypíše do konce roku.
Na dušičky budou mít lidé smůlu
Jindy klidná oblast kolem brněnského Ústředního hřbitova
se každoročně především na dušičky, ale také o Vánocích
či Velikonocích zaplňuje auty lidí, kteří přišli vzpomenout
na své zesnulé.V roce 2018 bude hledání parkování ještě
o něco horší.Lidé totiž nebudou mít k dispozici velké parko-
viště u spodní brány hřbitova. Funguje totiž jako P+R a po
zavedení rezidentního parkování se zcela zaplnilo,přes den
tam nebývá ani deset volných míst. Návštěvníci hrobů ve
spodní části hřbitova si na těžkosti s parkováním stěžují už
nyní.Náměstek primátora Richard Mrázek se nechal slyšet,
že o takových stížnostech neví. Slíbil ale, že město v okolí
hodlá stavět další plochy. Městská firma Brněnské komu-
nikace také chystá znovuzpoplatnění velkého parkoviště.
Přijede pizzař?
Objednat si oblíbenou pizzu, burger, či čínu může být pro
lidi v rezidentních zónách problém. Do centra totiž mohou
vjet jen auta s oprávněním k vjezdu, v modrých zónách
stát ta s rezidentním či abonentním oprávněním.Zásilkové
společnosti mohou získat povolení parkovat na místech
určených pro zásobování a také si vyřídit povolení ke vjezdu
zdarma. Podle vyjádření jejich představitelů tak skutečně
zón. Představitelé města to ale odmítají, nebo dopady
označují za zanedbatelné. Například v první zóně podle
nich míst naopak přibylo – místo 1 140 jich je 1 178.Jenže
jen necelých osm set je pro abonenty a rezidenty.V dalších
zónách už připouštějí, že míst ubude. „Například v oblas-
tech kolem Antonínské, třídy Kapitána Jaroše a Grohovy,
kde se bude rezidentní parkování zavádět od listopadu, je
nyní 3731 míst k parkování. Po zavedení nového značení
jich ubude 28,tedy ani ne jedno procento.Tento úbytek by
navíc nastal bez ohledu na rezidentní parkování v okamži-
ku rekonstrukce vozovky nebo chodníku, projekt by totiž
musel splňovat aktuálně platné normy,“ prohlásila Zuzana
Šrámková z tiskového oddělení magistrátu.
Prostor pro nepoctivce
Kritici upozornili na to,že zdánlivě neprůstřelný systém,kdy
oprávnění získá jen ten,kdo v centru bydlí,vlastní nemovi-
tost či podniká, není odolný proti případným spekulacím.
Například neexistuje spodní hranice spoluvlastnického
podílu pro to, aby člověk oprávnění získal. S rezidentním
parkováním se také otvírá další možnost výdělku pro ty,
kteří umožňují za poplatek papírově umístit sídlo firmy
v jejich nemovitosti. Doposud možnost využívali hlavně
majitelé firem, kteří se snažili z různých důvodů co nejvíce
ukrývat. Nově se to bude hodit i těm, kteří prostě budou
chtít parkovat v centru. „Dle zákona není regulováno, zda
se jedná o sídlo mající nějakou vymezenou plochu pronají-
mané prostory.Po vyhodnocení pilotního projektu budeme
zjišťovat účinnost regulace a její případně zpřísnění,“ při-
pustil Pavel Pospíšek zastupující vedoucího magistrátního
odboru dopravy. Reagoval na upozornění kritika systému
a bývalého náměstka primátora Roberta Kotziana.
(pj)
Jedni se na něj těšili jako
na řešení s chybějícími místy,
další se ho báli. Dlouho
odkládaný projekt
rezidentního parkování
v Brně odstartoval
1. září letošního roku.
Modré zóny vyznačující místa, kde
mohou zaparkovat jen lidé z bezpro-
středního okolí, případně ti, kteří si
vyřídili krátkodobé oprávnění, se
objevily jako první v historickém
centru Brna a jeho bezprostředním
okolí. „Systém podporuje přede-
vším ochranu rezidentů v oko-
lí jejich bydliště. Reguluje také
dlouhodobé stání vozidel, a tím
zvyšuje obrátkovost na potřeb-
ných místech. Zvyšuje se tedy
pravděpodobnost, že lidé za-
parkují,“ prohlásil brněnský
primátor Petr Vokřál.
Model květinky
Představitelé Brna zvolili pro rezidentní par-
kování model takzvané květinky. Město je v něm
rozdělené na oblasti, přičemž pomyslný střed
květu je místo bydliště konkrétního rezidenta či
místo podnikání abonenta. Právo má parkovat
nejen ve své oblasti, ale také ve všech ostatních
tvořících okvětní lístky.
Aby všechny náležitosti vysvětlili, spustili
v červenci informační kampaň. Na konci čer-
vence začali vydávat takzvaná rezidentní opráv-
nění. Lidé si je mohou vyřídit na speciálním
pracovišti v ulici Zvonařka 5, případně online
přes takzvanou osobní stránku uživatele. Fyzicky
si hned první den přišlo pro oprávnění několik
desítek lidí.
V první listopadový den se rezidentní par-
kování rozšíří na ulice na sever od centra, další
městské části se mohou připojit příští rok.
Již před spuštěním přitom systém řada Brňanů
kritizovala. Vadí jim složité vyřizování vjezdu
do centra například pro rozvozové firmy, počet
parkovacích míst i zvolený květinkový systém.
Ten by chtěli nahradit pouhými dvěma zónami
pro centrum a zbytek města.
(pj)
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1809/září | říjen 2018 5
inzerce
Bezpečný provoz
na pozemních
komunikacích je
jednou z priorit
každého města.
Také Brno
není výjimkou.
Společnost
Brněnské
komunikace a. s.
se dlouhodobě
stará o sjízdnost
brněnských
silnic a zajišťuje
bezpečnost provozu
ve městě Brně.
K dlouhodobým projektům,
které k bezpečnosti na brněnských
vozovkách přispívají, patří moder-
nizace řízení dopravy, městského
kamerového dohledového systé-
mu, vytváření záchytných parko-
vacích ploch, navádění do par-
o technické nebo fyzické stáří jed-
notlivých částí, avšak důležitým
momentem při rekonstrukcích ce-
lých SSZ je přechod na malé pro-
vozní napětí se světelnými zdroji
LED, které jsou schopny ušetřit až
80% elektrické energie a tím sní-
žit energetickou zátěž. Na základě
dopravních studií vznikají nová
SSZ, která řídí provoz na kříže-
ní jednotlivých ulic. V horizontu
jednoho roku je uvažováno o mo-
dernizaci řídící dopravní ústředny,
která pomůže při zlepšení moni-
toringu dopravy ve městě Brně,
a také umožní rychlejší reakce na
nenadálé dopravní situace. K to-
mu by měla přispět i provázanost
jednotlivých řídících a informač-
ních systémů.
Nejen v době dopravních špi-
ček dochází k přetížení některých
křižovatek, kde se tvoří v jednot-
livých směrech kolony. Městský
kamerový dohledový systém do-
káže dopravním inženýrům pří-
mo pomoci v návrzích řešení této
problematiky. Tím se uspíší reak-
ce, která by měla vyvolat změnu
v řízení provozu na daném SSZ
nebo pro celou blízkou skupinu
SSZ. K bezpečnějšímu městu by
rovněž mělo přispívat monitoro-
vání průjezdu křižovatkou na čer-
venou či úsekové měření rychlosti.
Modernizace řízení dopravy ve městě Brně
kovacích domů a mnoho dalších.
Díky stále modernějším techno-
logiím je důležité vzájemné pro-
pojování telematických systémů.
Výsledným efektem je nabídka
většího komfortu pro účastníky
silničního provozu. Vše se pak
odehrává ve dvou rovinách – tou
první je přímo odezva do řízení
provozu a druhou je poskytování
informací o dopravních událos-
tech.
Světelná
signalizace
a kamery
Činností, které ovlivňuji do-
pravu ve městě Brně, je celá řada.
V současné době je aktuální mo-
dernizace řízení provozu a měst-
ského kamerového dohledového
systému. Řízení provozu je slože-
no z centrálního řízení dopravy,
které ovládá jednotlivá světelně
signalizační zařízení (dále SSZ)
a samotných SSZ. Jednotlivá SSZ
jsou rekonstruována na základě
několika aspektů. Většinou jde
Nezanedbatelná je i skutečnost,
že záznam z kamer na křižovatce
může výrazně přispět k objasnění
vzniku dopravní nehody. Pokud
kamera na křižovatce zabírá místo
střetu vozidel, může si dopravní
složka PČR vyžádat pro objasně-
ní vzniku dopravní nehody video
záznam.
www.bkom.cz
silniční doprava
SSZ přechází na malé provozní napětí se světelnými zdroji LED
Výhody světelných zdrojů
LED, instalovaných do SSZ:
■ úspora elektrické energie
■ malé provozní napětí
■ nižší poruchovost přispívá
k delší životnosti zařízení
■ vyšší zřetelnost za denního
světla
■ stmívání svitu v nočních
hodinách, aby nedocházelo
k oslňování řidičů
výhody LED
Zajímavá čísla:
773
parkovacích míst v užším centru Brna bude vyhrazeno
pro rezidenty a abonenty a návštěvníci. Magistrát počítá
s tím, že parkovacích oprávnění ale vydá více
1 178
parkovacích míst místo 1 140 má být v centru po
zavedení rezidentního parkování celkem. Kromě míst pro
rezidenty, abonenty a návštěvníky zůstanou ve městě
i vyhrazená parkovací stání. Jejich platnost ale bude jen
mezi 7.00 a 19.00, magistrát proto věří, že na noc se
uvolní pro rezidenty
3
cenová pásma pro návštěvníky vzniknou po zavedení
rezidentního parkování.
1.
pásmo je od 1. září v nejužším centru, v ulicích
označených značkou s oranžovým pruhem zaparkují
lidí zdarma do půl hodiny, pak platí 40 Kč za hodinu.
2.
pásmo spustí od 1. listopadu v dalších částech Brna
středu, zdarma bude parkování do půl hodiny, pak
20 Kč za hodinu.
3.
pásmo nebylo ještě stanoveno, zdarma bude hodina,
další hodiny za 10 Kč
6
velkých placených parkovišť v bezprostředním okolí
historického centra mohou využít návštěvníci
1
záchytné parkoviště Park and Ride se snadným
přestupem na hromadnou dopravu zatím Brno zřídilo.
Nachází se u ústředního hřbitova
2 500
korun může být pokuta za neoprávněné parkování
v oblastech se zavedeným rezidentním parkováním
31 000 000
korun měl stát kamerový systém hlídající vjezd aut
do užšího centra Brna. Zakázku město po kritice pro
neregulérnost soutěže zrušilo. Kamery proto dočasně
nahradí strážníci městské policie a vypůjčené kamerové
auto z Prahy
Jak je to s rezidentním parkováním
v jiných městech? ■ Čtěte na straně 6.
Naplánované vlny zavádění rezidentního parkování
1. vlna se týká historického centra města a spustili ji 1. září 2018
2. vlna se týká oblasti Brna-středu na sever od centra, spustí ji 1. listopadu 2018
Další vlny přijdou na řadu podle vůle představitelů městských částí v dalších letech
Tři kategorie řidičů v systému rezidentního parkování v Brně
Rezident
■ Fyzická osoba s trvalým pobytem v oblasti nebo
majitel nemovitosti v oblasti.
■ Má právo v oblasti a oblastech sousedních parkovat
v zónách vyznačených modrými pruhy, ne však nárok
na místo.
■ V užším centru získá také povolení ke vjezdu do něj,
který bude kontrolován.
■ Má nárok na 150 hodin parkování pro návštěvy.
100 hodin zdarma, 50 zpoplatněných.
■ Kromě občanů Brna se počítají mezi rezidenty také
cizinci z přechodným pobytem v Brně, nemají ale
nárok na volné hodiny pro návštěvy.
Ceny pro zóny v Brno-středu
(další městské části si mohou ceny upravit)
1. auto 600 Kč
2. auto 15 000 Kč
3. a další auto 30 000 Kč
Aby se rodiny vyhnuly zvýšeným poplatkům za další auta,
je třeba je napsat na další členy domácnosti.
Abonent
■ Podnikající fyzická nebo právnická osoba se sídlem
či provozovnou ve vymezené oblasti.
■ Má právo parkovat ve vymezených modrých zónách
v oblasti a oblastech sousedních.
■ Jeho zákazníci se řídí režimem pro návštěvníky.
Ceny pro Brno-střed
1. auto 6 000 Kč
2. auto 20 000 Kč
3. a další auto 20 000 Kč
Návštěvník
■ Všichni ostatní řidiči.Ať už Brňané z nesousedních
oblastí, tak Mimobrněnští.
■ Mohou parkovat po žádosti o dočasné parkovací
oprávnění, jako svým návštěvám jim může poskytnout
parkování rezident.
■ Využít mohou také placená parkoviště a parkovací
domy, nebo na parkování krátkodobě zdarma místa
označená značkou s oranžovým pruhem.
■ Do užšího centra mohou vjet jen s povolením.
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1809/6 září | říjen 2018
teplárny a energetický průmysl
Elektrárny na
hnědé uhlí budou
za několik let
minulostí. Blížíme se
k hranici těžebních
limitů.
Veronika Vindišová
Přes dva miliony českých
domácností je závislých na vý-
robě tepla z hnědého uhlí. Přes-
tože ho máme dostatek, kvůli
limitům těžby s ním nemůže-
me v budoucnu počítat. Podle
odborníků tento stav nastane
kolem roku 2050. Energetické
společnosti ale již nyní hledají
řešení, jak se s tím vypořádat.
V Polsku dokonce začali uhlí
dovážet z Ameriky.
Podle mluvčího společnosti
ČEZ Ladislava Kříže bude hně-
dé uhlí v České republice nahra-
zeno především obnovitelnými
zdroji a jadernými zdroji. „Vy-
plývá to ze Státní energetické
koncepce, která dává na budou-
cí zabezpečování energetických
potřeb ucelený pohled. Co se
týče obnovitelných zdrojů, sází
se především na biomasu,“ uve-
dl. Čistou biomasu používá ČEZ
k výrobě energie jen ve dvou
elektrárnách. „A to v Hodoníně
a částečně v Poříčí. Zatím oba-
vy z nedostatku biomasy nemá-
me, protože máme velmi široké
portfolio dodavatelů. Nyní ani
nepočítáme s výstavbou žádné-
ho dalšího zdroje na spalování
biomasy,“ podotkl Kříž.
Nováková: ČEZ
vynechat nelze
O budoucnosti energetiky
vyjednává i nová vláda. Aktuál-
ním tématem se stala dostavba
bloku elektrárny v Dukovanech,
kterou spravuje ČEZ. Tento pro-
jekt ale dlouhodobě brzdí nejas-
Éra hnědého uhlí
se blíží ke konci
rani. Podle ministryně průmys-
lu a obchodu Marty Novákové
musí ČEZ hrát v tomto projektu
významnou roli. „Všichni od-
borníci na jadernou energetiku,
kteří mají k výstavbě jaderného
bloku co říci, pracují v ČEZ,“
vysvětlila, proč tuto společnost
nejde obejít.
Ručitelem financování pro-
jektu má být nicméně stát, proto
se uvažuje o založení společné-
ho podniku. Nově sestavený
tým expertů posuzuje také mož-
nost, že by stát koupil divizi
ČEZ, která blok postavila. ČEZ
provozuje dvě jaderné elektrár-
ny, a sice v Dukovanech a Te-
melíně. Produkují 38 procent
z celkového objemu vyrobené
elektřiny na území České re-
publiky.
EU prosazuje
zelenou energii
Do budoucnosti energie ale
promlouvá také Evropská unie.
Podle představy europoslanců
má být v roce 2030 až 35 procent
spotřebované energie vyrobeno
z obnovitelných zdrojů. Nyní
je Evropa zhruba na polovině.
Nicméně jednotlivým členským
zemím nechtějí europoslanci
striktně diktovat limity. Země
si samy určí, kolik obnovitel-
né energie jsou schopné v roce
2030 vyrábět.
Pro Česko celoevropský cíl
znamená dosáhnout v roce 2030
podílu 26 procent energie z ob-
novitelných zdrojů. Přitom ak-
tuální podíl obnovitelných zdro-
jů na spotřebě energie v Česku
činí přibližně 15 procent. Větší
ambice by podle Komory ob-
novitelných zdrojů domácnos-
tem, obcím i podnikům přinesly
atraktivnější podmínky, kterými
by je stát motivoval, aby si elek-
třinu a teplo vyráběly z čistých,
domácích zdrojů samy.
„Europoslanci dali najevo,
že samovýrobce a energetická
družstva a komunity považují za
důležitou součást energetiky. O
to víc mě mrzí, jak nízké ambi-
ce schválil. Doufejme, že během
trialogu se to povede ještě zlep-
šit a že česká vláda k tomu při-
spěje. Obnovitelné zdroje jsou
šancí na čistou a levnou energii
pro Česko stejně jako pro EU,“
myslí si předseda Komory obno-
vitelných zdrojů energie Štěpán
Chalupa.
Ministerstvo průmyslu a ob-
chodu nyní pracuje na novele
zákona o podporovaných zdro-
jích. Stanoví přesná kritéria pro
výpočet přiměřenosti podpory
takové výroby energie. Po vzoru
Německa ministerstvo zároveň
připravuje systém aukcí pro
výběr zdrojů, které by v bu-
doucnu měly být podporovány.
Chce pro stát připravit takové
podmínky a nástroje, aby bylo
možné naplnit závazky České
republiky pro obnovitelné zdro-
je do roku 2030 nejefektivnějším
způsobem.
V jaderné elektrárně Dukovany plánuje vláda postavit nový blok. FOTO: ČEZ
ZDROJ: Státní energetické koncepce
Topná sezóna
letos začíná
neobvykle pozdě
Po letní přípravě začínají první tep-
lárny dodávat teplo nejen pro ohřev
vody, ale také pro celodenní vytápění.
Průměrné denní teploty by měly dlou-
hodobě klesat pod 13 °C, což je jed-
na z podmínek vyhlášky pro zahájení
celodenního vytápění bytů.V druhé
polovině září se naplnily předpovědí
meteorologů a došlo k citelnému
ochlazení a srážkám. Chladné počasí
by mělo pokračovat i nadále, a tak
první teplárny začínají s ranním a ve-
černím temperováním nebo i celoden-
ním vytápěním ve většině míst repub-
liky. S pravidelným vytápěním začínají
tradičně nejdříve teplárny na západě
Čech a ve výše položených oblastech.
„Zařízení kotelen, distribučních sítí
a předávacích stanic pracovníci teplá-
ren přes léto prohlédli a opravili tak,
aby opět bezchybně fungovala až do
května příštího roku. Na bezpečné
dodávky tepla z tepláren se u nás
spoléhají 4 miliony lidí,“ řekl ředitel
výkonného pracoviště Teplárenského
sdružení České republiky Martin
Hájek. Spotřeba tepla v letošním roce
je zatím o několik procent nižší než
vloni. Může za to teplý průběh jara
i začátku září. Zatímco podle dlou-
hodobého průměru se končí s vytá-
pěním v polovině května, letos už to
bylo o měsíc dříve v polovině dubna.
(zn)
Ministerstvo ne-
souhlasí s vývojem
chytré sítě
Ministryně průmyslu a obchodu Mar-
ta Nováková není spokojena s plně-
ním Akčního plánu ČR pro chytré sítě.
Uvedla to dnes v rozhovoru pro Čes-
kou televizi. Podle ministryně Nová-
kové je Národní akční plán pro chytré
sítě zpracován velmi obecně. „Je tam
46 opatření, která jsou zpracována
do velkého technického detailu, ale
vytrácí se hlavní směr, kterým by mělo
být zavádění chytrých technologií
(např. elektroměrů), celková digitaliza-
ce připojení do sítě, integrace nových
energetických zdrojů a v neposlední
řadě i napojení české přenosové sítě
do okolních zemí,“ okomentovala
současný stav plnění akčního plánu
ministryně Marta Nováková. (red)
aktuálně
Zóny s rezidentním parkováním už před Brnem
zavedla jiná města v okolí. Praha je stále rozšiřuje,
ale podle odborníků nefungují. V Bratislavě se
nemohou dohodnout.
Ani první, ani poslední, ani nejlepší, ani nej-
kontroverznější. Brno se zavedením parkovacích
rezidentních zón zařadilo do už poměrně dlouhé
řady nejen českých, ale také středoevropských měst.
V některých z nich jsou se zavedenými systémy spo-
kojení, jinde je naopak napadli u soudu.
První snahy o regulaci takzvané dopravy v klidu
vytvořením zón se v České republice objevily už
v první polovině osmdesátých let v hlavním městě.
Definitivně Praha zóny zavedla v roce 1996 pro Pra-
hu 1, postupně se rozšiřovaly do dalších městských
částí, jejichž politici to odsouhlasili, a od letošního
února je mají v Praze 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 13, 16 a 22.
Ve většině z nich řidiči nepotřebují parkovací kar-
tičku, ale registrují poznávací značky tak, jako tomu
je v Brně. Značení zón v Praze zahrnuje tři barvy.
„Na modré zaparkují jen rezidenti, případně krátko-
době návštěvníci poté, co zaplatili přes web. Fialové
zóny jsou smíšené, zdarma tam zaparkují rezidenti,
návštěvníci pak po uhrazení poplatku. Mohou ale
využít i automaty. Oranžová je pak vyhrazená pro
krátkodobé parkování návštěvníků,“ uvádí předsta-
vitelé města na webu věnovaném parkování.
Přestože si politici systém chválí a plánují jej dále
rozvíjet, místní ani specialisté tak nadšení nejsou.
Na jaře dokonce odborníci z ČVUT zveřejnili spolu
se společností Uber závěry výzkumu dopadů zave-
Rezidentní parkování? V Praze Armagedon, ve Vídni klid bez modrých čar
je reálný počet míst, kterými dané území disponuje.
To znamená, že nelze garantovat místo k zaparko-
vání i přes zaplacení rezidentního parkování v dané
městské části. Nejhorší je z tohoto pohledu situace
na Praze 3, kde na celkem 14 879 parkovacích míst
vydal obvodní úřad 16 428 parkovacích karet,“ po-
dotkla mluvčí Uberu Miroslava Jozová.
Klidná Vídeň
Představitelé Prahy ovšem výzkum neberou moc
vážně. Mluvčí města Vít Hofman jen přes média
vzkázal, že jej bere spíše jako marketingovou akci
Uberu. Sebevědomí může zřizovatelům zón dodat
to, že žaloby proti rezidentnímu parkování, které
podal právník Ondřej Pecák, smetly všechny soudy,
včetně ústavního, ze stolu.
Naopak mnohem klidnější bylo v roce 19993
zavedení zónového parkování ve Vídni. Tam si i ná-
vštěvníci pochvalují propracovaný, a ne příliš drahý
systém parkovacích domů a parkovišť Park and
Ride, odkud lze snadno dál pokračovat třeba met-
rem. Parkovací zóny nevymezují modré čmáranice
v ulicích ale značky zákazu zastavení s dodatkovou
tabulkou o výjimce pro obyvatele daného městského
okresu. K zastavení tam opravňuje parkovací nálep-
ka na čelním skle. Jednotlivé okresy mohou zřídit
rezidentní místa v případě, že kapacita parkovišť
je zaplněná z devadesáti procent či více. Přitom
dení zón, kde je označili za Armagedon. Například
upozornili, že pro přijíždějící auta, podobně jako
v Brně, chybí záchytná parkoviště. Nabízejí totiž jen
3500 míst pro celkem 318 000 přijíždějících. „Kapa-
cita současného stavu záchytných parkovišť P+R, se
pohybuje kolem jednoho procenta průměrné denní
intenzity vozidel přijíždějících do Prahy. Z praxe ze
zahraničí víme, že optimálně mají P+R parkoviště
pokrýt třicet až padesát procent přijíždějících vozů
do měst,“ upozornil jeden z autorů studie Josef
Kocourek.
S nedostatkem míst souvisí také převis poptávky
nad nabídkou. „Ze studie vyplývá, že ve všech ob-
lastech je vydáno více parkovacích oprávnění, než
Zaměstnanci Vídně umisťují značku vymezující rezidentní
parkování. Jedná se o tradiční značku zákazu stání
s dodatkovou tabulkou, kde je zmíněna výjimka pro
obyvatele šestého okresu a invalidy. FOTO:
město Vídeň/Alex Halada
maximálně pětina dostupných míst může být pro
rezidenty vyhrazeno.
Od roku 2016 je rezidentní parkování součástí
také parkovací politiky v Bratislavě. Ale doposud jen
na papíře. Zastupitelstvu se totiž nepovedlo schválit
její uvedení do praxe. I díky postoji zástupců největší
frakce Bratislavský klub, kteří upozorňují na to, že
město nepostavilo potřebná záchytná parkoviště
a dostatečně nepřipravilo ani hromadnou dopravu.
Hladkým fungováním parkovacích zón se ne-
mohou chlubit ani v Ostravě, kde je zavedli v roce
2000. „V oblasti Slezské Ostravy a Vítkovic došlo
k postupnému poklesu vydaných parkovacích karet
téměř na nulu. Počet vydaných rezidentních karet
převyšuje nabídku parkovacích míst, což vede k ne-
spokojenosti rezidentů a tito přestávají mít o par-
kovací karty zájem, proto poklesl počet vydaných
karet v roce 2017 oproti roku 2016,“ uvedla mluvčí
moravskoslezské metropole Andrea Vojkovská.
Podotkla přitom, že zóny jen přemísťují problé-
my. „Jejich zavedením dochází k nárůstu parkujících
vozidel na hranici zóny a nespokojenosti rezidentů.
Typické je sídliště Kamenec ve Slezské Ostravě,“
doplnila. V Olomouci mají parkovací zónu zřízenou
jako zónu, kde lze ve všední dny mezi devátou ráno
a šestou večer parkovat jen na vyznačených mís-
tech maximálně dvě hodiny s parkovacím lístkem
či dlouhodobou parkovací kartou. „Dlouhodobou
parkovací kartu si vyřídí rezident, který prokáže
trvalé bydliště a vlastnictví vozidla,“ uvedla mluvčí
Radka Štědrá.
Petr Jeřábek
nosti financování. Zájem o něho
projevilo v polovině roku šest
firem, vláda chce mít jasno do
konce roku. „Je pro nás důležité,
aby rozhodnutí padlo v dohled-
né době. Musíme mít dostatek
času, abychom mohli uklidnit
naše občany, kteří mají z jaderné
energetiky obavy,“ konstatoval
vicepremiér Jan Hamáček.
Kvůli stavbě nového jader-
ného bloku také proběhlo velké
jednání, kterého se kromě zá-
stupců vlády zúčastnili gene-
rální ředitel ČEZ Daniel Beneš,
místopředsedové představenstva
Martin Novák a Tomáš Pleskač
a člen představenstva Pavel Cy-
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1809/září | říjen 2018 7
teplárny a energetický průmysl
inzerce
Údržba obecních budov, jako jsou
školy, domovy pro seniory, plavecké
bazény, sportovní haly apod. tvoří
velkou položku rozpočtů obecních
či městských úřadů. Pokud chce
obec výrazně snížit náklady
na provoz a údržbu zmíněných
zařízení, musí dříve či později začít
i s rekonstrukcí vytápění
těchto objektů.
Majitel, tedy město či obec, může rekonstruk-
ci provést buď na vlastní náklady, nebo oslovit
investora, který se postará nejen o kompletní
rekonstrukci kotelny, ale bude zajišťovat i její
provoz.
V takovém případě se jedná o tzv. energy con-
tracting projekt. Jeho výhodou je, že se majitel ne-
movitosti nemusí starat ani o rekonstrukci kotelny
a s tím spojenou administrativu, ani o následný
provoz.
Vlastník investorovi pouze pronajme prostory
kotelny k rekonstrukci a instalaci nové techno-
logie. Investor, který je majitelem veškeré nově
instalované technologie kotelny, pak zajišťuje do-
dávky tepla a elektřiny do objektu.
Energy contracting pro obecní budovy
Kompletnírekonstrukcekotelnydomovapro
seniory proběhla od července do září 2017. Sa-
motné rekonstrukci předcházela dvouměsíční
lhůta na zpracování projektové dokumentace.
Původní energetické zázemí domova pro se-
niory bylo tvořeno dvěma oddělenými kotelna-
mi. V kotelně 1 se nacházely čtyři plynové kotle
o celkovém výkonu 169,2 kW a elektrický ohřívač
vody o kapacitě 1 000 litrů. Kotelna 2 byla vyba-
vena třemi plynovými kotli o celkovém výkonu
Rekonstrukce kotelny
v Domě sv. Antonína v Moravských Budějovicích
128 kW. Jednalo o zastaralou technologii, část
pocházela z roku 2001, některá zařízení byla ještě
starší. Celá soustava fungovala bez možnosti au-
tomatické regulace, přičemž s rostoucí amortizací
vybavení se zvedaly i náklady na opravy a údržbu.
Obě kotelny byly od sebe navíc odděleny. V pří-
padě výpadku tedy byla ohrožena dodávka tepla
do příslušné části budovy.
Celková rekonstrukce zahrnovala komplet-
ní přestavbu kotelny 1, propojení kotelen 1 a 2
a změnu využití kotelny 2. Kotelna 1 byla nově
osazena centrálním zdrojem tepla: dvěma nový-
mi plynovými kotli o celkovém výkonu 300 kW
a kogenerační jednotkou TEDOM Micro T30 SPI
o elektrickém výkonu 30 kW a tepelném výkonu
62 kW. Kogenerační jednotku lze navíc využít
i jako záložní zdroj při výpadku elektrické sítě.
Akumulaci tepla zajišťují 2 zásobníky o objemu
2 × 1 500 litrů. K ohřevu teplé vody byl instalován
nový zásobník o objemu 1 000 litrů.
Veškeré rozvody byly osazeny oběhovými čer-
padly s automatickou regulací výkonu, byl zde
zprovozněn i nový systém MaR, který zajišťuje
vizualizaci aktuálního provozního stavu kotelny,
nastavování provozních parametrů a umožňuje
monitorování a ovládání celé kotelny na dálku.
Kotelna 2 změnila funkci na „domovní předávací
stanici“. Tři původní plynové kotle byly demon-
továny a domovní rozvod byl přímo napojen na
zdroj tepla v kotelně 1.
Rekonstrukce kotelny v Domě sv. Antonína
v Moravských Budějovicích byla provedena fir-
mou TEDOM a. s., která ji sama naprojektovala,
zrealizovala a zainvestovala. Protože se jedná o ty-
pický příklad EC projektu, je TEDOM zároveň
i dodavatelem energií pro domov pro seniory.
TEDOM jako investor rovněž nese veškeré nákla-
dy spojené s údržbou a provozem kotelny, revi-
zemi, servisem jednotlivých prvků apod. Domov
sv. Antonína tak má dlouhodobě zajištěnu dodáv-
ku energií za předem dohodnutých podmínek,
nemusí se starat o servis a provoz kotelny a navíc
má zajištěn i nouzový zdroj elektřiny pro případ
výpadku elektrické sítě.
www.tedom.com
Domov pro seniory Dům sv.Antonína,
Moravské Budějovice
Kotelna 1 po dokončení rekonstrukce (09/2017) –
kogenerační jednotka, 2 akumulační nádoby
Důraz na ekologii,
snaha efektivně
hospodařit
i možnost získat
dotace. To
vše přispívá ke
zvyšování počtu
kogeneračních
jednotek v Česku.
Využívají je firmy,
obce, hotely,
sportoviště
i nemocnice. Největší
předpoklady jejich
využití mají velcí
odběratelé tepla.
Ladislav Koubek
V poslední době je využívají
zemědělci i k vytápění skleníků.
Z hlediska zdrojů produkce pak
kogeneraci využívají například
bioplynové stanice.
„Díky efektivnímu využití od-
padního tepla se při kombinované
výrobě elektřiny a tepla ušetří až
60 % energie obsažené v palivu
oproti oddělené výrobě elektřiny
a tepla. Kogenerační jednotky ta-
ké vyrábějí elektřinu v místě její
spotřeby, čímž se eliminují další
ztráty vznikající při transportu
a distribuci elektřiny. Díky vyso-
ké účinnosti a využívání ušlech-
tilých plynných paliv dochází ke
snižování emisí CO2 oproti oddě-
lené výrobě (méně paliva = méně
emisí, ušlechtilejší palivo = méně
emisí.). Nevýhodou jsou vyšší in-
vestiční náklady a určitá závislost
na legislativních podmínkách pro
provozování kogenerace,“ uvádí
Vlado Murár ze společnosti TE-
DOM. Ta se po revoluci stala jed-
ním z pionýrů v oblasti kogene-
race. Ve spolupráci s firmou ČEZ
Energo provádí instalace nových
zařízení, provozuje je a servisuje.
Dlouhodobým cílem skupiny ČEZ
je dosáhnout instalovaný výkon
v oblasti kogenerace na úrovni
Vzhledem k rozlehlosti areálů
jsou přirozeným zájemcem o ko-
generaci nemocnice. „Nemoc-
nice v Novém Města na Moravě
již šestým rokem využívá výhod
kombinované výroby elektric-
ké energie a tepla v kogenerační
jednotce. Kogenerační jednotka
s výkonem 200 kW byla instalo-
vána v roce 2013 v rámci projektu
EPC. Investici nemocnice splácela
z úspory energií. Výroba elektric-
ké energie v kogenerační jednotce
pokrývá téměř 1/3 celkové spotře-
by elektrické energie nemocnice.
Podobně výroba tepla, která slou-
ží k ohřevu teplé vody, pokrývá
1/3 její celkové potřeby. Veškerá
energie vyrobená v kogenerač-
ní jednotce je spotřebována pro
potřeby nemocnice. To je hlavní
výhoda tohoto technického zaří-
zení. Nemocnice je tak ve výrobě
elektrické energie zčásti nezávislá
na dodávkách ze sítě,“ přiblížila
konkrétní příklad ředitelka novo-
městské nemocnice Věra Palečko-
vá. Možná se přidá i Nemocnice
Tomáše Bati ve Zlíně. „Kogenerač-
ní jednotku ve zlínské nemocnici
zatím nemáme. Do budoucna o ní
uvažujeme a rozhodnutí padne
poté, co bude buď jistá stavba no-
vého monobloku nemocnice nebo
rekonstrukce budov ve stávajících
areálu,“ říká mluvčí nemocnice
Dana Lipovská. Ve Fakultní ne-
mocnici Olomouc naopak není
instalována žádná kogenerační
jednotka. V minulosti se v rámci
některých studií tato možnost po-
suzovala, ale nikdy nedošlo k její
realizaci.
V poslední době v Česku jako
houby po dešti rostou skleníky.
Umožnily to investiční dotace,
které poskytuje Státní zemědělský
intervenční fond. Ekonomika pro-
vozu skleníků ale závisí na ceně
elektřiny a tepla. A právě zde je
také vhodné využití kogenerace.
Jedním z ideálních modelů je po-
stavit skleník v blízkosti bioplyno-
vé stanice, kde při výrobě elektřiny
vniká odpadní teplo určené pro
vytápění skleníků.
Bez dotací
ani ránu
Nevýhodou kogenerace jsou
vyšší investiční náklady a určitá
závislost na legislativních pod-
mínkách. To znamená závislost
na zeleném bonusu pro elektři-
nu z kogenerace, bez kterého
není provozování kogeneračních
jednotek ani přes jejich vysokou
účinnost rentabilní. I přes tuto ne-
jistotu mají firmy a obce o kogene-
raci zájem. „Zájem by se měl dále
zvyšovat s očekávanou rostoucí
cenou elektřiny (čím dražší elek-
třina, tím více se vyplatí úsporné
zdroje či technologie – viz např.
LED žárovky) a s úpravou pod-
mínek pro provozování kogene-
race, kdy by měla být zakotvena
určitá časová záruka pro výplatu
zeleného bonusu. Zatím je to vždy
jen na rok, což je problém např.
při získávání úvěru na pořízení
kogenerační technologie,“ uvádí
Vlado Murár. Podle něj společnost
TEDOM v poslední době sleduje
růst zájmu o služby energetického
contractingu. Tzn. že zákazník si
nekupuje kogenerační jednotku
sám, ale nechá si ji nainstalovat
u sebe od firmy, která ji vlastní
a provozuje, a zákazníkovi dodá-
vá pouze levnější teplo, případně
i elektřinu. „To je pro zákazníka
velmi pohodlné a levné, protože
s instalací kogenerační jednotky
často souvisí i rekonstrukce ce-
lé kotelny, která je rovněž v režii
provozovatele kogenerace,“ uza-
vírá Murár.
Kogenerační jednotky jsou
investicí do budoucnosti
cca 200MW. Nyní již provozují
kogenerace o celkovém výko-
nu přes 100MW. „Velká výhoda
kogenerace spočívá v následné
úspoře provozních nákladů, navíc
kogenerační jednotky jsou schop-
ny pracovat v tzv. ostrovním reži-
mu. Jsou tedy schopné zásobovat
elektřinou i ve chvíli, kdy dojde
k výpadku distribuční sítě. Jedná
se o podporované zdroje energie
– vysoce účinná výroba elektři-
ny a tepla, tedy stát stanovené
typy zdrojů finančně podporuje,“
upřesňuje Zdeněk Zdvihal z Ener-
getického regulačního úřadu. Po-
dle něj jednou z mála nevýhod
může být problém s odběrem vy-
robeného tepla v letních měsících.
Kogenerační jednotky nejsou
vždy výhodné u menších budov.
K tomu dospěla například rad-
nice ve Velké Bíteši. „Velká Bíteš
zatím kogeneraci nevyužívá, pro-
tože většina zdrojů tepla je niž-
šího výkonu (do 50 kW), kde je
zejména vzhledem k pořizovacím
nákladům efektivnější provoz
plynových kotlů. Jediný význam-
ný zdroj tepla v majetku města
je kotelna na sídlišti U Stadionu,
kde bylo o kogeneraci uvažováno.
Využili jsme, ale nabídku napojení
na bioplynovou stanici, která po-
krývá spotřebu tepla takřka ze 100
%,“ sdělil nám místostarosta Velké
Bíteše Tomáš Kučera. Při ekologi-
zaci a modernizaci menších budov
jsou vhodnějším zdrojem plynové
kotelny nejlépe s kondenzačními
kotli, tepelná čerpadla či kotle na
pelety. Jako doplňující zdroj mo-
hou posloužit solární panely na
ohřev teplé vody.
Největší předpoklady pro
maximální využití výhod KGJ
mají velcí odběratelé tepla
■ lokální komunální výtopny
■ systémy centrálního
zásobování teplem
■ nemocnice, léčebny
dlouhodobě nemocných
■ domovy důchodců
■ hotely, penziony, školy
■ obchodní domy, obchodní
centra
■ bazény, lázně, sportovní centra
■ průmyslové podniky
velkodběratelé
Kogenerační jednotka Zdroj: ČEZ Energo
Dešťovka přidává
100 milionů korun
Ministerstvo životního prostředí
mění podmínky programu Dešťovka
a přidává do něj dalších 100
milionů korun.Až 55 tisíc korun
na zachytávání dešťové vody pro
zalévání zahrady získají od 1. října
2018 domácnosti z celého Česka,
nejen ty z úředně vyhlášených
suchých oblastí. Nově se program
Dešťovka také otevírá i lidem, kteří
trvale žijí v rekreačních objektech.
Další mimořádně suchý rok mění
podmínky dotačního programu
Dešťovka. Program je společným
projektem Ministerstva životního
prostředí a Státního fondu životního
prostředí ČR na podporu lepšího
hospodaření se srážkovou a odpadní
vodou v domácnostech. Majitelé či
stavitelé obytných domů díky němu
mohou ušetřit až 105 tisíc korun.
Příspěvek na nejjednodušší systém,
kdy nádrž zachytává srážkovou vodu
jen k zalévání zahrady, byl doposud
určen pouze pro domácnosti z oblastí
postižených kritickým nedostatkem
pitné vody. Nově o něj mohou
zažádat domácnosti z celé ČR. (red)
Rockwool
zprovozní linku
na bezodpadové
brikety
Bohumínský závod na výrobu
produktů z kamenné vlny staví
linku na výrobu surovinových briket,
která je nejmodernější v rámci
celé skupiny Rockwool. Investice
přibližně za 123 mil. Kč zajistí závodu
100% recyklaci výrobního odpadu
z kamenné vlny, přinese snížení
kamionové zátěže v okolí a výrazně
sníží prašnost v závodě. Rockwool
plánuje spuštění této linky v průběhu
října 2018. Díky vlastní briketárně
Rockwool zvládne přeměnit zpět do
produktů 100 % výrobního odpadu
z kamenné vlny. Nově si nutné
vstupní suroviny (brikety), potřebné
pro výrobu produktů z kamenné
vlny, vyrobí soběstačně a nebude je
muset do Bohumína dovážet.V rámci
40 výrobních závodů, které má
skupina Rockwool po celém světě, to
bude nejmodernější linka na recyklaci
materiálu. (red)
aktuálně
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1809/8 –9 busines
inzerce
V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte:
obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138
Předmět diskuze:
• Ddotační tituly na veřejné osvětlení (EFEKT, dotační
výzva na rekonstrukci veřejného osvětlení spořícího
energii a snižujícího světelné znečištění MPO ČR
+ MŽP ČR)
• Osvětlení přechodů a přejezdů (požadavky PČR,
bezpečnost, údržba)
• Využití LED zdrojů a SMART technologií ve
veřejném osvětlení (cíle, způsoby, údržba, technické
standardy měst a obcí)
• Údržba veřejného osvětlení
• Světelný smog a jeho dopady na lidi a přírodu
• Nasvětlování památek a historických budov
setkání u kulatého stolu 1. ročník
Organizátor:
Mediální partner:
Záštita:
PRODUKCE:
GSM 725 006 094
j.hrstkova@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
Světla měst a obcí
20. listopadu 2018, Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Součástí setkání je výstava fotografií přihlášených projektů SVĚTLO MĚST
Účastníci akce:
• Ministerstvo průmyslu
a obchodu ČR
• Ministerstvo životního
prostředí ČR
• Zástupci měst a obcí,
technických sítí
• Zástupce dotačního titulu
• Odborník na světelné znečištění
• Architekt – urbanista
• Zástupci Policie ČR
• Zástupci vysokých škol
Nad setkáním převzal záštitu
JUDr. Bohumil Šimek, hejtman JMK
Sklo jako česká chlouba.
Ptačí křídla připomíná design letošních trofejí pro slavný cyklistický závod Tour de France. Stejně jako tomu bylo
u předchozích sedmi ročníků, podobu trofeje navrhoval designér Škoda Auto Peter Olah. Trofeje vznikly ve sklárně
společnostiAjeto Lasvit v Lindavě na Českolipsku, kde na na jejich výrobu sám designér dohlížel. Celkem se vyrábějí čtyři
trofeje pro všechny vítěze jednotlivých kategorií Tour de France.
České sklo ve světě
Sklářství má v Českých zemích
dlouhou tradici. Můžou za to
přírodní podmínky, bohatství
země i zručnost, šikovnost
a pracovitost českých sklářů.
Ti dali světu pojem český křišťál
a skleněné výrobky proslavily
zemi daleko za hranicemi.
Dnes největší objem výroby
představuje ploché sklo pro
stavebnictví a dopravu. Co se
výroby běžného i luxusního
dutého skla, dekorativního skla
a moderních svítidel týče, styl
se podle projektu ministerstva
kultury Czech Glass
Competence rozvíjí v nebývalé
škále tradičních i moderních
uměleckých stylů, část sklářů
se vrací k tradičním technikám
ruční výroby a nacházejí
nové způsoby jejich využití.
V posledních letech se sklářská
centra otevírají veřejnosti
a nabízejí návštěvníkům šanci
si prohlédnout, nebo dokonce
vlastnoručně vyzkoušet práci
se sklem. Právě tyto aktivity
jsou ale podle některých sklářů
bohužel atraktivnější než
samotné skleněné produkty.
Například Sklárna Jakub
z Vrbna pod Pradědem po
26 letech končí provoz a hledá
nového majitele. S problémy
se potýkají i další malé
sklárny, které nejsou zaštítěny
zahraničními korporáty.
„O umělecké sklo má současná
konzumně nastavená společnost
jen malý zájem. Další problém
je sehnat řemeslníky, ve
sklářství chybí lidé a noví
nepřicházejí,“ vysvětlil problém
František Novosad ze Sklárny
a minipivovaru Novosad & syn.
Výroba začíná přípravou sklářského
kmene, nejčastěji směsi sklářského
písku s vysokým obsahem oxidu
křemičitého, sody a potaše, které
snižují teplotu tavení, a dalších
přísad. Kmen se potom roztaví
v pánvích nebo vanách ve sklářské
peci a čeří, čímž vzniká hutní sklo.
To se dále zpracovává a tvaruje
různými technikami, zejména
foukáním, litím, lisováním nebo
tažením. Polotovary se řízeným
způsobem ochlazují, případně
tepelně zpracovávají a často také
zdobí například broušením,
leptáním, malováním.
Foto: Sklárna Julia/ Anna Fajkusová
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1809/září | říjen 2018
ss style
inzerce
Crystalex CZ je v současnosti
největším výrobcem
nápojového skla v České
republice s obratem
přes 1 mld. Kč a více než
800 zaměstnanci.
� Crystalex
Základem jeho výroby jsou dnes automatic-
ky vyráběné kalíšky, odlivky, ale také vázy, mísy,
decantery. Kromě hladkého provedení nabízí své
výrobky v řadě dekorací – z nichž nejvýznam-
nějšími jsou pantograf, diaryt, malování, stříkání
a sítotisk. Více než 95% produkce je vyváženo, a to
zejména pod světově proslulou známkou „Bohemia
Crystal“ do více než 70 zemí celého světa. Za uply-
nulých 50 let se Crystalex z tradiční ruční výroby
zcela přeorientoval na strojní výrobu, ale zároveň
si zachoval velké možnosti dekorací.
� Závod Nový Bor
V automatické výrobě byla na podzim roku
2016 instalována další moderní linka se zažehlová-
Waterfall, Crazy, Claudia Exklusive nebo Neon se
již řadí mezi bestsellery značky Crystalex.
� Závod Karolinka
Náš závod karolinka je sklárna s dlouholetou
tradicí, která se zaměřuje na zdobení skla, převážně
na techniku pantograph.
Pantograph je tradiční dekorační technikou
používanou v Karolince více než 150 let, která
CRYSTALEX CZ – největší výrobce nápojového skla v České republice
ním. Jedná se o zařízení na nejvyšší světové úrovni,
díky kterému lze dosáhnout výrazně lepší kvality
a také výrazného rozšíření výrobní kapacity. Další
rok Crystalex představil hned 4 nové automatické
soubory a to Emma, Jane, Sophia a Bravo. V letoš-
ním roce představil Crystalex 3 nové automatické
soubory Lindu, Keiru a Kate optic, které vhodně
doplňují existující nabídku hladkých souborů.
Mimořádný úspěch zaznamenaly dekorační
projekty, se kterými se začalo před 6 lety. Jedná
se o vybrané dekory nabízené vždy ve speciálních
atraktivních ofsetových obalech. Série Rainbow,
opět zaznamenává velký zájem zákazníků, a to ze
všech teritorií. Vzniká několikafázově, nejnáročněj-
ší technologií. Nejprve se na kalíšek nanese vosk, do
kterého se jehličkami precizně vyryje zvolený vzor,
proces dokončí ponoření do leptací lázně a násled-
né umytí. Výsledný dekor lze dále obohacovat o zla-
té ráfky či stříkání. Letos je díky tomuto postupu
na trhu hned několik nových kolekcí. Patří k nim
Royal panto – elegantní šestice dekorů na vinných
kalíšcích, barevný Floral, který kromě skleniček na
víno obsahuje i odlivky na nealkoholické nápoje,
set Fantasy či romantické šampusky Love.
www.crystalex.cz
Floral Grace Turbulence
V Krkonoších těsně u polských
hranic sídlí v dnešní době
nedoceňovaný unikát – nejstarší
sklárna v Evropě, o níž první
písemné zmínky sahají až do roku
1712. Na tom, že sklárna stále
funguje, vyrábí a produkuje do
světa unikátní skleněné výrobky,
má zásluhu její současný majitel
František Novosad, vystudovaný
právník a sklář z Kamenického
Šenova. Proč podle něj sklárna,
která proslavila české sklo po celém
světě, byla od začátku tak úspěšná?
Sklárna měla štěstí, že patřila bohatému rodu
hrabat Harrachů. V té době byl systém skláren
po celém světě stejný – topilo se dřívím a když
se všechno dříví v okolí vykácelo, sklářské
hutě se stěhovaly a zanechávaly za sebou
osady, ve kterých se ze sklářů postupně stávali
zemědělci. Sklárny proto bývaly v lesích,
protože jejich provoz byl na dřevu závislý.
Harrachové ale měli dostatečné prostředky,
aby dříví dováželi i z větší vzdálenosti. Až
později, kdy se začaly využívat generátory,
se mohly sklárny přesunout i do vnitrozemí.
Harrachovská sklárna se ale díky podpoře
Harrachů nikdy stěhovat nemusela. Místní
sklářští mistři vyráběli sklo v různých barvách
od žluté až po fialovou a mléčnou. Pod sklárnu
navíc spadaly i další provozy jako rytecká
a brusičská dílna a dílna na malování.
Huť už za prvního ředitele proslavila české
sklo po celém světě. V druhé polovině 18.
století měla sklady svých výrobků ve Vídni,
Izmiru, Cařihradu a sklo se vozilo do mnoha
zemí. V 19. století přestála sklárna krizi
kolen Napoleonských válek i ničivý požár
a poprvé se zúčastnila průmyslové výstavy
v Praze, kde získala nejvyšší ocenění, což se
opakovalo i v dalších letech. Následovaly
světové výstavy a další řada ocenění. Sklárnu
v té době spravoval Jan Nepomuk František
hrabě Harrach.
To byl vlastenec, politik a skvělý hospodář.
Sklárna se napevno stala součástí
hospodářského programu, jehož cílem bylo
především povznesení kraje. Hrabě o sklárně
při debatě na zemském sněmu řekl: „Musíme
vynikati prací kulturní a také hospodářskou,
jinak by si nás jiní národové nevážili. Proto
také udržuji své hutě v Novém Světě, které
se sice nevyplácejí, které však udržují a šíří
chvalnou pověst českého sklářství ve všech
kulturních zemích i za oceánem.“
Rozvoj a úspěchy sklárny pokračovaly až
do hospodářské krize spojené s Velkou
válkou. Postupné znovu navazování vztahů
se zahraničím pohřbila Mnichovská dohoda.
Poté ve sklárně vznikaly mimo jiné skleněné
miny.
Nacisté chtěli, aby pozemky vlastnili pouze
Němci. K prodeji donutili i Rakouskou šlechtu.
Důkazem byly pozdější nálezy zazděné
Proč sklářské řemeslo bojuje o přežití?
vzorkovny, kde byly ukryty ty nejcennější věci.
Majitelé totiž doufali, že se po válce do sklárny
znovu vrátí, což se ale nestalo. Komunisté
sice vzorkovnu objevili, ale pravděpodobně
neměli ani ponětí, jak cenné jsou výrobky
uvnitř. I proto ve vzorkovně zůstali a nyní jsou
součástí sklářského muzea v Harrachově.
Když jste v roce 1993 sklárnu převzal, rok na
to jste vybudoval právě sklářské muzeum
a o několik let později připojil i minipivovar,
což vám pomohlo překonat pozdější
ekonomickou krizi.
Ano, když se celkově situace v českém
sklářském průmyslu zhoršila a pro mnoho
skláren to znamenalo konec, podnikání
v doprovodných projektech sklárně pomohlo.
I tak ale bylo nutné snížit počet zaměstnanců,
kteří se u pece střídali ve dvou směnách.
Když jsem přemýšlel, jak se sklárna v krizi
uživí, přidat k českému sklu české pivo mi
přišlo jako logický krok. Tak jsem se vyučil
sládkem. Cokoli dělám, musím o tom něco
vědět. Jsem i vyučený sklář. V kanceláři mi visí
montérky a když je potřeba, jdu foukat sklo do
sklárny, jezdit s náklaďákem nebo vařit pivo.
Naštěstí je zájem jak o pivovar, tak o návštěvy
sklárny. O průmyslovou turistiku je teď zájem
celkově. Já využil Harrachov jako turistické
místo. Bývalo tu především středisko zimních
sportů, ale nyní se to překlopilo a v létě přijíždí
více lidí než v zimě. Ročně tu mám přes
65 000 návštěvníků, a to vedeme celý komplex
bez dotací. Bohužel stejný zájem není o české
sklo. Každý si raději koupí levné spotřební sklo
a problém je i v tom, že nejsou skláři. Mladí
z nové generace chtějí být makléři, bankéři
a designéři, ale do výroby se nikomu nechce.
V kraji jsou čtyři sklářské školy, ale za dvacet let
z nich nevypadl ani jeden řemeslník, jen několik
set designérů. Já přitom na 200 řemeslníků
potřebuju designéra jen jednoho.
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1809/10 září | říjen 2018
zdravotnictví
Jak zachovat
rozmanitost, na
všech pracovištích
mít to nejlepší,
a přesto vytvořit
jeden funkční
celek?
Interoperabilita je běžnou
součástí všedního dne:
Chceme si zavolat z nového
auta a přitom zjistíme, že díky to-
mu můžeme poslouchat i hudbu,
kterou máme v telefonu. Auto si
samo načte všechny naše kontak-
ty, aby nám mohlo mezi budíky
napsat, kdo volá, a abychom mohli
vytáčet hlasem.
Konektory našich počítačů
jsou čím dál chytřejší – co jsme
dříve připojovali třemi kabely,
dnes zvládne jeden tenký.
V televizi si pouštíme videa
z YouTube, Streamu a Netflixu
a naše děti se diví, že když na
obrazovku sáhnou prstem, nic se
nestane.
Proč takový boom? Zařízení
pro naše domácnosti jsou nepro-
dejná, pokud jejich zprovoznění
vyžaduje jakoukoli odbornou
instalaci a údržbu. Jejich inovace
provádíme paralelně, podle toho,
co a jak často používáme, nebo
podle toho, co se nám zrovna líbí
nebo co nám děti zrovna utopily.
A přesto spolu vše navzájem fun-
guje. Interoperabilita je zkrátka
v našich domácnostech věcí zcela
samozřejmou a všudypřítomnou.
A jak toho výrobci docílili? Uvě-
domili si, že interoperabilita jejich
zařízení je nutností, že ji zákazníci
vyžadují a že zároveň dramaticky
zvyšuje užitnou hodnotu jejich
výrobků. Definují a ctí standar-
Jak rozplést gordický uzel nemocniční informatiky
Nebo jen elementárně. Připojení
nového zařízení k informačnímu
systému je leckdy dražší než za-
řízení samo. Data pacientů jsou
rozházena v mnoha systémech
a nemocnice se nad nimi s vy-
pětím všech sil snaží udržet kon-
trolu.
Jak z toho ven? Koupit nový –
možná modernější – všeobjímající
nemocniční systém v naději, že je
to lék na všechny bolesti? Nebo
do smluv s dodavateli vnutit těž-
ko vymahatelné klauzule o ochotě
integrovat se za přiměřené ceny?
Vraťme se na začátek – ke
standardům, které propojují naše
domácí hračky. Proč by podobný
dy. A profitují z toho. Erudovaný
výrobce se většině zaběhlých stan-
dardů podřídí. Jinak je v „autu“.
A co se stane, když samozřej-
mosti všedního dne porovnáme
s informatickou realitou v naší
typické nemocnici? Rozvoj infor-
mačních systémů je v podstatě
poplatný produktovému rozvoji
dodavatelů nemocničních infor-
mačních systémů. Chceme-li ně-
kde zrychlit inovační cyklus nebo
řešit specifickou potřebu, vzniká
nový, takřka nebo plně solitérně
stojící systém.
Výsledkem často bývá množ-
ství heterogenních systémů, kte-
ré spolu nedokáží komunikovat.
informačních systémů, pečlivě
je analyzuje, popisuje, volí k nim
přiměřené a vhodné standardy.
Výsledky této mimořádně náročné
práce publikuje – takovému popi-
su říká profil – a dává je bezplatně
k dispozici.
Každý výrobce IT pro zdra-
votnictví může profily, které se jej
týkají, využít a doplnit dle nich
rozhraní svého systému. Pokud
se pak například výrobce systému
pro JIP domnívá, že se mu poved-
lo opatřit svůj skvělý systém roz-
hraním dle profilů IHE, zúčastní
se „maratonu v konektivitě“ zva-
ného connectaton. Své konektory
tam prakticky vyzkoušejí stovky
dodavatelů. Úspěchy jsou pak
zveřejněny v databázi integrač-
ních prohlášení IHE (Integration
Statements).
Takový úspěšný výrobce se
může nadále soustředit především
na to, v čem je opravdu dobrý –
vést svůj systém pro JIP, NIS, či
Laboratoře k dokonalosti. Spo-
lupráce s „obyvateli“ ekosystémů
různých zákazníků je prakticky
vyřešena.
No dobrá, své výhody tedy
získali výrobci, dodavatelé. Ještě
se při tom výborně pobavili. Ale
co z toho budou mít zdravotničtí
profesionálové? Nějaký srozumi-
telný příklad?
Tak pro příklad: Ve zdravot-
nickém zařízení (ZZ) je instalován
nemocniční informační systém
(NIS). V něm jsou spravovány zá-
znamy o všech pacientech, vždy
aktuální – jak pacienti přicházejí,
tak jsou opečováváni a propouště-
ni. V systému lze sledovat okamži-
tý stav i celou historii. ZZ si chce
pořídit systém pro JIP. Požadavky
na takové řešení popsali experti
pět stránek hutným textem. Navíc
ale potřebuje takovou maličkost,
princip nešel aplikovat i ve zdra-
votnické informatice?
Již dlouho máme v ČR skvělý
standard DASTA, dle kterého se
domlouvají zejména laboratoře,
DICOM pro zobrazovací diagnos-
tiku a další standardy, jako třeba
robustní HL7 nebo německé GDT.
Stále častěji se však můžeme
setkat i s (mnohým stále nezná-
mou) zkratkou IHE. Jedná se
o mezinárodní iniciativu sdru-
žující zdravotnické profesionály
a jejich dodavatele, která posou-
vá problematiku standardů ještě
o několik kroků dále. Identifikuje
typické a stále se opakující úkoly
při komunikaci zdravotnických
banalitu, samozřejmost: aby byla
aktuální, provozní i historická da-
ta o pacientech vždy konzistentní,
ať už vznikají kdekoliv.
Popišme si dnes velmi obvyk-
lý proces, který v takové situaci
nastane v ZZ: na specifikaci na-
plnění takového požadavku musí
spolupracovat nejen ZZ a dodava-
tel NIS, ale pravděpodobně také
dodavatel laboratorních systémů,
případně další subjekty. Jedná se
o dlouhý proces, na jehož konci
by mělo být několik stran popisu
pro zadávací dokumentaci.
Anebo má ZZ jinou možnost –
pracuje s IHE. A napíše jedinou
větu: „Požadujeme, aby systém JIP
vyhovoval profilům PIX a PDQ
(křížová reference identit a paci-
entské demografické údaje) a dis-
ponoval příslušným IHE integra-
tion statementem.“
Tato jediná věta zajistí, že nový
systém pro JIP bude spolupracovat
(s NIS a Lab atp.) co do sdílení
identity pacientů a jejich demo-
grafických údajů okamžitě a bez
potíží.
Pobočka IHE v České republi-
ce právě vzniká, a to za velké po-
zornosti řady poskytovatelů péče
i dodavatelů IT. Nechť nám IHE
otevře dveře ke snadné spoluprá-
ci systémů, tak jak to dělá třeba
i v sousedním Rakousku v rámci
celonárodního projektu ELGA.
Pojďme ten gordický uzel ten-
tokrát rozplést.
Jan Hlaváček
odborný konzultant
C SYSTEM CZ a. s.
Otakara Ševčíka 56
636 00, Brno-Židenice
Tel.: +420 532 140 111
Fax: +420 532 140 118
email: qms@csystem.cz
inzerce
Dokončení ze strany 1
Motivem k výstavbě nového
Pavilonu byla zcela nedostateč-
ná kapacita lůžek následné péče
v Jihomoravském kraji a často
nevyhovující prostředí některých
stávajících zařízení LDN. Nový
pavilon nabídne 100 lůžek ná-
sledné péče. Jako jediné pracoviště
v kraji nabízíme i nadstandardní
program s možností výběru jed-
nolůžkového pokoje ze tří kate-
gorií, stravu exclusive, rekondiční
program a další doprovodné služ-
by. Pracoviště zahájilo svůj provoz
v srpnu 2018 a postupně přijímá
klienty.
Skutečnost, že v minulosti pa-
liativě nebyla věnována pozornost,
komplikuje ovšem poskytovate-
lem péče život. „Paliativní péče
není v ČR koncepčně uchopena,
chybí její zakotvení v legislativě. Je
samozřejmě obtížné najít způsob,
jak propojit sociální a zdravotní
oblast spravovanou dvěma mini-
sterstvy, nicméně ze zkušeností,
které existují v zahraničí, víme,
že to možné je. Je však zapotřebí
nastavit jednotný systém v rámci
celé ČR a přimět zdravotní pojiš-
ťovny, aby se staly součástí tohoto
systému a byly ochotné smlouvy
s poskytovateli paliativní péče na-
smlouvat. Je také nutné myslet na
to, že součástí dobré služby jsou
i další složky – sociální, psycho-
logická a duchovní péče, kterou
je také potřebné financovat,“ říká
Jana Zelená, ředitelka Oblastní
podporují, nicméně to není sys-
témové řešení – saturují se zde
platby ze zdravotního pojištění
a dostupnost paliativní péče je tak
v různých částech naší země roz-
dílná. Zájem o tuto službu roste,“
dodává Zelená.
Vysočina je jediným krajem
v Česku, kde dosud kamenný hos-
pic neexistuje. To by chtěl změnit
poslanec Kaňkovský, který je z Vy-
sočiny a dříve působil jako ředitel
nemocnice v Havlíčkově Brodě.
„Osobně dlouhodobě podporuji
vybudování kamenného hospice
v našem kraji – mimo jiné jsme už
jediným krajem, který kamenný
hospic nemá. Je třeba si uvědomit,
že i když v našem kraji už velmi
dobře fungují terénní hospicové
služby, tak pro určitou skupinu
pacientů s nevyléčitelnou nemocí
není možné domácí péči zajistit –
z řady důvodů. A pro tyto pacienty
považuji péči v kamenném hospici
mnohem lepší než sebelepší pod-
mínky na oddělení dlouhodobě
nemocných, konstatuje Kaňkov-
ský.
LADISLAV KOUBEK
Paliativní péče na Moravě:
kvalita roste, lůžka nestačí
Hospic na Svatém Kopečku u Olomouce. Zdroj: Charita Česká republika
Tabulka typů úmrtí. Procento chronických pacientů dle zahraničních zkušenosti
zhruba odpovídá procentu pacientů s potřebou paliativní péče. Zdroj: ÚZIS
charity Žďár nad Sázavou. Charita
poskytuje také domácí hospicovou
péči – na Vysočině je to jediná
dostupná varianta hospicové pé-
če, protože kamenný hospic zde
chybí. Poskytovatelé služeb domá-
cí hospicové péče se ale potýkají
s nedostatkem kvalifikovaného
personálu – lékařů a sester. „Pé-
če o umírající není pro každého,
je to náročná, ale zároveň krásná
služba. Ne vždy se poskytovatelům
daří zajistit potřebné množství fi-
nančních prostředků, v některých
krajích je situace příznivější a kra-
je tento druh služby významně
Počet hospiců a LDN v jednotlivých krajích ČR
Kraj
2014 2015 2016 2017
LDN
Hospic
LDN
Hospic
LDN
Hospic
LDN
Hospic
Hlavní město Praha 11 2 11 2 7 2 7 2
Jihočeský kraj 4 2 4 2 1 3 1 3
Jihomoravský kraj 3 2 3 2 1 2 1 2
Karlovarský kraj 5 1 5 1 5 1 5 1
Kraj Vysočina 6 5 3 3
Královéhradecký kraj 7 7 4 5
Liberecký kraj 1 0 1 0 1 2 1 2
Moravskoslezský kraj 15 2 15 2 5 2 5 2
Olomoucký kraj 8 1 9 1 6 1 4 1
Pardubický kraj 2 1 2 1 2 1 2 1
Plzeňský kraj 2 1 2 1 1 1 1 1
Středočeský kraj 6 2 6 3 3 3 3 3
Ústecký kraj 5 2 8 2 0 2 0 2
Zlínský kraj 4 2 4 3 1 3 1 3
Zdroj: NRPZS 2018
Domov pro Julii
pomůže dětem
Když odchází blízký člověk, je
těžké se s tím smířit. Když odchází
dítě, je to téměř nemožné. Ztráta
Julinky byla rána pro všechny
její blízké. Přesto měli její rodiče
dost síly na to, aby souhlasili
s transplantací Julinčina srdce
a dali tím jinému dítěti naději,
o kterou sami přišli. Jméno Julie
se tak stalo inspirací při zakládání
dětského hospicu Domov pro Julii.
Vizí projektu je slovo „společně“.
Dětský hospic je pro zakladatele
místem, kde jsou si všichni
rovni. S touto filozofií přistupují
k těm, kteří se ocitli v situaci, kdy
potřebují zařízení využít. Hospic
má být místo pro děti a rodiče,
kteří se, ač neradi, chtějí rozloučit
anebo si odpočinout.
„Chceme vybudovat dětský
hospic, místo, kde zkušení
zdravotníci, pečovatelé,
psycholog, duchovní, sociální
pracovník a další poskytnou tu
nejlepší možnou péči v těžkém
období. Budeme nabízet péči
odlehčovací pro dlouhodobě
i krátkodobě pečující, i možnost
prožití terminálního stádia
onemocnění,“ říká členka správní
rady Barbara Kozielová.
Hospic, pro děti a jejich blízké
by měl vzniknout v okolí Brna
v příštích letech. Pokud chcete
projekt podpořit, prohlédněte si
stránky www.dumprojulii.com.
(zn)
aktuálně
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1809/září | říjen 2018 11
Elektronizace zdravotnictví
postupuje. Ale s problémy
zdravotnictví
inzerce
V roce 2011 vyšla
tzv. protipadělková
směrnice 2011/62/EU,
jejímž cílem je
zabránit vstupu
padělaných léčiv
do legálního
dodavatelského
řetězce.
Akt zavádí ochranné prvky
zabezpečující obaly léčivých pří-
pravků proti neoprávněné mani-
pulaci a značení pomocí jedineč-
ného identifikátoru. Aktuálně
probíhá testování verifikačního
systému. O zkušenosti z pohle-
du lékárníků se podělil zástup-
ce České lékárnické komory
Martin Šimíček z FN u sv. Anny
v Brně, kde bylo ověřeno první
balení léku v ČR.
■ Termín zavedení ověřování
léčiv do praxe – 9. 2. 2019 – se
blíží. Předpokládáte, že to lé-
kárny zvládnou?
Lékárny a lékárníci to nako-
nec jistě zvládnou, druhou otáz-
kou je, co systém přinese. Za po-
sledních několik let si lékárny
poradily s mnoha změnami, ať
už to byla různá povinná hlášení
pro SÚKL, zavedení elektronic-
kého receptu, EET, apod. Každá
taková změna ovšem v praxi
znamená vždy více administra-
tivy při výdeji léku a méně času
pro pacienta. Času, ve kterém lé-
kárník vysvětlí správné dávková-
ní léků, seznámí jej s možnými
nežádoucími účinky, zkontrolu-
je případné interakce léků mezi
sebou atd. Troufám si tvrdit, že
změna, kterou přináší do léká-
Lékárny si osvojují systém ověřování léčivých přípravků
čtečkou, software ověří v úloži-
šti, že toto konkrétní balení je
pravé, bylo skutečně vyrobeno
a výrobcem kód správně nahrán,
a zároveň že balení s této kó-
dem nebylo již dříve vydáno. Po
ověření všech vydávaných balení
musí dojít k druhé komunikaci
s úložištěm, kdy dojde k tzv. zne-
platnění kódů vydaných balení.
Dojde tedy k prodloužení času
výdeje a pacient bude déle čekat.
■ Lékárníci mají obavy z na-
výšení objemu práce. Jsou tyto
obavy oprávněné?
Na to je jednoduchá odpo-
věď. Zatímco dříve stačilo se-
jmout čárový kód jednoho balení
(nebo vybrat ručně v počítači)
a číslovkou označit počet, nyní je
nutné každé balení vzít do ruky,
najít 2D kód a načíst, přičemž
software provede dvojí komu-
nikaci přes internet s národním
úložištěm, než dojde k zneplat-
nění a lék je možno vydat. Další
obavy plynou z toho, že pokud se
nepodaří balení ověřit, což může
být třeba jen chybným nahráním
kódu ze strany výrobce, automa-
ticky vzniká podezření na padě-
lek a podle nařízení EU nelze
vydat do doby, než se tato chyba
prošetří. Takových chyb může
být v systému dle současných od-
hadů až jedno procento, což jsou
v českých lékárnách tisíce balení
denně. Dalším problémem bu-
de (do vydání dříve vyrobených
balení po dobu až 5 let) paralelní
výskyt balení s původními čáro-
vými kódy a novými 2D kódy
v lékárnách, přičemž ze začát-
ku mohou být na balení kódy
oba. Takových problémů, které
kladou požadavky na pozornost
lékárníka, jenž nesmí udělat chy-
bu, vidíme více.
ren protipadělková směrnice je
největším zásahem do provozu
lékáren od zavedení povinné
kusové kontroly na začátku ti-
síciletí. Na rozdíl od např. tolik
obávané elektronické preskrip-
ce se navíc těžko hledají nějaká
pozitiva, která zavedení systému
přinese do provozu lékáren.
■ Jak se zavedení nové legis-
lativy promítne do procesů
v lékárně?
Zdaleka to nevíme přesně,
ale je jisté, že změny se dotknou
každého výdeje v lékárně. Podle
nařízení EU musí lékárník pra-
vost každého balení ověřit v ná-
rodním úložišti. Při výdeji na
recept toto ověření musí proběh-
nout v okamžiku výdeje pacien-
tovi, a to pouze osobou oprávně-
nou k výdeji, tedy farmaceutem.
V praxi to bude znamenat, že
lékárník musí unikátní kód ka-
ždého balení léčivého přípravku
sejmout speciální kamerovou
Pilotní projekt z pohledu lé-
kárny má dva hlavní cíle. Tím
prvním je otestování samotné-
ho připojení lékárny k úložišti,
rychlosti odezvy, vyzkoušení
práce s novými čtečkami 2D
kódů a spolupráce na změnách
lékárenských softwarů, které
musí přizpůsobit mnoho svých
funkcí nejen při výdeji. To se
daří a v současnosti na tom pra-
cujeme. Druhým cílem pilotu
je odhad, o kolik bude v sou-
vislosti s novými povinnostmi
a změnou způsobu práce nut-
né navýšit personál lékáren. Již
dnes podle zahraničních studií
a prvních propočtů víme, že bez
navýšení personálu lékárny by
péče o pacienty nemohla být
zachována. To s sebou zákoni-
tě přinese další náklady. Odhad
nákladů na základě dat z pilotu
by měl sloužit lékárníkům jako
podklad pro jednání se státními
institucemi o změně financování
lékáren v souvislosti se směrni-
cí. Zde narážíme na problém –
dosud je k dispozici jen velmi
málo léčivých přípravků, na
kterých lze systém testovat, na-
víc se většinou jedná o příprav-
ky používané méně často; zcela
chybí nemocniční sortiment pro
testování výdeje větších množ-
ství balení naráz. Takže pilot je
z pohledu lékáren v samotném
začátku, i naše lékárna, které se
podařilo jako první v ČR ve spo-
lupráci s dodavatelem software
systém zprovoznit, zatím ověřila
a zneplatnila za dva měsíce jen
několik desítek balení.
■ Co byste doporučil lékár-
nám, které se pilotu nezúčast-
nily?
Jetřebasiuvědomit,žeevrop-
skoulegislativusenepodařízmě-
■ Jaké odhadujete náklady na
implementaci evropské směr-
nice?
Předpokládané náklady lze
rozdělit na jednorázové a dlou-
hodobé. Před spuštěním systé-
mu musí každá lékárna vyměnit
všechny staré skenery za kame-
rové čtečky, investovat do úprav
lékárenského software, proškolit
personál lékáren na nový způ-
sob práce a zorganizovat práci
tak, aby dopad na pacienty by
byl co nejmenší; to vše v oka-
mžiku, kdy jsou lékárny bez ja-
kýchkoliv personálních rezerv.
Ty dlouhodobé náklady souvi-
sejí se skenováním více balení
a řešením potenciálních chyb
a omylů. Například při výdeji
na lůžková oddělení nemocnice
budeme podle našich výpočtů
skenovat až čtyřnásobek balení,
přičemž výjimkou nejsou ani
výdeje několika desítek a sto-
vek balení stejného léku naráz.
Zde se nabízí otázka, zda není
vhodné zakoupit do nemocnič-
ní lékárny nějaké polo/auto-
matické zařízení na ověřování
balení místo přijímání nových
zaměstnanců. Problémem je, že
taková zařízení zatím vyzkouše-
ná nejsou a teprve se vyvíjejí na
základě poptávky ze strany léká-
ren, navíc jednorázové náklady
na pořízení takového zařízení
mohou být extrémně vysoké.
Přesto si myslím, že bez ohledu
na vysoké vstupní náklady bude
nutné tyto nákladné technologie
do lékáren postupem času poři-
zovat, protože se neustále pro-
hlubuje nedostatek odborných
pracovníků, především farma-
ceutických asistentů.
■ Jak byste hodnotil průběh
testování nového systému?
nit a musíme být včas připrave-
ni. Lékárníci v ČR ve spolupráci
s výrobci léků a distributory
přistoupili k problematice velice
zodpovědně a včas, oproti někte-
rým státům EU máme náskok.
Přesto, nebo možná právě proto
víme, že čas se krátí a mnoho vě-
cí dosud není vyřešeno. Jak Čes-
ká lékárnická komora, tak sekce
nemocničních lékárníků ČFS
bude o dění v projektu pravidel-
ně informovat. V návaznosti na
pilotní testování se další lékárny
budou moci k systému postupně
připojovat v průběhu podzimu.
Ovšem s ohledem na stávající
stav přípravy projektu se přímo
nabízí paralela s elektronickou
preskripcí. Její povinné zave-
dení k 1. 1. 2018 ministerstvo
zdravotnictví sice neodložilo, ale
díky ročnímu bezsankčnímu ob-
dobí vytvořilo prostor k doladě-
ní systému a jeho pozvolnějšímu
náběhu zejména na začátku plat-
nosti. Toto je i náš cíl v případě
implementace FMD.
Za rozhovor děkuje
Mikuláš Černý
GS1 Czech Republic
PharmDr.Martin Šimíček,
ČLnK,nemocničnílékárna
FN u sv.Anny v Brně
GS1 Czech Republic se v rámci
zavádění protipadělkové směrnice
věnuje poradenství v oblasti
správné interpretace značení,
kvality provedení 2D kódů GS1
DataMatrix a jejich snímatelnosti.
www.gs1cz.org
o nás
Usnadnit
práci lékařům
i lékárníkům,
lépe se starat
o pacienty a také
vše ve zdravotnictví
zpřehlednit. Důvody,
proč stát přistoupil
k elektronizaci
zdravotnictví, která
je mimo jiné i jednou
z deklarovaných
priorit Evropské
unie. Centrálně se
tato elektronizace
začala uplatňovat
na začátku
tohoto roku
prostřednictvím
eReceptu a má
nadále pokračovat.
Počítá s tím
Národní strategie
elektronického
zdravotnictví.
Vláda schválila strategii na
roky 2016–2020 v listopadu
2016. „Hlavní cíle projektu
tvorby strategie eHealth jsou
zajistit podporu Národní stra-
tegie ochrany a podpory zdraví
a prevence nemocí Zdraví 2020
nástroji elektronického zdra-
votnictví a poskytnout státu
nezbytný nástroj ke správě ná-
rodního systému elektronické-
ho zdravotnictví,“ uvedl ředitel
odboru informatiky pověřeného
výkonem činností Národního
centra elektronického zdravot-
nictví Martin Zeman.
Zavádění ezdravotnictví
ovšem někteří z lékařů kritizo-
vali. Na podzim 2017 před ním
varovala Česká lékařská spo-
lečnost J. E. Purkyně. „Společ-
nost akceptovala i pro většinu
lékařské veřejnosti těžko stra-
vitelnou povinnost elektronické
preskripce. Podmínkou ovšem
bylo několik bodů, které buď
měly být do počátku povinnos-
ti ePreskripce splněny. Velmi
opožděný návrh vyhlášky až na
výjimky tyto body neobsahuje,“
kritizovali v prohlášení za spo-
lečnost Štěpán Svačina, Cyril
Mucha a Petr Struk.
I přes kritiku ovšem stát
eRecepty spustil. „Elektronic-
ká preskripce odstartovala bez
potíží a postupně se do ní za-
pojila většina lékařů. Celkem
bylo od ledna do konce června
předepsáno téměř 29 miliónů
elektronických receptů,“ zhod-
notila ředitelka Státního úřadu
pro kontrolu léčiv Irena Sto-
rová.
Vedle eReceptů pokračují
i další projekty elektronického
zdravotnictví. Jedním z nich je
zavedení přeshraničních služeb
eHealth, jehož koordinátorem je
Kraj Vysočina. V průběhu pro-
jektu vzniklo Národní kontaktní
místo pro eHealth, které zemi
zapojí do celoevropské výměny
zdravotnických dat. Služba pa-
cientský souhrn umožní lékaři
při ošetřování pacienta z jiné
země EU zobrazení základního
souboru anamnestických údajů
pacienta.Přeshraniční výměny
eReceptů
Navazuje na ni projekt s cí-
lem nasazení služby přeshranič-
ní epreskripce a edispenzace.
K ostrému provozu přeshra-
niční výměny eReceptů a in-
formací o výdejích léků dojde
v roce 2020. „Bude umožnovat,
předepsání v jednom členském
státě EU a výdej léku v jiném
členském státě,“ uvedla Renata
Golasíková z oddělení eReceptu
ústavu pro kontrolu léčiv.
I přes kroky vpřed zástupci
ministerstva připouštějí, že ne
vše v zavádění eHealth je ide-
ální. „Snad nejvíce další postup
brzdí a nadále bude brzdit kri-
tický nedostatek personálních
kapacit a související absence
autonomního a kompetentního
Národního centra elektronické-
ho zdravotnictví, velmi pomalý
náběh legislativní podpory a in-
frastruktura dosud nevytvářející
prakticky použitelné prostředí
důvěry uživatelů eHealth slu-
žeb,“ vypočetl problémy ředitel
Zeman z ministerstva.
(třř)
ldn surgal clinic
150 lůžek hrazených pojišťovnami
nadstandardní jednolůžkové pokoje
3 kategorií
rekondiční programy
další indviduální péče
www.surgalclinic.cz
nOVĚOTEVŘEnO
inzerce
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1809/12 září | říjen 2018
naše akce
inzerce
Maximální úrovně
třídění odpadů
dosahujeme
na míru ušitým
systémem, který
je pohodlný,
ekonomicky
optimální
a motivační.
Zajišťujeme komplexní sys-
tém třídění odpadu pro město
Brno. Vlastníme dotřiďovací
linku i svozovou techniku pro
odvoz jednotlivých druhů tří-
děného odpadu. Flexibilně ko-
munikujeme s občany pomocí
mobilní a webové aplikace.
V minulém roce jsme se
starali o 6 tisíc barevných po-
pelnic a kontejnerů na tříděný
odpad v brněnských ulicích a na
37 sběrných střediscích jsme od
občanů vybrali 17 tisíc tun od-
padu.
Pokud nevíte jak na odpady, máme pro vás optimální řešení.
SAKO Brno – Váš partner na poli odpadového hospodářství
cujeme odpad od 1,5 milionu
obyvatel a využijeme více než
230 000 tun směsného komu-
nálního odpadu.
Pokryjeme roční spotřebu
elektrické energie pro 20 000 do-
Ze zbylého nerecyklovatel-
ného odpadu vyrobíme ekolo-
gicky teplo a elektřinu.
Disponujeme jedním ze čtyř
zařízení na energetické využí-
vání odpadů v ČR. Ročně zpra-
Naší prioritou je informo-
vat veřejnost pravdivě. Jsme
otevřeni diskusím, publikuje-
me a vzděláváme. Podporuje-
me veřejně prospěšné aktivity.
Ročně pořádáme exkurze pro
mácností, teplem jich zásobuje-
me okolo 40 000.
Pomáhámes odbornýmvzdě-
láním a efektivní osvětou zacíle-
nou na prevenci vzniku odpadů.
tisíce návštěvníků různých vě-
kových kategorií a zaměření.
Jen v roce 2018 se do našeho
provozu podívalo téměř 3 tisíce
lidí a distribuovali jsme více než
25 tisíc kusů informačních ma-
teriálů.
Nová zeleň
do města
Máme zkušenosti s pro-
vozem systému pro opětovné
využití starých ale stále funkč-
ních věcí.
Využitelné věci nezařazuje-
me mezi odpady, jsou nabízeny
občanům za symbolickou část-
ku. Výnos z prodeje je použitý
na výsadbu městské zeleně. Tak-
to jsme na 6 sběrných místech
vybrali již více než 300 000 Kč,
které pomohly zkrášlit veřejný
prostor v Brně.
www.sako.cz
FOTO: SAKO
Moravské obce
a města 2018:
Nyní je čas investic
Financování
a odpadové
hospodářství. To
byla hlavní témata
10. ročníku akce
Moravské obce
a města, která se
konala v pátek
14. září v Brně.
Anna Fajkusová
Setkání u kulatého stolu, na
které přijeli diskutovat zástup-
ci měst a obcí se zástupci mini-
sterstev a odborníky v daných
tématech, pořádala již tradičně
společnost Magnus Regio. Akce
se konala za finanční podpory
z rozpočtu Jihomoravského kraje.
Ministerstvo financí České
republiky reprezentoval ředitel
odboru Financování územních
rozpočtů Miroslav Matej. Pro-
mluvil o finančních prostředcích,
které budou mít obce v rozpočtu
letos a příští rok, a prezentoval
také makroekonomickou predik-
ci, ze které ministerstvo vychází.
„Letos trend ekonomického růstu
z loňského roku pokračoval a bu-
de i příští rok, ale tempo růstu se
zvolňuje. Naopak nezaměstnanost
stále klesá, což ale způsobuje ne-
dostatek lidí na pracovním trhu.
S tím souvisí nárůst mezd a hos-
podářský růst. Také obce stále po-
kračují v přebytkové hospodaření
a zvedá se také investiční aktivita
krajů – loni byly poprvé v historii
investice krajů a obcí vyšší než
příspěvky od státu,“ uvedl Matej.
Matejovu přítomnost využil
vedoucí odboru životního prostře-
dí Jihomoravského kraje František
Havíř, který se zajímal o rozpoč-
tové určení krajů. „Pokud bych
zprůměroval příspěvky pro ostatní
kraje a přepočítal je na počet ob-
čanů, Jihomoravský kraj by měl
bude týkat například péče o již
vysazené stromy, aby nevysychaly
a nebyly okousané od zvěře,“ při-
blížil Minařík.
Havíř zase upozornil na pod-
poru kanalizací a čističek vod.
„Jsme připraveni pomoci obcím
kofinancovat stavby tohoto typu.
Příští rok počítáme s 80 miliony
korun,“ upozornil.
Kromě ekonomických témat
přišlo na řadu i odpadové hos-
podářství. Jaromír Manhart z Mi-
nisterstva životního prostředí
ČR promluvil o přípravě nového
zákona o odpadech o recyklaci
a prevenci odpadů. „Jsem si vě-
dom toho, že Česká republika se
neobejde bez skládkování, ale je
potřeba aby se skládkovalo oprav-
du jen to, a v takovém množství,
co je potřeba,“ zdůraznil.
Odpady v obcích
Téma skládkování zaujalo pří-
tomné zástupce měst a obcí. „Vel-
ký problém je například se zbytky
jídla. Připravuje v tomto směru
Česká republika nějaké opatření“?
zajímala se místostarostka Třebí-
če Marie Černá. Podle Manharta
zatím ministerstvo konkrétní cíle
nestanovilo. Komise ale podle něj
plánuje revizi zacházení s odpa-
dem v roce 201.
Vedoucí odboru životního pro-
středí Bruntálu Vladimír Procház-
ka se zase zajímal o odměny za
třídění pro obce. „Města a obce se
v této oblasti pomalu dostávají do
ztráty,“ upozornil. Podle Manhar-
ta ale větší podporu již pravděpo-
dobně čekat nemůžou. „Naopak
doufejme, že svozové firmy budou
tříděný odpad odvážet alespoň
zdarma,“ dodal.
Podle Petra Balnera, ředitele
oddělení rozvoje systému společ-
nosti EKO-KOM, závisí otázka
odměn na zefektivňování sběru,
což se týká především obalových
plastů, které je kvůli množství
příměsí obtížné, či nemožné re-
cyklovat.
o miliardu korun víc,“ upozornil
Havíř.
Podle Mateje je ale rozpočtové
určení pro kraje politická záleži-
tost. „Vztahuje se na něj mnoho
faktorů, které se od doby, kdy
byly vypočítávány, změnily. Na
Asociaci krajů ale budou muset
zatlačit hejtmani Jihomoravského
a Moravskoslezského kraje, které
jsou na tom nejhůře. Bude potře-
ba vypracovat nové podklady. Ve
vládě se totiž přerozdělení těžko
odhlasuje – neprošlo by přes zá-
stupce ostatních krajů, kteří by na
jiném přerozdělení mohli tratit,“
vysvětlil Matej.
Ekonomickou situaci zhod-
notil také Jan Vejmělek, hlavní
ekonom a vedoucí odboru Ekono-
mického a strategického výzkumu
Komerční banky. „Ekonomický
růst v současné době zazname-
nává celá Evropa včetně Řecka.
Začátek letošního roku ale byl
o něco slabší, což může být va-
rování. Loni byl ekonomický růst
cca 4,5%, letos 3 % a příští rok se
opět počítá se 3 %, což vypadá na
nižší, ale za to stabilnější růst,“
informoval Vejmělek. Upozornil
také na propojení ekonomiky
s politickými a geopolitickými ri-
ziky. „Situace a geopolitická mapa
se mění. A nestálost drží v opatr-
nosti i investory. Českou republiku
drží automobilový průmysl, i když
i on má to nejlepší za sebou. Čes-
ká republika zkrátka v průmyslu
narazila na svůj strop. Lidé jsou
využití na maximum, takže jediná
možnost je dále investovat,“ upo-
zornil Vejmělek.
Na téma investic navázal ve-
doucí odboru regionálního roz-
voje Jihomoravského kraje Ivo
Minařík, který představil regi-
onální dotační přehledy na rok
2018 a výhledy na rok 2019. Zdů-
raznil například podporu rozvoje
cyklostezek a cyklistické dopra-
vy, čištění a údržbu cyklistických
a běžkařských tratí nebo podporu
boje proti suchu. „Pro příští rok
uvažujeme o na výšení dotací na
údržbu zeleně v krajině, která se
Kromě ekonomických témat přišlo na řadu i odpadové hospodářství.
FOTO:Vojtěch Vladár
Komentáře účastníků k akci
Moravské obce a města 2018:
Ráda bych poděkovala za pozvání a možnost představení akce
Baterkománie. Jsme rádi (Krajský úřad Kraje Vysočina a společnost
ECOBAT),že nám bylo umožněno prezentovat Baterkománii a případně
inspirovat obce a města v Jihomoravském kraji. Z pohledu zástupce za
Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí a zemědělství byla
akce přínosná po stránce představení cílů a termínů balíčku k oběhovému
hospodářství. V propojení s prezentací „NEPETUJ“ vybízející k zamyšlení
nad zálohováním plastových lahví nebo obdivuhodného počínání Města
Litoměřice v předcházení vzniku odpadů.Celkové propojení předmětu diskuze
a účastníků akce bylo zdařilé a přínosné.
Iveta Křivánková
oddělení rozvoje a podpory životního prostředí
odbor životního prostředí a zemědělství,Vysočina
Chtěl bych poděkovat, že jsem se mohl zúčastnit tohoto velice
zajímavého a přínosného setkání jako náhradník za našeho
starostu.Pro mne bylo velmi zajímavé vše o odpadech,protože to
je v mé gesci na úřadě. Naprosto profesionální přístup všech přednášejících.
Speciálně bych vypíchnul Ing.Jaromíra Manharta a Ing.Ivo Minaříka.Ze strany
organizátora na jedničku zvládnutá organizace a moderace.
Lubomír Kanswohl
Majetkový odbor MěÚ Polná
Seminář Moravská města a obce navštívilo mnoho starostek a starostů.
Bylo diskutováno nové odpadové hospodářství v ČR měnící se podle
evropské legislativy na oběhové hospodářství. Ministerstvo představilo
vizi a základní teze zákona o odpadech,povinnosti ČR dosáhnout recyklačních
cílů, a i omezení skládkování od roku 2024, jak již ale víme od roku 2014.
Několik zástupců obcí pozitivně vnímalo i předpoklad navýšení skládkovacích
poplatků,což pozitivně ovlivní tržní odpadové prostředí ve prospěch recyklace.
Jaromír Manhart
Ministerstvo životního prostředí ČR
Odpadové hospodářství je jednou z oblastí, kde je nezbytná intenzivní
spolupráce všech přímo či nepřímo zúčastněných, počínaje státní
správou,samosprávou,legislativci i dotačními úředníky a v neposlední
řadě firmami v oboru. Setkání u jednoho stolu s možností sdělení novinek,
postojů. vyslechnutí zpětné vazby s věcnými argumenty, vše doprovázeno
otevřenou komunikaci, s mnohdy rozdílnými názory, je nepochybně přínosné
pro všechny zúčastněné a jsem rád, že tato setkání probíhají.
Petr Valdman
Státní fond životního prostředí ČR
Akce splnila moje očekávání a rád jsem předal poznatky z Litomyšle.
Chci využít především prezentovaných zkušeností na mojeodpadky.cz
a akce nepetuj. Jsem osobně rád i za představený plánovaný rozvoj
brněnské spalovny. Jsem přesvědčen, že, kromě celkového snížení produkce
komunálního odpadu, je to další rozumný směr v odpadovém hospodářství,
který by chtělo využívat i naše město. Děkuji organizátorům akce.
Pavel Jiráň
vedoucí odboru místního a silničního hospodářství, Litomyšl
Fotogalerii z akce najdete na FCB MH
www.facebook.com/moravskehospodarstvi
Partneři
Generální partner
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1809/září | říjen 2018 13
S dopravou pomůžou
chytré technologie
Obchvaty měst
a obcí, železniční
přejezdy,
bezpečnost na
silnicích a chytré
technologie
v dopravě. To
byla hlavní
témata, o kterých
diskutovali
účastníci Setkání
u kulatého
stolu na téma
Bezpečná dopravní
infrastruktura
Moravskoslezského
kraje.
Anna Fajkusová
Akci, na které se sešli zástupci
měst a obcí z regionu, zástupci
kraje, ministerstev, policie i dal-
ších důležitých institucí a firem,
pořádala v Ostravě společnost
Magnus Regio už posedmé. Ak-
ce se konala za finanční podpory
z rozpočtu Moravskoslezského
kraje.
V úvodu upozornil náměs-
tek moravskoslezského hejtmana
Jakub Unucka na rekonstrukce
dopravních staveb v kraji. „V le-
tošním roce jsme zahájili 90 do-
pravních staveb, což může být
místy pro řidiče komplikované.
Opravy už byly ale naléhavě potře-
ba, takže doufáme, že nám řidiči
prominou,“ upozornil náměstek.
Co se v kraji v rámci dopravní
infrastruktury připravuje, doplnil
ředitel odboru strategie Minister-
stva dopravy ČR Luděk Sosna.
„Intenzivně pracujeme na stavbě
D 48, ovšem vykoupení pozemků
u Rychaltic není úplně jednodu-
ché,“ informoval Sosna a zmínil
také severní obchvat Opavy nebo
železniční stavby, kde byl napří-
klad vypsán tendr na železniční
uzel v Ostravě.
Podle Sosny je nyní dohoda s ŘSD
a Ostravou taková, že se připraví
a spočítá záměr projektu. „Pokud
bude ekonomicky únosný, pustí-
me ho dál,“ nastínil Sosna.
Signál do vozidel, informace
na dálnici Dalším z mnoha témat
na akci bylo zapojení chytrých
technologií do dopravy. „Některé
procesy běží už na úrovni státu –
například zavedení integrovaného
dopravního tarifu, kde ale musíme
počítat s komunikací s jednotli-
vými partnery. Podstatné je také
zavedení stabilního signálu do že-
lezničních vozidel a v neposlední
řadě chceme rozšířit elektronické
informační tabule na dálnicích
a zlepšit jejich aktuálnost,“ vy-
počítal Sosna. Starosty, stěžující
si na hluk kvůli okolní dopravě,
potěšil náměstek Unucka infor-
mací, že síť chytrých hlukových
čidel se plánuje mnohonásobně
rozšiřovat. „Hluková čidla už nyní
na mnoha místech hlídají hlukové
limity a už teď jich mnoho hlásí
téměř hraniční hodnoty. Jakmile
se tyto hodnoty dostanou nad hra-
nici, správce je povinen hluk řešit.
A právě tato čidla je v plánu roz-
šířit o tisíce,“ upozornil Unucka.
O chytrých technologiích promlu-
vila také Jana Korytářová za Mi-
nisterstvo pro místní rozvoj ČR.
„V současné době aktualizuje-
me metodiku Smart cities, což je
v podstatě návod pro samosprávy,
jak koncept Smart cities doplnit
do rozvoje jednotlivých měst a ob-
cí. Na tato témata děláme semi-
náře, kde zástupcům municipalit
odborníci vysvětlují jednotlivá
témata. Konkrétní dotační výzvy
přímo na Smart cities se nevypi-
sují, ale je možné si je „vyzobat“
z ostatních výzev,“ uvedla Kory-
tářová. Původní koncept podle ní
byl příliš náročný a ministerstvo
ho chce zkrátit na 20 stránek, aby
byl pro všechny srozumitelnější.
Mezi konkrétní kroky v rámci
Smart cities podle ní patří bezho-
tovostní platby v MHD, carsharing
a bikesharing nebo téma elektro-
mobilů a autonomních vozidel.
Do chytrých technologií v do-
pravě se čím dál častěji zapojují
soukromé firmy. Jendou z nich
je společnost VDT Technology,
kterou na akci zastupoval předse-
da představenstva Erik Feldman.
Ten účastníkům představil VDT
Technology jako firmu, která se
zaměřuje na implementaci soft-
waru nad kamerovými systémy,
na informační systémy pro veřej-
nou dopravu, inteligentní řízení
dopravní situace a parkovací sys-
témy. „Přestože města jsou kame-
rami osázeny, vytěžena je asi jedna
miliontina procenta záznamu. Náš
systém pracuje na bázi umělé inte-
ligence a může sám „vykousnout“
jakékoli informace jsou potřeba,“
popsal Feldman. Dalšími tématy
byly vysokorychlostní železnice,
zvyšování bezpečnosti na želez-
ničních přejezdech, nebo napří-
klad aktuální stav čerpání evrop-
ských dotací letos a pro rok 2019.
Fotogalerii k akci najdete na FCB MH
www.facebook.com/moravskehospodarstvi/
Do diskuze o dopravě se zapo-
jili také starostové. „Když je tunel
na D1 uzavřen, veškerá doprava
proudí přes hlavní tah v našem
městě a místní tak v podstatě ne-
můžou projet ani z jedné strany
města na druhou, protože centrem
vede nekonečný proud aut a kami-
onů,“ upozornil František Kopec-
ký z Klimkovic a požádal v tomto
případě o součinnost policie s ří-
zením dopravy. Na jeho slova re-
agoval vrchní komisař Krajského
ředitelství policie MSK Vladimír
Kovařčík, že plynulost a s ní spo-
jená bezpečnost dopravy je pro
policii prioritní, a proto se zapo-
juje i do plánování uzavírek a do-
poručuje termíny mimo předpo-
kládaná vytížení, jako je například
konec prázdnin a začátek školní-
ho roku. Místostarostka Hlučína
Blanka Kotrlová zase upozornila
na stále palčivěji chybějící obchvat
Hlučína I/56. „Stejně jako v Klim-
kovicích je hustota dopravy u nás
šílená. Je jasné, že to nejde ze dne
na den, ale proč už se nepřipravují
výkupy pozemků? Na co se pořád
čeká?“ zajímala se místostarostka.
naše akce
inzerce
PRODUKCE:
GSM 725 893 273
p.sterbakova@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte:
obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138
Předmět diskuze:
• Bezpečnostní technologie, kamerové systémy, čipy,
turnikety, senzory, detektory
• Chytré technologie pro naše děti – interaktivní
dataprojektory, tabule, tablety
• Zdravá škola – monitoring a řízení kvality vzduchu,
požadovaná intenzita osvětlení a chromatičnost
• Kyberbezpečnost – riziková virtuální komunikace
• Vzdělávání žáků a učitelů v oblasti bezpečnosti
• Financování a dotace na zabezpečení škol
• GDPR s ohledem na bezpečnost – ochrana dat
setkání u kulatého stolu 1. ročník
Organizátor:
Mediální partner:
Záštita:
Bezpečné a chytré školy
9. listopadu 2018, Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Účastníci akce:
• Zřizovatelé ZŠ a SŠ – zástupci
Jihomoravského kraje, samospráva
měst a obcí
• Zástupci Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy ČR,
Ministerstvo vnitra ČR, Národního
ústavu pro vzdělávání, Česká školní
inspekce, bezpečnostních složek
státu
• Ředitelé a zástupci ZŠ a SŠ JMK
Akce se koná za finanční podpory
Jihomoravského kraje
PRODUKCE:
GSM 725 893 273
p.sterbakova@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte:
obchod@magnusregio.cz nebo 774 010 540 | 774 112 138
Předmět diskuze:
• Elektronizace a digitalizace
zdravotnictví a jejich aktuální výzvy
• Jak se zavedly e-recepty v praxi
• Návrh úhradové vyhlášky na rok 2019
• Personální krize a podfinancovanost
zdravotnictví – neustávající výpadek
lékařů i sester v jednotlivých krajích.
• Poznatky ze zavedení GDPR
ve vašich nemocnicích
Účastníci akce:
• Zástupce ministerstva zdravotnictví
• Zástupci zdravotních pojišťoven,
České lékárnické komory, Česká
asociace sester, Asociace českých
a moravských nemocnic, Grémia
majitelů lékáren, Státního ústavu pro
kontrolu léčiv, aj.
• Ředitelé a zástupci nemocnic ČR
setkání u kulatého stolu 10. setkání
Organizátor:
Mediální partner:
Celostátní setkání ředitelů nemocnic
a zástupců ze sektoru zdravotnictví
4. října 2018, Hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Záštita:
Obchvaty měst a obcí, železniční přejezdy a bezpečnost na silnicích byla témata, o kterých diskutovali účastníci
Setkání u kulatého stolu na téma Bezpečná dopravní infrastruktura Moravskoslezského kraje. FOTO: Jan Smekal
Partneři
Kraj pomůže
automobilovým
firmám získat
kvalifikované
pracovníky
Olomoucký kraj bude podporovat
vzdělání v oborech, které jsou
zaměřené na výrobu aut a jejich
komponentů. Dohodl se na tom se
zástupci Sdružení automobilového
průmyslu. Memorandum
o vzájemné spolupráci mezi krajem
a firmami podepsalo hejtmanství
ve čtvrtek 27. září. „Nedávno jsme
navázali partnerství s firmami, které
se zabývají optikou, a já věřím, že
stejně efektivní bude i náš jednotný
postup při spolupráci v oblasti
automotive. Nově podepsané
memorandum o krajské podpoře
technického vzdělávání je dobrým
začátkem," uvedl hejtman
Olomouckého kraje Ladislav
Okleštěk.V Olomouckém kraji sídlí
řada firem autoprůmyslu, které
jsou významnými zaměstnavateli,
ale těžko shání kvalifikované
zaměstnance. „Zkušené pracovníky
hledají podniky v regionu jen
s obtížemi. Podpora technického
vzdělávání je pro nás naprosto
klíčová,“ uvedl prezident Svazu
automobilového průmyslu Bohdan
Wojnar. Firmám nechybí jen
lidé do dělnických profesí, ale
i středoškolsky a vysokoškolsky
vzdělaní odborníci. Řešením by
mohl být vznik technické fakulty na
Univerzitě Palackého v Olomouci
nebo pobočky některé z obdobně
zaměřených vysokých škol z jiného
kraje. „Rozvoj technického
vzdělávání je pro kraj strategickou
prioritou. Právě tato oblast je
totiž životně důležitá nejen pro
automobilový průmysl, ale také
pro všechny další oblasti, jako je
strojírenství nebo stavebnictví,“
dodal náměstek hejtmana
Olomouckého kraje pro oblast
školství Ladislav Hynek. Olomoucký
kraj podporuje technické obory
například prostřednictvím stipendií.
Letos má na ně připraveny milióny
korun. Podpůrný program realizuje
hejtmanství už několik let a na
koncepci školního vzdělávání úzce
spolupracuje s mnoha předními
firmami v regionu.
(red)
aktuálně
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1809/14 září | říjen 2018
aktuálně
www.wabag.cz
VA TECH WABAG Brno spol.
s r. o.
DODAVATEL KOMPLETNÍCH TECHNOLOGIÍ
V OBORU ÚPRAVY VODY
» Čistírny odpadních vod
» Úpravny pitné vody
» Průmyslové čistírny odpadních vod
VA TECH WABAG Brno spol. s r. o.
Železná 492/16
619 00 Brno
Czech Republic
Obory působnosti:
» Řešení vodních elektráren
» Technologické návrhy
» Projektování
Tel.: +420 545 427 711
Fax: +420 545 427 737
E-mail: wabag@wabag.cz
inzerce
Obávám se, že nejen
strojírenství, ale i průmysl
jako celek mají už největší
dynamiku za sebou. Celá
ekonomika včetně strojírenství
totiž dnes čelí poměrně
významný limitům, které brání
tomu, abychom rostli rychleji.
A to i přesto, že poptávka ze
zahraničí tu je. Mezi hlavní
limity patří chybějící výrobní
kapacity – využití výrobních
kapacit je v současné době
nejvyšší v historii. Budování
nových si vyžádá jednak čas,
jednak finance a pracovníky.
Tím se dostávám ke druhému
problému – ve strojírenství
zkrátka chybí lidi, není
pracovní síla. Získat adekvátně
vybavenou pracovní sílu je
velmi obtížné, a to nejen
ve strojírenském průmyslu.
Odpověď by mohla být ukryta
v průmyslu 4.0. V automatizaci
a v robotizaci. Řešením totiž
můžou být jedině investice,
které povedou ke zvýšení
produktivity a uvolní tak
část pracovní síly právě pro
ty sektory, které se nemohou
vydat jinou cestou, jako je
robotizace či automatizace.
Vyšší produktivita by potom
umožnila stávající pracovní síle,
aby jí firmy vydělaly na vyšší
mzdy.
komentář
Jak si v současné době vede české strojírenství?
Jan Vejmělek, hlavní ekonom a vedoucí odboru
Ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky
Zemědělci mohou
žádat o prostředky
na závlahové systémy
Sucho trápí
dlouhodobě
nejen zemědělce,
ale i lesníky
a vodohospodáře.
Na situaci reaguje
ministerstvo
zemědělství
souborem opatření
proti negativním
následkům počasí.
Občasné deště a bouřky během
léta krátkodobě situaci zlepšovaly,
přesto v posledních měsících pa-
novalo extrémní sucho. „Vláhový
deficit v půdě, nízké průtoky i hla-
diny spodních vod byly patrné
na téměř celém území České re-
publiky. Obdobný stav platí i pro
další země střední Evropy. Sou-
bor programů ministerstva, které
mají omezovat následky sucha
a nedostatku vody je připravený
do tří etap mezi lety 2016-2033.
Na první etapu půjde ze státní-
ho rozpočtu přibližně 14 miliard
korun, investoři se budou podílet
z vlastních prostředků 3,7 miliar-
dy korun,“ uvádí Tiskové odděle-
ní Ministerstva zemědělství České
republiky.
Podporou má být mim jiné vý-
stavba závlah (program Podpora
konkurenceschopnosti agropotra-
vinářského komplexu – závlahy
– II. etapa), které pomohou zeli-
nářům zavlažovat plodiny v do-
bě sucha. Tento projekt podpoří
Ministerstvo zemědělství do roku
2022 částkou 1 miliarda korun.
„V letošním roce se program roz-
běhl a jsou připraveny projekty
v objemu přibližně 180 milionů
korun. Směřují také na výstavbu
jednoúčelových nádrží k zavlažo-
vání, včetně možnosti zachytávat
dešťovou vodu z velkých pevných
ploch, zejména střech. Nově pro-
gram zahrnuje i podporu na kap-
kovou závlahu pro zelináře, což
v minulosti neobsahoval. Od roku
2016 bylo dotačně podpořeno na-
příklad pořízení 95 pásových za-
vlažovačů, 5 závlahových nádrží,
3 mobilních čerpadel a kapkové
závlahy na 231 hektarech,“ infor-
muje ministerstvo.
Z programu Podpora vybudo-
vání kapkové závlahy v ovocných
sadech, chmelnicích, vinicích a ve
školkách mohou pěstitelé získat 72
000 korun na hektar vybudované
kapkové závlahy. Za poslední tři
roky bylo pěstitelům vyplaceno
celkem 65 milionů.
Kapková závlaha zajišťuje sta-
bilní produkci a zvyšuje její kva-
litu při minimální spotřebě vody,
která vytéká po kapkách přímo ke
kořenům rostlin. Zemědělec tím
uspoří významný objem vody ve
srovnání se závlahou postřikem.
Za poslední tři roky postavili díky
podpoře pěstitelé kapkové závla-
hy na 1000 hektarech zemědělské
půdy.
Mimo soubor programů ome-
zujících následky sucha může
MZe otevřít Rámcový program
řešení rizik a krizí v zemědělství.
V roce 2015 tak kompenzovalo
zemědělcům úrodu poničenou
suchem a vyplatilo na 3 580 žá-
dostí přibližně 1,2 miliardy ko-
run. „Nejčastěji zemědělci žádali
náhradu za poškozené porosty
krmných plodin pro hospodář-
ská zvířata. Kompenzace za sucho
v roce 2017 budou vyplaceny hlav-
ně na nejvíce poškozené obiloviny,
olejniny, cukrovou řepu, kukuřici,
trvalé travní porosty a brambory.
Odškodnění dostanou pěstitelé,
pokud sucho zničí více než 30 %
jejich průměrné roční produkce
vyjádřené v tržbách. Vláda už
schválila uvolnění 2 miliard ko-
run na náhradu škod,“ uvádí MZe.
Program Země pomáhá fi-
nancovat vědecké projekty, které
se zabývají například zvýšením
odolnosti pšenice vůči suchu,
hledáním optimálních vláhových
potřeb plodin nebo posilováním
retenčních schopností půdy. Vý-
zkumníci zahájili osm projektů
týkajících se sucha (například
zvýšení odolnosti pšenic). Celko-
vý objem prostředků na projekty,
které budou trvat tři až pět let,
dosáhne přibližně 97 milionů Kč
přímé podpory, ke které řešitelé
doplní 10-15 % z vlastních zdrojů.
Proti suchu
ve vodním
hospodářství
Dalším z programů v soubo-
ru opatření je Podpora retence
vody v krajině – rybníky a vodní
nádrže. Jeho cílem je například
výstavba nových a rekonstrukce
stávajících rybníků nebo jejich
odbahnění. Od roku 2016 už by-
lo v rámci programu zahájeno 48
akcí. Dotaci získalo například 7
projektů na výstavbu/obnovu ryb-
níka nebo vodní nádrže. Do roku
2021 se počítá s podílem státního
rozpočtu ve výši 1 miliardy korun.
O dotace mohou žádat rybářské
podniky.
Podpora opatření na drobných
vodních tocích a malých vodních
nádržích je určená na zlepšení je-
jich technického stavu, konkrét-
ně například hrází nebo bezpeč-
nostních přelivů. Je možné také
podpořit opravu nebo odbahnění
rybníků, a tím zvýšit schopnost
krajiny zadržovat vodu. Dotace
využívají podniky Povodí, Lesy
ČR nebo obce. Na první etapu do
roku 2020 je připraveno 1,6 mi-
liardy korun z národních zdrojů.
Zatím bylo zahájeno 897 akcí.
Celkem 4,8 miliardy korun
přispěje státní rozpočet prostřed-
nictvím MZe do roku 2021 na in-
frastrukturu vodovodů a kanaliza-
cí pro veřejnou potřebu. Program
Podpora výstavby a technického
zhodnocení infrastruktury vo-
dovodů a kanalizací II také patří
k opatřením pro zmírnění nega-
tivních dopadů sucha a nedostat-
ku vody. Je určen obcím.
Na přípravu a budování pře-
hradních nádrží v regionech pra-
videlně postihovaných suchem
půjde příspěvek 0,5 miliardy ko-
run (opatření Realizace vodní-
ho díla Skalička v povodí Bečvy
a Příprava a realizace přehradních
nádrží v regionech postihovaných
suchem a nedostatkem vodních
zdrojů).
Program
rozvoje venkova
Na boj se suchem využívá
Česká republika i prostředky
sdružené z národních a unijních
zdrojů. Z nich je prostřednictvím
Programu rozvoje venkova možné
hradit například investice do ze-
mědělských podniků, které zahr-
nují i pořízení nádrží na srážkové
vody. Ekologičtí zemědělci dostali
loni 1,3 miliardy korun na hos-
podaření, které ornou půdu obo-
hacuje humusem. Tím se omezí
eroze a zvýší retenční schopnosti
půdy. Požádat je možné i o dota-
ce na výstavbu retenčních nádrží
a protierozní opatření na drob-
ných vodních tocích v lesích.
(red)
Občasné deště a bouřky během léta krátkodobě situaci zlepšovaly, přesto
v posledních měsících panovalo extrémní sucho. FOTO: Petr Kovář, Freeimages
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1809/září | říjen 2018 15
speciál – strojírenství
Anketa: Přechází firmy na
automatizaci a robotizaci?
Jiří Prášil mladší
výkonný ředitel strojírenského koncernu ZKL
Na částečnou automatizaci jsme začali přecházet už před
šesti lety a dále v tom pokračujeme. V současnosti jsme
tuzemským trhem práce tlačeni do investicí s vyšší produk-
tivitou, s nízkým počtem volných pracovních sil je to tak
jediná možnost, jak produkci udržet, popřípadě ji navýšit. Nákup robotů a linko-
vých technologií je však jen „hardware“, k úspěšné implementaci a docílení vyšší
produktivity je však také zapotřebí i „software“. Pod tím si lze představit správné
plánování výroby, čistotu dat či automatizaci interních procesů s ohledem na interní
logistiku. Jedno bez druhého nelze. Za posledních 6 let došlo k automatizaci sériové
výroby pro soudečková a válečková ložiska a kusové výroby velkorozměrových lo-
žisek. Co se týče zlepšování interních procesů a plánování, úspěšně jsme zakončili
implementaci kapacitního plánování v ZKL Klášterec nad Ohří, které napomáhá
hledat nejefektivnější cestu toku materiálu ve výrobě s ohledem na minimalizaci
seřizovacích časů. Nyní se pracuje na implementaci v závodě ZKL Brno s cílem ji
dokončit do konce roku 2019.
Ing. Jan Keprda,
ředitel společnosti ASTRA MOTOR spol. s r. o.
(výroba obráběcích nástrojů)
Robotizace a automatizace výrobního procesu již dnes zau-
jímá ve strojírenství svoje pevné místo. Myslím, že všechny
firmy, které hledí do budoucnosti, už mají s touto oblastí
nemalé zkušenosti. Naše společnost není výjimkou, první stroj s robotem jsme
instalovali v roce 2007. Toto je pro nás však minulost. Budoucnost vidíme v myš-
lence „Industry 4.0“, tedy v kompletní digitalizaci firmy, sdílení dat se zákazníky,
rozvoji strojového učení, digitálním dvojčeti produktu, práci s big datas a tak dále.
To vše je poté směřováno k vyšší produktivitě a zlepšení „Customer Friendly“
přístupu. Díky našemu členství v klastru „INDUSTRY CLUSTER 4.0“ se nám
otevřely nevídané možnosti zvyšování produktivity naší firmy. Sdílení informací,
poznatků a zkušeností členských firem vytváří velice inovativní prostředí, ve
kterém se rodí úžasné myšlenky. Industry 4.0 pro nás a naše zaměstnance není
strašák. Nechceme nahrazovat naše lidi stroji. My ve strojích a prvcích „Industry
4.0“ vidíme možnost, jak lidem ušetřit práci, výrazně zvýšit produktivitu, a tím
i naši konkurenceschopnost.
Zdeněk Bočan
ředitel oddělení využívání odpadů
AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.
„Společnost AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. je velká,
specializovaná, odborně vedená, výkonná firma, které není
lhostejné, co za ní zůstává. Co se týče přechodu na částečnou
automatizaci nebo robotizaci, tak v odpadovém hospodářství to nelze tak jednoduše
provést, natož popsat. My jsme se stali v posledních letech vůdčím dodavatelem
chytrých technologií konceptu Smart City v oblasti odpadového hospodářství. Z
hlediska nakládání s odpady nelze robotizaci na úkor lidské práce zavádět příliš
rychle, a dle našeho názoru to nebude možné nikdy 100 %. Lidskou práci s odpady
např. na skládkách a biodegradačních zařízeních nelze nahradit. My se již léta za-
měřujeme na automatizaci především systémů řízení a všech souvisejících činností,
které eliminují chybu z hlediska nakládání s odpady. Jedná se především o kontrolu
příjmové dokumentace odpadů (rozbory, váhy apod.), které jsou z hlediska ochrany
ŽP nejdůležitější. Automatizace a robotizace tedy u nás probíhá nejvíce v oblasti IT
technologií.“
Martin Červinka
Business Unit Manager and Digital Lead ABB ČR
ABB se dlouhodobě zaměřuje na optimalizaci výrobního
procesu, jehož součástí je i automatizace a robotizace pra-
covišť. V továrně v Jablonci nad Nisou i v závodě na výrobu
polovodičů v Praze již několik let využíváme spolupracujícího
robota YuMi, který zde pracuje společně s lidmi na jedné výrobní lince. V našem
brněnském závodě máme instalovanou digitální rozvodnu UniGear Digital, ta na-
pojuje administrativní budovu i výrobní halu na rozvaděče vysokého napětí. Vše
spolehlivě funguje již od roku 2015. V Brně rovněž využíváme náš ECS/MES, tedy
systém plánování výroby, který mimo jiné propojuje plánování se systémem řízení
výrobního procesu včetně efektivního využití jednotlivých operátorů na pracovišti.
V závodě na výrobu přípojnicových systémů VVN jsme nainstalovali řešení pro
prediktivní diagnostiku motorů, které jsou následně sledovány prostřednitcvím
místních i vzdálených služeb. Tímto řešením je zajištěna kontinuální diagnostika
kritických zařízení v provozu a tím plná provozuschopnost celého výrobního pro-
cesu. Ale i mnoho dalších probíhajících inovací je založeno na IoT s následným
vyhodnocováním provozních dat.
UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE
DO PŘÍŠTÍHOVYDÁNÍ:do 27. 11.2018
VYDAVATEL:
Magnus Regio, s. r. o.
Lipová 906/1, 602 00 Brno
telefon: 518 321 576
e-mail: info@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
JEDNATELKA SPOLEČNOSTI:
Magda Slaninová
e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz
REDAKCE:
šéfredaktor:Anna Fajkusová
GSM: 774 112 643
e-mail: a.fajkusova@magnusregio.cz
redaktoři: Ladislav Koubek,
Veronika Vindišová, Michaela
Římanová, Petra Hanzlová,
Petr Jeřábek
OBCHODNÍ ODDĚLENÍ:
Gabriela Kulhavá
GSM: 774 010 540
e-mail: g.kulhava@magnusregio.cz
PRODUKCE:
Jana Hrstková
GSM: 725 006 094
e-mail: j.hrstkova@magnusregio.cz
Petra Štěrbáková
GSM: 725 893 273
e-mail: p.sterbakova@magnusregio.cz
TISK:
SAMAB BRNO GROUP, a. s.
Cyrilská 14, 614 00 Brno
www.samab.cz
REGISTRACE:
MK ČR E 18141
patří do Brno TOP 100
V příštím čísle
Moravského hospodářství:
Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství?
Objednejte si další číslo na adrese: a.fajkusova@magnusregio.cz
Příští vydání dostanete na váš stůl do 6. prosince 2018.
Energetika
Energetické úspory
Inovativní firmy
eGovernment
Investice ve městech
Hospic u sv. Alžběty – 1
klinika SurGal Clinic – 1
Plus4U Medical – 2
IKEA – 3
Shipvio – 3
Uber – 3
UP21 – 3
ShipVio – 3
STARBUZZ – 3
Brněnské komunikace a. s. – 4
Brněnské komunikace a. s. – 5
ČEZ – 6
Uber – 6
TEDOM – 7
ČEZ Energo – 7
Rockwool – 7
Sklárna a minipivovar
Novosad a syn Harrachov – 9
AVE CZ – 12, 15
SAKO – 12
EKO-KOM – 12
SUEZ – 12
Komerční Banka – 12, 14
Elektrowin – 12
Ernst &Young – 12
Master Card – 13
Toyota – 13
VDT technology – 13
Astra Motor – 15
ABB – 15
ZKL – 15
ČSOB – 16
Brněnské komunikace a.s. – 5
VATECHWABAG Brno spol. s r. o. – 14
ABB s. r. o. – 16
C SYSTEM CZ a. s. – 10
GS1 Czech Republic – 11
CRYSTALEX CZ, s. r. o. – 9
Unicorn a. s. – 2
TEDOM a. s. – 7
SAKO Brno, a. s. – 12
SurGal Clinic s. r. o. – 11
Crystalis – 3
Rejstřík firem Seznam Inzerentů
S p e ci
á l
• stro
jírenstv
í •
Roste síť expertů na podnikání napříč Českem
Víc než padesátka akreditovaných expertů, tedy odborníků
a lidí s prokazatelnými úspěchy z podnikání, spolupracují
s Jihomoravským inovačním centrem (JIC) v programu
Platinn.cz.Ten je určený pro malé a střední podniky, které
řeší nové výzvy nebo některé problémy – třeba expanzi na
zahraniční trhy, personální změny, financování, efektivitu
a řízení společnosti. JIC takto podporuje firmy na jižní Moravě
od roku 2014. Od letoška využívá databázi expertů a sdílení
zkušeností také Liberecký a Zlínský kraj.Teď v létě se připojil
i Ústecký kraj. Další zájemci přistoupí nejspíše na konci roku.
Společně chtějí vybudovat síť těchto odborníků napříč celým
Českem.
Růst a expanze na zahraniční trhy přinesla některým ústeckým
malým a středním podnikům nové výzvy, se kterými si neuměly
dobře poradit. Jejich zástupci se tak začali obracet na Inovační
centrum Ústeckého kraje (ICUK).
„V návaznosti na to jsme začali přemýšlet o rozšíření svých
služeb a také o uceleném programu pro takové zájemce.
Protože nepotřebujeme vždy vynalézat kolo a snažíme se
přebírat dobrou praxi, poohlédli jsme se po těch nejlepších.
Aktivity JIC dlouhodobě sledujeme a když se objevila možnost
převzít know-how programu Platinn.cz, dlouho jsme neváhali,“
říká ředitel Inovačního centra Ústeckého kraje Tomáš Siviček.
Propojení více krajů
Od letošního ledna je v programu Platinn.cz i podnikatelský
inkubátor Lipo.ink z Libereckého kraje. Pro jeho mladý tým
je spolupráce s JIC a ověřenými experty velmi přínosná.
“V současnosti máme navázány čtyři spolupráce expertů
s vedením firem. Jde o podniky zabývající se strojírenstvím a ICT
službami.V jednom z případů, kde se expert s majiteli sešel už
několikrát, je vidět velmi pozitivní posun. Nastavili efektivnější
způsob vedení svých zaměstnanců, čímž se jim podařilo
osvobodit od operativy a více se věnovat koncepční práci,”
hodnotí spolupráci ředitel Lipo.ink Philipp Roden.
Experti, kterých je více než padesát, se teď dostávají do nových
krajů. Část z nich totiž žije v jiných částech republiky než
v Jihomoravském kraji. “Se všemi třemi regiony se podařila
nastolit perfektní a pravidelná spolupráce. Daří se přes nové
kontakty také získávat další velmi zajímavé experty. Jejich síť se
tak rozrůstá po celé republice, dostává do více míst a přibližuje
se potenciálním klientům,“ dodává Jindřich Weiss, který v JIC
vede tým podpory podnikatelů. Právě jeho oslovily další dva
regiony, které by chtěly do programu přistoupit ještě letos.
(red)
S p e ci
á l
• e ne
rge tik
a •
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1809/16 září | říjen 2018
inzerce
Připravit se na suché sezony
znamená budovat i modernizovat infrastrukturu
Sucho. Všemi
a všude skloňované
a roustoucím
počtem lidí
pociťované.
Omezování
spotřeby vody se
dotýká už i naší
středoevropské
země a čím dál více
se mluví o nutnosti
vybudování nových
vodních staveb za
účelem opětovného
udržení vody
v krajině.
Problémem ovšem je, že se
o tom pouze mluví a ještě ně-
jakou dobu pouze mluvit bude.
Možná nastal čas, aby se každý
zamyslel nad svou budoucností
a svými možnostmi jak ji ovlivnit
k lepší, méně suché verzi.
V první linii těch, kdo se se
suchem musí vypořádat, jsou sa-
mozřejmě zemědělci, pěstitelé,
chovatelé. Zvláště v našich nejú-
rodnějšch oblastech – v Polabí, na
Hané, na jižní Moravě – již něko-
lik let pociťujeme nedostatek vody.
Ovšem bez vody nelze žít. A nelze
bez ní ani pěstovat, chovat, sklí-
zet a spotřebovávat. A není to jen
o tom, že je kukuřice nižší a obilí
nese méně zrn. Následkem rostou
ceny potravin, které se najednou
musí dovážet z větší dálky. Ubý-
vá krmiva pro dobytek, protože
neroste tráva, což nám zase zvedá
stavu. Některá zařízení však fun-
gují a pomáhají zemědělcům za-
vlažovat půdu v těchto suchých
letech. Ovšem i tato fungující za-
řízení stárnou, opotřebovávají se
a také technologicky zaostávají. Je
tedy třeba je modernizovat a op-
timalizovat s ohledem na jejich ši-
roké využití v blízké budoucnosti
a také je připravit na nevyrovnané
rázy počasí, kterými nám klima-
tologové neustále hrozí.
Modernizace stávajících za-
řízení zahrnuje obnovu jak sta-
vební a technologické části, tak
vybavení elektrickým zařízením.
Čerpadla a další mechanické
součásti musí být připraveny na
větší objemy přečerpané vody
a nepřetržitý provoz, ale záro-
veň vzájemně zastupitelné a také
variabilní, pokud jde o celkový
objem čerpání.
jí, máme na obzoru skutečný
problém.
Řešením, které si již naštěs-
tí mnohé společnosti i veřejní
činitelé začínají uvědomovat, je
obnovit či vybudovat závlahové
systémy, případně nová vodní
díla. V Česku byla v 70 letech
minulého století vyprojektována
a také zbudována poměrně široká
zavlažovací síť. Jedná se o trubní
sítě i čerpací stanice, případně
také zásobní či přiváděcí kanály.
Dnes čerpáme
ale co zítra?
Velká část této infrastruktu-
ry však zůstala zcela nevyužita
a zchátrala do nepoužitelného
ceny masa, mléka a může způso-
bit jeho nedostatek pro většinovou
populaci. Schnou sady, vinohrady,
pole, lesy.
Podíváte-li se na geografii
Česka, zajisté si všimnete, že se
nám neříká „střecha Evropy“
bezdůvodně. Už od základních
škol víme, že se u nás roztéka-
jí řeky do všech tří evropských
úmoří, a to s sebou nese jeden
podstatný fakt.
Na naše území žádná voda
nepřitéká. Naopak, všechna od
nás odchází, odtéká do velkých
evropských řek. Veškeré zásoby
české sladké vody tvoří srážky,
které spadnou v horách, pří-
padně podzemní zdroje, které
ovšem vcelku hrozivě vyčerpá-
váme. A jestliže na Labi vídáme
takzvané hladové kameny, jest-
liže ramena Dyje zcela vysycha-
speciál – strojírenství
Elektroinstalace a zařízení pak
musí být dimenzovány tak, aby
byly schopny spolehlivě a dlou-
hodobě obsloužit mechanickou
část a samozřejmě co nejvíce še-
třit energii. S přihlédnutím k ros-
toucím cenám energie se otázka
úspor stává velmi aktuální, neboť
ceny energií již dosahují skoro na
dvojnásobku cen předchozích let.
Systém musí být dostatečně pruž-
ný k velkým i menším objemům
a různým spotřebám energie. Ta-
ké je třeba uživatelská přívětivost,
aby se omezily servisní výjezdy
a zemědělec či hospodář si mohl
drobné rozdíly v nastavení ko-
rigovat sám a bez nutnosti mít
fyzicky obsluhu na místě. Ro-
zumnou variantou je pak volit
jednotný systém (jedné značky),
který je jednoduchý z pohledu
zavádění, údržby, záruky a ga-
rance provozních parametrů.
Značné úspory přináší mo-
derní elektromotory, které jsou
pochopitelně efektivnější než
starší modely. Stejně tak nové
konstrukční technologie využí-
vajících reluktance – např. syn-
chronní reluktanční motory –
snižující celkové ztráty až o 40%.
Dalším užitečným pomocní-
kem, jednak pro úsporu energie
a jednak pro šetření mecha-
nických součástek, potažmo
i elektromotorů, je samozřejmě
frekvenční měnič. Regulace fre-
kvence a tím i odběru proudu
a otáček motoru a čerpadla nabízí
značnou variabilitu, a tedy i vět-
ší možnosti využití celého sys-
tému.
Při nynějších rychle rostou-
cích cenách energie se efektivita
a úspory dostávají do popředí
zájmu a zkracují dobu návrat-
nosti investic skoro o polovinu.
S poklesem cen v blízké době po-
čítat nelze, spíše naopak, a tak je
třeba hledat taková řešení, která
při roustoucích cenách zachovají
minimálně stávající standart na
zařízeních se stejnými či nižšími
náklady.
Ukázkovým příkladem je ře-
šení splečnosti ABB pro čerpací
zavlažoavací staici v Pasohláv-
kách. Stanice obsluhuje 1 200 ha
zavlažovatelné plochy, především
zelinářsky využitelnou půdu, sa-
dy, vinice a také pastviny. Vý-
kon čerpací stanice je špičkově
1,3 MW, čerpaný objem vody je
až 1 200 l/s. Řešení dodané ABB
a realizované firmou Hydro-X
zahrnovalo 4 reluktanční moto-
ry o výkonu 75 kW a frekvenč-
ní měniče ACQ580. Očekáváná
úspora je až 250 tis. Kč ročně.
Pořizovaí cena rekonstrukce byla
1,8 mil. Kč.K provedenému řeše-
ní nám zadavatel uvedl:
„Absolutní spokojenost. Zvý-
šená automatizace nám přinesla
snížení hlučnosti, odpadního
tepla, zvýšení efektivity, sníže-
ní mzdových nákladů, spotřeby
elektřiny a hlavně snížení prac-
nosti.“
https://new.abb.com/cz/o-nas/divize/
robotika-a-pohony
Čerpací stanice Pasohlávky Zdroj:ABB
■ Meteorologické
– záporná odchylka
srážek od normálu během
určitého časového období
■ Zemědělské
– půdní sucho, nedostatek
vláhy pro plodiny
■ Hydrologické
– významné snížení hladin
vodních toků
■ Socioekonomické
– dopady sucha na kvalitu
života
Zdroj: www.intersucho.cz
Co je sucho?
S p e ci
á l
• stro
jírenstv
í •
Průmyslu se daří.
O nárůst se zasloužily
automobilky i elektronika
Český průmysl
i stavebnictví si
v létě zachovalo
slušné tempo
růstu. Podle
údajů Českého
statistického úřadu
za červenec se
meziročně zvýšila
průmyslová výroba
o 10,3 procenta.
U stavebnictví
je rozdíl oproti
loňsku dokonce
téměř šestnáct
procent.
Petra Hanzlová
Odborníci očekávají, že v dru-
hé polovině roku tempo růstu
zpomalí, ale úspěšné časy českého
průmyslu ještě nekončí.
Podle Svazu průmyslu a ob-
chodu ČR mohou za vyšší tempo
průmyslu mimo jiné i přechodně
slabší výsledky z minulého roku.
„V loňském červenci přechodně
tempo růstu průmyslu kleslo, což
ale nebyl obrat v trendu. I v těch-
pro ještě svižnější růst výroby.
Zaměstnanost v průmyslu dále
roste a napomáhá k tomu i rychlé
navyšování mezd, které však firmy
povětšinou nemohou plně kom-
penzovat v cenách své produkce,"
doplnil Dufek.
Potvrzuje to i Čížek ze Svazu
průmyslu a obchodu ČR. „Faktor
rostoucích mezd posiluje domácí
poptávku a spotřebu, na druhou
stranu působí jako bariéra rych-
lejšího růstu ekonomiky, neboť se
jedná o stále významnější nákla-
dový faktor, navíc za spolupůso-
ní. „Průmysl vstoupil do nového
čtvrtletí ve velmi dobré kondici
a nové objednávky naznačují, že
příznivé výsledky můžeme od
tohoto odvětví očekávat i nadále.
O výrazný nárůst zakázek o jede-
náct procent se tentokrát zaslouži-
ly především automobilky, výrobci
elektroniky a kovových výrobků,"
komentoval.
Růst zakázek pokračoval podle
něj zřejmě i v srpnu. „Navzdory
naplněným kapacitám a nedo-
statku zaměstnanců, který je v le-
tošním roce největší překážkou
to hodnotách se projevuje faktor
dovolených. Důležitý je tedy spíše
pohled na průměrnou dosavadní
hodnotu růstu, kde produkce za
leden až červenec zatím vzrostla
o 3,4 procenta,“ říká ředitel sekce
hospodářské politiky Svazu prů-
myslu a dopravy ČR Bohuslav Čí-
žek. Současný vývoj průmyslové
výroby hodnotí pozitivně, přesto-
že očekává za srpen o něco slabší
výsledky.
Podle analytika ČSOB Petra
Dufka jsou červencové výsledky
průmyslové výroby nad očekává-
bení faktoru nedostatku mnoha
profesí pro zpracovatelský průmy-
sl. To komplikuje splnění dodá-
vek a přijímání dalších zakázek,"
vysvětlil.
Stavebnictví
roste, byty
stagnují
Ještě lépe než průmyslu se
v červenci dařilo českému sta-
vebnictví. „Ani horké počasí růst
nezastavilo. Stavební produkce se
zvýšila o téměř šestnáct procent.
Rostla výstavba jak pozemních,
tak inženýrských staveb, a to na-
příč celým spektrem podniků,“
uvádí Petra Cuřínová, vedoucí
oddělení statistiky stavebnictví
a bytové výstavby ČSÚ.
Podle technického ředitele
Svazu podnikatelů ve stavebnic-
tví Pavla Ševčíka může za růst
především větší objem veřejných
zakázek. Ne příliš pozitivně ovšem
hodnotí počet zahájených staveb
bytů.
„Jádro problému vidím v ob-
lasti stavební legislativy a kvalitně
zpracovaných územních plánů,
které jednoznačně stanoví loka-
lity určené pro bytovou výstav-
bu. Rovněž je nutné se zaměřit
na státem podporovanou bytovou
výstavbu, která v současnosti stag-
nuje,“ upozornil.
Analytik Dufek dále očekává
spíše stabilní vývoj české ekono-
miky. „Nejnovější čísla z průmyslu
potvrzují výbornou kondici české
ekonomiky i na začátku třetího
čtvrtletí letošního roku. Spolu
s dalšími výsledky proto mohou
posloužit jako podpůrný argu-
ment pro pokračování normali-
zace úrokových sazeb ze strany
centrální banky,“ uvedl.
ZDROJ: Svaz průmyslu a obchodu ČR
Heřmanov získal
evropskou cenu
Kraj Vysočina měl svého zástupce
v soutěži Evropská cena obnovy
vesnice – obec Heřmanov, která
vyhrála národní kolo soutěže
Vesnice roku v roce 2017.
Heřmanov uspěl a v konkurenci
23 dalších obcí z celé Evropy si
odváží ocenění za mimořádné
výsledky v několika oblastech
rozvoje vesnice. Slavnostní udílení
cen se letos konalo ve dnech
20.–22. 9. 2018 v Tyrolské obci
Fließ, která se stala vítězem
Evropské soutěže obnovy vesnice
před dvěma roky.
Mezinárodní hodnotitelská komise
po dvou a půl dnech rozhodování
vybrala ze všech účastníků soutěže,
kterou pořádá Evropská pracovní
společnost pro rozvoj venkova
a obnovu vesnice, jako nejlepší
obec Hinterstoder z Horního
Rakouska.Ta bude slavnostní
předávání Evropské ceny obnovy
vesnice hostit za dva roky.
Zástupci mezinárodní komise se
shodli na tom, že obec Heřmanov
je ukázkovým příkladem realizace
investic v oblasti infrastruktury.
Vedle vybudování sítí a občanské
vybavenosti, věnuje také vzornou
péči o památky v obci.
Speciální pozornost si však
zasluhuje čilý spolkový život,
vytvoření kulturního centra
Heřmánek v budově bývalé obecní
školy a podpora šetrné turistiky,
která využívá husté sítě tras
v nádherné přírodní krajině.Toto
jsou hlavní hodnoty, ze kterých
může obec dále čerpat.
(red)
aktuálně
https://www.floowie.com/en/read/web-mh-1809/