Superman: Mír na Zemi

1

2

Mír na ZeMi Mír na ZeMi Příběh: alex ross a Paul Dini Text: Paul Dini · Malba: alex ross Supermana vytvořili Jerry Siegel a Joe Shuster

Planeta Krypton byla odsouzena k záhubě. Těsně před jejím zničením umístil jistý vědec svého jediného syna do rakety a odeslal ho do bezpečí. Tím dítětem jsem byl já. raketa přistála na Zemi... ...kde mě našel milý manželský pár, Kentovi. Dali mi jméno Clark a vychovali mě jako vlastního. Už jako chlapec jsem věděl, že jsem jiný než všichni ostatní. Mí adoptivní rodiče mě prostřednictvím své lásky a vedení naučili, jak mám své speciální dary využívat a chápat. Když jsem povyrostl, zjistil jsem... ...že umím vzdorovat gravitaci.

Dokázal jsem běžet rychleji než cokoliv, co vytvořil člověk. Měl jsem nesmírnou sílu a mé tělo bylo nezranitelné. Později jsem se stal reportérem, abych mohl chodit mezi lidmi a být nablízku, kdykoliv mě bude potřeba. Když mě potřebují, přicházím jako... Bojuji za svobodu a spravedlnost. Přísahal jsem, že budu chránit svět, který přijal kryptonské dítě a přivinul ho do náruče jako své vlastní.

Děkuji: Alexovi, že mě pozval na tuto úžasnou cestu. Alanovi Burnettovi, za jeho tolik potřebné povzbuzování. Charlesi Kochmanovi a Joeymu Cavalierimu, za jejich nekonečnou trpělivost a podporu. Paul Dini Frank Kasy, můj přítel a kolega umělec, už skoro deset let zasvěcuje hodně svého času a trpělivosti tomu, aby mi pózo- val pro různé projekty a různé hrdinské postavy. Nic z toho ale nebylo tak uspokojivé, jako naše spolupráce na Super- manovi. Zobrazit tuto ikonu věrně a s velkou inspirací se mi podařilo s Frankovou pomocí, a za to jsem mu navěky vděčný. Vznik této knihy umožnili i další lidé, kteří mi propůjčili své podoby a věnovali jisté úsilí obsazení vedlejších rolí: Jonathan Kasy, Elizabeth, Laura a Mark Braunovi, Jayson Huddleston, Michelle Stuttsová, Karrie Varnerová, Rhonda Hamptonová, Tony Goskie, Lou Ann Burkhardtová, Jason Millet, Tony Lenzo, Steve Darnall, Meg Guttmanová, Scott Beaderstadt a Yung Koo. Zvláštní poděkování patří mému dobrému příteli Charliemu Kochmanovi, který zasadil semínka, z nichž tohle všechno vzešlo. Bez něj by tato kniha neexistovala. Alex Ross Věnováno samotnému SupeRmAnoVi, který nás všechny inspiruje.

Pořád myslím na naši farmu. Vzpomínám na vrzání starého větrného mlýnu, vůni čerstvě posečeného sena, teplý jarní vánek ve vlasech. Ze všeho nejvíc vzpomínám na svého otce, jenž byl tak trpělivý a citlivý, když jsme na polích pracovali společně. „Musíš na to zlehka,“ říkával. „Házej těch semen vždy jenom pár najednou. Nerozhazuj je plnými hrstmi, nech je do řádků padat rovnoměrně. Dej jim dost prostoru. Tak se to dělá.“ Věděl, že se každé semínko neujme, ale chtěl jim dát všem šanci růst. To samé říkával o lidech – někdo rozkvete okamžitě, někdo potřebuje trochu víc péče. Touhle roční dobou jako bych hlas svého otce slyšel zřetelněji.

Blíží se zima. nový rok je za rohem. Blíží se zima. nový rok je za rohem. rodiny a přátelé se scházejí, aby upevnili staré svazky a zavzpomínali na své milované, kteří s nimi nejsou. Děti šeptají tajná přání a víra, ve svých nekonečných podobách, vnáší radost do všech srdcí. Je to doba, kdy jsou lidé nejvíce nakloněni tomu, aby jednali soucitně a laskavě, a možná že na krátkou chvíli v sobě vzájemně spatřují spřízněné duše, které sdílejí stejný svět. rodiny a přátelé se scházejí, aby upevnili staré svazky a zavzpomínali na své milované, kteří s nimi nejsou. Děti šeptají tajná přání a víra, ve svých nekonečných podobách, vnáší radost do všech srdcí. Je to doba, kdy jsou lidé nejvíce nakloněni tomu, aby jednali soucitně a laskavě, a možná že na krátkou chvíli v sobě vzájemně spatřují spřízněné duše, které sdílejí stejný svět.

Dobrá vůle, která prostupuje mnoha podobami oslav tohoto ročního období, na mě vždy působila povzbudivě. Mám pak taky chuť podělit se.

Strom je jednoduché gesto. Trochu legrační a staromódní, ale nosím ho už celé roky. a abych byl upřímný, nemyslím, že by se na to někdo těšil víc než já.

Za potlesku davu zasadím strom na místo. Hluboko uvnitř jsem zase malým klukem. V záplavě barev a záblescích světel oficiálně začala sváteční sezóna. Všichni chtějí, abych se zdržel a promluvil si s nimi, ale už tak jsem tu byl až příliš dlouho. reportéři se hrnou vpřed – jako obvykle dychtí po tom, aby se jim povedla nějaká speciální fotografie nebo aby zachytili dobrý citát. Protože jsem sám novinář, cením si toho, co dělají, ale jako vždy jsou tady důležitější záležitosti, které vyžadují moji pozornost. Všichni chtějí, abych se zdržel a promluvil si s nimi, ale už tak jsem tu byl až příliš dlouho. reportéři se hrnou vpřed – jako obvykle dychtí po tom, aby se jim povedla nějaká speciální fotografie nebo aby zachytili dobrý citát. Protože jsem sám novinář, cením si toho, co dělají, ale jako vždy jsou tady důležitější záležitosti, které vyžadují moji pozornost.

Volají na mě, ale já letím dál. Pak zaslechnu odlišný zvuk, který se málem ztrácí v hlučení davu. Volání o pomoc. Bolestný výkřik. Vrhnu se dolů do davu k té dívce rychleji než myšlenka. Popadnu ji, odnesu do bezpečí a ona omdlí.

nejdřív si pomyslím, že je to šokem. Pak si uvědomím, jak je v mé náruči lehká, jak je bledá a vyhublá. Ta holka je vyhladovělá.

Potřebuje jídlo a doktora. Vím, že v útulku v centru města se dá sehnat obojí. Doktorka rebecca Masonová je moje dobrá známá, která strávila většinu svého života starostí o bezdomovce a hladové. Viděla mnoho případů, jako je ta ubohá dívka v mé náruči, přesto se v ní stále najde dost soucitu pro někoho dalšího. rebecca mi slíbí, že o dívku bude dobře postaráno. Pošle své lidi, aby přinesli trochu výživného vývaru a připravili další postel. Potřebuje jídlo a doktora. Vím, že v útulku v centru města se dá sehnat obojí. Doktorka rebecca Masonová je moje dobrá známá, která strávila většinu svého života starostí o bezdomovce a hladové. Viděla mnoho případů, jako je ta ubohá dívka v mé náruči, přesto se v ní stále najde dost soucitu pro někoho dalšího.