Veletržní listy 4/2013

Pořadu moderovaného Pavlem Mandysem se účastnili dva zástupci nakladatelství, která obě mají s bestsellery bohatou zkušenost. Za nakladatelství Host přijal pozvání jeho ře- ditel Tomáš Reichel a jednu z divizí Albatros Media, nakladatelství xyZ, zastupovala Mar- kéta Šlaufová. Posledním hostem byl Jiří Tráv- níček, literární teoretik a znalec světového prostředí. Na českém trhu se obvykle za spodní hranici bestselleru považuje deset tisíc prodaných vý- tisků. S tímto vymezením sice souhlasí oba na- kladatelé, Jiří Trávníček však staví laťku ještě výše. „Pro mě je bestseller první vydání každé nové knihy Michal Viewegha; ta hranice je tedy třicet pět tisíc kusů.“ I toto číslo však v poslední době překonalo několik zdařilých děl. U některých případů se ukázalo, že čeští na- kladatelé dokáží obratně posoudit potenciál zahraničních autorů. Platí to například u „krá- le“ bestsellerů poslední doby, románu Padesát odstínů šedi od britské spisovatelky E. L. Jame- sové. Nakladatelství xyZ mělo o vydání původ- ně internetových textů zájem už nějaký čas před tím, než se román světově proslavil. Teh- dy sice z jednání sešlo, ale odměna se dostavi- la. Na přání autorky totiž práva na české vydá- ní všech tří dílů této lehce erotické trilogie opravdu získalo xyZ. Prvních dvou dílu se za- tím prodalo dohromady přes 240 000 kusů a tato řada je i extrémně výdělečná. Podobný příběh s sebou nese i trilogie Milénium švéd- ského spisovatele Stiega Larssona. Ještě před jejím proniknutím do evropských žebříčků se na ní rozhodlo vsadit nakladatelství Host. I toto dílo předčilo všechna očekávání. Klíčovou schopností bestselleru dnes musí být to, aby zaujal širší spektrum čtenářů, než pro které byl původně určen. Mistrem v této oblasti byl právě Larsson. Nepříliš sledovaný žánr detektivky se díky němu dostal do pově- domí prakticky všech. I kniha Padesát odstínů šedi byla mířena na poměrně úzkou skupinu žen mezi třiceti a čtyřiceti lety, stala se z ní však záležitost všech věkových kategorií něž- ného pohlaví, a dokonce i mnoha mužů. Důle- žité je však také, jak podotkl Pavel Mandys, poskytnout titulu dostatečné marketingové zázemí. Jako příklad uvádí Jo Nesbøa, který se na českém trhu prosadil až v péči nakladatel- ství Kniha Zlín. A jak vypadá situace u ryze českých knih? Snaha najít „bestsellerové“ autory je vidět u všech vydavatelů. Mezi velké objevy loňské- ho roku patří například Kateřina Tučková, je- jíž kniha Žítkovské bohyně překročila hranici padesáti tisíc prodaných výtisků. Ruce si tak může mnout nakladatelství Host, kde román před čtrnácti měsíci vyšel. OnŠ Bestseller=úspěch V sobotu dopoledne proběhl v rámci  veletrhu Svět knihy pořad moderova- ný  Kateřinou  Děkanovskou  nazvaný  Poezie svatých písem.  Trojice předních odborníků v něm nahlí- žela na základní díla světových nábožen- ství poetickýma očima a nacházela v nich básnické prvky, jazyk a pojetí. O petice indických Véd pohovořil dr. Jaroslav Str- nad. Prozradil, že nejstarší texty mají obrovskou náboženskou hodnotu, ale současným Indům jsou prakticky nesrozu- mitelné. Představují pastevecký, napůl pa- triarchální a polytheický svět. Jedná se o hymny oslavující jednotlivé bohy velmi vznešeným básnickým jazykem. Básníci té doby byli profesionálové náležející ke kla- nům a rodům, jejich řemeslo se dědilo a oni sami soupeřili se svými konkurenty. Jedná se o kulturu, která se tradovala úst- ně. Dr. Hana Tonzarová vysvětlila, že poe- zie ve Starém zákoně je velmi široké téma, neboť je celý protkán poetickými texty. Jedná se o písně. I ony se zprvu tradovaly v ústním podání a zaznamenaly se až poz- ději. Okolo písní a prorockých výroků se později rodila próza. Starý zákon je v pod- statě složen z poetických knih, z nichž zá- sadní je Pláč Jeremiášův. Pokud se týče poetických útvarů v Novém zákoně, jsou čistě christocentrické, vztahující se k Ježíši Kristu. O muslimském vnímání Koránu pak hovořil dr. Bronislav Ostřanský. Musli- mové považují Korán za přímé slovo boží, pročež bylo z počátku zakazováno překlá- dat jej do jiných jazyků než arabštiny. K překladům začalo docházet až později. Zajímavé ovšem je, že se nikdy nehovoří o překladu jako takovém ale o „překladu významů“. Poetické pasáže v Koránu na- jdeme především v nejstarší fázi zjevení, kde je velká část textů v rýmované próze. Všichni přednášející pak připojili ukázky z jednotlivých náboženských děl a řečené tak velmi výstižně a přesvědčivě doku- mentovali. IK svatá písma jako poezieBestseller. Slovo, jež loni oslavilo sto deset let od svého prvního použití. Slovo, které  je pro nakladatele i spisovatele lákavější než svatý grál. Slovo, jež pro každého zname- ná něco jiného, ale zároveň pro všechny to samé – úspěch. Je možné rozpoznat best- seller  od  průměrné  knihy  ještě  před  tím,  než  ho  prověří  nemilosrdný  trh?  Na  tuto  otázku hledala odpověď beseda konaná na veletrhu v sobotu v podvečer.

Představitelé českého undergroundu se o sobotním odpoledni sešli v Sále poezie. Při předčítání organizovaném Knihovnou Václa- va Havla se publiku představila pětice velmi zajímavých umělců – Vít Kremlička, J. H. Kr- chovský, Beatrice Landovská, Dáša Vokatá a Pavel Zajíček. Posledně jmenovaný básník celý program, nazvaný Geniální vystoupení… naživo!, odstartoval přednesem ze své loni vy- dané sbírky Chvění. Přednes některých básní byl doprovázen hudbou, jež v sále navodila tu správnou atmosféru. Zájem návštěvníků o po- řad byl enormní a kapacita místnosti byla zhruba dvojnásobně překonána. OnŠ poetický undergroundAntologii  100  nejlepších  českých  básní  2012 představila návštěvníkům veletrhu  její editorka Simona Martínková-Racko- vá společně s autory Kateřinou Rudčen- kovou,  Jakubem  Řehákem  a  Viktorem  Špačkem.  S nápadem vydávat ročenky „nejlepších básní“ přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Úspěch, který edice The Best American Poetry zaznamenala, a především to, že podobné ročenky dnes vy- cházejí v řadě zemí světa, ukázal, že navzdo- ry proklamacím o krizi poezie a nezájmu o ni stále existuje nejen řada dobrých básní, ale také mnoho dobrých čtenářů. K úspěšnému ročenkovému tažení se v roce 2009 přidalo i vydavatelství Host. „Antologie nemá suge- rovat iluzi objektivity, naopak má představit subjektivní pohled editorů na poezii daného roku i na poezii jako takovou,“ vysvětluje zástupce vydavatelství Martin Stöhr. Editor- ského úkolu se poprvé ujala žena, literární recenzentka a básnířka Simona Martínková- -Racková, která vybírala z básní, jež byly uve- řejněny v uplynulém roce jako novinky česky píšících autorů. Sbírku rozdělila do šesti cel- ků. První, nazvaný Slušní lidé zaspávají zká- zu, uvedla básní Jakuba Řeháka Vyzvání na cestu. „To je báseň, která mě zasáhla asi nej- silněji, proto celou sbírku otevírá,“ vysvětlila editorka a vyzvala autora, aby návštěvníkům veletrhu některé ze svých básní sám přečetl. Zatímco většina autorů má v antologii jednu báseň, mladá básnířka Kateřina Rudčenková se může pochlubit hned třemi. „Je to moje soukromá pocta. Když jsem se začala součas- nou českou poezií zabývat, což je asi dvanáct let, tak mě nadchly právě její verše. Ona byla mou zasvětitelkou ve světě poezie,“ adreso- vala editorka autorce poklonu. „Děkuji za tohle ocenění a jsem velmi ráda, že jsem v této antologii zařazena, protože jsem tam ve skvělé společnosti,“ vrátila Kateřina Rud- čenková editorce poklonu. Divákům pak bás- ně zařazené v antologii sama přečetla a ti ji odměnili velkým potleskem. „Přeju této an- tologii všechno nejlepší,“ dodal závěrem Martin Stöhr z vydavatelství Host a k tomuto přání se nelze nepřidat. JaM nejlepší poezii vybírala žena Proglas je pravděpodobně první literární památkou sepsanou ve staroslověnštině a její význam překonal staletí. Současní slovenští básníci složili Proglasu hold vytvořením vlast- ních interpretací tohoto veršovaného před- zpěvu. „Oslovili jsme několik autorů a každý napsal svoji verzi. Všechny básně však mají strukturu Proglasu, tedy 110 veršů a 111. je Amen,“ uvedla slovenská poetka, esejistka a spisovatelka Dana Podracká. „Vždycky mě fascinovalo, že Proglas má mozaikovitý cha- rakter. Mozaika hrála svou roli i v chrámových stavbách, kdy slunce okny dopadalo na jed- notlivé kostky mozaiky a obrazy tak rozpohy- bovalo. Když jsem poprvé viděla hlaholiku, připomněla mi právě ono mozaikovité členě- né a jednotlivá písmena mozaikovitý půdo- rys,“ dodala Dana Podracká. Po přečtení vlastní variace na Proglas pře- dala slovo básníkovi, literárnímu vědci a pře- kladateli Jánu Zamborovi, který posluchačům představil Proglas jako takový, včetně svého vlastního pohledu na něj. „Pokládám Progas za báseň, protože má všechny znaky básně, její stavbu. Považuji ji za Konstantinův velko- lepý projekt, pokud to tak mohu říci. Byl to projekt, který v mnoha směrech předstihl dobu. Nejenže v něm Konstantin přebásnil slovo boží, ale zároveň rozvíjel vzdělanost knižní formou a prostřednictvím spisovného jazyka, domácího jazyka. Byla to podle mě velká národní demokratická idea.“ Přítomní diskutující, mezi nimiž nechyběl ani autor čes- kého přebásnění Proglasu Martin Kučera, vy- zdvihli současný význam tohoto díla, jehož sdělení je stále živé. I dnes 1150. let od přícho- du Konstantina a Metoděje na Moravu. JaM proglas stále živý, stále inspirující VýzNAMNý ByzANtSKý teolog, filo- zof A PŘeDeVŠíM hlAVNí PAtRoN Mo- RAVy KoNStANtiN uRčitě NetuŠil, že  o  Jeho  Díle  Se  BuDe  MluVit  JeŠtě   V 21. Století. Ale StAlo Se.  Vít Kremlička

Návštěvníkům veletrhu se představili tři rozdílní autoři romské poezie a říkáme-li roz- dílní, pak nemáme na mysli jen generační roz- díly a rozdíly v tématech jimž se věnují, ale především rozdíly jazykové. Zatímco nejstarší z trojice, třiapadesátiletý Jan  horváth píše romsky, jeho o generaci mladší básnická sou- putnice osmadvacetiletá Renata  Berkyová  píše slovensky a o rok starší Martin oláh, syn známého romského básníka Vlada Oláha, tvo- ří v češtině. „U nás doma se mluvilo romsky, především tatínek, ale i česky a slovensky. Rom- štinu umím, ale uchyluji se k ní jen když chci vyjádřit něco niterně se vztahujícího k Ro- mům, tehdy cítím, že v romštině se vyjádřím lépe. Za svůj mateřský jazyk však považuji češ- tinu, mám v ní lepší slovní zásobu, a proto píšu česky,“ vysvětlil Martin Oláh, kterého ro- dinné básnické poselství dostihlo až poté, co vystudoval klasický zpěv a skladbu a věnoval se kadeřnictví a image. „U nás se básněmi žilo odjakživa, nijak jsem o tom nepřemýšlel, pro- stě jsem začal psát a inspirací mi jsou běžné věci z každodenního života,“ dodal Oláh ke svým básním, které by se měly brzy dočkat knižního vydání. Oproti tomu Jan Horváth píše básně romsky a pro české publikum je překládá. „Nejdříve báseň napíšu v romštině a poté se ji snažím přebásnit do češtiny. V rom- štině cítím, a z tohoto důvodu se mi v ní lépe píše. Témata, kterými se zabývám, jsou věno- vaná především romským otázkám a romština se k nim i proto hodí víc.“ Jan Horváth je rom- ským aktivistou, členem Svazu českých spiso- vatelů a má za sebou také působení v politice. I proto jeho básně směřují ke každodenním problémům Romů, do nichž mohl nahlédnout z mnoha úhlů. „Jsem jedním z těch, kteří neří- kají, že za všechny problémy Romů mohou „gádžové“, ale vidím velké nedostatky i na naší straně. To všechno se samozřejmě v mých básních promítá,“ dodal Horváth. Renata Ber- kyová, která se věnuje především milostné ly- rice, tvoří ve slovenštině. „Odmalička jsem mluvila jen slovensky, romsky jsem neuměla a styděla jsem se za to. Kolikrát se mi stalo, že mě na ulici oslovili Romové a na něco se mě romsky ptali, ale já jim nedokázala odpově- dět. Cítila jsem, že se jazyk mých předků mu- sím naučit a později jsem to dohnala. Přestože romštinu neberu jako cizí jazyk, ve slovenštině se mi přece jen tvoří lépe.“ Všichni tři autoři pak zavzpomínali na Mile- nu Hybšmanovou, významnou osobnost, kte- rá stála za vznikem kodifikované podoby rom- štiny, za založením katedry romistiky na filozofické fakultě Univerzity Karlovy a je au- torkou mnoha publikací věnovaných Romům a romštině. Jan Horváth jí dokonce složil hold v jedné ze svých básní. „Milena byla pro mno- ho Romů hnacím motorem, světlem na cestě světem nepochopení. Všechny nás inspirova- la.“ Setkání s romskými autory ukázalo, že romská poezie žije a má nejen své tvůrce, ale i čtenáře. A to nejen z řad Romů. JaM podoby romské poezie Po loňském úspěchu prezentace antikvárních publikací a dalšího zboží na veletrhu, se anti- kváři rozhodli zúčastnit se opět i letošního ročníku a připravit zajímavou prezentaci. Ta ná- vštěvníky veletrhu skutečně oslovila. Zaujala je jak výstava Dětské knihy v běhu minulého století, tak především antikvární kousky jako knihy, pohlednice, filmové a reklamní plakáty, staré tisky, mapy a LP desky. Ve společném projektu s názvem Literární míle, inspirovaném na knižním veletrhu v Lipsku, antikváři spojili svou nabídku do jedné velké knihovny s jednou pokladnou. „Tato akce je naše první vlaštovka,“ uvedl koordinátor projektu Jan Němec. Při- pravujeme občanské sdružení, jehož poselstvím bude kulturní, výstavní a nakladatelská čin- nost.“ „Je pro nás důležité zachovat a prezentovat knižní krásu našeho národa.“ JaCh literární míli prošly tisíce zájemců o staré tisky V pátek po poledni zde dostal svůj prostor jeden z nejoriginálnějších básníků planety – Kerry Shawn Keys. Původem americký umělec, jenž však významnou část svého života strávil v Indii a Brazílii. V Rio de Janeiru se zaměřil na studium afro-brazilské literatury, která ne- sporně ovlivnila jeho dílo. Od roku 1996 žije se svou rodinou ve Vilniusu. Do pobaltského prostředí se zamiloval a dnes patří mezi nej- větší litevské autory. Během svého bohatého života napsal více než čtyřicet knih. Většinu tvoří sbírky básní, zaměřuje se ale i na litera- turu pro děti a divadelní hry. Sám se šestašedesátiletý spisovatel považu- je hlavně za básníka přírody. „Příroda je krutá a bestiální, ale zároveň velmi nádherná“, pro- hlašuje tento světoběžník. Mnoho jeho básní se zabývá životním prostředím a jeho obyva- teli. Platí také za příznivce meditace, ve které nachází inspiraci pro svá díla. Posluchačům přednesl své anglicky psané texty z nedávno vydané sbírky Night Flight i některá starší díla. Úkolu moderátora a pře- kladatele se zhostil Stephan Delbos. Se svými studenty přeložil několik básní do češtiny a návštěvníci si tak mohli vychutnal část Key- sova díla i v tomto jazyce. Také Keys se často zabývá překladem, převážně mezi litevštinou a angličtinou. Sám však, jak poznamenal, ni- kdy svá vlastní díla nepřekládal a ponechává tuto práci na jiných autorech. Kerry Shaw Keys do České republiky jezdí poměrně často, sympatie chová hlavně k Pra- ze a Olomouci. V rámci své letošní návštěvy předčítal v minulých dnech i v Americkém cen- tru a v Moravské zemské knihovně v Brně. OnŠ Básník přírody kerry shawn keys Romština, ale i čeština a slovenština zazněly v neděli dopoledne na setkání s romský- mi básníky v pořadu Adaj o Roma! tady Romové! NA letoŠNíM VeletRhu SVět KNihy  RozhoDNě NeBylA Nouze   o VýzNAMNé zAhRANičNí hoSty.

téměř na závěr veletrhu byla připravena  beseda nazvaná Blogování: první krok ke  knize. zakončila tak tematickou řadu po- řadů o možnostech a problematice blogů  a blogerů. Programu moderovaného edi- tou holou se účastnili zajímaví hosté.  Jednou z nich byla Tereza Matoušková, zná- má českému fantasy čtenářstvu pod pseudo- nymem Temnářka. Ta už na knižní trh vstoupi- la se třemi svými knihami, první z nich si ale vydala ve vlastním nákladu a vyhnula se tak obtížným námluvám s nakladatelstvími. Kro- mě vedení svého úspěšného fantasy blogu pracuje na mnoha literárních projektech. Ka- teřina Šturmová, píšící pod přezdívkou Du- bious Cat, se vyznačuje články s příjemně sur- realistickým nádechem. Angažuje se v mnoha aktivitách na stránkách blog.cz a ačkoliv nemá ještě tolik úspěchů, jistě o ní brzy uslyšíme. Nejzkušenější z přítomných hostů byla Renata Štulcová, autorka 12 knih s převážně historic- ko-mytologickou tematikou, jejíž poslední dílo Slovo paměti vyšlo letos v dubnu. Ta ov- šem začala s blogováním teprve na doporuče- ní své nakladatelky. Čtveřici hostů uzavíral Fi- lip Lukl alias Matthias, píšící zajímavým dekadentním stylem. Jeho povídku V kleci je možné nalézt ve sborníku Až spadne poslední hvězda. Debata byla směřována hlavně pro početné publikum začínajících spisovatelů a blogerů. Jaké jsou tedy rady hostů pro tuto skupinu? Co přiblíží spisovatele vysněné spolupráci s nakladateli a vydání knihy? „Důležité je ne- posílat rovnou celou knihu, těch se nosí každý den v nakladatelstvích několik přepravek jen do skladu. Dneska prostě nikdo nemá čas to všechno číst.“ zdůrazňuje Renata Štulcová. „Mnohem lepší je poslat jen anotaci či obsah a pak pár nejpovedenějších kapitol.“ dodává. Důležité je také zaujmout už na síti. Tereza Matoušková zmínila třeba systém interaktivní povídky, kdy si čtenáři hlasováním mohou sami vybírat mezi některými směry, kterými se má další díl ubírat. To pochopitelně zvyšuje sledovanost a vytváří tak dobré zázemí pro případné vydání. V poslední době také oslo- vují autoři literární agentury, jež pomohou vytříbit stylistiku. V případě talentovaných spisovatelů pak také nabízejí texty naklada- telstvím a pomáhají uzavírat kontrakty. Důle- žité je také se účastnit specializovaných soutě- ží, které často bývají vstupenkou do světa knižních vydání. Nejdůležitější však je dle přítomných hostů nakonec stejně psát kvalitně. Takové texty si to- tiž vždy svou čtenářskou skupinu najdou a cesta k spisovatelské kariéře je pak otevřená. OnŠ cesta blogera k vydání knihy Daleko  ve  špicberské  zimě  leží  městečko  Pyramida. Bývalo pýchou sovětského soci- alismu, ale dnes je smutnou vzpomínkou  na  ideje,  které  nedošly  naplnění.  Právě  o tomto světem zapomenutém místě po- jednává esejistický cestopis norského spi- sovatele KJARtANA flØgStADA Pyramida.  V roce 1925 byla několika zeměmi, mezi ji- nými i tehdejším Československem, podepsá- na mezinárodní dohoda o využívání nerostné- ho bohatství Špicberků, přičemž Norsku byla nad tímto územím přiznána svrchovanost. O pět let později převzali Norové nad ostrovy symbolickou správu, což ale nijak nebránilo tomu, aby zde vznikly dvě ruské osady a v po- klidu tu existovaly vedle norských i v dobách studené války. Žádné ostnaté dráty, žádná ne- vraživost mezi „východem“ a „západem“. Ja- koby tu neplatila politická rozhodnutí zbytku neustále rozhádaného světa. „Nebyly tam žádné ploty, všichni vedle sebe žili v míru,“ říká Kjartan Fløgstad, který jedné z ruských osad – Pyramidě, věnoval svou stejnojmennou knihu. „Pyramida byla jakási výstavní skříň so- větského socialismu, žilo se tam lépe než ve zbytku země,“ vysvětluje Kjartan. „Bylo to bo- haté hornické městečko, ale dnes z jeho ně- kdejší slávy nezbylo nic.“ V roce 1997, v době krize rublu, bylo totiž opuštěno tak rychle, že na stolech zůstaly hr- nečky s kávou, voda v bazénech, filmy v ki- nech. Všechno tam zůstalo tak, jak to bylo. Jsou to takové sociální Pompeje,“ dodává Kjartan. Bohatost nejen příběhu, ale textu jako takového si pochvalovala překladatelka Hana Kendíková. „Překládat tak zajímavý text je radost. Jen odborné termíny týkající se hor- nictví mě trochu potrápily. Naštěstí jsem z Os- travy, takže stačilo poptat se v okolí a hornic- ká terminologie mi byla ochotně vysvětlena,“ vzpomíná s humorem. Kvitovala s povděkem, že i autor sám se na překladu podílel. „Když jsem si opravdu nevěděla rady, zvláště v epilo- gu plném norského magického realismu, jsem občas Kjartana požádala o radu a on mi vždycky briskně odpověděl.“ „Sám překlá- dám, takže mi to nepřijde nijak zvláštní, když se na mě překladatel obrátí s prosbou o radu. Také to dělám. Vím, že překlad nikdy nebude stejný jako originál, ale každý překladatel se mu snaží co nejvíce přiblížit. Mohu-li tomu být nápomocen, pak bych byl sám proti sobě, kdy- bych to neudělal,“ dodal autor. Dnes tedy městečko Pyramida zeje prázdnotou a ožilo jen v knize. Kdo by snad o jeho existenci po- chyboval, může jej navštívit. Opuštěně stojí ve špicberské zimě jako smutné muzeum zašlých socialistických nadějí. JaM pohaslá výkladní skříň socialismu Bloger se nesmí do psaní nikdy nutit Pravděpodobně nejoblíbenější stránkou zprostředkovávající tuto možnost je v součas- né době idnes.cz. Všichni z trojice spisovate- lů-blogerů, jenž přijali pozvání do sobotní de- baty, jsou spojení právě s tímto portálem, který byl i partnerem tohoto tématu veletrhu. O své zkušenosti se přišli podělit Renata Francová, Ladislav Větvička a hlavní tvář por- tálu Iva Pekárková se svým partnerem. Diskuzi moderoval David Hrbek, protagonista talk show Scénické hovory ve Švandově divadle, sám náruživý bloger. Vlastní cestou se sice do publikování svých článků může pustit kdokoliv, zmíněná trojice spisovatelů však již postoupila na vyšší úroveň úspěšnosti. Spojuje je vysoká návštěvnost je- jich stránek a také fakt, že o jejich knižně vy- dané sbírky textů je na českém trhu velký zá- jem. Například kniha Renaty Francové Jsem blbá, trapná a nesportovní! Prostě jenom žen- ská! vyšla v nákladu tří tisíc kusů, a i tak byla poptávka po ní ještě mnohem větší. Do bu- doucna proto zřejmě můžeme očekávat ještě vyšší počty výtisků. Je skoro až k nevíře, jaký zájem veřejnosti vzbuzují blogy. Jak by ale měl vypadat kvalitní obsah na takové stránce? Dle Ladislava Větvič- ky je důležitý rozsah příspěvků. „Blog má být denní záznam, a proto by měl být krátký.“ řekl ostravský spisovatel. Důležitý je také ná- zev. Ty úspěšné jsou často vystavěny v lehce bulvárním duchu. Samotný obsah by už však bulvární být neměl. Další zásadu psaní vystihla Iva Pekárková: „Důležité je nebrat to tolik vážně.“ Autor se dle ní nesmí do psaní nikdy nutit, či příliš dlouze opravovat a vylepšovat svá díla. Řeč přišla i na často opakované téma – reak- ce čtenářů. Ladislav Větvička vyzdvihl důleži- tost okamžité zpětné vazby, která však byla právě na idnes.cz dříve lepší. Po změně systé- mu diskuzí pod blogy totiž přispěvovatelé při- šli o anonymitu, což má za následek mnohem menší počet komentářů. Hlavním důvodem pro tento krok měla být snaha omezit počet vulgárních reakcí. Bohužel se však situace ne- změnila, spisovatelé jen nyní dostávají hanlivé kritiky ve formě e-mailů. Občas je tlak na au- tory skutečně veliký. Renata Francová připus- tila, že právě kvůli některým neetickým ata- kům na svou osobu zvažovala, že s psaním blogu přestane. Naštěstí se tak ale nestalo a můžeme se ještě těšit na mnoho trefných fejetonů z pera této blogerky. OnŠ elektronický  věk  umožnil  každému  gramotnému  člověku  stát  se  spisovatelem.  Jen  pomocí několika kliknutí si může kdokoliv založit blog, na kterém bude prezentovat  své zážitky a ideje. 

Kapely MCh Band, Psí vojáci, Plastic Peo- ple a mnohé další, s chutí sáhly do bás- nického šuplíku a daly básním nový roz- měr.  Právě  o  poezii  v  hudbě  se  včera  v  Autorském  sále  rozpovídali  Josef  Rauvolf, průvodce rozhlasovým pořadem  Ro(c)k v poezii, hudebník Jan Burian a pu- blicista a kritik Aleš opekar.  „Zhudebnit verše není jednoduchá disciplí- na,“ řekl v úvodu Jan Burian, mezi jehož texty je mnoho básní a to jak tradičních rýmova- ných, tak i volných rýmů. „Zatímco rýmované básně se zhudebňují snadno, volné verše ně- kdy ani nejdou pro písničku použít.“ Zhudeb- nit volné verše si vyzkoušel na tvorbě dánské- ho skladatele, básníka a jazzmana Bennyho Andersena v překladu Františka Fröhlicha. „Je to hotová alchymie. Snažil jsem se zachovat původní podobu veršů, jejich rytmiku, hledal jsem hudbu v samotných verších. Byla to krás- ná práce, ale těžká.“ Klíč ke zhudebnění vol- ných veršů nakonec přece jen našel, protože s texty Bennyho Andersena vydal už dvě des- ky. Na otázku Josefa Rauvolfa, podle jakého klíče si básně ke zhudebnění vybírá, odpově- děl, že dá na pocit, který v něm báseň vyvolá- vá. „Musí se mi to jednoduše líbit, jako bych to chtěl napsat sám.“ Všichni tři pánové pak zmínili verše Ivana Wernische, jehož poezii si kapely a zpěváci také často vybírají ke zhu- debnění. „Vím, že jednu jeho báseň dokonce interpretují hned čtyři skupiny, každá samo- zřejmě po svém,“ vzpomněl Josef Rauvolf. „Hodně písniček vzniklo také na verše Egona Bondyho. Třeba Mejla Hlavsa si uměl s jeho texty skvěle poradit,“ dodal v diskusi Aleš Opekar. Opomenut nezůstal ani v současnosti nejprodávanější český básník J. H. Krchovský, který své verše hraje s Krch-off bandem. Závě- rem se při poslechu několika hudebních uká- zek rozproudila diskuse na téma, zda-li zhu- debněné verše dokáží přivést posluchače k poezii jako takové. Všichni se shodli, že ano, a proto nelze než vyzvat kapely k dalšímu zhudebňování básní. Jen houšť! JaM Muzikantka,  výtvarnice  a  publicistka  eva  turnová  představila  návštěvníkům  veletrhu  knižní  vydání  svých  sloupků,  jimiž v loňském roce přispívala do časo- pisu instinkt.  Eva Turnová je jako baskytaristka skupiny The Plastic People of the Universe známou osobností českého undergroundu. Možná ale málokdo tušil, že je také autorkou tref- ných časopisových sloupků, do nichž promí- tá každodenní zážitky a rozebírá věci, které ji inspirují. „Někdy píšu téměř chronologicky o tom, co se mi daný den stalo, jindy se za- měřím na nějaké setkání, věc, událost,“ do- dala s tím, že si ráda čte reakce čtenářů. „V nich ten sloupek dostane ještě pokračo- vání, další rozměr.“ Autorka si v textech vtip- ně hraje se slovy a jejich významy, bere svět s lehkostí a úsměvným nadhledem. Napří- klad její popis o seznamování s Facebookem, který doplnila komentářem o dohadování se s dcerou o domácích pracech, sklidil potlesk posluchačů. Jednotlivé sloupky doplnila Eva Turnová písničkami na texty básní Vratislava Brabence, Ivana Martina Jirouse a Jiřího Ko- láře. Bylo to příjemné a hravé setkání. Jestli- pak o něm Eva napíše sloupek. JaM • hlavní cenu, která je spojena s finanční odměnou 20 000 Kč a věnuje ji JTP získal Josef Vojvodík a Jan Wiendl za Heslář české avant- gardy. Estetické koncepty a proměny umělec- kých postupů v letech 1908–1958 z naklada- telství Togga. •  Cenu  poroty  za  překladový  slovník  obdržel Tomáš Laně a kolektiv Lingea za Tu- recko-český a česko-turecký slovník. Tato cena je spojena s finanční prémií 10 000 Kč, kterou věnuje Asociace konferenčních tlumočníků ASKOT. • Cenu poroty za výkladový slovník do- stal komplet 6 výkladových slovníků z nakla- datelství Grada: Jan Průcha, Jaroslav Veteška – Andragogický slovník, Jiří Olšovský – Slovník filozofických pojmů současnosti, Jan Kubáček – Slovník politického managementu a voleb- ního marketingu, Jan Tretera, Jan Rajmund, Záboj Horák – Slovník církevního práva, Jan Jandourek – Slovník sociologických pojmů a Zdeněk Kolář a kol. za Výkladový slovník z pedagogiky. •  Cenu  poroty  za  encyklopedické  dílo  získal  Charif Bahbouh, Jiří Fleissig a Roman Raczyński za Encyklopedii islámu z Dar Ibn Rushd, Brandýs nad Labem a Jan Holec, Anto- nín Bielich a Miroslav Beran za Přehled hub střední Evropy z Academie, Praha. •  Cenu  poroty  za  elektronický  slovník  obdržel komplet tří elektronických slovníků na internetu od Jaroslava Maliny a kol.: Člo- věk-Auto-Encyklopedie, Encyklopedie antro- pologie, Encyklopedie sexuality, erotiky a lás- ky všech kultur světa z Masarykovy Univerzity, Brno. • čestná uznání získali Jiří Waldhauser za Keltské Čechy z Academie Praha a Pavel Mikeš za Somálská přísloví z Dar Ibn Rushd, Brandýs nad Labem. Všechny tituly byly vystaveny v expozici JTP SLOVNÍK ROKU na 19. mezinárodním knižním veletrhu SVĚT KNIHy PRAHA 2013 ve foyer le- vého křídla Průmyslového paláce na Výstavišti Praha. vel. ro(c)k v poezii neobyčejné sloupky o obyčejném životěslovník roku 2013 Do 20. ročníku soutěže pořádané Jednotou tlumočníků a překladatelů bylo přihlášeno  80 titulů. odborná porota, složená ze zástupců profesních překladatelských a tlumoč- nických  organizací  z  české  a  Slovenské  republiky  a  dalších  odborníků  udělila  tyto  ceny:

Ani o posledním dnu veletrhu nebyla nouze o prezentace zajímavých počinů. Ve Vel- kém sále se za početné účasti veřejnosti uskutečnilo vyvrcholení projektu Druhý ži- vot dětské knihy.  Po celou dobu trvání veletrhu měli návštěvníci možnost přinášet své staré dětské knihy na stánek projektu SENSEN. Ke každé věnované knize přidala zapojená nakladatelství jednu zbrusu novou s tím, že všechny budou nakonec darovány malým čtenářům v dětských domo- vech a dalších zařízeních. Návštěvníci, motivovaní nejen slevovými poukazy do více než tuctu stánků, ale i touhou pomoci, se jen hrnuli a do neděle se povedlo sesbírat více než osm set knih. Na pódiu je symbolicky převzaly Rut Kolínská pro Síť mateřských center o.s. a dále zá- stupkyně dětských domovů. Programu se zúčastnila i výkonná ředitelka Světa knihy Dana Kalinová, která hned na úvod vyjádřila svou podporu podobným aktivitám: „Když jsme my přišli se svým projektem Rosteme s knihou, možná už to bylo pět minut před dvanáctou. Vést děti ke čtení je velmi důležité.“ Celá akce vzešla z řad členů SENSEN – Senzační senioři. Jedná se sdružení, jehož cílem je aktivně zapojovat seniory do dění okolo nich. O něm krátce pohovořila Božena Jirků, ředitel- ka Nadace Charty 77, Konta BARIÉRy: „My říkáme seniorům, že se nemusí po ztrátě zaměst- nání schovávat někde doma. Ještě totiž mohou mnoho učinit a mnoha lidem pomoci.“ To, že se akce vymyšlená právě členy SENSENu setká s takovým ohlasem, hodnotí jako velký úspěch. Za důležité považuje naučit děti lásce ke knihám, která je bude provázet v jejich životech. Přišla i patronka projektu Iva Hüttnerová, jež na hromadu vybraných knih přidala svou pohád- ku Jak upír Uršulín o zuby a ke štěstí přišel. Na závěr vystoupil pod vedením Markéty Fouka- lové dětský pěvecký sbor BEZNOT. Zpěvem nejznámějších písní Jaroslava Ježka udělal pěknou tečku za celou akcí. OnŠ druhý život dětské knihy V prostorách stánku Albatros Media se v ne- děli odpoledne předčítalo dětem. Namísto moderních pohádek se tu však dočkaly poezie z devatenáctého století. Na ni se totiž zaměřil literární vědec Petr Šrámek, jenž sestavil sbír- ku básniček nazvanou Hrábky drápky odpad- ky. Sám autor ji představil za přítomnosti po- měrně početného publika. Ukázky přednášeli zvučnými hlasy herec Jan Potměšil a herečka Radka Tesárková. Kromě čtivých textů stojí za zmínku bohaté výtvarné zpracování, o které se postaral oceňovaný ilustrátor Chrudoš Va- loušek. Kniha tak má velkou šanci oslovit kaž- dého malého či mladého čtenáře. OnŠ hravá poezie pro děti z 19. století V sobotu odpoledne se již poosmnácté pře- dávaly Ceny Akademie science fiction, fantasy a hororu. A co by to bylo za předávání, kdyby se na úvod nepřipomněla některá významná výročí. Kromě „věku plnoletosti“ samotných Cen letos slaví Český rozhlas devadesát let své- ho vysílání. Obzvláště historie české sci-fi je s ním pevně spojena, neboť mnohé rozhlaso- vé adaptace pozvedly zájem o tento žánr v bývalém Československu. V uvolněném duchu se pod taktovkou dvo- jice sehraných moderátorů rozdávalo dvanáct sošek ve tvaru sfingy. Od prvního okamžiku vládla v sále uvolněná atmosféra a nebyla nouze ani o humorné okamžiky. Opět se uká- zalo, že všichni přítomní autoři, vydavatelé, překladatelé i fanoušci sci-fi, fantasy a hororu jsou jedna velká rodina. Hlavní cenu s názvem Kniha roku nakonec získal science fiction ro- mán Neala Stephensona Anatém, vydaný v nakladatelství Talpress. Ocenění předal brit- ský spisovatel Stephen Clarke, který sám má vřelý vztah k danému žánru. hlAVNí CeNy • Kniha roku    Neal Stephenson: Anatém (Talpress) • Nejlepší původní česká a slovenská kniha edita Dufková: zpráva z hádu (Laser-books) • Nejlepší původní česká a slovenská povídka    leopard Medek: Příběh zloděje z knihy     Mrtvý v parovodu (xB-1) • Nejlepší SF    Connie Willisová: …o psu nemluvě (Triton) • Nejlepší fantasy a horor    guy gavriel Kay: Pod nebesy (Argo) • Počin roku    Nakladatelství epocha za původní    českou knižní řadu Kladivo     na čaroděje • Cena za dlouholetou práci pro SF    tomáš Němec oStAtNí CeNy • Nejlepší povídková kniha    h. P. lovecraft: Volání Cthulhu 2 (Albatros Media – Plus) • Nejlepší dílo domácího výtvarníka    lubomír Kupčík (kniha Amélie a tma) • Nejlepší časopis Pevnost • Nejlepší překlad    Petr Kotrle (Anatém) • Nejlepší nakladatelství    laser-books OnŠ Akademie science fiction, fantasy a hororu

Vyhlášení Cen Miroslava Ivanova za litera- turu faktu už k veletrhu Svět knihy neodmys- litelně patří. V letošním třináctém ročníku se sešlo 31 titulů, z toho devět v kategorii autorů do 39 let a nakladatelů obeslalo soutěž dva- náct. Dále se vybíralo z velkého množství pub- licistických příspěvků. Cenu za celoživotní dílo v literatuře fak- tu udělila porota Ivanu Brožovi in memoriam. V kategorii produkce literatury faktu za  poslední tři roky nebyla hlavní cena uděle- na. Další ceny si odnesla Kateřina Králová za knihu Vyschly nám slzy ... Řečtí uprchlíci v Čes- koslovensku, Karel Pacner za knihu Život novi- náře aneb „To je ten, co byl na startu Ameri- čanů na Měsíc“ a Jiřímu Plachému a Ivo Pejčochovi za knihu Masarykovy oprátky. Zvláštní cenu získali Marie Homolová, Soňa Thomová, Petr Freiwillig a Petr Bažant za kni- hu Historická města Čech a Moravy. Prémie byla udělena Evě Janečkové za knihu Proces s protektorátní vládou, Miloslavu Jenšíkovi za knihu Commandos útočí, Nájezd na Saint-Na- zaire, Ivo Krausovi za knihu Fyzikové ve služ- bách průmyslové revoluce a Zlatici Zudo- vé-Leškové za knihu Zapomenutá elita. Česko- slovenští vojenští diplomaté v letech 1938– –1945. Čestné uznání získal Josef Havel za kni- hu Rebel v oblacích. V kategorii díla autorů literatury faktu  do 39 let byla hlavní cena udělena Pavlu Ho- rákovi za knihu Bohumil Laušman. Politický životopis. Riskatní hry sociálnědemokratické- ho lídra. Další ceny získali Ladislav Kudrna za knihu První vietnamská válka na pozadí osudu Ladi- slava Charváta, Martin Krčál za knihu Karel Staller. Život s dvojí tváří a Pavel Vodička za knihu Dobytí říše Aztéků. Tažení Hernana Cortése v letech 1519–1521. Cenu za publikovanou  časopiseckou  tvorbu za uplynulý kalendářní rok si od- nesla Jana Časnochová. Nakladatelství Dokořán pak získalo cenu  pro nakladatele soustavně se věnujícímu  vydávání literatury faktu. Hlavní cenu v kategorii Regionální  ceny  získal Jan Řehounek za dílo Nymburk králov- ské město v červených hradbách a zvláštní cena byla udělena Janu Lakosilovi za knihu Utajená obrana Šumavy. Lehké opevnění jiho- západních hranic Československa od Mnicho- va po současnost. Prémii získal Vladimír Kos a čestné uznání Jiří Mika. Mimořádná cena byla udělena Zdeňku Mahlerovi za knihu In- dický hlavolam. JaM ceny Miroslava ivanova znají vítěze Fenomén audioknihy získává v poslední době u českých čtenářů stále větší a větší po- pularitu. Možnost číst si prakticky kdykoliv a kdekoliv, číst si tak říkajíc ušima, se v dneš- ní uspěchané době těší stále většímu zájmu. Právě o tom hovořil v pátek odpoledne Břetislav Hanzel, výkonný ředitel společnosti Audioteka.cz. Společnost začala na našem trhu působit v říjnu 2011 a v současnosti lze jejím pro- střednictvím elektronicky zakoupit na půl- druhého tisíce titulů. Za dobu své dosavadní činnosti se zaregistrovalo přes 46 tisíc zákaz- níků. Audioteka.cz spolupracuje nejen s více než padesáti nakladateli, ale zabývá se i vy- dáváním audioknih nebo na něm spolupra- cuje. K jednoznačně nejúspěšnějším titulům poslední doby patřil knižní životopis Steva Jobse, druhá část trilogie Milénia Stiega Lar- ssona nebo Mafie v Praze Michala Viewegha. Největší zájem o tituly projevují muži středního věku a to především o krimi litera- turu. Audioknihy je v současné době možné poslouchat v počítači, smart phonech, table- tech, v blízké budoucnosti se Audioteka.cz chystá proniknout rovněž do chytrých tele- vizí. Zajímavá jsou jednání s výrobci automobi- lů, díky kterým by se v palubních počítačích nových vozů měla objevit i aplikace na au- diotéku. To umožní poslouchat audioknihy v podstatě kdekoliv, přičemž není nutné kni- hu jakkoliv přenášet. Čtenář se jednoduše napojí z přístroje, který má momentálně po ruce a to díky záložce tam, kde přestal po- slouchat. IK Audiokniha na každém kroku koncert Básníci v notách

liteRáRNí feStiVAl  počet účinkujících 701 počet pořadů celkem 494 počet výstav 30 počet filmových představení 17 počet divadelních představení 27 VeletRh počet vystavovatelů 339 počet stánků 192 plocha 2 984m² počet registrovaných odborných návštěvníků 750 počet akreditovaných novinářů 374 počet návštěvníků 36 000 Mezinárodní účast vystavovatelů   a zahraničních hostů celkem ze 30 zemí   a regionů. Vystavující země a regiony (24) Belgie – Valonsko-Brusel, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Izrael, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portu- galsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Saudská Arábie, Slovensko, Spojené státy americké, Španělsko, Švédsko, Tchaj-wan, Turecko, Vel- ká Británie hosté literárního festivalu (23) Austrálie, Belgie, Česká republika, Čína, Estonsko, Francie, Irsko, Kanada, Maďarsko, Makedonie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Sloven- sko, Spojené státy americké, Sýrie, Španělsko, Švýcarsko, Velká Británie svět knihy praha 2013 v číslech Vydal: Svět knihy, s.r.o. v Nakladatelství Jalna | redakce: Jana Chalupová, Ilja Kučera, Jana Marxtová, Radek Šofr, Ondřej Šofr | technická redakce: Jiří Sládeček | překlad: Lukáš Houdek | grafický návrh a sazba: Jiří Sládeček ml. | Foto: Jakub Sládeček, Martin Šust | tisk: MHTisk, s.r.o. | uzávěrka 19. 5. 2013. • Published by Book World, Ltd. in Jalna publishers | Editorial staff: Jana Chalupová, Ilja Kučera, Jana Marxtová, Radek Šofr, Ondřej Šofr | technical editing: Jiří Sládeček | Translation: Lukáš Houdek | Graphic design a typesetting: Jiří Sládeček ml. | Photo: Jakub Sládeček, Martin Šust | Print: MHTisk, s.r.o. | Deadline 19. 5. 2013 | letošního čestného hosta vystřídá příští rok Mad’arsko