A2 - Mimo kánon - 16-17/25

Téma nového čísla A2 inspiroval koncept „opomenutého mistrovství“. Nemáme ovšem ambici teoretizovat o nevyzpytatelnosti, nahodilosti či mocenské roli kánonu, nehodláme jej přepisovat ani doplňovat prázdná místa. Chceme pouze představit několik tvůrců a tvůrkyň stojících z různých důvodů mimo pozornost, kterou si přesto zasluhují. Jejich výběr není nijak systematický a vychází spíše z osobních preferencí a libůstek autorů a autorek, kteří se na přípravě tématu podíleli. Teatrolog Jan Jiřík představuje Vladimíra Gamzu a první českou divadelní komunu. Hudební publicista Petr Ferenc píše o „komprovizačním“ duu Jiřího Durmana a Miroslava Posejpala, kteří toužili „zahrát všechnu hudbu světa“. Filmový kritik Jan Kolář  se zakoukal do tvorby dokumentaristy Jindřicha Fairaizla. Komparatistka Kamila Schewczuková se bavila u „nečekaně drzého“ Deníku Vlasty Hustákové. Kromě toho se důkladně věnujeme „čtivu“, respektive meziválečné žánrové próze a jejím neřestem, včetně šerifů a plavkyň. A připomeneme si jednoho z nejoriginálnějších českých postmodernistů Petra Rákose.

Blanka Činátlová, redaktorka